Reformace a protireformace v Evropě

Reformace - úvod REFORMACE - hnutí usilující o nápravu křesťanské církve - cíle: obnova mravních zásad podle Bible zákaz hromadění majetku a světské moci POČÁTKY – tzv. první reformace (14. – 15. stol.) – úsilí o nápravu církve bez snahy se od ní oddělit – průkopníci John Wycliff (Jan Viklef), Jan Hus HLAVNÍ FÁZE (16. stol.) – povede ke vzniku protestantských církví – luteráni, kalvinisté, anglikáni

1) Martin Luther (1483-1546) Původně mnich Doktor teologie na univerzitě ve Wittenbergu (Sasko) R. 1517 vystoupil s kritikou prodeje odpustků (výtěžek šel na dostavbu chrámu sv. Petra v Římě) Údajně přibil na vrata kostela ve Wittenbergu 95 tezí – počátek německé reformace Hlásil se k odkazu Jana Husa

1) Martin Luther (1483-1546) Církev a císař Karel V. Habsburský Lutherovu kritiku odmítali – měl se obhájit na říšském sněmu Cestou na sněm byl Luther „unesen“ saským vévodou Fridrichem Moudrým a ukryt na jeho hradě Wartburg Zde přeložil Bibli do němčiny a sepsal své učení Získával stoupence - luterány

1) Luteránství a jeho ohlas LUTHEROVO UČENÍ: Člověk nepotřebuje církev jako prostředníka k Bohu, může být spasen jen svou vírou – důraz na niternou zbožnost Světská moc má zabavit majetek církve Důraz na Bibli; bohoslužby i Bible mají být v národních jazycích Přijímání podobojí OHLAS: Největší ohlas u šlechty a u prostých věřících – lákala je šance na nápravu církve i celé společnosti – v l. 1524-26 německá selská válka – prostí lidé vystoupili s radikálními požadavky (zrušení daní, zrušení výsad šlechty a církve) - potlačeno

1) Luteránství a jeho ohlas Část říšské šlechty přijala Lutherovo učení (proč?) Od r. 1529 se stoupenci reformace označují jako protestanti (lat. protestantem = ten, kdo něco vyhlašuje, protestuje) R. 1530 luteráni předložili vlastní vyznání víry (tzv. Augsburská konfese) – vedlo k náboženskému rozkolu v SŘŘ, který vyústil v tzv. šmalkaldskou válku mezi katolíky a protestanty Výsledek – 1555 Augsburský náboženský mír: Zrovnoprávnění luteránů a katolíků Přijetí zásady „Cuius regio, eius religio“ (Čí království, toho náboženství) Luteránská církev se rozšířila do severního Německa, Pobaltí a Skandinávie - dodnes

2) Jan Kalvín (1509-1964) Francouzský právník a teolog Působil v Ženevě a vytvořil zde novou reformovanou církev (stoupenci – kalvinisté) KALVÍNOVO UČENÍ: Učení o predestinaci (předurčení) – Bůh předem ví, kdo bude spasen / zatracen Přísná morálka („puritánství“) Důraz na práci a podnikání (nebrání se vydělávání peněz)

2) Kalvinismus a jeho ohlas ŠÍŘENÍ KALVINISMU: Část Švýcarska (Ženeva) Severní Nizozemí Část Francie – zde nazýváni hugenoti Anglie – zde nazýváni puritáni, část odešla do Ameriky – účast na založení USA

3) Anglikánská církev Založil r. 1534 anglický král Jindřich VIII. Příčina – papež mu nepovolil rozvod s Kateřinou Aragonskou Jindřich se odtrhl od katolické církve a založil vlastní – v čele on sám Duchovní hlava – arcibiskup v Canterbury Součástí bylo rušení klášterů a zabavení církevního majetku Odlišnosti od katolické církve?

Protestanti vs. katolíci?

Protestanti vs. katolíci Nepodléhají papeži Přijímání podobojí Bible a bohoslužby v národním jazyce Oslabená úloha kněze Kněží se mohou ženit Odmítání zdobnosti Důraz na slovo Neuctívají svaté Nezpovídají se Nevěří v očistec Podléhají papeži Přijímání pod jednou Bible a bohoslužby v latinském jazyce Klíčová úloha kněze Kněží mají celibát Velká zdobnost Důraz na obraz Uctívají svaté Zpovídají se Věří v očistec

4) Protireformace a katolická reforma Reakce katolické církve na reformaci – snaha bojovat proti protestantům / vnitřně se napravit a získat zpět věřící A) založení nových církevních řádů – piaristé a jezuité B) obnova inkvizice C) svolání Tridentského koncilu (1545-63) – cílem vnitřní obnova církve Které oblasti Evropy zůstaly nadále katolické?

4A) Jezuité (Tovaryšstvo Ježíšovo) Viz REFERÁT Řád založen r. 1534 (papež schválil 1540) Zakladatel Ignác z Loyoly – španělský šlechtic, zraněn v bitvě – obrátil se k Bohu Cíl – obnova a šíření katolické víry Činnost – výuka mládeže (včetně nekatolíků), misie do zámoří, kázání, zpovědi, divadlo… Vojenská organizace, v čele generál, důraz na poslušnost

4A) Klementinum – jezuitská kolej

4A) Jezuité v českých zemích 1556 příchod do Čech na pozvání Ferdinanda I. Základna – Klementinum Rozvoj po Bílé hoře – účast na rekatolizaci českých zemí Antonín Koniáš – misionář, pálil nekatolické knihy Osvícenství – kritika jezuitů a jejich monopolu na školství – 1773 papež řád zrušil Mýty o jezuitech?

4B) Inkvizice Viz REFERÁT Instituce vyhledávající kacíře (později i čarodějnice) Vznik v 12. stol. – vedli biskupové Ve 13. stol. převzal inkvizici papež a jmenoval soudce z řad dominikánů a františkánů 1478 založena španělská inkvizice – viz dále 1542 obnovena římská inkvizice (Svaté oficium) – stíhání kacířů, vytvoření indexu zakázaných knih

4B) Inkvizice – průběh vyšetřování Příchod inkvizitorů, kázání pro místní obyvatele Shromáždění všech udání Tajné výslechy, použití tortury (zákaz prolít krev, zmrzačit či usmrtit), izolace dotyčných ve vězení Cíl – přivést obviněného k doznání a odvolání – napravit jej, ne usmrtit Veřejné vyhlášení trestu (např. pokání, pouť, konfiskace majetku, vězení, smrt upálením) – u španělské inkvizice nazýváno autodafé, někdy provázeno pálením knih Případně předání odsouzeného světské moci k vykonání rozsudku smrti

4B) Inkvizice – mučení a upalování

4B) Inkvizice - španělská 1478 založil Ferdinand Aragonský, podléhala španělskému králi Důvod – snaha sjednotit Španělsko pod katolickou vírou První inkvizitor – Tomás de Torquemada – velmi krutý Stíhala zejména židy a muslimy, kteří konvertovali ke křesťanství Existovala až do r. 1834 Odraz v umění – Jáma a kyvadlo, Goyovy přízraky ad.

4C) Tridentský koncil (1545-63) Upřesnění katolické věrouky – svátosti, úcta ke svatým Zákaz prodeje odpustků Výchova kněží v seminářích Kněz musí skládat credo (vyznání víry) Stanovena pravidla svatořečení a blahoslavení Stanovena pravidla sňatku Vznik matrik Využití umění k šíření víry – nový směr - baroko

Doporučené zdroje August Franzen, Malé církevní dějiny, Praha 1991. Miroslav Hroch – Anna Skýbová, Králové, kacíři, inkvizitoři, Praha 1987. Ivana Čornejová, Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité v Čechách, Praha 1995. Film Luther (2003) Film Goyovy přízraky (2006) Slavné dny – video o 31. 10. 1517