Klasické Řecko (500-338 př. Kr.)

Řecko-perské války - úvod

Řecko-perské války - úvod UČEBNICE, S. 76 – MAPA, opakování Kde leželo územní jádro Perské říše? Kam říše expandovala za vlády Kýra Velikého? Jaké reformy provedl Dáreios I., aby říši dokázal spravovat? Kdo to byli Nesmrtelní? V čem se lišily politické systémy Persie a řeckých států? Jaké ideály stavěli Řekové proti Peršanům? Jaké důvody povedou k řecko-perským válkám?

Řecko-perské války - příčiny Vzestup Persie v 6. stol. př. Kr. – ovládla mj. řecká města v Malé Asii Peršané přestali obchodovat s Řeky a obrátili se na Féničany Peršané obsazují Bospor a Dardanely a postupují do Thrákie a Makedonie – Řecko obklíčeno ze tří stran Odlišné politické systémy

Řecko-perské války - počátek UČEBNICE, S. 75 - MAPA 499 povstání v Milétu proti perské nadvládě a žádost Miléťanů o pomoc řeckých států Athény poslaly lodě a s Miléťany zaútočili na perské území v Malé Asii (vypálili Sardy) 494 trestná výprava Dáreia I. – dobyl Milétos a zotročil jeho obyvatele 492 první perský útok na Řecko – lodě zničila bouře a zbytek se vrátil 490 nový útok – vylodění Peršanů na pláni u Marathonu – střet s Athéňany (Sparta měla náboženské svátky) – obraně velel stratég Milthiades

Bitva u Marathonu

Bitva u Marathonu PŘÍČINY VÍTĚZSTVÍ ATHÉN: Skvělá Milthiadova strategie a znalost terénu Nečekaný rychlý útok před seřazením Peršanů Dlouhá kopí Sevřený šik (falanga) Posílení křídel a obklíčení perského středu Perská jízda uvízla v bažině

Maratonský běh

Následky bitvy u Marathonu Běžec Feidippidés doručil do Athén zprávu (údajně vykřikl „Zvítězili jsme!“ a padl) Maratonský běh – dnes 42,2 km (ačkoli vzdálenost z Marathonu do Athén je 66 km) Peršané prozatím odpluli Themistokles – athénský politik, upozorňoval na hrozbu nového útoku – plán zbudovat válečné loďstvo z výnosu stříbrných dolů a založit přístav u Athén (dnešní Pireus)

Athénské loďstvo Triéry (trojveslice) 30-40 m dlouhé Uvezly až 200 vojáků 3 řady veslařů nad sebou Okovaná příď (kloun) k prorážení lodí nepřátel Veslovali nejchudší občané, dostávali za to žold – výhodné

Perské tažení r. 480 př. Kr. Po smrti Dáreia I. se stal perským králem jeho syn Xerxes I. – přípravy nového útoku na Řecko Největší armáda v dosavadní historii (podle Řeků 5,3 milionu mužů?) Problém – 30 různých jazyků 480 př. Kr. postup přes Bospor a Thrákii na Řecko Sparta svolala všeřecký sněm – domluvena společná obrana – pěší vojsko u Thermopyl a loďstvo u mysu Artemísion

Bitva u Thermopyl Viz REFERÁT + UČEBNICE, S. 75 – MAPA Thermopyly - soutěska uzavírající cestu do Řecka Obrana – spartský král Leonidas, 300 hoplítů, pomocný sbor heilótů, 7000 spojenců První nápor – Médové, pak Nesmrtelní – odraženi („Xerxes má mnoho vojáků, ale málo mužů.“) Efialtes – vyzradil Peršanům tajnou stezku přes hory Leonidas poslal spojence domů a v obklíčení statečně bránil soutěsku – všichni padli a Peršané vstoupili do Řecka Dnes pomník: „Poutníče, jdi a zvěstuj Lakedaimonským, že my tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám.“ Mezitím Themistokles velel námořní obraně u Artemísia – Peršané oslabeni, ale Řekové museli ustoupit

Leonidas na dobové soše Bitva u Thermopyl Leonidas na dobové soše Pomník v Thermopylách

Bitva u Thermopyl ve filmu 300

Dobytí Athén a bitva u Salamíny UČEBNICE, S. 75 - MAPA Peršané postupují k Athénám – Themistokles přesvědčil občany, aby se evakuovali (zůstali jen starci bránící Akropoli) – Athény dobyty Athéňané se uchýlili na ostrov Salamínu Themistokles vyslal posla ke Xerxovi s lživým vzkazem, že se Řekové chystají rozejít Xerxes uvěřil a vyslal lodě – řecké státy se zalekly a spojily se proti Peršanům 480 př. Kr. – námořní bitva u Salamíny – Řekové skvěle využili terén a zvítězili – zvrat ve válkách

Bitva u Plataj UČEBNICE, S. 75 - MAPA Peršané oslabeni – zima, nemoci, nedostatek zásob – Xerxes odplul a nechal v Řecku jen část vojska v čele s Mardoniem 479 př. Kr. bitva u Plataj – největší bitva v historii Řecka Spojená řecká vojska zprvu prohrávala, ale pak byl náhodou zabit Mardonios a Peršané se rozutekli Poté Řekové zničili zbytek perského loďstva u mysu Mykalé, r. 478 př. Kr. dobyli Byzantion a obnovili spojení s Černým mořem 449 př. Kr. uzavřen Kálliův mír – Persie uznala autonomii řeckých měst v Malé Asii Příčiny řeckého vítězství proti Persii? Význam řecko-perských válek pro budoucí vývoj?

