VY_32_INOVACE_138_Chov_skotu KRMIVA Autor: Ing. Miroslav Huk

Záznamový list výukového materiálu Název školy SŠTZ Mohelnice, 1. máje 2, 789 85 Mohelnice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0033 Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Název výukového materiálu Krmiva Označení VY_32_INOVACE_138_Chov_skotu Vzdělávací obor 41-51-H/01 Zemědělec – farmář Tematická oblast Chov zvířat Ročník Druhý Autor Ing. Miroslav Huk Datum ověření 21. 1. 2014 KF 2 Anotace / metodický popis Rozdělení krmiv, výživa a krmení, základní krmná dávka, technika a organizace krmení, pastva, napájení, zakládání krmiv. Podpis autora Podpis ředitele

Chov skotu – Krmiva Ing. Miroslav Huk

Krmiva Zdrojem živin pro zvířata jsou krmiva. Dělení krmiv Jsou to látky rostlinného, živočišného, minerálního nebo syntetického původu používané k výživě hospodářských zvířat. Dělení krmiv Podle původu: rostlinná – zelená krmiva, siláže a senáže, seno, okopaniny, zrna obilovin, semena luskovin, zbytky po zpracování obilovin, olejnin apod., živočišná – mléko, moučky – krevní, masové, rybí, kafilerní, minerální – krmný vápenec, krmná sůl, minerální krmné přísady, mikrobiální – kvasnice, kvasničná bílkovina, syntetická – vitamíny, aminokyseliny. Podle způsobu získávání na krmiva: statková - objemná i jadrná krmiva vyrobená v zemědělském podnik (zelená píce, siláže, seno, zrno obilovin), nakupovaná či obchodní – krmné zbytky po zpracování rostlinných a živočišných produktů určených pro výživu lidí (šroty, otruby, živočišné moučky). SOUz Loštice Ing. Miroslav Huk

Krmiva Podle obsahu bílkovin a sacharidů na krmiva : bílkovinná, kdy podstatnou část organické hmoty tvoří dusíkaté živiny (extrahované šroty, semena luskovin,živočišná krmiva, jetel, vojtěška), polobílkovinná, kdy na složení organické hmoty se podílí stejnou měrou dusíkaté látky i sacharidy ( pšeničná krmná mouka, jetelotráva, vojtěškotráva), sacharidová, kdy podstatnou část organické hmoty tvoří sacharidy ( zrno obilovin, okopaniny, melasa, kukuřice, slunečnice). Podle koncentrace živin: objemná – zelená krmiva, siláže a senáže, seno, okopaniny, sláma, jadrná – zrna obilovin, semena luskovin, krmné zbytky průmyslu mlýnského, olejářského, sušená krmiva rostlinného i živočišného původu. Podle podílu vody: krmiva šťavnatá – zelená píce, krmiva suchá – seno. SOUz Loštice Ing. Miroslav Huk

Výživa a krmení Krmná dávka musí splňovat dvě základní hlediska: zajistit fyziologickou potřebu živin, zajistit pocit nasycenosti zvířete. Základní krmná dávka Musí zajistit denní produkci mléka v letním období alespoň 10-12 kg, v zimním období minimálně 8-10 kg (to se rovná roční dojivosti 3000-4000 kg). Krmivo Potřeba v kg Léto Zima Zelená píce 32 Siláž 8-10 25-30 Seno 1 4 Sláma 2 Jadrné krmivo 2,5 3,0 SOUz Loštice Ing. Miroslav Huk

Krmiva Zelená píce Siláže Senáže Sena obsahem vody příznivě působí na produkci mléka, mladá píce je snadno stravitelná, nejvhodnější doba sklizně – období začátku květu, vojtěška, kukuřice, jetel, travní porosty, krmná kapusta. Siláže řezaná zkvašená píce – optimální délka řezu je 3-5 cm. Senáže řezaná zkvašená píce – optimální délka řezu je 2-3 cm, oproti siláži je méně kyselá, má vyšší obsah sušiny, je vhodnějším krmivem než siláž. Sena nepostradatelná součást krmné dávky. SOUz Loštice Ing. Miroslav Huk

