Válka za nezávislost a vznik USA

Anglická kolonizace Severní Ameriky Oproti Jižní Americe zůstávala dlouho stranou evropských plaveb – důvody? 1584 – W. Raleigh se pokusil založit první kolonii Virginia (definitivně až 1607) 1620 – příchod puritánů z Anglie (kdo?), založení osady Plymouth, společná sklizeň s indiány – Den díkůvzdání 1664 – dobytí Nového Amsterdamu Důvody odchodu Angličanů do „země zaslíbené“? Zrod pojmu „americký sen“ Postupně vzniklo 13 anglických osad – v čele guvernér a volená samospráva – obyvatelé vyrůstali ve svobodě Nárůst počtu kolonistů – před válkou 1,5 milionu

Rozdíly mezi osadami SEVER Příchod puritánů Málo úrodné půdy Obživa – rybolov, řemesla, těžba dřeva, obchod, malé farmy Podnikavost a pracovitost Málo otroků z Afriky JIH Příchod anglikánů Úrodná půda Vznik rozlehlých plantáží (dary Karla II. pro věrnou šlechtu) Pěstování tabáku, rýže, cukrové třtiny, bavlny Práce otroků z Afriky

Otrokářství v Americe

Otrokářství v Americe Černí otroci nakupováni od afrických náčelníků – většinou jen muži Až 750 tisíc ročně Část zemřela už během přepravy přes Atlantik Na lodích měli 0,5 m2 prostoru Výhody oproti nájemním sluhům? Chování pánů k otrokům? Zákaz dovozu otroků až r. 1807, na Jihu otrokářství zrušeno r. 1865

Indiánská válka (1756-63) Francie hlavním konkurentem Britů v Severní Americe (Kanada, Louisiana) Francie získala spojence v indiánských kmenech – zprvu vítězila Británie přešla do ofenzívy (důvody?), ovládla Severní Ameriku včetně Kanady a stala se světovou velmocí Viz film Poslední Mohykán

Film Poslední Mohykán

Příčiny americké války za nezávislost Indiánská válka vrazila klín mezi Británii a její osady v Severní Americe – důvody: 1) kolonisté měli platit část výdajů za vedení války 2) zákaz rozšiřovat území na západ (hranice střeženy britskými vojáky) 3) povinnost ubytovat a živit britskou posádku 4) zákaz obchodovat s jinými zeměmi, pokud se lodě cestou nezastaví v britském přístavu 5) zvyšování daní + nové daně (např. kolkovné) – vedlo k protestům („Žádné zdanění bez zastoupení!“) Podmínka americké revoluce – svobodomyslnost a znalost osvícenských myšlenek (kterých?)

Bostonské pití čaje (1773)

Počátky války za nezávislost R. 1773 britská vláda udělila Východoindické společnosti monopol na dovoz čaje do Ameriky Reakce – skupina osadníků vnikla do bostonského přístavu a vyhodila náklad čaje do moře Britský král Jiří III. poté vyhlásil blokádu přístavu a omezil některé svobody kolonií R. 1774 – zástupci osad se sešli na prvním kontinentálním kongresu ve Filadelfii – schválili bojkot britského zboží a začali se ozbrojovat R. 1775 – první střety s britskou posádkou a druhý kongres ve Filadelfii – zahájil válku za nezávislost a jmenoval velitelem George Washingtona

George Washington (1732-1799) Z rodiny bohatého plantážníka ve Virginii Pozemky na Mount Vernon s 300 otroků Účast v indiánské válce Schopný vůdce 1775 jmenován generálem kontinentální armády – musel vycvičit a motivovat osadníky k boji Taktika boje proti britské armádě?

Vyhlášení nezávislosti USA (4. 7. 1776)

Prohlášení nezávislosti Přijato druhým kongresem ve Filadelfii dne 4. 7. 1776 Autor – Thomas Jefferson Obsah – viz TEXT Vyhlášení USA jako prvního státu založeného na rovnosti občanů (výjimky?) Podepsali jej Otcové zakladatelé USA Dnes připomíná Den nezávislosti (4. červenec)

Den nezávislosti

Thomas Jefferson (1743-1826) Jeden z Otců zakladatelů Z rodiny plantážníků z Virginie Osvícenské vzdělání Právník a delegát kongresu Autor Prohlášení nezávislosti První ministr zahraničí USA Třetí prezident USA Stoupenec silné Unie Vztah k otrokům?

