Ohrožení a porušení všeobecného osobnostního práva © Vladimír Plecitý, 2007

Na právní ochraně osobnosti fyzických osob se vzhledem k jejím mnohostranným projevům v životě společnosti podílí celý český právní řád. Trestněprávní úprava založená na zásadách „nullum crimen sine lege“ a zejména „nullum crimen sine culpa“ sleduje ochranu osobnosti fyzické osoby, resp. jejích jednotlivých hodnot působením přímo na pachatele formou ukládání trestů (represivní a výchovný cíl). Občanskoprávní úprava všeobecného osobnostního práva založená na objektivním principu, dosahuje svých cílů, tj. upuštění od neoprávněných zásahů, odstranění nemajetkové újmy vzniklé neoprávněným zásahem do osobnosti občana, popř. poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, zvlášť uzpůsobenými a svou povahou univerzálnějšími právními prostředky preventivní, restituční i satisfakční povahy.

Ohrožení a porušení osobnostního práva podle občanského zákoníku a občanskoprávní sankce Neoprávněným zásahem do osobnosti fyzické osoby může dojít ke vzniku : Nemajetkové (nehmotné, imateriální, morální) újmy Majetkové (hmotné, materiální) újmy, tj. = škody Ad1) potom vznikají pro původce neoprávněného zásahu zvláštní sankce podle § 13 OZ Funkce zvláštních občanskoprávních sankcí podle § 13 je působit na původce neoprávněného zásahu, aby se podle okolností konkrétního případu buď zdržel dalších neoprávněných zásahů (preventivní funkce) nebo odstranil následky neoprávněných zásahů (restituční funkce) nebo poskytl postiženému přiměřené zadostiučinění – satisfakci (satisfakční funkce) Všechny uvedené zvláštní sankce za nemajetkovou újmu vzniklou neoprávněným zásahem do osobnosti fyzické osoby chráněné všeobecným osobnostním právem jsou založeny na objektivním principu, tj. vznikají bez zřetele na zavinění původce neoprávněného zásahu.

Ad2) Tam, kde neoprávněným zásahem do osobnosti fyzické osoby dochází současně i ke vzniku škody, vznikají zároveň občanskoprávní sankce za škodu. Sankce za škodu způsobenou neoprávněným zásahem do osobnosti fyzické osoby podle § 16 je, na rozdíl od zvláštních občanskoprávních sankcí podle § 13, vybudována na principu předpokládaného zavinění. Jaké budou podmínky vzniku občanskoprávních sankcí podle § 13 ? a) Existence zásahu, který je objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu, spočívající buď v porušení či jen v ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální jednotě (integritě) Neoprávněnost (protiprávnost) tohoto zásahu Existence příčinné souvislosti mezi a) a b)

Ad a) – postačí, jde-li o zásah, který je objektivně způsobilý vyvolat újmu, která spočívá již v pouhém ohrožení osobnosti fyzické osoby Ad b) – neoprávněným zásahem je takový zásah do osobnosti fyzické osoby, který je v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem. Neoprávněnost každého zásahu tvoří objektivní kategorii, kterou je třeba odlišovat od zavinění jakožto subjektivní kategorie. Okolnosti vylučující protiprávnost o neoprávněný zásah nejde tam, kde fyzická osoba k zásahu do své osobnosti svolila o neoprávněný zásah do osobnosti fyzické osoby nejde tam, kde je tento zásah dovolen zákonem (např. i tzv. zákonné licence a případy upravené jinými zákony) o neoprávněný zásah do osobnosti fyzické osoby nejde ani tam, kde k němu došlo v rámci výkonu jiného subjektivního práva stanoveného zákonem, popř. kde jiný subjekt plnil právní povinnost, kterou mu uložil zákon.

Ad c) Příčinný vztah (kauzální nexus) je nezbytnou podmínkou vzniku odpovědnosti za porušení osobnostního práva. Povinnost tvrzení, důkazní povinnost a důkazní břemeno ohledně příčinné souvislosti zatěžuje dotčenou fyzickou osobu. Pokud se jedná o sankce za majetkovou újmu – škodu (odpovědnost za škodu), jsou shodné jako v případě obecné odpovědnosti za škodu podle § 420 a násl. Odkazuji na výklady o odpovědnosti za škodu v bakalářském studijním programu.

Problematika zproštění občanskoprávních sankcí Dobrá víra jednajícího může vyloučit zavinění, ale nikoliv objektivně existující neoprávněnost takového zásahu. Zvláštnost ochrany osobnosti fyzické osoby podle § 13 spočívá v tom, že jedná-li se o zásah do cti fyzické osoby ve formě skutkových tvrzení znevažující povahy, nebude jednající odpovídat tehdy, prokáže-li že jsou uvedená tvrzení pravdivá – tzv. důkaz pravdy. To neplatí v případě zásahu do soukromí fyzické osoby.