Američtí prezidenti po r. 1945

Američtí prezidenti po r. 1945 Harry Truman (1945-53) demokrat Dwight Eisenhower (1953-61) republikán John F. Kennedy (1961-63) demokrat Lyndon Johnson (1963-69) demokrat Richard Nixon (1969-74) republikán Gerald Ford (1974-77) republikán Jimmy Carter (1977-81) demokrat Ronald Reagan (1981-89) republikán George Bush st. (1989-1993) republikán Bill Clinton (1993-2001) demokrat George Bush ml. (2001-2009) republikán Barack Obama (2009-2017) demokrat Donald Trump (2017-?) republikán

Harry Truman (v úřadě 1945-1953) Demokrat Původně soudce Zvolen po smrti F. D. Roosevelta r. 1945 Svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki Zahájení studené války Trumanova doktrína a Marshallův plán Podpora Izraele Zahájení korejské války

Dwight Eisenhower (v úřadě 1953-1961) Přezdívka „Ike“ Republikán Jediný generál, který se stal prezidentem Vrchní velitel Spojenců na konci 2. světové války 1950-52 vrchní velitel NATO Ukončil korejskou válku Tvrdý postoj vůči SSSR Podpora lidských práv a desegregace černochů

John Fitzgerald Kennedy - mládí Narozen 1917 Rodina – původně irští katolíci, otec Joseph byl podnikatel a velvyslanec v Londýně, měl 9 dětí Veden k soutěživosti a ctižádostivosti Studoval na Harvardu – disertace o britském appeasementu Za války sloužil v námořnictvu – zranění zad Novinář na Postupimské konferenci a při založení OSN 1953 sňatek s Jackie – 4 děti

John Fitzgerald Kennedy - rodina

John Fitzgerald Kennedy - kariéra Osobnost? Člen Demokratické strany 1947 zvolen do Kongresu 1953 senátor 1960 prezidentské volby – porazil R. Nixona 1961 nástup do úřadu 1963 atentát a úmrtí

John Fitzgerald Kennedy - prezident

John Fitzgerald Kennedy - prezident 1961 vyhlásil vesmírný program Apollo – cílem vyslat do konce desetiletí člověka na Měsíc 1961 stavba Berlínské zdi – JFK nezabránil (1963 pouze pronesl projev „Ich bin ein Berliner.“) 1961 podpora kubánských emigrantů v invazi na Kubu s cílem svrhnout Fidela Castra – vylodění v Zátoce sviní – fiasko a ostuda JFK 1962 karibská krize – SSSR umístil na Kubě rakety schopné zasáhnout USA – JFK vyhlásil blokádu Kuby a po 13 dnech se s Chruščovem dohodl na stažení raket a ukončení blokády Hnutí za lidská práva – 1963 projev M. Luthera Kinga Růst napětí ve Vietnamu – JFK posílil americkou misi

John Fitzgerald Kennedy - atentát

John Fitzgerald Kennedy - atentát 22. 11. 1963 návštěva Dallasu v Texasu – příprava na příští prezidentské volby JFK se rozhodl projet městem v otevřené limuzíně Z okna skladu knih vypáleny tři výstřely - poslední mu ustřelil část lebky JFK ihned umírá v nemocnici Rakev naložena do letadla Air Force One – viceprezident Lyndon Johnson přímo na palubě složil prezidentský slib

Lyndon Johnson - prezidentský slib

Vyšetřování atentátu na JFK Na místě atentátu zadržen 40letý Lee Harvey Oswald Podezření – pracoval ve skladu, odkud se střílelo; obdivoval Fidela Castra a dříve žil v SSSR Tvrdil, že o ničem netuší 24. 11. jej při převozu do vězení zastřelil Jack Ruby – majitel nočního klubu Ruby odsouzen k trestu smrti, ale zemřel na rakovinu 1967; svůj čin nikdy nevysvětlil

Vyšetřování atentátu na JFK L. Johnson ihned ustavil vyšetřovací komisi (tzv. Warrenova komise) – 1964 vydala zprávu, podle níž Oswald jednal sám a nešlo o žádné spiknutí Zpráva vyvolala vlnu kritiky a nedůvěry Většina Američanů nevěří, že Oswald střílel sám (tři výstřely na dálku za 7 vteřin?) Řada konspiračních teorií – viníci: Johnson, CIA, FBI, KGB, Chruščov, Castro, kubánský exil, Židé, ufoni? Každý Američan dodnes ví, co dělal 22. 11. 1963 Atentát se stal jedním ze 3 největších traumat Američanů (která další?)

