České stavovské povstání (1618-1620)

Příčiny a předehra Náboženské rozpory – císař Matyáš dosadil do českých zemí katolické místodržící, kteří nedodržovali Majestát Rudolfa II. Politické rozpory – stavovství vs. absolutismus Matyáš byl bezdětný – 1617 prosadil jako nástupce svého bratrance Ferdinanda II. Štýrského (osobnost?) Češi jej sami přijali na trůn

Začátek povstání (1618) Záminka – katolíci uzavřeli nekatolické kostely v Broumově a Hrobech – porušení Majestátu Březen 1618 – v Praze se sešli nekatoličtí stavové a napsali stížnost Matyášovi do Vídně Matyášova odpověď – tzv. těžké psaní – zakázal jim se dál scházet Květen 1618 – stavy se znovu sešly v Praze a dohodly se, že budou jednat s místodržícími o porušování Majestátu 22. 5. tajná schůzka – dohoda o možnosti provést defenestraci („český zvyk“)

2. (3.) pražská defenestrace (1618)

2. (3.) pražská defenestrace (1618) KDY? – 23. 5. 1618 KDE? – v české kanceláři na Pražském hradě KDO? – čeští stavové v čele s Jindřichem Matyášem Thurnem OBĚTI? Vilém Slavata z Chlumu - místodržící Jaroslav Bořita z Martinic – místodržící Filip Fabricius – písař JAK? – vyhození z okna do příkopu (proč přežili?)

2. (3.) pražská defenestrace (1618)

Následky defenestrace 24. 5. 1618 zvolena vláda 30 direktorů (páni, rytíři, měšťané) Vytvořeno stavovské vojsko – v čele J. M. Thurn Problém – chyběly peníze a mezinárodní podpora Matyáš poslal do Čech vojsko – první střety 1619 Matyáš umírá – císařem se stal Ferdinand II., ale Češi jej za krále nepřijali

Nový král - Fridrich Falcký (1619-20) Z rodu Wittelsbachů Kalvinista Falcký kurfiřt Zeť anglického krále Jakuba I. Stuarta Stál v čele Protestantské unie v SŘŘ Kontakty s Nizozemím 1619 si jej Češi zvolili králem namísto Ferdinanda II. „zimní král“ – vládl jen rok

Cesta k bitvě na Bílé hoře 1619 sněm vyhlásil nové uspořádání českého státu – tzv. Konfederace: Svaz 5 rovnoprávných zemí v čele s králem Král je volen stavy a podřízen jejich kontrole Platí Majestát Rudolfa II. V případě králova porušení zákonů mají stavy právo na ozbrojený odpor 1619 volba Fridricha Falckého českým králem O český trůn se ucházel i saský kurfiřt Jan Jiří – neuspěl a později se přidal k Ferdinandovi II. Ferdinand II. vyslal do Čech vojsko (v čele Karel B. Buquoy) a další vojsko vyslala Katolická liga z SŘŘ (v čele Maxmilián Bavorský) – postup k Praze

Bitva na Bílé hoře (1620)

Bitva na Bílé hoře (1620) KDY? – 8. 11. 1620, necelé dvě hodiny KDE? – u letohrádku Hvězda za Prahou KDO? 26 tis. vojáků císaře a Katolické ligy 21 tis. vojáků českých stavů (žoldnéři, kteří nedostali zaplaceno) JAK? – císařští náhle zaútočili na české pozice na návrší – většina žoldnéřů se rozutekla ZPŮSOB BOJE? – pěchota v pravidelných útvarech (tzv. tercie – španělský čtverec), jádrem byli píkovníci a mušketýři; též jízda a dělostřelectvo

Bitva na Bílé hoře (1620)

Následky bitvy na Bílé hoře Fridrich Falcký se bitvy neúčastnil a obědval s anglickými vyslanci 9. 11. Fridrich s rodinou a veliteli prchá z Čech Do Prahy vstupují vítězná vojska a plení Čeští stavové oficiálně kapitulují Příčiny porážky povstání?