Řecko-perské války - shrnutí První střet západní a východní civilizace Uhájení řecké svobody a demokracie proti perské despocii PŘÍČINY ŘECKÉHO VÍTĚZSTVÍ: „Národ, který bojuje za svou svobodu, nelze porazit.“ – motivace k boji a mravní převaha Peršané neznali terén, měli zásobovací problémy Nesourodost perského vojska Schopní řečtí stratégové (Milthiades, Themistokles) Výhodou Peršanů byla početní převaha, jízda, válečné vozy a Nesmrtelní / Řekové měli lepší lodě, falangy a kopí

Athény po řecko-perských válkách

Athény po řecko-perských válkách Obnova města a výstavba opevnění (Dlouhé zdi) Založen athénský námořní spolek (spojenectví proti Peršanům + zajištění plavby do Černého moře) - členové měli být samostatní Athény spravovaly pokladnu spolku – přenesena do města a využívána k financování staveb Athény zasahují do vnitřních věcí členů spolku – ten se mění v athénskou říši – proti tomu vystupuje Sparta a její peloponéský spolek – cesta k peloponéské válce Největší rozvoj Athén („zlatý věk“) – v době Perikla

Perikles - úvod Rodina – otec byl velitelem u Mykalé, matka potomkem Kleisthena Začínal jako voják Družka Aspásia – původně majitelka nevěstince V letech 443-429 př. Kr. každoročně volen jedním z 10 stratégů Řada reforem – vrchol athénské demokracie Viz projev z r. 431 (TEXT)

Perikles - reformy Úředníci začali dostávat plat – přístup do úřadů tak získali i chudí občané Omezení moci areopagu ve prospěch lidového soudu Líbivá politika vůči chudině, příděly a pracovní příležitosti na stavbách Přenesení pokladny námořního spolku do Athén – staly se nejbohatším řeckým městem Obnova Akropole a výstavba tamních chrámů Podpora umění – Athény kulturním centrem Řecka (VIZ REFERÁTY) Odmítání míru se Spartou – cesta k peloponéské válce

Athény v Periklově době

Peloponéská válka - příčiny ATHÉNSKÁ ŘÍŠE Demokracie Podřízenost členských států Athénám Rozvoj Athén Převaha na moři Úsilí o ostrov Korkýra (Korfu) a převahu v Egejském moři PELOPONÉSKÝ SPOLEK Různé typy vlády Nezávislost členských států na Spartě Úpadek Sparty (úbytek občanů, vzpoury heilótů, hospodářský pokles) Převaha v pěchotě Úsilí o ostrov Korkýra (Korfu) a převahu v Egejském moři

Peloponéská válka (431-404 př. Kr.)

Peloponéská válka - Athény

Peloponéská válka 1. FÁZE (431-421 př. Kr.) Sparta chce obklíčit Athény na souši Obyvatelé Attiky se ukryli uvnitř Dlouhých zdí – přelidnění a morová epidemie – umírá třetina Athéňanů včetně Perikla (429 př. Kr.) Athény pokračují v boji na moři a pokusí se o neúspěšnou invazi na Sicílii (zdroj obilí pro Spartu) – fiasko a největší athénská prohra 421 př. Kr. uzavřen mír, ale záhy boje obnoveny

Peloponéská válka 2. FÁZE (413-404 př. Kr.) Sparta získala pomoc Peršanů, postavila loďstvo a zablokovala úžinu Dardanely (proč?) Athény vyslaly lodě do Dardanel, ale byly poraženy r. 405 př. Kr. u Aigospotamoi (Kozí říčky) Blokáda města a vyhladovění – r. 404 př. Kr. se Athény vzdaly Výsledek – Athény musely odevzdat lodě, zbourat Dlouhé zdi, rozpustit athénskou říši a nahradit demokracii vládou 30 dosazených oligarchů Pro Spartu bylo vítězství jen dočasné (proč?)

Vzestup Théb Théby – demokratický stát, založil vlastní vojenský spolek a využil oslabení Sparty i Athén ke svému vzestupu 371 př. Kr. bitva u Leukter – využita nová taktika (tzv. kosý šik – posílené levé křídlo) V bitvě padly stovky Sparťanů – definitivní úpadek Sparty a rozpad peloponéského spolku Hegemonie Théb trvala jen krátce – po neúspěšné invazi na Peloponés skončila V Řecku nezůstal žádný silný stát – využila sousední Makedonie v čele s králem Filipem II.

Doporučené zdroje Toulky minulostí světa – 2. díl Jan Bouzek – Iva Ondřejová, Periklovo Řecko, Praha 1989. Vojtěch Zamarovský, Řecký zázrak, Praha 1972. Vojtěch Zamarovský, Vzkříšení Olympie, Praha 1980. Peter Levi, Svět starého Řecka, Praha 1995. Petr Charvát, Průvodce všedním životem ve starověku.