Velká francouzská revoluce

Situace před revolucí?

Situace před revolucí Francie evropskou velmocí a kulturním centrem SPOLEČNOST: 1) Král – absolutní moc, dvůr ve Versailles 2) Stavy: Šlechta – vlastní pětinu půdy, má klíčové pozice v armádě, církvi a státní správě, neplatí daně Církev – vlastní desetinu půdy, dohlíží na školy a cenzuru, neplatí daně „třetí stav“ (měšťané a zámožní venkované) – požadavky? 3) Poddaní – ve stavu nevolnictví, platí daně králi, církvi a svým vrchnostem, často hladoví

Ludvík XVI. a Marie Antoinetta

Příčiny revoluce Slabost a nerozhodnost krále Ludvíka XVI. (osobnost?) Rozmařilost jeho ženy Marie Antoinetty (čtvrtina státních výdajů jen na přepych dvora) Prohra v sedmileté válce a finanční vyčerpání kvůli podpoře amerických osad proti Británii Časté neúrody a hladomor Finanční krize a růst státního dluhu – ministr financí Jacques Necker navrhl zdanit šlechtu a církev, ale ty to odmítaly PODMÍNKA REVOLUCE – osvícenské myšlenky (které?) a vliv americké války za nezávislost

Předehra – generální stavy (1789)

Předehra – generální stavy (1789) Nutnost reformy daní – Ludvík XVI. musel svolat generální stavy – sešly se v květnu 1789 ve Versailles Problém – jak hlasovat mezi třemi stavy? Třetí stav nechtěl být přehlasován – přesunul se do Míčovny, prohlásil se za Národní shromáždění a začal připravovat ústavu omezující moc krále Král se pokusil Národní shromáždění rozehnat vojskem a obsadit Paříž – následky? Mezitím se bouří chudí lidé kvůli nedostatku potravin a zvýšení cen obilí – cesta k revoluci

Začátek - dobytí Bastily (14. 7. 1789)

Začátek revoluce (14. 7. 1789) Povstání lidu v Paříži – zmocnili se zbraní v Invalidovně a vytáhli na Bastilu pro střelný prach Význam Bastily? Obyvatelé Paříže se vyzbrojili a vytvořili Národní gardu – symbolem trikolóra V čele markýz La Fayette – účastník americké revoluce, spoluautor Deklarace práv (viz dále) Část vojáků přešla do Národní gardy Reakce krále?

Státní svátek 14. července

Zrušení feudalismu (4. 8. 1789) Po dobytí Bastily se revoluce šíří na venkov – útoky rolníků na šlechtice a jejich zámky („Velký strach“) – emigrace části šlechty Reakce – 4. 8. 1789 Národní shromáždění zrušilo: poddanství šlechtické výsady a tituly soudní pravomoc šlechty církevní desátky Význam – počátky občanské společnosti založené na svobodě a rovnosti

Deklarace práv člověka a občana (26. 8. 1789) Vytvořena Národním shromážděním jako listina práv do budoucí ústavy Hlavní autor – markýz La Fayette Inspirace z USA První sepsání lidských práv a svobod (které?) Obsah – viz TEXT

Zajetí krále (říjen 1789) Král otálel s podpisem Deklarace i zrušení feudalismu Nedostatek obilí – pařížské ženy s Národní gardou vytáhly na Versailles Královská rodina zajata a donucena k přesídlení do Paříže – úpadek autority

Diskusní kluby a ústava (1789-91) Ústavodárné (dříve Národní) shromáždění připravuje ústavu – mezi poslanci rozdílné názory na uspořádání země Poslanci se scházeli mimo sněmovnu v diskusních klubech: GIRONDISTÉ – umírnění republikáni CORDELIÉŘI – radikální levice, pro popravu krále Vůdci – Georges Danton a Jean-Paul Marat JAKOBÍNI – původně „přátelé konstituce“, později radikální republikáni, pro popravu krále Vůdce – Maximilien Robespierre V září 1791 vydána ústava (součástí byla Deklarace práv) – Francie se stala konstituční monarchií a uskutečnila dělbu moci (král, Zákonodárné shromáždění a soudy)

Další revoluční změny Vzájemné tykání a oslovení „občané“ Nošení dlouhých kalhot („sansculoti“) Zrovnoprávnění Židů (poprvé v Evropě) Zrušení cechů Decentralizace správy – Francie rozdělena na 83 departementů s volenými zástupci Podřízení církve státu – kněží se stali státními úředníky a majetek církve byl zestátněn (následky?) Sjednocení měr a vah – metry, litry a kila 1791 pokus královské rodiny o útěk – poznáni, vráceni do Paříže a uvězněni

Válka s Rakouskem a Pruskem (1792) Rakousko a Prusko se spojily s francouzskými emigranty a začaly chystat vojsko na pomoc Ludvíkovi XVI. Francie jim vyhlásila válku, ale nebyla na ni připravena Vyhlášeno heslo „Vlast je v nebezpečí“ a přijímáni dobrovolníci pro obranu Vznik písně Marseillaisa (viz AUDIO) – budoucí hymna

Marseillaisa - úryvek Třeste se, tyrani! A vy, zrádci, Vzhůru, děti vlasti, den slávy nadešel! Proti nám tyranie zvedá svůj krvavý prapor! Slyšíte v našem kraji řev divokých vojáků? Přicházejí vraždit naše děti, naše ženy v naší náruči!   Ref.: Do zbraně, občané! Šikujte se pod prapory! Vzhůru! Vzhůru! Nechť krev nečistá napojí brázdy našich polí! Třeste se, tyrani! A vy, zrádci, hanbo celé země! Třeste se! Vaše otcovražedné plány dojdou konečné odplaty! Každý je vojákem připraveným k boji proti vám. Padnou-li naši mladí hrdinové, země zrodí nové, odhodlané k boji. Ref.: Do zbraně, občané! Šikujte se pod prapory! Vzhůru! Vzhůru! Nechť krev nečistá napojí brázdy našich polí!

Válka s Rakouskem a Pruskem (1792)

Obrana Francie a vznik republiky Srpen 1792 – rakouská a pruská vojska se blíží k Paříži Podezření, že král je ve spojení s útočníky – v Paříži 10. 8. povstali radikální měšťané a donutili Zákonodárné shromáždění sesadit krále a vypsat všeobecné volby 20. 9. – francouzská vojska zvítězila u Valmy a odrazila útočníky 21. 9. – v Paříži se poprvé sešel Konvent zvolený dle všeobecných voleb a vyhlásil republiku – začátek nové fáze revoluce Cíle Konventu – vytvořit novou ústavu a rozhodnout o budoucnosti krále V Konventu došlo k prvnímu rozdělení na levici a pravici

Konvent

Levice a pravice dnes LEVICE Důraz na kolektiv Idea rovnosti Stát má zasahovat do ekonomiky Rychlejší změny Splynutí státu a společnosti Důraz na sociální politiku PRAVICE Důraz na jedince Idea svobody Stát nemá zasahovat do ekonomiky Postupný vývoj Oddělení státu a společnosti Důraz na podnikání

Poprava Ludvíka XVI. (1793)

Poprava Ludvíka XVI. a M. Antoinetty Jakobíni a cordeliéři prosadili odsouzení „občana Kapeta“ 380 z 690 poslanců pro okamžitou popravu Ludvík popraven v lednu 1793 a M. Antoinetta na podzim Jejich syn Ludvík (XVII.) zemřel brzy ve vězení Důsledky – Francii vyhlásily válku další země, docházelo ke vzpourám stoupenců krále Způsob popravy?

Gilotina Popravčí stroj – stětí železnou sekerou Znám již dříve v Německu, Anglii a Itálii Ve Francii jej propagoval lékař Joseph-Ignace Guillotin (odpůrce trestu smrti!) Důvody obliby? Pozdější využití – nacisté (sekyrárna na Pankráci)

Jakobínský převrat (1793) V červnu 1793 chudina oblehla Konvent a zatkla girondisty – popraveni Začátek diktatury jakobínů Veškerou moc měl Konvent a jeho výkonný orgán – Výbor pro veřejné blaho V čele M. Robespierre („Neúplatný“) Zaveden „revoluční teror“ proti nepřátelům revoluce Záminka – smrt J. P. Marata

Smrt Jean-Paula Marata (1793) Lékař a novinář Mluvčí cordeliérů Radikální revolucionář „Násilí je nutné k nastolení řádu, v němž už násilí nebude třeba.“ Kvůli nemoci se v létě chladil doma ve vaně – zavražděn Vrah – 25letá Charlotta Cordayová (chtěla se zavděčit girondistům) Atentát záminkou k teroru

Jakobínský teror (1793-94) Likvidace skutečných i domnělých nepřátel revoluce – šlechta, duchovní, stoupenci krále… „Kdo není s lidem, je proti němu.“ (Robespierre) Vlna udavačství a vyřizování účtů K odsouzení stačilo pouhé „smýšlení proti revoluci“ Revoluční tribunál – vedl procesy s obviněnými – žádní obhájci či svědci, jediným trestem smrt Počet obětí – až 30 tisíc Teror se obrátil i do vlastních řad – popraveni cordeliéři v čele s Dantonem Podobné případy v historii?

Jakobíni - kult Nejvyšší bytosti

Jakobíni – další změny (1793-94) Zavedení všeobecné branné povinnosti Populistická politika vůči chudině – stanovení nejvyšších cen obilí, progresivní daně, laciné prodávání půdy zabavené emigrantům Snaha vymýtit křesťanství – uzavření kostelů, vyhánění a vraždění kněží a jeptišek, zavedení kultu „Nejvyšší bytosti“ – reakce? Zavedení „revolučního kalendáře“ – začátkem letopočtu 21. 9. 1792, rozdělení měsíce na 3 týdny po 10 dnech, nové názvy měsíců

Jakobíni – revoluční kalendář

Thermidorský převrat (1794) Robespierre se kvůli svému teroru stával stále obávanějším Pokusil se zlikvidovat další vlivné občany – poštvali proti němu Konvent a nechali jej i jeho stoupence zatknout 28. 7. 1794 Robespierre popraven – stal se obětí vlastního systému („Revoluce požírá své děti.“) Thermidor – „teplý měsíc“ v revolučním kalendáři

Poprava M. Robespierra (1794)

Francie v letech 1794-99 Uzavření klubu jakobínů a obnova křesťanství K moci se dostali bohatí měšťané – odmítali jakobíny, ale nechtěli zpět ani krále 1795 nová ústava – zachovala republiku Zákonodárná moc – Konvent Výkonná moc – direktorium (5 členů) Direktorium bylo slabé – aby zakrylo domácí problémy, zahájilo výbojnou zahraniční politiku – šíření revoluce do severní Itálie, Švýcarska, Belgie a Nizozemí Během těchto válek se proslaví Napoleon – cesta k jeho převratu (1799)

Doporučené zdroje Toulky minulostí světa, 7. díl Francois Furet, Francouzská revoluce, díl I. (1770-1814), Praha 2004 André Maurois, Dějiny Francie, Praha 1994 Text Deklarace práv člověka a občana Text Marseillaisy Slavné dny – video 20. 1. 1793