Příčiny porážky českého povstání Chyběly ekonomické předpoklady pro úspěšné povstání (oproti Nizozemí) Nedisciplinovanost vojáků, nedostatek motivace k boji (nezaplacený žold) Neschopnost Fridricha Falckého Minimální zahraniční podpora povstalců (proč?) Minimální zapojení měst a nižších vrstev Rozkrádání stavovské pokladny Chyby v bitvě na Bílé hoře – české vojsko neútočilo

Důsledky porážky českého povstání 1) dosazení nového místodržícího 2) staroměstská exekuce 27 vůdců povstání 3) konfiskace majetku účastníků povstání 4) devalvace měny a státní bankrot 5) rekatolizace českých zemí a emigrace nekatolíků 6) vydání Obnoveného zřízení zemského – uzákoněna dědičná vláda Habsburků 7) ztráta Horní a Dolní Lužice ve prospěch Saska

1) Dosazení nového místodržícího KAREL Z LICHTENŠTEJNA Dal sepsat jména povstalců a začal se zatýkáním a výslechy Později předsedal staroměstské exekuci Osobně prý s popravami nesouhlasil Formy trestů?

2) Staroměstská exekuce (1621)

2) Staroměstská exekuce (1621) KDY? – 21. 6. 1621 KDE? – na Staroměstském náměstí KDO? – kat Jan Mydlář OBĚTI? – 3 páni, 7 rytířů a 17 měšťanů Jáchym Ondřej Šlik – správce Lužice Václav Budovec z Budova – diplomat, účastník jednání o Rudolfově Majestátu Kryštof Harant z Polžic – cestovatel a spisovatel Jan Jessenius – lékař, rektor UK, r. 1600 provedl v Praze první veřejnou pitvu JAK? – stětí, někdy i vyříznutí jazyka a rozčtvrcení; 12 hlav vystaveno na Karlově mostě – mimořádná krutost

2) Staroměstská exekuce (1621)

3) Konfiskace majetku povstalců 1622 Ferdinand II. vyhlásil tzv. generální pardon – slíbil, že již nebude trestat na hrdle, ale jen na majetku 166 rodin přišlo o veškerý majetek Města připravena o obecní pozemky Zabavený majetek udělen věrným katolíkům (Slavata, Lichtenštejn…) a vojevůdcům (Valdštejn, Buquoy, Marradas…) Příchod cizích šlechtických rodů do Čech (např. Eggenbergové)

4) Devalvace měny a státní bankrot Obrovské majetkové přesuny vytvořily potřebu měnové reformy Na starost ji dostalo tzv. konsorcium (v čele Karel z Lichtenštejna, členem mj. Albrecht z Valdštejna) Průběh – mince staženy z oběhu a nahrazeny tzv. dlouhou mincí s nižším obsahem stříbra Důsledky – členové konsorcia využili devalvace měny k levnému skoupení majetku povstalců a přivedli zemi ke státnímu bankrotu (1623)

5) Rekatolizace a emigrace Ferdinand II. rozstřihl Majestát Rudolfa II. Do českých zemí znovu povoláni jezuité, aby je přivedli ke katolické víře Nekatoličtí kněží vyháněni ze země Dragonády – násilné nucení ke konverzi pomocí vojáků usazených v domech nekatolíků 1627 rekatolizační patent – nekatolíci měli do půl roku konvertovat, nebo opustit zemi (a nechat zde majetek) Důsledek – min. 30 tis. lidí odchází do exilu (kam?) – zejména elita a vzdělanci (J. A. Komenský, Václav Hollar)

5) Rekatolizace a emigrace

5) Rekatolizace a emigrace

6) Obnovené zřízení zemské (1627-28) Nový základní zákon českého státu – obsah: Dědičná vláda Habsburků v českých zemích Panovník má absolutní moc – omezení moci stavů Povoleno pouze katolické vyznání Církev se stává prvním mezi stavy Zrovnoprávnění češtiny a němčiny – dva úřední jazyky Panovník a veškeré úřady sídlí ve Vídni Císař uděluje inkolát – právo usadit se v českých zemích Změna šlechtických titulů (dosud páni a rytíři) – nově např. knížata, hrabata, baroni ad.

7) Ztráta Horní a Dolní Lužice (1635) Jan Jiří – saský kurfiřt a neúspěšný kandidát na českého krále Za třicetileté války přešel na stranu císaře Ferdinanda II. Odměna – 1635 Pražský mír – Sasové získali Horní a Dolní Lužici Která území dál tvořila země Koruny české?

Doporučené zdroje Josef Petráň, Staroměstská exekuce, Praha 1971 Josef Janáček, Valdštejn a jeho doba, Praha 1978 Toulky českou minulostí, díly III a IV Zikmund Winter – román Mistr Kampanus Vladimír Körner – román Lékař umírajícího času Film Bůh s námi – od defenestrace k Bílé hoře (ČT 2018) Slavné dny – videa (8. 11. 1620, 21. 6. 1621)