Filozofie staré Indie

Obecné znaky 1900 př.n.l. příchod Árjů  začínají rozvíjet kulturu - byli to dobří válečníci - filosofie hodně splývá s náboženstvím - je iracionalistická = nepostupuje rozumově , je to cesta osvícení - pesimismus = život je strastí

Příchod Árjů

Rozdělení nejstarší filozofie Období Védské (zhruba 1500 - 500 př. n. l.) Období klasických filosofických systémů (500 př. n. l. - 1000 n. l.) Období základní čínské filosofie: konfucianismus, taoismus a mohismus

Období Védské (1500-500 př. n. l.) filozofie Védské období má svou tradici v souboru textů, nazývaných védy. Védy (Jejich datace je nejasná, vznik těchto písemných památek se odhaduje asi na 2 000 př. Kr.) obsahují soubory hymnů, průpovědí a obětních formulí, sloužily jako návody náboženských rituálů, byly to de facto příručky indických kněží, kteří v nich uchovávali vše potřebné pro náboženské rituály. Později (cca v 10. století př. Kr.) k nim byly připojeny bráhmany - detailní popisy náboženských ceremonií a jejich symbolického významu. Védy mají čtyři části: Rgvéda - véd veršů, vědění a chvalozpěvů Samavéda - véd písní, vědění o melodiích Judžurvéda - véd obětních výroků Atharvavéda - vědění o magických formulích

Bráhmanismus = Védská filosofie - vyvinul se z něj Hinduismus - prameny : -a- Védy – vznikli asi 1500 – 1200 př.n.l. – starší než bible - véda = náboženské vědění -b- Brahmány – 1000 př.n.l. -c- Upanišády – 750 – 500 př.n.l.  jsou hlavní!!!! Je to podstata Bráhmanismu - filosofické prameny, které vznikli na základě tázání se - poprvé se zde zmiňuje Karma -d- Purány – alegorické eposy - Rámajána - Mahábhárata – obsahuje Bhagaradgítu - etika

Rozdělení do kast – kasta= varna = barva pleti - Manuův zákoník – podle něj se řídí rozdělení do kast podle barvy pleti 1- Brahmáni 2- Kšutriové = válečníci 3- Vaišiové = svobodní 4- Šůdrové = původní ob. 5- Páryové = nedotknutelní

Základ Bráhmanismu - nauka o Brahma – věčný neosobní princip - zastoupeno v člověku jako Atman = duše která je v člověku uvězněna - hledají cestu jak Atman osvobodit, aby mohl splynout s Brahmou - je to základ etiky - dochází k neustálému stěhování duší = Samsara – ta je ovlivněna karmovým zákonem Karmou  důsledky našeho chování se projeví při našem znovozrození  dobré × špatné skutky  duše se stěhuje výše nebo níže ve společenském žebříčku - cílem je Mokša – splynutí Atmanu s Brahmou

Období klasických filosofických systémů (500 př. n. l. - 1000 n. l.) Na základě filosofie véd vzniká hinduismus - nejstarší a nejrozšířenější původní indické náboženství. Hinduismus není souvislým systémem, ale rozpadá se do několika filosofických škol.

Džinismus Džinismus (na základech džinismu je dnes založeno několik sekt, mj. např. Větrem oděni, Bíle oděni, ...) se objevuje taktéž v 6. století př. Kr., vyvíjí se po boku hinduismu. V té době dochází ke změnám v Indické společnosti, prohlubují se rozdíly. Džinové byli mladíci, jež chtěli spasit svět - odešli od rodin, prodlévali na odlehlých místech v askezi a pak kázali.

Džinismus Jedním z nich byl i Mahávíra Vardhamána. Ten setrval v askezi 12 let, načež kázal, že člověk má dvě složky: adživa (neoduševnělá hmota, materialistická část pro chod organismu, hmotná složka) a dživa (individuální, oživená duše, nehmotná složka), mezi nimiž je pojítko v podobě 8 karmanů. Je na každém z nás, kolik budeme mít zhoubných a kolik nezhoubných karmanů. Osvobození dosáhneme tím, že se zbavíme všech zhoubných karmanů správným životem (tj. o dobru a zlu ve svém životě rozhoduje jedinec sám).

Džinismus Základní sliby džíny: Nebrat co není darováno Nevést nepravdivé řeči Zříci se světské rozkoše Nezabíjet nic živé

Budhismus - zakladatel – Sidhártha Gautámo = Budha žil – 563 – 483 př.n.l - byl to syn krále, žil v královském paláci  jednoho dne se vydal hledat smysl života – bylo mu 20  přidal se ke skupině zvané – Samanib – byli to potulní mniši, žili tvrdým odříkáním a až v moc velké prostotě  Sidhártha zjistil že to také není to co hledá a po 7 letech od nich odešel  došel do vesnice Gaia – zde usedl pod fíkovník a meditoval – při tom byl osvícen = bádhí a zřel Dharmu – což je věčná nauka

Dharma – má čtyři základní pravdy -1- Život je strast -2- Příčinou strasti je touha po životě -3- Zánik touhy znamená zánik strasti = Nirvána  konec znovuzrozování – zhasnutí plamene – přerušení samsary Nirvána - není to BLAŽENOST je to vlastně stav úplné prázdnoty -4- Nauka o osmidílné stezce – meditace, poznávání Dharmy

Budhismus - Budhisté popírají „jáství“ = já - přiměřenost, jóga, etika – podobné desateru – nečinit zlo, nezabíjet, nepít alkohol, cudnost

Budhismus Mimo jiné Buddha (Sidhártha) už za svého života říkal: \"Pravda je ukryta za slovy.\" Pančašíla - patero ctností: neubližuj živým tvorům neber, co nebylo darováno nebuď necudný neveď prázdné a nepravdivé řeči nepij opojné nápoje

Budhismus Buddhovo učení je shrnuto v sútrách, resp. ve sbírce súter, která se nazývá Tripitakam (tři koše) obsahující Koš kázně - Buddhovy zásady Koš kázání - soubor učení Buddhy a jeho následovníků

Budhismus Buddhismus je ateistické náboženství - bez boha. Buddhisté tvrdí, že svět je složen z množství dharm, přičemž ta jsou jen dočasným jevem, který vzniká a zaniká. I duše vzniká a zaniká v čase, neexistuje bůh, ani žádné trvalé bytí. Buddha odmítá uctívání.

Budhismus V době Buddhovy smrti již existovala struktura mnišských buddhistických řádů a laických následovníků. Do dnešní doby se filosofie buddhismu zachovala ve dvou základních větvích: Mahájana - velká cesta (velký vůz) - spíše filosofický směr Hínajána - malá cesta (malý vůz) - spíš mnišská záležitost, původní buddhismus Dnes je na světě zhruba 150 mil. buddhistů, buddhismus se z Indie rozšířil postupně do Japonska, Tibetu.