SPRÁVNÍ PRÁVO Trestní právo hmotné Úvod do studia práva FSV, 2018 Jan Chmel

Právo upravující činnost veřejné správy Právo upravující činnost veřejné správy. Oblasti nespadající do moci zákonodárné a soudní Veřejný zájem Vztahy nadřízenosti a podřízenosti, hierarchie správních orgánů Odlišnosti veřejné správy od soudnictví: 1) chybí nezávislost; 2) vázanost podzákonným předpisy i interními normativními akty; 3) typické rozhodování ex offo Státní správa x veřejná správa Obecná x zvláštní část správního práva Správní právo hmotné x procesní Správní právo

Správní právo procesní Správní řád (subsidiární povaha) Formy správní činnosti: Správní akty Faktické zásahy Opatření obecné povahy Veřejnoprávní smlouvy Nařízení a vyhlášky Vnitřní předpisy Další formy (osvědčení, ověření, sdělení, posudky) Správní právo procesní

Správní právo procesní Některé obecné zásady: výkon pravomocí na základě a v mezích zákona (správní uvážení, neurčité právní pojmy) Zásada rovnosti Ochrana právní jistoty a oprávněných očekávání Princip proporcionality Zásada transparentnosti Opravné prostředky podle správního řádu: Řádné: Odvolání, rozklad, odpor Mimořádné: Obnova řízení, přezkumné řízení Správní právo procesní

Některé obory správního práva hmotného Stavební právo Obecní a krajské zřízení Nakládání s odpady, bankovnictví, ochrana osobních údajů, školské právo, pohřebnictví, ochrana osobních údajů, ochrana hospodářské soutěže, svobodný přístup k informacím, elektronická komunikace… Správní trestání (zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich; zákon o některých přestupcích; další zákony z oblasti správního práva) Související obory veřejného práva: finanční právo právo životního prostředí právo sociálního zabezpečení Některé obory správního práva hmotného

Řízení o žalobách osob proti postupu správních orgánů 2 stupně: krajské soudy a NSS Žaloby: Proti rozhodnutí správního orgánu Na nečinnost správního orgánu Proti nezákonnému zásahu správního orgánu O zrušení opatření obecné povahy Ve věcech volebních Správní soudnictví

Veřejnoprávní odvětví: řeší právní vztahy mezi státem a pachatelem trestného činu Upravuje, jaké jednání je trestné a jakou sankci za něj lze uložit Čl. 39 Listiny základních práv a svobod: „Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit. “ Účel a funkce trestního práva Represivní funkce Preventivní funkce Regulativní funkce Ochranná funkce Trestní právo hmotné

Základní zásady trestního práva Subsidiarita trestní represe (= pomocná role trestní represe) § 12 odst. 2 trestního zákoníku: „Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. “ Nullum crimen sine lege (= není trestného činu bez zákona) Nulla poena sine lege (= není trestu bez zákona) Zásada humanismu Zásada individuální odpovědnosti Zásada odpovědnosti za zavinění Základní zásady trestního práva

Prameny trestního práva Trestní zákoník (z. č. 40/2009 Sb.) Zákon o soudnictví ve věcech mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim Další prameny: Další trestní zákony (zákon o výkonu trestu odnětí svobody, zákon o protiprávnosti komunistického režimu) Ústavní pořádek Evropské právo Zákony, kterých se trestní zákoník přímo i nepřímo dovolává Amnestijní rozhodnutí prezidenta republiky Prameny trestního práva

PŮSOBNOST TRESTNÍHO ZÁKONÍKU Časová § 2 odst. 1 trestního zákoníku: „Trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.“ Místní Princip teritoriality (+ zásada registrace) Princip personality Doplňující: Zásada ochrany, zásada pasivní personality, zásada univerzality, subsidiární zásada univerzality Osobní Imunita, indemnita Věcná PŮSOBNOST TRESTNÍHO ZÁKONÍKU

§ 13 odst. 1 trestního zákoníku: „Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.“ Přečiny x zločiny (x zvlášť závažné zločiny) Podmínky trestní odpovědnosti: Protiprávnost Znaky skutkové podstaty trestného činu: Objekt Objektivní stránka Subjekt Subjektivní stránka Trestný čin

Okolnosti vylučující protiprávnost Krajní nouze: § 28 trestního zákoníku: (1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem. (2) Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet. Nutná obrana: § 29 trestního zákoníku: (1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem. (2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Další okolnosti vylučující protiprávnost: svolení poškozeného, přípustné riziko a oprávněné použití zbraně Okolnosti vylučující protiprávnost

Objekt a objektivní stránka tč Objekt = zájem chráněný trestním zákoníkem (individuální x druhový) Objektivní stránka: Jednání (konání x opomenutí; TČ komisivní x omisivní), následek a příčinná souvislost Pokračování v trestném činu Příprava x pokus x dokonaný TČ Př.: § 205 trestního zákoníku: (1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a (…) b) čin spáchá vloupáním, (…) (5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu (…) (6) Příprava je trestná. Objekt a objektivní stránka tč

Pachatel trestného činu Věk (15 / 18 let), popř. rozumová a mravní vyspělost Nepřímé pachatelství Příčetnost Organizátorství, návod a pomoc Pachatel trestného činu

Subjektivní stránka tč Úmysl přímý: „ pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem“ Úmysl nepřímý: „ pachatel věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn.“ Nedbalost vědomá: „ pachatel věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo “ Nedbalost nevědomá: „pachatel nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl“ Subjektivní stránka tč