Krmiva Sláma Okopaniny Jadrná krmiva Krmiva lokálního významu pouze sláma jařin, jen sytostní doplněk – ad libitum. Okopaniny lehce stravitelné, příznivě působí na produkci mléka, zkrmovat čisté, nenahnilé, řepa a brambora se nesmí chystat do zásoby. Jadrná krmiva podávají se k zajištění produkce mléka, jsou nad úroveň základní krmné dávky, nejvhodnější je podávat je ve formě krmných směsí, jeden kg směsi by měl zajistit zvýšení produkce o 2 kg mléka. Krmiva lokálního významu cukrovarské řízky – spíše se konzervují, pivovarské mláto – musí se zkrmovat čerstvé, významně ovlivňuje produkci mléka. SOUz Loštice Ing. Miroslav Huk

Technika a organizace krmení Rozeznáváme krmení: Hromadné krmení všechny dojnice dostávají stejnou KD bez ohledu na užitkovost. Vhodné u chovu dojnic bez tržní produkce mléka. Skupinové krmení stádo je rozděleno do skupin podle dosahované užitkovosti, každá skupina dostane odpovídající KD. Nevhodné pro vazné ustájení. Individuální krmení každá dojnice dostává KD podle skutečné produkce. Výhodné při ustájení malého množství dojnic, při vyšších počtech nevýhodné vzhledem k nemožnosti využít mechanizaci. Dojnice krmíme zpravidla 2x denně. Intervaly mezi raním a večerním krmením by měly být přibližně stejné. V létě zelená píce jako první, potom ostatní krmiva. SOUz Loštice Ing. Miroslav Huk

Pastva, napájení Pasení je nejpřirozenější způsob výživy dojnic Pastva je biologicky plnohodnotnou potravou s přirozeným obsahem živin, minerálních látek a vitamínů. Uplatňuje se v podhorských a horských oblastech v letním období. Pastviny mají být do vzdálenosti 1 km od stájí, větší vzdálenost ovlivňuje mléčnou užitkovost. Provádí se: Celodenní pastva dojnice se vracejí do stáje před večerním dojením. Polodenní pastva dojnice se vrací do stáje i k polednímu odpočinku. SOUz Loštice Ing. Miroslav Huk

Pastva, napájení Způsoby pasení: Dávková pastva Pomocí elektrického ohradníku se přiděluje jalovicím plocha pastevního porostu na den nebo polovinu dne. Tímto způsobem se spásají přirozené pastviny, luční porosty, vojtěška a vojtěškotravní směsky. Pásová pastva Uplatňuje se při spásání vysokých polních plodin s velkou produkcí hmoty. Zvířatům se ohraničuje elektrickým ohradníkem pás do šířky 1 m na každou dojnici. Při tomto způsobu pasení se jalovice zdržuje na pastvě maximálně 4-5 hodin. Oplůtková pastva Je další intenzivní způsob pastvy. Pastevní plocha je rozdělena na dílce (oplůtky), které se postupně spásají. Volná pastva Je extenzivní způsob pasení. Jsou zde vysoké ztráty pošlapáním, znečištěním a nedopasením (až 50%).  SOUz Loštice Ing. Miroslav Huk

