Jak je to s fluorem a jódem v potřebách našich dětí MUDr. Miroslava Adamcová Pediatrická klinika FN Motol a 2. LF UK Praha Poděbrady, 17. 11. 2012

Kde se fluor přirozeně vyskytuje? Fluor je biogenní prvek – v přírodě se vyskytuje ve formě fluoridových aniontů rozpuštěný ve vodě a vodných roztocích. Vyskytuje se v mnoha potravinách, nejvyšší výskyt je v mořských rybách a mořských plodech. Ve vnitrozemských státech se používá/používala fluorizace pitné vody, v našich zemích byla ukončena v roce1989. Přirozené množství fluoru v pitné vodě je v ČR většinou mezi 0,3 – 0,6 mg/l (přesnou informaci v daném regionu podá OHS).

Koncentrace fluoru v nápojích a jídle – doporučený denní příjem je 0,05 mg/kg/den Produkt Průměrný příjem z 1 kg / 1 litru potravin v ppm (1,0 ppm – doporučená denní dávka) Džus 1,03 Soda 0,74 Cola 0,70 Instantní čaj 3,00 Ryba vařená 2,10 Rybičky v konzervě 4,57 Kuřecí maso 3,61 Sušené mléko 0,97 Mateřské mléko 0,005 – 0,01 Fluoridovaná sůl 200 – 250

Dostatečný příjem fluoru snižuje náchylnost zubní skloviny ke vzniku zubního kazu Suplementace fluoridem je vhodná v době, kdy se prořezává dočasný chrup, doporučuje se u plně kojených dětí a tam, kde se k přípravě umělé výživy používá voda s obsahem fluoru pod 0,3 mg/l Pokud voda obsahuje fluor v množství 0,3 – 0,6 mg/l, suplementace se nedoporučuje, po domluvě se stomatologem je možné od tří let věku používat zubní pastu s fluorem. Tabulka obsah fluoridu v balených vodách: Kojenecké vody mg F-/l Českomoravská voda 0,068 Horský pramen 0,113 Skalní voda 0,118 Aqua kojenec 0,131 Niko 0,164 Stolní vody mg F-/l Aquila neperlivá 0,048 Toma voda 0,056 Aqua Belle 0,154 Hochman 0,173 Dobrá voda neperlivá 0,710

Nadměrný příjem fluoru od narození do šesti až osmi let věku může vést k fluoróze dočasného, případně trvalého chrupu Fluoróza je poškození buněk tvořících zubní sklovinu (ameloblastů) a je vyvolána příliš velkým přísunem fluoru v období mineralizace skloviny (při růstu zubů). Těžší forma fluorózy je nevratné postižení. Vzhledem k individuálnímu a obtížně definovanému příjmu fluoru v dětské stravě je třeba přistupovat ke každému pacientovi individuálně.

Preventivní dětská stomatologická péče, lokální fluorizace a nekariogenní strava jsou mnohdy dostačující pro správný vývoj dětského chrupu Obecně se od celkové suplementace ustupuje, lokální fluorizace se rovněž stomatology většinou doporučuje až od pěti let věku. Důležitá je preventivní stomatologická péče, zubní hygiena a složení stravy dítěte. Strava by měla být nekariogenní (tzn. omezit cukry, sladké a kyselé nápoje) Zubní pasty ppm F Dětská 3 – 6 let 250 – 400 Pro školáky 500 – 1 000 Kosmetické pasty 1 000 – 1 500 Terapeutické pasty 1 800 – 2 500

Kde se vyskytuje jód? Jód se přirozeně vyskytuje v mořské vodě, přirozeným zdrojem pro člověka jsou mořské ryby a plody moře. Vnitrozemské státy měly problémy s nedostatkem jódu, od konce 40. let minulého století se na našem území zavedlo jódování kuchyňské soli. V současnosti se používají stabilnější jodičnany, norma je 27 mg jódu (+/- 7 mg) na 1 kg soli. Často užívané soli v kuchyni – alpská a mořská nemají přirozeně dostatečný obsah jódu, musí být rovněž jodované. Nejistý obsah jódu je v některých potravinách (mléčné výrobky), vysoký obsah pak v sushi a mořských řasách.

Jód je nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy, ve formě jodidu je zabudován v hormonech štítné žlázy Hormony štítné žlázy ovlivňují metabolismus cukrů, tuků a bílkovin, ovlivňují funkci všech orgánů a tkání v lidském těle. Během vývoje poldu a první roky po narození ovlivňují vývoj mozku. U dětí a dospívajících nedostatek jódu vede k poruše vývoje mentálních schopností a snížení IQ. Zvýšené i snížené hladiny hormonů štítné žlázy je dlouhodobě neslučitelné se životem. Doporučení endokrinologické společnosti je suplementovat přijem jódu v období těhotenství a kojení a u některých adolescentů. Doporučená dávka jódu µg/den Kojenci a malé děti 50 – 100 Děti a mladiství 150 Dospělí 150 – 200 Těhotné a kojící matky 250

Nedostatek jódu i v současné době způsobuje zdravotní komplikace až u 1/3 světové populace Nejčastějším onemocněním z nedostatku jódu je endemická struma, dříve se častěji vyskytoval i kreténismus. V současné době je v ČR zaveden celoplošný novorozenecký screening kongenitální hypothyreosy, který by měl podchytit onemocnění štítné žlázy u novorozence a včasnou léčbou zabránit nevratnému poškození mozku. Nadbytek jódu ve stravě u zdravého jedince nezpůsobí problém, ale u latentní formy onemocnění může vést k závažným komplikacím. Dostatečný příjem jódu lze sledovat dle jódurie Hodnocení jódurie µg/l optimální koncentrace 150 – 200 v graviditě a při laktaci 150 – 250 závažný nedostatek jódu ≤ 49 nadměrná saturace jódem ≥ 300

V současné době se doporučuje přijem mořské ryby dvakrát týdně, nedostatečný může být přijem jen z kuchyňské soli Přestože se kuchyňská sůl joduje, pro vyšší výskyt hypertenze a kardiologických onemocnění u dospělých pacientů se doporučuje snížit přijem soli na max 3 g denně (norma pro dospělé bez rizika 5 g/den). U dětí je příjem soli omezen dle věkových skupin, nicméně zde jsou u dětí od tří let limity v ČR překračovány, a to až trojnásobně. Tabulka: Doporučený příjem soli u dětí (převzato z Food and Nutrition Board Institute of Medicine, National Academics) Věk Sůl g/den 0 – 6 měsíců 0,26 7 – 12 měsíců 0,18 1 – 3 roky 2,17 4 – 8 let 2,60 9 – 18 let 3,20

Jak je to tedy s fluorem a jódem u našich dětí? V současné době je vzhledem ke složení dětské stravy a častému užívání vitamínových a minerálových doplňků většina dětí spíše ohrožena vyšším příjmem fluoru a jódu než jejich nedostatkem.