Benjamin Franklin (1706-1790) Jeden z Otců zakladatelů Z chudé rodiny – „selfmademan“ Původně tiskař Přírodovědec, vynálezce bleskosvodu Zakladatel Pensylvánské univerzity Skvělý diplomat – dojednal pomoc Francie Spoluautor Ústavy USA

Válka za nezávislost (1775-83) Británie vyslala 42 tisíc vojáků (žoldnéři) a očekávala snadné vítězství Osadníci – méně početná armáda, vyhýbali se přímému boji, partyzánská forma války Hlavní mezník – r. 1777 bitva u Saratogy – vítězství Washingtona Francie poté vstoupila do války na straně Američanů 1781 rozhodující vítězství u Yorktownu

Pařížský mír (1783) VÝSLEDKY VÁLKY: Británie uznala nezávislost USA a jejich západní hranici na řece Mississippi Američané přiznali Britům nárok na Kanadu Rozchod Američanů s francouzskými spojenci (chtěli mít z USA slabý a závislý stát)

Poválečné problémy USA Hospodářská krize, zadlužení a inflace Slabost federální vlády – USA původně uspořádány jako konfederace (1776 vydány Články konfederace) s omezenými pravomocemi Kongresu (nemohl vybírat daně či vydávat zákony) R. 1787 se Otcové zakladatelé sešli ve Filadelfii a rozhodli se nahradit Články konfederace novou ústavou, která by posílila unii 1787 přijetí ústavy (B. Franklin) – USA vznikly jako republika ve formě federace (uznávající práva jednotlivých států) a poprvé na světě uskutečnily dělbu moci na 3 složky – inspirace pro Evropu

Přijetí Ústavy USA (1787)

Dělba moci v USA 1) ZÁKONODÁRNÁ MOC – Kongres – 2 komory: Sněmovna reprezentantů – členy na 2 roky volí občané podle poměrného zastoupení Senát – každý stát volí 2 senátory na 6 let K přijetí zákona je potřeba většina hlasů v obou komorách Silné pravomoci – armáda, zahraniční vztahy, daně ad. 2) VÝKONNÁ MOC – prezident – volen Kongresem na 4 roky (později jen 2x po sobě), má velké pravomoci, jeho administrativa nahrazuje vládu 3) SOUDNÍ MOC – nezávislá soustava soudů v čele s Nejvyšším soudem, doživotně jmenovaní soudci

Listina práv USA (Bill of Rights) Text Ústavy USA je velmi obecný – většinou platí dodnes, ale postupně přibylo 27 dodatků Prvních 10 dodatků tvoří Listina práv (1791) – stanovuje základní práva a svobody – viz TEXT Odkud inspirace? 13. dodatek (1865) zrušil v USA otroctví

První prezident – G. Washington Zvolen jednomyslně r. 1789 v 57 letech Dvojí mandát do r. 1796 Usiloval o silnou Unii Podporoval násilné rozšíření USA na západ Zákon o neutralitě – USA nezasahují do dění v Evropě (VFR) Původní sídlo v New Yorku; r. 1790 založen Washington DC a r. 1800 se stal hlavním městem

Washington D.C.

Washington D.C. - Kapitol

Vlajka USA Utvářela se od 70. let 18. století – místo hvězd původně Union Jack 13 pruhů = 13 původních osad Hvězdy = státy Unie Na začátku 19. stol. vznikla též hymna USA (Star-Spangled Banner)

Další vývoj USA?

Doporučené zdroje Toulky minulostí světa, 8. díl George Tindall – David Shi, Dějiny spojených států amerických, Praha 2000 Josef Opatrný, Válka Mohykánů. Sedmiletá válka v Americe, Praha 2000 Text Prohlášení nezávislosti USA Text Ústavy USA Film Poslední mohykán (1992)