Mexiko. Dějiny Indiánské kultury Mexiko bylo již od 1. tis. př.n.l. zemí vyspělých civilizací. První vrchol představovala kultura Olméků v období 900.

Prezentace na téma: "Mexiko. Dějiny Indiánské kultury Mexiko bylo již od 1. tis. př.n.l. zemí vyspělých civilizací. První vrchol představovala kultura Olméků v období 900."— Transkript prezentace:

1 Mexiko

2 Dějiny Indiánské kultury Mexiko bylo již od 1. tis. př.n.l. zemí vyspělých civilizací. První vrchol představovala kultura Olméků v období 900 – 400 př.n.l. Mexiko bylo již od 1. tis. př.n.l. zemí vyspělých civilizací. První vrchol představovala kultura Olméků v období 900 – 400 př.n.l. Kolem roku 300 n.l. se z území Guatemaly po Yuacatánu rozšířili Mayové. Ti stavěli impozantní kamenné pyramidy a ovládali astronomii. Jejich kultura záhadně zmizela zanechávajíc po sobě řadu uměleckých děl a písmo, které se doposud nepodařilo zcela rozluštit. Kolem roku 300 n.l. se z území Guatemaly po Yuacatánu rozšířili Mayové. Ti stavěli impozantní kamenné pyramidy a ovládali astronomii. Jejich kultura záhadně zmizela zanechávajíc po sobě řadu uměleckých děl a písmo, které se doposud nepodařilo zcela rozluštit. Jejich území později ovládli Toltékové Jejich území později ovládli Toltékové

3 Ve 12. až 13. st. přišli ze severu Aztékové a založili v kotlině centrálního Mexika město Tenochtitlán. Odtud rozšířili svoji říši na většinu území středního Mexika. Také oni byli vynikajícími staviteli a řemeslníky. Používali složitý kalendář k měření času a prováděli krvavé rituální obřady. Ve 12. až 13. st. přišli ze severu Aztékové a založili v kotlině centrálního Mexika město Tenochtitlán. Odtud rozšířili svoji říši na většinu území středního Mexika. Také oni byli vynikajícími staviteli a řemeslníky. Používali složitý kalendář k měření času a prováděli krvavé rituální obřady.

4 Mayská kultura

5 Španělská kolonizace Původně mocnou říši vyvrátil v krátké době španělský dobrodruh Hernán Cortés. Tenochtitlán padl roku 1521 a již roku 1535 vzniklo na dobytém území Nové Španělsko, které časem sahalo daleko na sever na území dnešních USA. Původně mocnou říši vyvrátil v krátké době španělský dobrodruh Hernán Cortés. Tenochtitlán padl roku 1521 a již roku 1535 vzniklo na dobytém území Nové Španělsko, které časem sahalo daleko na sever na území dnešních USA.

6 Katedrala Metropolitana

7 Boj za nezávislost Nemilosrdné Španělské vykořisťování nakonec vedlo pod vlivem událostí v Evropě v roce 1810 k rozpoutání boje za nezávislost. Ta byla vyhlášena po novém povstání v roce 1821 a roku 1824 vznikla federativní republika. Nemilosrdné Španělské vykořisťování nakonec vedlo pod vlivem událostí v Evropě v roce 1810 k rozpoutání boje za nezávislost. Ta byla vyhlášena po novém povstání v roce 1821 a roku 1824 vznikla federativní republika.

8 2. polovina 19. století Ve válce s USA (1846-1848) Mexiko prohrálo a Spojeným státům postoupilo celou oblast od Kalifornie po Nové Mexiko. Ve válce s USA (1846-1848) Mexiko prohrálo a Spojeným státům postoupilo celou oblast od Kalifornie po Nové Mexiko. Následovalo období soupeření liberálů, konzervativců, republikánů a monarchistů. Roku 1857 přijetí pokrokovější ústavy vyvolalo občanskou válku, ze které vyšli vítězně liberálové v čele s Benitem Juarézem. Po britsko- francouzsko-španělské intervenci roku 1862 bylo vyhlášeno císařství. V roce 1867 byli interventi poraženi a republika byla obnovena. Následovalo období soupeření liberálů, konzervativců, republikánů a monarchistů. Roku 1857 přijetí pokrokovější ústavy vyvolalo občanskou válku, ze které vyšli vítězně liberálové v čele s Benitem Juarézem. Po britsko- francouzsko-španělské intervenci roku 1862 bylo vyhlášeno císařství. V roce 1867 byli interventi poraženi a republika byla obnovena.

9 20. století Roku 1910 svržením diktátorského režimu Porfiria diaze začala Mexická revoluce (1910- 1917), v jejímž čele stáli Pancho Villa a Emiliano Zapata. Revoluční skupiny nakonec v roce 1929 vytvořili jednotnou Národní revoluční stranu. Roku 1946 byla strana přejmenována na stranu institucionalizované revoluce (PRI). Ta uskutečnila mnoho důležitých reforem a zůstala vládnoucí politickou stranou až do současnosti. (rok 1994) Roku 1910 svržením diktátorského režimu Porfiria diaze začala Mexická revoluce (1910- 1917), v jejímž čele stáli Pancho Villa a Emiliano Zapata. Revoluční skupiny nakonec v roce 1929 vytvořili jednotnou Národní revoluční stranu. Roku 1946 byla strana přejmenována na stranu institucionalizované revoluce (PRI). Ta uskutečnila mnoho důležitých reforem a zůstala vládnoucí politickou stranou až do současnosti. (rok 1994)

10 Státní zřízení Podle ústavy z roku 1917 mají volební právo všichni dospělí nad 18 let. Hlavou státu i vlády je prezident (prezidentský systém), který se volí na jediné šestileté období. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový Národní kongres. Z 500 členů poslanecké jsou ¾ voleny přímo, ¼ podle počtu hlasů získaných jednotlivými stranami, všichni na tři roky. 64 senátorů je volenona 6 let, po dvou z každého ze 31 států a federálního distriktu hlavního města tvořících mexickou federaci. Každý stát si volí vlastního guvernéra a zákonodárný sbor, v případě federálního distriktu guvernéra jmenuje prezident. Podle ústavy z roku 1917 mají volební právo všichni dospělí nad 18 let. Hlavou státu i vlády je prezident (prezidentský systém), který se volí na jediné šestileté období. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový Národní kongres. Z 500 členů poslanecké jsou ¾ voleny přímo, ¼ podle počtu hlasů získaných jednotlivými stranami, všichni na tři roky. 64 senátorů je volenona 6 let, po dvou z každého ze 31 států a federálního distriktu hlavního města tvořících mexickou federaci. Každý stát si volí vlastního guvernéra a zákonodárný sbor, v případě federálního distriktu guvernéra jmenuje prezident.

11

12 Obyvatelstvo Původní indiáni tvoří nyní méně než 1/3 obyvatelstva, více než polovinu představují jejich míšenci s bělochy – mesticové. Původní indiáni tvoří nyní méně než 1/3 obyvatelstva, více než polovinu představují jejich míšenci s bělochy – mesticové. Oficiálním jazykem je španělština, ale hovoří se i 50 indiánskými jazyky. Většina obyvatel vyznává katolické náboženství. Oficiálním jazykem je španělština, ale hovoří se i 50 indiánskými jazyky. Většina obyvatel vyznává katolické náboženství.