Světová hospodářská krize 1929 - 1933 Anna Burdová, 4.B

Situace po 1.sv.v. Evropský průmysl během války přeorientován na zbrojní výrobu, nedostatek financí → zadluženost vítězných mocností u USA Německé hospodářství zasaženo reparacemi (Versailleské mírové smlouvy) Rostoucí inflace → další zadlužování Přechod k průmyslu → města se rozrůstala rychleji než infrastruktura

Vypuknutí krize Americká ekonomická situace se odrážela ve všech ostatních ekonomikách. Vše začalo v tzv. černý čtvrtek – krachem na newyorské burze 24. 10. 1929. (11, 25 miliard $) Ceny akcií klesly na kritickou úroveň → investoři začali prodávat akcie (obavy z finanční ztráty)

Tento krach způsobil i krach dalších amerických burz → krach společností a bank (lidé se snažili vybrat úspory, ale banky neměly dostatečný kapitál) Šíření krize usnadnily špatné kroky státních vlád (USA) nebo jejich pasivita (Československo), teoretici nebyli schopni na krizi reagovat ani ji předvídat

Průběh Prudký nárůst nezaměstnanosti a pokles produkce → tzv. hladové pochody a nedůvěra v polit. a ekonom. systém Hromadění zboží ve skladech → ničení potravin (pálení am. pšenice, brazilské kávy) , převažuje nabídka nad poptávkou Dlouho trvalo než se hlavní ekonomiky stabilizovaly – v USA vypracován hosp. program New Deal, v Německu Hitlerův program (oba projekty postaveny na principu státních zakázek a vybudování centrální banky X Hitlerův směřoval k vojenským zakázkám → okamžité výsledky)

Vyspělé státy potřebují odbytiště pro své produkty → boje o sféry vlivu, zejména o některé státy střední a východní Evropy. Narušeny mezinárodní vztahy, krize demokracie – snahy nahradit ji autoritativním režimem → nástup diktatur ( Itálie – fašismus, Japonsko – militarismus, SSSR – stalinská diktatura)

USA Mnoho lidí přišlo o bydlení a práci. Stavebnictví se pozastavilo, železnice nekupovaly žádné lokomotivy Města postrádala měnu na dovoz služeb Byly zavedeny různé formy obchodu, především obchod výměnný Banky rychle krachovaly

Francie Hrozba fašismu, v únoru 1934 se fašisté pokusili o převrat → zmařen U moci Lidová fronta (Leon Blum) – prosadila některá sociální opatření (40hodinový pracovní týden, nárok na pořádnou dovolenou, růst zemědělských výkupních cen, zestátnění železnic, leteckého a zbrojního průmyslu) negativní důsledky: růst cen, neúspěšná zahraniční politika, odpor pravice (neplacení daní, zastavení výroby), vzrůst nezaměstnanosti

Švédsko ITÁLIE soc. demokratická vláda od r. 1932 rozsáhlé veřejné práce, soc. reformy. ITÁLIE Zásahy státu do hospodářství (nucená kartelizace, kontrola nad bankami), začíná se velmi zajímat o africké kolonie, nutnost hledat odbytiště - vojenská intervence do Etiopie (předpoklad bleskového vítězství X odpor etiopské armády a císaře Haile Selassie, Addis Abeba byla dobyta až po 7 měsících. Etiopie byla připojena k Itálii.

Anglie Rychlé a pružné řešení krize díky devalvaci libry (1931) zvýšení měnového kurzu cizích měn, zlevňuje se vyvážené zboží na zahraničních trzích a naopak zdražuje dovážené zboží → růst zahraničního obchodu. Vládla soc.demokratická strana (1929 - 31) v čele s MacDonaldem - byla to dělnická strana vedená pravicovými reformátory. Roku 1931 však došlo k rozporu uvnitř strany, část se spojila s konzervativci a část s fašisty. Mnohá opatření vláda přijímala bez parlamentu. Roku 1935 se dostává k moci pravice - porozumění pro zájmy Německa a Itálie – politika usmiřování fašistických mocností dovršena vládou Nevilla Chamberlaina a ministra zahraničí Halifaxe.

SSSR probíhá industrializace Byla zavedena všeobecná pracovní povinnost. Výsledky pětiletek byly záměrně zveličovány. masová kolektivizace v zemědělstev nátlak na rolníky, aby vstoupili do družstev (minimální mzdy) Těžký a energetický průmysl vybudován za cenu drastických podmínek, teroru, bídy a hladu. SSSR se stává průmyslovou velmocí (X lidé nemají co jíst). V objemu výroby obsadili druhé místo ve světě.

ČSR Hospodářská krize se projevuje se zpožděním (zvl. na Slovensku a v Podkarpatské Rusi). Vrchol krize nastal v letech 1932 – 1933, pokles zahraničního obchodu. v ČSR vznikla tzv. velká trojka (Vítkovické horní a hutní těžařstvo, pražská železářská spol., Báňská a hutní spol.) → omezování výroby, rušení továren, pokles platů (4 – 14 Kčs denně), vzrůst nezaměstnanosti (1 mil. lidí z 8,5) → protestní akce dělníků, horníků a rolníků Březen 1932 – masová stávka horníků (25 000 horníků severočeské pánve + Kladenska a Ostravska) - nepotlačena

Zhoršení vnitropolitické i mezinárodní situace 1935 – dvojí volby ( odstoupení Masaryka – navrhnul Beneše - podpora hradní strany - sociální demokraté, lidovci a národní socialisté) X Němec Byla vytvořena Udržalova vláda (agrárník) - dílčí podpůrné akce, podpory pro nezaměstnané. Stát poskytuje odborovým organizacím příspěvek, podpora byla však časově omezená a to na jeden rok, ostatní dostávali tzv. žebračenky - týdenní poukázky na potraviny v hodnotě 10 - 20 Kčs. Od roku 1932 - 35 - Malypetrova vláda - částečné zmírnění krize, zásahy do hospodářství

Důsledky Pokles průmyslové produkce Špatná ek. situace střední třídy (někde na úrovni bídy) Vznik autor. režimů (fašismus, nacismus) Země sváděly krizi jedna na druhou Nezaměstnanost, chudoba, nepokoje