Pastva, napájení Organizace pasení Napájení Příprava na pasení Ve 3-4 měsíci si jalovice přivykají ve výbězích na pohyb ve stádě a na pasení. Jalovice je třeba před pasením přivyknout na elektrický ohradník tak, že se občas vyhánějí do travnatých výběhů ohraničených elektrickým ohradníkem. Technika pasení V letním období se výživa jalovic a dojnic zabezpečuje také na pastvinách. Seno získané z nedopasených či z nespasených porostů se používá k přikrmování v období nedostatku pastevních porostů. Délka doby pastvy 7-8 hodin, na slabších porostech celý den. Napájení Denní potřeba vody je závislá na živé hmotnosti, teplotě a vlhkosti vzduchu, a zdravotním stavu a činí v průměru 50 l vody denně. Voda musí být zdravotně nezávadná, teplá asi 10-15 oC. Dojnice pijí z napáječek nebo napájecích žlabů. SOUz Loštice Ing. Miroslav Huk

Zakládání krmiv Zakládání krmiv můžeme provádět použitím: stacionárních mechanizačních prostředků, mobilních mechanizačních prostředků. Oba způsoby umožňují dopravu a zakládání objemných i jadrných krmiv. Varianty stacionárních linek krmení Žlabové dopravníky krmivo unáší Vaničkové, Pásové, krmivo hrnou jednořetězové s hrabicemi, SOUz Loštice Ing. Miroslav Huk

Zakládání krmiv šnekové dopravníky elektrický krmný vůz zaplňují krmný žlab postupně, elektrický krmný vůz konstrukce podobná běžným krmným vozům, nadžlabové dopravníky slouží k dopravě objemného i jadrného krmiva, pásové sklopné, pojízdné, se shrnovacím vozíkem. SOUz Loštice Ing. Miroslav Huk

Zakládání krmiv Mobilní technika pro krmení skotu Krmné vozy Jsou určeny k přepravě krmiv do skladovacích prostorů nebo přípravny krmiv do průjezdných stájí, kde za jízdy krmnou chodbou zakládají krmivo plynule do krmných žlabů, na dně ložného prostoru je řetězový hrabicový dopravník (pohyblivé dno). Krmné míchací vozy vytvářejí homogenní směs krmiv (mísí a zakládají krmivo do žlabů). Výhody a nevýhody předchozích způsobů krmení Šnekové dopravníky V krmném žlabu třídí krmivo jak kvalitativně, tak i kvantitativně. Všechna dosud používaná zařízení jsou poruchová a jsou vystavena působení zvířat, vyžadují uzavíratelné žlabové zábrany. Nadžlabové dopravníky nevyžadují uzavíratelné žlabová zábrany. SOUz Loštice Ing. Miroslav Huk

Použité zdroje MIŠKOVSKÝ, DOC. ING. CSc.,Zdeněk. Chov zvířat 2. Vydání první. Praha: CREDIT – vydavatelství agentura, 1995. 249 s. ISBN 80-901645-4-4. VARGA, ING., Stanislav; KREJČÍ, ING., Vladimír. Zemědělská výroba II.Vydání druhé. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství České republiky, 1995. 236s. ISBN 80-7105-092-X. VARGA, ING., Stanislav; KREJČÍ, ING., Vladimír. Zemědělská výroba II.Vydání druhé. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství České republiky, 1986. 296 s. ISBN 80-7105-019-9. URBAN, J., ŠARAPATKA, B., a kol. Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi - I. díl. Vydání první. Praha: MŽP a Svaz PRO-BIO, 2003, 280 s. ISBN 80-7212-274-6 ŠARAPATKA, B., URBAN, J., a kol. Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi - II. díl. Vydání první. Šumperk: Svaz PRO-BIO, 2005, 334 s. ISBN 80-903583-0-9 BURDA, F. Zemědělské výrobky 2 – živočišné výrobky.Vydání první. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1995. 236 s. ISBN 07-000-86. MAJZLÍKOVÁ, ING., Z. Označování a evidence hospodářských zvířat, zkušenosti z kontrol podmíněnosti v roce 2009. Česká plemenářská inspekce. www.cpinsp.cz [online]. http://galenus.cz/aminokyseliny-zakladni-aminokyseliny.php [online]. SOUz Loštice Ing. Miroslav Huk