ČSR v letech 1945-48 „Třetí republika“

Utváření třetí republiky Březen 1945 – „moskevské rozhovory“ (londýnský a komunistický odboj, Slovenská národní rada) Vznik Národní fronty – koalice vládních stran České – komunisté, národní socialisté, sociální demokraté, lidovci Slovenské – komunisté, demokraté Zákaz ostatních stran (agrární, HSL‘S…) Nový systém – „lidová“ demokracie Duben 1945 – Beneš jmenuje první vládu (komunisté mají 7 ministrů a 2 sympatizanty)

Utváření třetí republiky Edvard Beneš - prezident Zdeněk Fierlinger - premiér

Košický vládní program (5. 4. 1945) Orientace na SSSR Nová armáda po vzoru Rudé armády, uvědomělost vojáků Nový správný systém – národní výbory Rovnoprávnost Čechů a Slováků Potrestání Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů Vymýcení nacismu, zrušení německých škol, obnova vysokých škol, výuka ruštiny a SSSR „zlidovění kultury“

Květen 1945 – Rudá armáda v Praze

Květen 1945 – příjezd vlády a Beneše

Červen 1945 – ztráta Podkarpatské Rusi

„Benešovy dekrety“ Prozatímní Národní shromáždění se sešlo až 28. 10. 1945 – do té doby měl zákonodárnou moc prezident – místo zákonů vydává dekrety Vydávány již od roku 1940 v Londýně Po osvobození cca 100 dekretů Vytvářela je vláda, Beneš jen podepisoval Prozatímní Národní shromáždění všechny dekrety zpětně uznalo jako zákony Dodnes sporné - retribuce a znárodnění UKÁZKY – UČEBNICE, S. 122 - 124

„Benešovy dekrety“ Dekret č. 12 Konfiskace zemědělského majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů ve prospěch českých rolníků a bezzemků (příděly cca 13 ha) Neplatí pro německé a maďarské odbojáře Dekret č. 16 (velký retribuční dekret) Retribuce = náprava, odčinění křivd Potrestání nacistických zločinců, zrádců a udavačů Tresty smrti – K. H. Frank, Jozef Tiso

„Benešovy dekrety“ Dekret č. 33 Němcům a Maďařům není vráceno československé státní občanství (kromě těch, kteří se za okupace přihlásili jako Češi či Slováci) Dekret č. 100 (znárodňovací dekret) Znárodnění bank, pojišťoven, dolů, elektráren, podniků nad 500 zaměstnanců, zbrojních a chemických závodů Vyplacení náhrad?

Odsun Němců z ČSR

Květen 1945 – předehra Příčiny a motivy odsunu? Podpora domácích politiků Podpora v zahraničí – zejména od Stalina (proč?) POČÁTKY: Živelná pomsta na udavačích, členech SS, gestapa Nerozlišováni vinní a nevinní Lynčování, násilnosti Kdo prováděl? Časté sebevraždy Němců

1. fáze – divoký odsun Kdy? – květen až srpen 1945 Kolik? – 660 tisíc Kam? – do sovětské okupační zóny Německa Kdo? – armáda, Rudá armáda, partyzáni, Revoluční gardy (dobrovolníci, cílem očistit území od nepřátel) Jak? – diskriminační opatření, sběrné a internační tábory, nucená práce, transporty

Diskriminační opatření Nesměli se spolčovat. Potravinové lístky dostávali jako Židé za války. Museli se policejně hlásit. Museli nosit viditelné označení - pásku s hákovým křížem nebo s černým písmenem N. Kromě povolených výjimek nesměli používat veřejné dopravní prostředky, navštěvovat veřejná prostranství, zařízení a sady. Nesměli opouštět bydliště za určitý vymezený okruh. Byli povinni dodržovat zákaz vycházení po 20. nebo 21. hodině. Někde nesměli chodit po chodníku. Někde museli zdravit připaženým postojem sovětské a československé důstojníky. Nakupovat v obchodech mohli jen 1 hodinu před zavírací dobou. Bez zvláštního povolení nesměli Němci vlastnit rádio, používat telefon nebo telegraf. Odevzdat museli veškeré automobily a dokonce i jízdní kola. Korespondence podléhala cenzuře. Byly zrušeny všechny vysoké, střední i základní školy, Němci byli vyloučeni z učebních oborů. Někde byly zakázány i německé bohoslužby. Byly zrušeny veškeré německé noviny a bylo zakázáno vydávání německých knih. Krátkou dobu se dokonce nesměla hrát „německá“ hudba (Beethoven, Mozart) Bylo zakázáno německy mluvit na veřejnosti. Antifašisté, kterým bylo vráceno Československé občanství, neměli volební právo.

