Daňové právo 17. října 2018 doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy

Osnova Daně Pojem daňového práva Systém daňového práva Daňová soustava Prameny daňového práva Daňověprávní vztahy Základní konstrukční prvky daně Ostatní konstrukční prvky daně

Daně (v širokém smyslu) Jiná obdobná peněžitá plnění Daně (v úzkém smyslu) daně z příjmů daň z přidané hodnoty spotřební daně daň z nemovitých věcí další Poplatky soudní poplatky správní poplatky místní poplatky poplatky sui generis Jiná obdobná peněžitá plnění cla odvody veřejná pojistná příspěvky

1. Daně teoretická definice daně v širším smyslu nenávratné nedobrovolné neekvivalentní či ekvivalentní nesankční peněžité plnění ukládané na základě zákona spravované státem nebo jinými osobami vykonávajícími veřejnou správu veřejný příjem veřejných rozpočtů neúčelový či účelový zpravidla řádný, pravidelný a plánovaný

1. Daně Daň (v užším smyslu) Poplatek nenávratné nedobrovolné neekvivalentní ekvivalentní nesankční peněžité plnění ukládané na základě zákona spravované státem nebo jinými osobami vykonávajícími veřejnou správu veřejný příjem veřejných rozpočtů zpravidla neúčelový zpravidla účelový zpravidla řádný zpravidla pravidelný zpravidla plánovaný

2. Pojem daňového práva daňové právo označení vymezení v užším smyslu jako součást finančního práva jako samostatné právní odvětví označení daňové právo / poplatkové právo / celní právo / berní právo / právo povinných peněžitých plnění / právo daňových příjmů veřejných rozpočtů vymezení v užším smyslu soubor právních pravidel upravujících příjmy veřejných rozpočtů označené jako daně (formální x materiální pojetí) vymezení v širším smyslu soubor právních pravidel upravujících daňové příjmy veřejných rozpočtů, tj. daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění

3. Systém daňového práva Daňové právo obecná část zvláštní část

3. Systém daňového práva hmotné (konstrukční prvky) Daňové právo procesní (správa daní)

4. Daňová soustava Základní členění daní Členění daní podle rozpočtového určení Jiná členění daní Členění daní v užším smyslu Členění poplatků

A. Základní členění daní přímé nepřímé

B. Členění podle rozpočtového určení Daně výlučné státní státní rozpočet státní fondy místní sdílené

C. Jiná členění podle vzájemné kombinace podle periodicity analytické daně syntetické daně podle periodicity daně pravidelně se opakující daně jednorázové

D. Členění daní v užším smyslu a) přímé příjmové majetkové ostatní b) nepřímé všeobecné selektivní

a) Přímé daně v užším smyslu Příjmové Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob Majetkové Daň z nemovitých věcí Ostatní Daň z nabytí nemovitých věcí Daň silniční Daň z hazardních her

b) Nepřímé daně v užším smyslu všeobecné DPH selektivní spotřební daně energetické daně

E. Členění poplatků Poplatky státní soudní správní místní sui generis

5. Prameny daňového práva Formální ústavní zákony mezinárodní smlouvy právní předpisy EU zákony a zákonná opatření Senátu sekundární právní předpisy Materiální judikatura vnitřní předpisy atd.

I. Ústavní zákony Ústavní základ ukládání daní Ústava 1920 Ústava 1948 „daně a veřejné dávky vůbec mohou se ukládati jen na základě zákona“ Ústava 1948 „Daně a veřejné dávky lze ukládat toliko na základě zákona.“ Ústava 1960 neupravovala Ústavní zákon z roku 1968 „daně a poplatky možno ukládat jen na základě zákona“ čl. 11 odst. 5 Listiny „Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.“

Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 3/95 napadené znění zákona o spotřebních daních „Pro účely tohoto zákona se rozumí malým nezávislým pivovarem taková právnická osoba nebo fyzická osoba, jejíž roční výstav piva (dále jen "výstav") není větší než 200.000 hl a která splňuje podmínky podle zvláštního předpisu.“ malý nezávislý pivovar – 2 znaky roční výstav piva není větší než 200.000 hl – stanoveno zákonem splňuje podmínky podle zvláštního předpisu – stanoveno vyhláškou

Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 3/95 Rozpor s čl. 79 odst. 3 Ústavy: „Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.“ První pojmová náležitost (produkce do 200 000 hl) je zákonem rámcově zřetelně vymezena a na tomto základě může ministerstvo vyhláškou specifikovat podrobnosti. Pokud jde o druhý pojmový znak chráněného předmětu, totiž "nezávislost", přenechal zákonodárce jeho vymezení prováděcímu předpisu, tj. nižší právní normě. Ze zákona vyplývá, že chráněné pivovary musí kromě vymezení své produkce splňovat jakési další podmínky, avšak toto "něco dalšího" ponechává se vyhlášce a tím se dostává vymezení základní pojmové náležitosti, která má pro definici chráněných pivovarů konstitutivní význam, mimo vliv zákonodárce. Splnění blíže neoznačených podmínek zvláštního předpisu, které se pak "ex post" stávají konstitutivními znaky zákonem chráněného předmětu, vzbuzuje dojem, že by bylo možné stejně neurčitě formulovat zákonodárcovo zmocnění výkonné moci i v jiných oblastech života společnosti.

Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 3/95 odlišné stanovisko Formulace čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, podle něhož daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona, umožňuje bližší úpravu druhotnou normou. Dikce § 2 písm. i) zákona ČNR č. 587/1992 Sb., ve znění zákona č. 260/1994 Sb., podle našeho názoru umožňuje vydání prováděcího předpisu ve smyslu Ústavy . K tomu lze konstatovat, že toto ustanovení zákona vymezuje základní znaky pro poskytnutí daňové úlevy uvedením skupiny subjektů charakterizovaných jako malý nezávislý pivovar s ročním výstavem piva nepřesahujícím 200 000 hl. Tím jsou určeny hlavní zákonné znaky subjektu určité daňové povinnosti. K tomu zákon ještě uvádí, že pivovar této kategorie má splňovat podmínky podle zvláštního předpisu. Zmocnění k vydání prováděcího předpisu je obsaženo v čl. II bodu 5 zák. č. 260/1994 Sb., v němž zákonodárce deleguje normotvornou pravomoc na Ministerstvo zemědělství, které má příslušný právní předpis vydat v dohodě s Ministerstvem financí. Za daného právního stavu zákon splňuje základní podmínky dostatečné určitosti. Prakticky jde nyní pouze o bližší konkretizaci pojmu nezávislosti, který je jako jeden ze znaků v zákoně uveden.

II. Mezinárodní smlouvy smlouvy o zamezení dvojího zdanění (DTT) smlouvy o výměně informací multilaterální Úmluva o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech – 2/2014 Sb. m. s. bilaterální o výměně informací v daňových záležitostech (TIEA) Dohoda FATCA – 72/2014 Sb. m. s.

III. Právní předpisy EU nepřímé daně přímé daně čl. 113 Smlouvy o fungování EU Rada zvláštním legislativním postupem a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně přijme ustanovení k harmonizaci právních předpisů týkajících se daní z obratu, spotřebních daní a jiných nepřímých daní v rozsahu, v jakém je tato harmonizace nezbytná pro vytvoření a fungování vnitřního trhu a zabránění narušení hospodářské soutěže. směrnice a nařízení přímé daně čl. 115 Smlouvy o fungování EU

III. Právní předpisy EU přímé daně čl. 115 Smlouvy o fungování EU Aniž je dotčen článek 114, Rada zvláštním legislativním postupem a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně přijímá směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování vnitřního trhu. směrnice

IV. Zákony Obecný zákon Zvláštní zákony Daňový řád daňové zákony (v užším smyslu) poplatkové zákony a zákony upravující poplatky zákony upravující jiná obdobná peněžitá plnění zákony upravující mezinárodní spolupráci a mezinárodní pomoc ostatní (kompetenční zákony, zákon o evidenci tržeb …)

6. Daňověprávní vztahy peněžní vztahy týkající se soustřeďování daní do veřejných fondů (veřejných rozpočtů) regulované finančním (daňovým) právem prvky subjekty objekt obsah majetkový aspekt

7. Základní konstrukční prvky daně Subjekt Předmět Základ Sazba Výpočet Období Rozpočtové určení (Splatnost)

Subjekt daňověprávního vztahu A. Subjekt daně je třeba odlišovat subjekt daňověprávního vztahu subjekt správy daní Subjekt správy daní správce daně daňový subjekt třetí osoba Subjekt daňověprávního vztahu stát (veřejná moc) subjekt daně

A. Subjekt daně je třeba odlišovat subjekt daně poplatník plátce daňový subjekt Daňový subjekt poplatník plátce daně daňový subjekt subjekt daně poplatník plátce

B. Předmět daně příjem věc (živé zvíře, ovladatelná přírodní síla) jednání nebo úkon činnost

C. Základ daně Základ daně valorický specifický

D. Sazba daně Sazba daně jednotná diferencovaná Sazba daně poměrná lineární progresivní klouzavá stupňovitá degresivní pevná Sazba daně jednotná diferencovaná

Lineární sazba

Progresivně stupňovitá sazba Základ daně Daň 0 – 121 200 12 % 121 200 – 218 400 19 % 218 400 – 331 200 25 % 331 200 a více 32 %

Progresivně klouzavá szaba Základ daně Daň Ze základu přesahujícího 0 – 121 200 12 % 121 200 – 218 400 14 544 Kč + 19 % 121 200 Kč 218 400 – 331 200 33 012 Kč + 25 % 218 400 Kč 331 200 a více 61 212 Kč + 32 % 331 200 Kč

E. Výpočet daně základ sazba daň Příklad: Daň z nabytí nemovitých věcí se vypočte jako součin základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby daně.

F. Období daně období, za které se určuje základ daně = opakující se daně daně bez období = jednorázové daně

G. Rozpočtové určení daně určení veřejného rozpočtu, kam plyne výnos daně Daně výlučné státní státní rozpočet státní fondy místní sdílené

H. Splatnost daně jednorázově ve splátkách zálohově

8. Ostatní konstrukční prvky daně osvobození věcné, osobní daněprosté minimum paušální daň minimální základ daně sleva na dani daňové zvýhodnění minimální výše daně

e-mail: bohac@prf.cuni.cz web: www.radimbohac.cz tel.: +420221005530 17. října 2018 doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy