Současný stav rybníků a možné příčiny rozvoje planktonních sinic

Prezentace na téma: "Současný stav rybníků a možné příčiny rozvoje planktonních sinic"— Transkript prezentace:

1 Současný stav rybníků a možné příčiny rozvoje planktonních sinic
Libor Pechar, Zdeňka Benedová ENKI o.p.s.

2 Záměrná eutrofizace rybničních vod a zvyšování produkce ryb v průběhu minulého století
Produkce ryb [kg/ha] Přísun živin [kg/ha]

3 Průměrné koncentrace hlavních iontů rybničních vod
Třeboňsko

4 Charakteristiky trofie rybničních vod
Třeboňsko

5 Co lze na rybníce během roku očekávat?
Rybí obsádka velká malá drobný zooplankton velký zooplankton(dafnie)

6 Koncentrace biomasy a živin Co lze na rybníce během roku očekávat?
Fytoplankton Dusík Fosfor Čas (sezóna) Koncentrace biomasy a živin Co lze na rybníce během roku očekávat? Rybí obsádka velká malá drobný zooplankton velký zooplankton (dafnie)

7 Co lze v rybníce během roku očekávat?
velká rybí obsádka Očekávaná situace se nekoná Dusík Fytoplankton Dusík Fytoplankton Koncentrace biomasy a živin Koncentrace biomasy a živin Fosfor Fosfor Čas (sezóna) Čas (sezóna) Proč tato podivná situace – růst fytoplanktonu a ještě nárůst koncentrace fosfátů

8 Sezónní průběh koncentrací anorganického dusíku, dusičnanů fosfátů
Sezónní průběh koncentrace chlorofylu a poměru DIN/DRP Průměrné hodnoty Rok 2002 sledováno 105 rybníků – Třeboňsko Rok 1992 sledováno 92 rybníků - Třeboňsko 2002 2002 2.0 120 DIN Chl 0.120 DRP 1.0 0.08 60 0.04 DRP [mg.L-1] DIN/DRP DRP/DIN, Chlorofyl [mg.L-1] DIN, NO3-N [mg.L-1] NO3-N 0.00 0.0 DIN 1992 1992 2.0 Chl 120 0.120 DRP 1.0 0.08 60 NO3-N 0.04 DIN/DRP 0.0 0.00 II III IV V VI VIII VII IX X II III IV V VI VIII VII IX X DIN .. anorganický dusík (součet NO3-N + NH4-N) [mg.L-1] DRP .. rozpuštěný reaktivní fosfor („fosfátový“ fosfor) [mg.L-1]

9 Co lze v rybníce během roku očekávat?
Vysoké koncentrace fosfátů, vysoké koncentrace celkového fosforu, vodní květ sinic Fytoplankton Dusík Fosfor Čas (sezóna) Koncentrace biomasy a živin

10 Proč jsou sinice tak úspěšné?
řasa sinice Sinice dokáží využívat velmi nízké koncentrace anorganického dusíku a některé mohou využívat atmosférický dusík rozpuštěný ve vodě Sinice mohou lépe využít nadbytek fosforu řasa sinice

11 Význam struktury planktonu - dafnie Další faktory dostupnost IC

12 Význam struktury planktonu - dafnie Další faktory dostupnost IC

13 Sinice lépe využívají nízké koncentrace IC
Jsou ve výhodě pokud bude docházet k zvýšení pH nad 9

14 Ve vysoce eutrofních rybnících vzrůstá nerovnováha mezi koncentracemi dusíku a fosforu (nízký poměr N:P). Fosfor je intenzivně mobilizován ze sedimentů při rozkladu organických látek Při rozkladu organických látek dochází naopak ke ztrátám dusíku denitrifikací Rozvoj fytoplanktonu a zejména sinic je přísunem fosforu stimulován V rybnících s velkou rybí obsádkou není rozvoj fytoplanktonu omezován regulován zooplanktonem – absence velkých efektivně filtrujících druhů V podmínkách vysoké populační hustoty fytoplanktonu je velká pravděpodobnost situací, kde se limitujícím faktorem stává anorganický uhlík (vysoké pH) Takové situace jsou příznivé pro rozvoj planktonních sinic Změna tohoto stavu si vyžádá snížení zátěže rybníků organickými látkami, včetně splachů z povodí. Nelze předpokládat, že pouze snížení rybích obsádek přinese požadovaný efekt. Rybí obsádka má přesto významný vliv na strukturu planktonu a tím i možnost regulovat podmínky pro rozvoj sinic

15

16

17 Obsádka: 363 ks/ha/K3, (Pseudorasbora)
600 350 300 500 250 400 Chlorofyl µg/L 200 Dafnia > 0,7 mm ind./L 300 150 200 100 100 50 Lokalita: Horák Oblast: Třeboňsko Obsádka: 363 ks/ha/K3, (Pseudorasbora) Rok: 2005 80 60 Fytoplankton % 40 20 Cryptophyceae Cyanophyceae Euglenophyceae Chlorophyceae

18 Daphnia pulicaria ind./L
200 200 160 160 120 120 Daphnia pulicaria ind./L Chlorofyl µg/L 80 80 40 40 100 Lokalita: Jezárko Oblast: Blatná Obsádka: plůdkový výtažník Rok: 1968 80 60 Fytoplankton % 40 20 IV V VI VII VIII IX Siderocelis Cryptomonas Trachelomonas Oocystis (Převzato z Fott et al. 1974) Scenedesmus

19 Vztah mezi koncentrací celkového P
a fytoplanktonem Rozvoj fytoplanktonu a jeho vysoká biomasa významně ovlivňují stabilitu ekosystému Fytoplankton rozhodujícím způsobem ovlivňuje základní parametry vodního prostředí: reakce vody (pH) koncentrace rozpuštěného kyslíku