Sběrné a internační tábory přísný režim izolace od vnějšího světa nucená práce šíření nemocí brutalita ze strany českých strážců denní dávka jídla – omezena jako u Židů za protektorátu vysoká úmrtnost

Masakr v Ústí nad Labem 31. července 1945 – v ústecké čtvrti Krásné Březno došlo k sérii výbuchů v muničním skladu. Zabito bylo 26 lidí - Čechů i Němců. Srocující se lidé začali útočit na Němce. Nedělali rozdíl mezi nacisty a antifašisty. Nejhorší scény se odehrály na mostě E. Beneše. Umlácené oběti (včetně ženy s kočárkem) házeli z mostu. Vojáci a gardisté po nich ještě stříleli. Češi, kteří Němce chránili, se stali terčem útoků také. Počet obětí je odhadován na 40 až 100 osob. Německé zdroje se zmiňují o 2 700 mrtvých.

2. fáze – organizovaný odsun Kdy? – po Postupimské konferenci (srpen 1945), během roku 1946 Kolik? – 2,25 milionu Kam? – nejvíce do americké zóny Německa Kdo? – dohled ministerstva vnitra a policie Jak? – sběrná střediska (lepší podmínky, lékařská péče), pravidelné denní vlaky, s sebou zavazadlo o 50 kg (co si brali s sebou?)

2. fáze – organizovaný odsun

Shrnutí odsunu Celkem cca 3 miliony Němců Oběti – značně rozporné údaje (podle Čechů 25 tisíc, podle Němců až 200-300 tisíc) Zůstalo 240 tis. Němců – smíšená manželství, potřební odborníci, prokázaní antifašisté (řada však dobrovolně odjela ve zvláštních vlacích, mohli si vzít svůj majetek) Většina politiků odsun schvalovala Pachatelé násilností nebyli nikdy trestáni Zůstalo vysídlené pohraničí – brzy dosídleno Čechy z vnitrozemí, Slováky i slovenskými Romy

Hodnocení odsunu Spravedlivá odplata za nacistické zločiny ČSR se stala národním státem bez problémových menšin Němci volili SdP, zavinili Mnichov, přiklonili se k nacismu Nespravedlivý princip kolektivní viny Násilná forma odsunu v první fázi – brutalita 3 miliony lidí vyhnány z domova a zbaveny majetku Ukončení staletého soužití dvou národů Negativní dopad na ekonomiku a kulturu ČSR

Další poválečné problémy ČSR Potřeba osídlit pohraničí Řešení maďarské otázky (odsun? přesídlení?) Návraty Židů z konc. táborů, stěhování do Izraele Nadále přídělový systém – až do roku 1953 Hospodářská výroba – jen 50 % předválečného stavu, obtížná obnova Řešení – pomoc OSN Nutnost zvolit Národní shromáždění, které by vydalo ústavu a připravilo hospodářský plán – volby 1946

Volby v květnu 1946

Volby v květnu 1946 První a poslední demokratické volby Účastnily se jen strany Národní fronty Nesouhlas – možnost vhodit bílý lístek (myšlenka komunistů – proč?) Výhody komunistů: Klíčové pozice ve vládě, odborech, armádě, SNB Nacionalismus, podpora odsunu Pozemková reforma, náhrada za agrární stranu Obliba SSSR a role Rudé armády, propaganda

Volební výsledky

Výsledky voleb Vítězství KSČ – celkově 38 % hlasů V Česku jen 40 % voličů; na Slovensku 62 % volilo Demokratickou stranu Vznik nové vlády v čele s K. Gottwaldem Příprava dvouletého hospodářského plánu

Cesta k únoru 1948 Mezinárodní kontext – počátek studené války V letech 1946-48 se utváří východní blok „lidovědemokratických států“ vázaných na SSSR Jejich komunistické strany podřízeny Moskvě – cílem převést země pod sovětskou moc Počátky „železné opony“

1946 projev Churchilla ve Fultonu „...Od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona. Za touto linií leží všechna hlavní města starých států střední a východní Evropy. Varšava, Berlín, Praha, Vídeň, Budapešť, Bělehrad, Bukurešť a Sofie, všechna tato proslulá města i s obyvatelstvem jejich zemí se ocitla v oblasti, kterou musím nazvat sovětskou sférou a všechna jsou vystavena nejen té či oné formě sovětského vlivu, ale i vysoké a v mnoha případech rostoucí míře ovládání z Moskvy… Komunistické strany, které BYLY v těchto zemích velice malé, získaly postavení a moc zdaleka přesahující počet jejich členů a ze všech sil se snaží prosadit totalitní vládu. Téměř ve všech případech byl nastolen policejní stát a prozatím nikde, s výjimkou Československa, neexistuje skutečná demokracie…“.

