České země v letech 1437-1526

Situace v Čechách po r. 1437 1437 umírá král Zikmund – vymření Lucemburků po meči Nástupce – jeho zeť Albrecht Habsburský: druhý Habsburk na českém trůně (kdo první?) katolík, „Kladivo na kacíře“ dosud správce Moravy Čeští kališníci jej neuznali a chtěli si zvolit svého krále 1439 Albrecht náhle umírá na úplavici

Situace v Čechách po r. 1437 Po Albrechtově smrti vypuklo v Čechách bezvládí trvající 14 let – anarchie, loupežnictví a boje o moc Albrechtův syn Ladislav byl nezletilý a zahraniční rody neměly o českou korunu zájem Část šlechty a měšťanů usilovala o obnovu řádu – vytvořili tzv. landfrýdy - svazy šlechticů a měst v krajích, které zde měly zajistit bezpečnost a mír; každý měl k dispozici vojsko v čele s hejtmanem Jedním z těchto hejtmanů se stal Jiří z Poděbrad – počátek vzestupu

Jiří z Poděbrad (1420-71) Nemanželský syn husitského vojevůdce a neurozené ženy Kmotrem mu prý byl Žižka Ve 14 letech bojoval u Lipan Vypracoval se na hejtmana východočeského landfrýdu V době bezvládí se zmocnil Prahy a r. 1452 byl zvolen zemským správcem

Ladislav Pohrobek (vládl 1453-57) Syn a „pohrobek“ Albrechta Habsburského 1453 přijat za českého krále – „král Holec“ „Za krále Holce byla v Čechách za groš ovce“ – hospodářská prosperita zajištěna správcem Jiřím 1457 náhle zemřel – údajně jej měl otrávit Jiří, ale šlo o leukémii

Jiří z Poděbrad českým králem 1458 volba nového krále – zvolen Jiří z Poděbrad - ač nebyl královského původu, nebyl manželského původu a nebyl katolík Vynikající hospodář a diplomat Nazýván „husitský král“ či „král dvojího lidu“ – kališník, dodržoval basilejská kompaktáta Papež jej neuznával a r. 1462 kompaktáta zrušil – hrozba války mezi katolíky a kališníky Reakce Jiřího? – vytvoření mírového projektu

Jiří z Poděbrad – mírový projekt Vize spojení evropských zemí v mírové organizaci – předchůdkyně EU či OSN Důvod – oficiálně obrana křesťanů proti Turkům (1453 dobyli Konstantinopol), skrytě proti moci papeže ZÁSADY: Mírové řešení sporů Vzájemná rovnost členských států Společná obrana Vznik evropského soudního dvora a „parlamentu“ Jiří vyslal poselstvo v čele se svým švagrem Lvem z Rožmitálu do evropských států – mírový projekt však odezvu nezískal (důvody?)

Trasa poselstva Lva z Rožmitálu

Matyáš Korvín Jiřího někdejší zeť Uherský král (ač neurozený) Odlišnosti od Jiřího: katolík velmi vzdělaný (knihovna v Budíně, počátky renesance) lepší válečník Papež r. 1465 prohlásil Jiřího za kacíře a zbavil Čechy povinnosti jej poslouchat Proti Čechám vyhlášena křížová výprava s Matyášem v čele – r. 1469 rozhodující bitva u Vilémova

Matyáš Korvín a Jiří z Poděbrad

Matyáš Korvín a Jiří z Poděbrad 1469 bitva u Vilémova – Jiří vyhrál, ale propustil Matyáše za slib, že urovná jeho spor s papežem Matyáš zradil, dal se katolickou šlechtou korunovat českým králem a ovládl vedlejší země Koruny české Jiří Matyáše neuznal a dál s ním válčil; mezitím dojednal nástupnictví s rodem Jagellonců 1471 Jiří umírá – čeští stavové dle dohody zvolili králem Vladislava II. Jagellonského, avšak vedlejší země nadále za krále považovaly Matyáše Dvojvládí trvalo do r. 1490 – Matyáš zemřel, čímž vedlejší země i Uhry připadly Vladislavovi – vznik česko-uherské personální unie (trvající do r. 1918)

Vladislav II. Jagellonský (vládl 1471-1516) Jagellonci – litevská dynastie vládnoucí od r. 1386 Polsku Vladislav nazýván „král Dobře“ – mírný a povolný, nezkušený král Katolík, ale musel respektovat dvojvěří v Čechách Po r. 1490 se přestěhoval do uherského Budína a přestal se zajímat o české země Dopad – vznik stavovské monarchie

Stavovská monarchie Protipól absolutní monarchie Stavy – privilegované vrstvy společnosti, které se podílejí na politické moci ve státě V Čechách 3 stavy: Páni (vyšší šlechta) Rytíři (nižší šlechta) Měšťané královských měst (Na Moravě navíc stav katolických duchovních) Rozvoj institucí umožňujících stavům podíl na vládě – zemský sněm (jak fungoval?), zemský soud

Zemský sněm

Náboženství za vlády Jagellonců 1483 nové střety mezi katolíky a kališníky v Praze – mj. druhá defenestrace 1485 obě strany uzavřely kutnohorský náboženský mír – definitivní potvrzení dvojvěří a svobodné volby vyznání v českých zemích Vznik nové (ilegální) církve – jednota bratrská: Založena v pol. 15. stol. v Kunvaldu Vycházela z učení Petra Chelčického Život v ústraní po vzoru prvních křesťanů – vzájemná rovnost (bratři a sestry), chudoba, pokora Původně odmítala vzdělání (proč?) Pozdější představitelé – Jan Blahoslav, J. A. Komenský

Jednota bratrská

Ekonomika a kultura za vlády Jagellonců UČEBNICE, S. 89-92 – otázky: Proč u nás v 15. stol. klesal počet obyvatel? Proč začala šlechta v 15. století podnikat a v kterých oborech? Z jakých důvodů docházelo ke sporům mezi šlechtou a městy? Jak tyto spory skončily? Jak se kolem roku 1500 vyvíjela česká měna? Popište typické znaky pozdní gotiky. Uveďte dvě pozdněgotické stavby v Praze a alespoň tři hrady přestavěné v tomto stylu.

Pozdní (vladislavská) gotika TYPICKÉ RYSY: Bohatě zdobené klenby Stanové střechy kostelů Oblouk zv. oslí hřbet PŘEDSTAVITELÉ: Matyáš Rejsek – autor Prašné brány Benedikt Rejt (Ried) – Vladislavský sál na Pražském hradě, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře

Pozdní gotika – symbol W a Prašná brána

Pozdní gotika – Vladislavský sál

Pozdní gotika – chrám sv. Barbory

Pozdní gotika - hrady

Ludvík Jagellonský (vládl 1516-26) Syn Vladislava II. Jagellonského 1515 oženěn s Marií Habsburskou 1526 vytáhl proti Turkům v Uhrách a svedl bitvu u Moháče – prohrál a na útěku se utopil v bažině Ludvík nezanechal dědice – kdo bude českým a uherským králem?

Doporučené zdroje Toulky českou minulostí, díl II. Josef Macek, Jagellonský věk v českých zemích I-IV, Praha 1992-95 Jaroslav Boubín, Petr Chelčický. Myslitel a reformátor, Praha 2005. Alois Jirásek – román Z Čech až na konec světa