Rok v jeho proměnách a slavnostech ČAS Základní škola Choltice, okres Pardubice – „Učíme se pro život“ Šablona: č. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky pomocí ICT Pořadové číslo: 41 Autor: Machová Alena Ověření ve výuce: 6. třída Datum ověření: 18. 9. 2012

METODIKA: Žákům promítneme prezentaci, kterou lze doplnit vlastním výkladem. Z prezentace vybereme několik nejdůležitějších poznámek jako zápis. Pro kontrolu pozornosti žáků při výkladu je určen závěrečný test. Cíl: Žáci by si měli uvědomit nutnost orientovat se v čase, mít v úctě přírodu, porozumět novým pojmům. Klíčová slova: čas, cyklické vnímání času, lineární vnímání času, měření času, hodiny.

ČAS Už v dávných dobách si člověk uvědomoval, že svět kolem něj se mění. Poznával proměny přírody okolo sebe. Člověk je bytost časová. Lidský život je konečný. Čas nám dává perspektivu a naději. Nejsme jen teď, jsme i včera a zítra. Čas odměřuje všem lidem stejně. Nedá se posunout vpřed ani vrátit zpět.

Cyklické vnímání času Prvotní vnímání a počítání času. Vnímání času, které je založeno na opakování (cyklech) = cyklické. Čas podle tohoto vnímání plyne v kruhu. Již pravěcí lidé určovali čas díky sledování přírodních jevů, které se pravidelně opakovaly podle přírodních zákonitostí. (zima – sníh; jaro – rozkvétání květin; léto – časté bouřky; podzim – spad listí.)

Jaro Léto Podzim Zima

Lineární vnímání času Lidé si představují čas jako přímku, která směřuje od minulosti přes současnost do budoucnosti. Vnímání času v podobě přímky znamená, že směřujeme od jedné události ke druhé. Příkladem propojených událostí může být průběh života jedince od narození až po smrt.

Časová přímka:

Měření času Lidé se z praktických důvodů naučili měřit čas pomocí tzv. časových jednotek. Základní časovou jednotkou = 1 sekunda. (60 sekund = 1 minuta; 60 minut = 1 hodina; 1 den = 24 hodin.) Čas dnes měříme pomocí přístrojů – HODIN. Postupem času se měnila i podoba a principy fungování jednotlivých hodinových přístrojů. (př.: hodiny sluneční, přesýpací, vodní, apod.)

Sluneční hodiny Vodní hodiny Pražský orloj Přesýpací hodiny Hodiny ze svíčky

Jak hodiny fungovaly Sluneční hodiny = jak se Země otáčí kolem své osy, mění během dne svou polohu vůči Slunci. Ráno slunce svítí z východu a během dne postoupí na západ, a tak se mění i směr stínu ramene slunečních hodin. Nevýhoda: je-li zataženo nebo noc, nedají se použít. Přesýpací hodiny = fungují na principu přesýpání určitého objemu písku z jedné části do druhé, přičemž jsou obě části propojeny úzkým průchodem. Nevýhoda: musí se neustále obracet a je nutné si pamatovat počet obrácení.

Jak hodiny fungovaly Vodní hodiny = za určitou dobu vyteče voda otvorem ve stěně nádoby. Nevýhoda: je nutné vodu neustále dolévat. Svíčka = je označena hodinovými zářezy, část vosku mezi nimi vyhoří za 1 hodinu. Nevýhoda: Svíčka nehoří rovnoměrně, je jen na jedno použití.

Čas nám neubíhá vždy stejně Čas nám neubíhá vždy stejně – v takovém případě neměříme svůj čas pomocí časových jednotek, ale prostřednictvím vlastních prožitků. Příjemné prožitky nám připadnou kratší než ty méně příjemné. (Prázdniny – utečou jako voda; školní vyučování – se vleče).

Opakování: Jak můžeme vnímat čas? Co je cyklus? Proč nám čas neubíhá vždy stejně? Jaké druhy hodinových přístrojů znáš? Vyber si jeden hodinový přístroj a popiš jak funguje.

Řešení: Cyklicky a lineárně. Pravidelně se opakující řada změn, období, dějů. Příjemné prožitky nám připadají kratší než nepříjemnosti. Hodiny: sluneční, přesýpací, vodní, svíčka, orloj, „běžné“ hodin(k)y. Popis: viz. Prezentace – str. 11, 12

Zdroje Výchova k občanství: učebnice vytvořená v souladu s RVP ZV. 3. vyd. Brno: Nová škola, 2012. ISBN 978- 80-7289-367-6. Občanská výchova: učebnice pro ZŠ a víceletá gymnázia. 2. vyd. Plzeň: Fraus, 2009. ISBN 978-80- 7238-886-8. ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Lidové tradice. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2009. ISBN 978-80-7346-096-9. VELEBNÁ, Eva a Karel MAJER. Lidové zvyky a obyčeje v křesťanském roce. 1. vyd. Praha: Albra, 1996. ISBN 250-030.

Zdroje obrázků Obrázky uloženy s hypertextovými odkazy.