1947 Marshallův plán 1947 Trumanova doktrína – USA budou zadržovat pronikání komunismu do Evropy 1947 Marshallův plán –plán ekonomické pomoci Evropě (dolary, suroviny, stroje, zboží) Přijetí – Británie, Francie, Itálie, západní Německo…

1947 Marshallův plán SSSR odmítl americkou pomoc / ČSR má zájem Čs. delegace v Moskvě – nátlak Stalina na odmítnutí (ztráta sovětského spojenectví), slib dodávek obilí J. Masaryk: „Do Moskvy jsem jel jako čs. ministr, vrátil jsem se jako Stalinův pacholek.“

Cesta komunistů k moci Spory ve vládě s demokratickými stranami Úsilí KSČ o vyvlastnění pozemků nad 50 ha Milionářská dávka – zdanění majetku nad 1 milion Kčs („Ať platí bohatí.“) Propaganda, stávky a petice Agenti v každé politické straně Využívání Sboru národní bezpečnosti (SNB) – vznik 1945, dvě složky – VB a StB 1948 – ministr vnitra V. Nosek odvolal 8 nekomunistických velitelů SNB v Praze – podnět k vládní krizi v únoru 1948

20. únor 1948 12 z 26 ministrů podalo na protest demisi (strany – národní socialisté, lidovci, slovenští demokraté) – očekávali, že ji Beneš nepřijme a komunisté budou muset ustoupit Problém – nepřipojil se J. Masaryk ani sociální demokraté, ministři dál nic nepodnikali Stalinův vyslanec nabízí vojenskou pomoc SSSR Gottwald – cílem nenásilný převrat bez porušení ústavy – navrhl Benešovi, aby demisi přijal a doplnil ministry z týchž stran dle jeho návrhů Plán KSČ – zmobilizovat lid pro svou podporu, označit ministry za rozvraceče Národní fronty

21. únor Masová demonstrace KSČ na Staroměstském náměstí Gottwald vyzývá k zakládání akčních výborů Národní fronty (přebírání moci, čistky) KSČ zakládá Lidové milice (ozbrojené složky strany) – mají pušky a samopaly

Lidové milice

22. - 24. únor Domovní prohlídky a zatýkání členů demokratických stran – ti ztrácejí kontrolu Jediný projev odporu – průvod 10 tis. studentů pražských VŠ na Hrad – podpora Beneše Generální stávka 2,5 milionu pracujících na podporu KSČ

25. únor Gottwald přiváží na Hrad seznam nových ministrů a nadále žádá pouhé doplnění vlády Plánována další demonstrace, pochod k Hradu a případně použití zbraní a obsazení institucí Rudá armáda připravena na hranicích Beneš – další tragická volba (kdy předtím?) Benešova slova – viz UČEBNICE, S. 127

25. únor Beneš ustoupil nátlaku a jmenoval novou vládu dle Gottwaldova návrhu Nový protestní pochod studentů VŠ na podporu Beneše a demokracie – rozehnáni SNB a milicemi Gottwald oznamuje změnu vlády na demonstraci na Václavském náměstí

25. únor – Václavské náměstí „Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky. Dnes ráno jsem panu prezidentu republiky podal návrh na přijetí demise ministrů, kteří odstoupili 20. února tohoto roku. A současně jsem panu prezidentu navrhl seznam osob, kterými má býti vláda doplněna a rekonstruována. Mohu vám sdělit, že pan prezident všechny mé návrhy, přesně tak jak byly podány, přijal.“

Hodnocení února 1948 Nešlo o puč (násilné uchopení moci bez podpory širokých vrstev) Převrat proběhl nenásilně a bez porušení ústavy – prezident přijal demisi části ministrů a jmenoval nové členy vlády z jejich stran Vláda získala důvěru poslanců! Tragická role Beneše – měl na vybranou? Co by se stalo v případě odmítnutí? Nevyjasněná role Jana Masaryka – proč se nepřipojil k demisi? Proč zůstal i v nové vládě?