Karel Hynek Mácha
Dne 16. listopadu si připomínáme 200. výročí narození Karla Hynka Máchy.
Portrét od Jana Zrzavého Mácha zemřel velmi mladý a za svého života se nestihl proslavit. Proto nevznikl jeho oficiální portrét. Všechny Máchovy „podobizny“ vycházejí z krátkého popisu jeho tváře a informace, že Mácha seděl modelem malíři Maškovi pro obraz Jana Křtitele. Spisovatelovu skutečnou podobu tudíž neznáme. Portrét od Jana Zrzavého
Narodil se v Praze na Újezdě na Malé Straně Narodil se v Praze na Újezdě na Malé Straně. otec byl mlynářský pomocník, matka pocházela z muzikantské rodiny. Záhy po Hynkově narození se rodina, postižená finančním státním krachem v roce 1811, přestěhovala do chudinské čtvrti kolem kostela sv. Petra, kde Mácha prožil své dětství i dospívání.
Květy české : listy zábavné pro vsseliký staw Karel Hynek Mácha navštěvoval svatopetrskou farní školu, poté novoměstské gymnázium. V roce 1832 ukončil filozofii a pod Jungmannovým vlivem začal psát české verše, které uveřejňoval v časopisech. Květy české : listy zábavné pro vsseliký staw
Karel Hynek Mácha se účastnil českého společenského života, hrál v ochotnických divadelních představeních ve Stavovském a Kajetánském divadle. Patřil do skupiny spolupracovníků Josefa Kajetána Tyla Stavovské divadlo
Zde se, už jako student práv, seznámil s Eleonorou Šomkovou, dívkou z řemeslnické rodiny. Vztah mezi Lori a Hynkem probíhal v bouřlivých zvratech, jak o tom svědčí intimní básníkův Deník z roku 1835. Tento citový vztah prolínal všemi ostatními Máchovými zážitky a názory na svět.
Vedle studia, četby a lásky bylo zdrojem Máchových zážitků cestování Vedle studia, četby a lásky bylo zdrojem Máchových zážitků cestování. Podnikal dlouhé pěší túry, lákala ho zejména místa, kde jeho fantazie mohla dokreslovat zbytky dávné minulosti.V roce 1834 podnikl Karel Hynek Mácha svou nejdelší cestu - přes Rakousko a Alpy se vydal do Itálie. O této cestě napsal svůj Deník na cestě do Itálie. Mapa z roku 1834
Zřícenina hradu Bezděz Střední a jižní část Českolipska je dnes nazývána Máchovým krajem. Právem. Karel Hynek Mácha prošel tento kraj křížem krážem. Na kamenitých a prašných cestách, uprostřed hradních zřícenin, v tmavých lesích se rodí jeho báseň Máj. Zřícenina hradu Bezděz
Královské město Litoměřice Mácha dokončil studia práv a koncem září nastoupil na místo koncipienta v Litoměřicích. Lori však zůstala v pokročilém stádiu těhotenství v Praze. 1. října 1836 se Lori a Máchovi narodil syn Ludvík Královské město Litoměřice
Zatímco Lori zůstala v Praze u Máchových rodičů, Mácha se zabydlil v Litoměřicích, odkud jí psal množství dopisů, stejně tak rodině a přátelům. V noci z 15. na 16. října běžel Mácha z Litoměřic do Prahy, aby spatřil nemocného syna. Bylo to také naposledy, kdy se Lori s Máchou viděla.
v Litoměřicích Máchův pohřeb. 2. listopadu napsal Mácha podrážděný dopis Lori; jde o poslední známý literární text velkého českého básníka. O čtyři dny později zemřel. V den plánované svatby, 8. listopadu 1836, se konal v Litoměřicích Máchův pohřeb.
Lori Šomková se po Máchově smrti uchýlila ke svému otci a věnovala se churavějícímu synovi, který však již 5. července 1837 zemřel. V roce 1849 se provdala. Karla Hynka Máchu přežila o více než padesát let.
Literární dílo Karla Hynka Máchy V próze se Mácha věnoval hlavně historickým tématům. Cyklus Obrazy ze života mého (Večer na Bezdězu, Marinka) se odehrává v básníkově současnosti. Nejrozsáhlejší Máchovou prací je román Cikáni. Kontroverzním je Máchův intimní deník z roku 1835, částečně psaný šifrovaně. Své první básnické pokusy psal Mácha v němčině V roce 1830 se definitivně uchýlil k češtině a celá jeho další tvorba zůstala tomuto jazyku věrná. V jeho básnické tvorbě nacházíme sonety i lyrickoepické skladby.
Máj Máchův Máj (1836) zaujímá ústřední místo jak v autorově tvorbě, tak v dějinách české literatury. Máj byl jedinou knihou, která Máchovi vyšla za jeho života. Musel ji však vydat sám. Mnohovrstevnatá báseň má 4 zpěvy a 2 intermezza. Básnický jazyk, plný metafor, oxymoronů a dalších prostředků, líčí tragický příběh.
Dějiště Máje soustředil Mácha v jedno místo středem krajinného obrazu se stalo dokské jezero se světelnou a barevnou atmosférou červencového či srpnového léta. Tato jezerní kulisa byla doplněna „bílou věží“ budovy mladoboleslavského kriminálního soudu a „popravním pahorkem“, na jehož menším vrchu stál kůl a popravčí kolo a na druhém vyšším vrchu bílá kaple. Máchovo jezero Popravčí pahorek
Kresby Karla Hynka Máchy Bezděz Bezděz
Kresby Karla Hynka Máchy Houska Valečov
Kresby Karla Hynka Máchy Kost Kost
Kresby Karla Hynka Máchy Okoř Okoř
Kresby Karla Hynka Máchy Vřísek Karlštejn