Robert Kennedy (1925-1968) „Bobby“ či „RFK“ Mladší bratr JFK Vystudoval práva na Harvardu Vedl bratrovy volební kampaně JFK jej jmenoval ministrem spravedlnosti Významná role při kubánské krizi Poté senátor a r. 1968 prezidentský kandidát 5. 6. 1968 zastřelen v hotelu v Los Angeles palestinským mladíkem – zemřel 6. 6. Vražda Američany šokovala – též řada konspiračních teorií

Lyndon Johnson (v úřadě 1963-1969) Demokrat Viceprezident JFK 1964 zahájil americkou válku ve Vietnamu 58 tisíc padlých Američanů – stal se krajně nepopulárním Vyhlásil reformní program Great Society Zrušil rasová omezení pro imigraci do USA Podpořil hnutí za lidská práva černochů Manželka – Lady Bird Johnson – velmi oblíbená

Richard Nixon - kariéra Narozen 1913 Právník Za války v námořnictvu Republikán 1953-61 viceprezident 1961 prohrál volby proti JFK 1968 vyhrál volby díky slibu ukončení války ve Vietnamu 1972 znovuzvolen 1974 rezignoval – jediný prezident v dějinách USA 1994 zemřel

Henry Kissinger (*1928) Pravá ruka R. Nixona Historik, odborník na světový řád po r. 1815 Stal se poradcem pro národní bezpečnost a ministrem zahraničí 1973 Nobelova cena míru za ukončení války ve Vietnamu Strůjce „pingpongové diplomacie“ s Čínou a zlepšení vztahů s SSSR Průkopník politiky détente

Politika détente Uvolňování napětí mezi Východem a Západem Cíle: Snížení rizika nukleární války Předvídatelné vztahy mezi oběma bloky Zotavení se z domácích krizí na konci 60. let Projevy – navázání vztahů s Čínou a SSSR

Richard Nixon – návštěva Číny

Richard Nixon – návštěva Číny Navázání diplomatických styků s Čínskou lidovou republikou 1971 OSN přijala ČLR jako jediného zástupce Číny (a vyloučila Tchaj-wan) 1972 Nixonova návštěva Číny a setkání s Maem Společné zájmy – obavy ze SSSR, snaha ukončit válku ve Vietnamu, zotavení se z domácích krizí

Richard Nixon – návštěva SSSR 1972 Nixon jako první prezident USA navštívil SSSR Jako první západní politik promluvil v sovětské TV Podepsal s Brežněvem Smlouvu o omezení strategických zbraní (SALT I) 1973 Nixon ukončil účast USA ve Vietnamu – nechal Jižní Vietnam svému osudu

Aféra Watergate (1972-74)

Aféra Watergate (1972-74) 1971 New York Times vydaly tzv. Pentagon Papers – dokumenty o vedení války ve Vietnamu Nixon zuřil – vytvořil z bývalých agentů tým „instalatérů“, kteří měli dalším únikům informací zabránit 1972 se tito muži vloupali do sídla Demokratické strany v hotelu Watergate ve Washingtonu – chyceni policií při instalaci odposlouchávacího zařízení Novináři Carl Bernstein a Bob Woodward zahájili pátrání – od svého zdroje z FBI („Deep Throat“) se dozvěděli, že lupiči byli placeni výborem pro Nixonovo znovuzvolení a měli kontakty na Bílý dům Nixonovi lidé označili aféru za „třetiřadou vloupačku“ a Nixon byl r. 1972 znovuzvolen

Aféra Watergate (1972-74) 1973 soud s lupiči – přiznali se a uvedli, že vloupání se plánovalo v kanceláři šéfa Nixonova volebního výboru Senát zřídil vyšetřovací komisi – veřejná slyšení přenášená televizí Nixonův asistent vypověděl o existenci odposlouchávacího zařízení v Ovální pracovně („Nixon odposlouchával sám sebe.“) Kongres žádal Nixona o vydání nahrávek, ale ten to odmítal a nakonec vydal nahrávky, jež byly porušené Kongres zahájil proces impeachmentu (odvolání prezidenta) – aby tomu Nixon předešel, 8. 8. 1974 sám rezignoval Význam a důsledky aféry Watergate?

Aféra Watergate (1972-74)

Aféra Watergate (1972-74) J. L. Gaddis: „Američané kladou vládu zákona nad výkon moci, ať už jsou cíle, kvůli kterým se moc používá, jakkoli chvályhodné. Cíle nikdy neospravedlňují použité prostředky a moc sama ještě není právo.“ Význam aféry – prezident nestojí nad zákonem, je omezen Ústavou USA Viz filmy – Duel Frost/Nixon; Všichni prezidentovi muži Následky: Pokles důvěry Američanů ve vládu Kongres omezil pravomoc prezidenta zahájit vojenskou akci v zahraničí Kongres získal dohled nad činností CIA

Gerald Ford (v úřadu 1974-1977) Republikán Nixonův viceprezident Po jeho rezignaci převzal 9. 8. 1974 prezidentský úřad Omilostnil Nixona za Watergate – kritizováno Spory s Kongresem o rozdělení pravomocí – nemohl zasáhnout proti Vietnamu r. 1975

Jimmy Carter (v úřadu 1977-1981) Demokrat Ve volbách r. 1976 porazil G. Forda Skromné vystupování Zprostředkoval dohodu Izraele a Egypta (1978) Čelil islámské revoluci v Íránu a zatčení amerických rukojmích – zaplatil výkupné Vyjednával o dalším omezení strategických zbraní (SALT II) – neprošlo kvůli sovětské invazi do Afghánistánu (1979) Kritizován jako slabý prezident, za jehož vlády upadl vliv USA

Jimmy Carter (v úřadu 1977-1981)

Ronald Reagan - mládí Narozen 1911 Rodina irských katolíků Začínal jako rozhlasový komentátor baseballu Stal se hercem v Hollywoodu – natočil desítky filmů Vedl herecké odbory Obě manželky - herečky Původně demokrat a stoupenec Roosevelta, ale přešel k republikánům

Ronald Reagan - kariéra 1966 guvernér Kalifornie 1976 poprvé kandidoval na prezidenta 1980 zvolen – přesvědčil svým optimismem a vizí obnovy prestiže USA 1981 nástup do úřadu 1989 odchod z úřadu 2004 zemřel v ústraní

Ronald Reagan – prezident (1981-1989) Druhý nejstarší zvolený prezident (69 let) Byl starší než 4 jeho předchůdci První herec v úřadě prezidenta První rozvedený muž v úřadě prezidenta První prezident, který zemřel v 21. století Dodnes velmi populární Jeden z těch, kdo se zasloužili o konec studené války

Ronald Reagan – domácí politika 1981 vyhlásil ekonomický program („reaganomika“) – snížení daní, omezení státního vlivu na ekonomiku, podpora zaměstnanosti Důsledky – růst zadlužení Američanů, život na vysoké noze na dluh, vznik generace „yuppies“ (Youth Urban Professional), růst sociálních rozdílů, problémy s drogami a AIDS 30. 3. 1981 postřelen atentátníkem – díky zásahu lékařů přežil a záhy vystoupil v Kongresu – ovace vestoje a posílení domácí pozice

Ronald Reagan – zahraniční politika Zavrhl politiku détente, protože nevedla k ukončení studené války „Západ nebude komunismus zadržovat, ale překoná ho.“ „Komunismus bude považován za další smutnou a bizarní kapitolu lidských dějin, jejíž poslední kapitoly se právě píšou.“ Označil SSSR jako „říši zla“ Zavrhl strategii vzájemného zničení („MAD“) a r. 1983 místo ní vyhlásil SDI – Strategickou obrannou iniciativu („hvězdné války“) – vytvoření obranného systému chránícího USA před jaderným útokem SSSR zděšen – věděl, že nemůže USA konkurovat

Reagan a Gorbačov

Reagan a Gorbačov Reagan přežil tři sovětské vůdce – Brežněv (1982), Andropov (1984) a Černěnko (1985) 1985 nastoupil Michail Gorbačov – brzy se s Reaganem setkali a začali jednat o odzbrojení 1987 podepsali smlouvu o stažení jaderných střel středního doletu z Evropy – Reaganův úspěch a doklad zaostávání SSSR Reagan po nástupu Gorbačova zmírnil ostrou rétoriku vůči SSSR a podpořil tamní reformy

Reagan a Gorbačov (1987)

Reagan v Berlíně (1987) 12. 11. 1987 návštěva Berlína a projev před Braniborskou bránou „Sovětský svaz se nedokáže nakrmit.“ „Svoboda vede k prosperitě.“ „Generální tajemníku Gorbačove, pokud usilujete o mír a prosperitu (…), přijďte k této bráně! Pane Gorbačove, otevřte tuto bránu! Pane Gorbačove, strhněte tu zeď!“

Ronald Reagan - hodnocení POZITIVA Zásluha na ukončení studené války Dohoda o stažení jaderných raket Energie a optimismus Skvělé vystupování („Velký komunikátor“) Jeden z nejoblíbenějších prezidentů NEGATIVA „válečný štváč“ Aféra „Írán-gate“ – prodej zbraní Íránu Negativní dopady reaganomiky – konzumerismus, zadlužení, nezaměstnanost

Pozdější prezidenti USA George Bush st. (1989-1993) republikán Bill Clinton (1993-2001) demokrat George Bush ml. (2001-2009) republikán Barack Obama (2009-2017) demokrat Donald Trump (2017-?) republikán