proces komunikace Škola: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno Označení: CZ.1.07/1.5.00/34.0981, VY_32_INOVACE_nov45 Autor Mgr. et Mgr. Jitka Nováková Vzdělávací obor: Psychologie Tematická oblast: sociální psychologie Téma: Proces komunikace Určeno pro: 3. ročník středních pedagogických škol Vytvořeno dne: 31. 8. 2013 Klíčová slova: proces komunikace, komunikační motivy, zpětné vazby, zúčastněné naslouchání, chyby v komunikaci Metodický popis: rozsah 1 vyučovací hodina; prezentace obsahuje výklad procesu komunikace, na konci je zpětná vazba, zda žáci tématu porozuměli

mezilidská komunikace – sdělování významů a interakční proces, odráží i vytváří mezilidské vztahy a osobnostní rysy; sebeprezentace se děje: verbálně; neverbálně; vizáží;

hloubka otevření závisí na ochotě otevřít se, na umění otevřít se a na tom, jak reaguje komunikační partner; transakční prostředí – každý prostor, kde dochází k výměně informací a ke sdělování; struktura – určená rolemi, pozicemi a z nich vyplývajících funkcí a moci;

komunikační motivy: 1) navázat kontakt a utvářet vztah; 2) kontrolně – mocenský; 3) poznávací;

proces komunikace: záměr → transformuje se ve sdělení → osobnostní proměnné vztahový kontext situační kontext transformuje se ve sdělení → → partner komunikace přijímá sdělení a transformuje si ho pro vlastní pochopení výsledkem suma účinků na partnera komunikace;

komunikační transakce probíhá správně, jestliže se záměr shoduje s účinkem (důležité zpětné vazby)

komunikační schéma: Kdo? Co ? Kdy ? Kde ? Jak ? Proč ? Jaký účinek ?

zpětné vazby: 1) neverbální 2) verbální chápající a pozitivní (myslím si o tom totéž); chápající a neutrální (rozumím tomu, co říkáš, je to zajímavé); chápající a negativní (myslím, že ti dobře rozumím, ale vidím to trochu jinak); nechápající;

zúčastněné naslouchání neznamená pouhé slyšení, vyznačuje se aktivitou naslouchajícího; naslouchající nejprve vytvoří vhodné transakční prostředí strukturací prostoru (např. klidné místo bez rušivých vlivů) a strukturací času (dá najevo, že si na rozhovor vymezil čas, kdy je plně k dispozici);

věnuje vyprávějícímu pozornost udržováním očního kontaktu, nakláněním se nebo otáčením k vyprávějícímu, vyhledáváním takové polohy, kdy oči jsou ve stejné úrovni; naslouchající se „nalaďuje“ na vyprávějícího přátelským postojem těla, vstřícným výrazem obličeje, vstřícnými gesty, příjemnou hlasovou intonací, tempem i hlasitostí řeči;

povzbuzuje vyprávějícího neverbálně: přikyvováním, zaujatým výrazem obličeje, pokynutím rukou i fyzickou podporou, ovšem pravdivě a přiměřeně;

naslouchající se vžívá do vyprávějícího reflektováním jeho emocí, jejich pojmenováním, neverbálním zrcadlením emocionálního projevu (výrazu obličeje, gest atd.) a empatickým, souznějícím mlčením;

poskytuje vyprávějícímu zpětné vazby: zopakováním toho, co vyprávějící sdělil; volným převyprávěním obsahu sdělení, tj. parafrázováním; shrnutím toho, co vyprávějící sděluje, tj. sumarizací;

chyby v komunikaci „škrtání“ sebe nebo druhého – projevuje se v opomíjení potřeb, přání a zájmů sebe nebo druhých; řešení nácvik asertivních dovedností a pozitivní hodnocení druhého; chybná či falešná zobecňování – snaha subjektivní dojmy a pocity pronášet, jako by to byly ověřené, obecně platné a dokázané pravdy;

chyby v komunikaci nevyladění – účastníci rozhovoru jsou naladěni na jinou „frekvenci“; předcházení problémům napomáhají nácviky empatie; stereotypy pozic – stále stejná situace (rozdělení rolí při komunikaci) se neustále opakuje;

chyby v komunikaci skryté programy – komunikace se vztahuje k jinému motivu, než k tomu, který je na první pohled zjevným obsahem sdělování, např. manželka, která chce aby její manžel byl s ní více doma, při společné večeři začne manželovi vytýkat, že se nestará o dům, který by potřeboval malé opravy, které by on zvládl sám;

otázky komunikační transakce probíhá správně, když se příjem komunikace vyjádřený aktivitou naslouchajícího je komunikace s jiným motivem, než který je zjevný věty typu „všichni to tak dělají“ jsou záměr shoduje s účinkem zúčastněné naslouchání skrytý program falešná zobecňování

komunikační schéma: učitel a žáci výklad učiva ve vyučovací hodině ve třídě prezentací vysvětlení učiva porozumění učivu Kdo? Co ? Kdy ? Kde ? Jak ? Proč ? Jaký účinek ?

Použité zdroje HAYESOVÁ, N.: Základy sociální psychologie, Portál, Praha 2009. ISBN 978-80-7367-639-1 HELUS, Z.: Sociální psychologie pro pedagogy, Grada, Praha 2007. ISBN 978-80-247-1168-3 KOHOUTEK, R.: Základy sociální psychologie, CERM, Brno 1998. ISBN 80-7204-064-2 VÁGNEROVÁ, M.: Základy psychologie, Karolinum, Praha 2005. ISBN 80-246-0841-3 osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU Brno Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora.