Pokus o konsolidaci Evropy- Karlovci, Otoni 8.- 10. století

Vymezení dle RVP Název prezentace: Pokus o konsolidaci Evropy- Karlovci, Otóni, 8.- 10. století Vzdělávací oblast: Dějepis Učivo: Středověk- utváření středověké Evropy; vzdělanost a umění středověké společnosti Průřezová témata: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova Klíčová slova: Frankové, Franská říše, Pipin III., Karel Veliký, christianizace, karolinská renesance, Verdunská smlouva

Frankové 6.- 7. stol- rozpad struktur, hospodářský, morální úpadek x vznik četných barbarských království. Frankové- Merovejci- rivalita nástupců, úpadek merovejské dynastie, skutečnou moc udržují majordomové- dynastie Karlovců. Frankové- nepřijali ariánství, ale katolictví, získávají podporu biskupů i papeže, vysílají misie do Anglie, Germánie 732 Karel Martel zastavil Araby u Poitiers- porazil arabskou armádu emíra Abd ar-Rahmána. Bitva je považována za konec arabské invaze do Evropy a jednu z klíčových bitev v dějinách Evropy.

Pipin III. Krátký- snaha stát se katolickým králem vůdcem Franků, papež ohrožován v Římě Langobardy, uzavírá s papežem oboustrannou dohodu. 751 se Pipin nechal v Soissons provolat králem (Rex francorum) a posledního merovejského panovníka poslal i se synem do kláštera. 754 přicestoval papež Štěpán II. do Paříže a v bazilice Saint-Denis korunoval Pipina i jeho dva syny Karlomana a Karla na krále. V letech 755–756 Pipin porazil Langobardy v severní Itálii a znovu dosadil papeže. Daroval mu také rozsáhlá území ve střední Itálii, která se stala základem papežského státu. Papeži přiznáno zbudování státu kolem Říma- papežský stát ( tzv. Dědictví sv. Petra)- Pipinova donace

Pipin III. Krátký

Karolínská expanze Karlovci- nemají loďstvo- nesnaží se dobýt Británii ( anglosaská říše), neútočí ani na muslimské Španělsko po moři. Tažení 3 směry- JV do Itálie, JZ do Španělska, na V- směr Germánie. Pipin III. útok na Španělsko- dobývá Narbonne. Karel Veliký- dobyl langobardskou říši- rozsáhlé území střední a S Itálie- hl. město Pavia- ohrožují i Řím, Karel prohlášen papežem langobardským králem. Karel pokračuje v útoku na Španělsko- dobývá Barcelonu- Španělská marka- od Katalánska po Navarru.

Pavia- centrum Langobardů

Proti Frankům bojují baskičtí horalé- 778 bitva v soutěsce Roncevaux- Baskové pobili zadní voje Karlova vojska, kterým velel hrabě Roland- Píseň o Rolandovi.

Karolínská expanze, christianizace Útok na východ- tažení do Saska 772- 803- porážka, podmanění, brzy vzpoury Sasů, 778 v Sünthalu popraveno 4500 vzbouřenců. Příchod misionářů- sv. Bonifác- už v 1. polovině 8. stol- původem Angličan- misie mezi Durynky, Frýsy, uspořádal v Bavorsku hranice stávajících biskupství a zakládal v Durynsku biskupství nová, například v Erfurtu nebo Würtzburgu a kláštery- Fulda. Podílel se na vybudování nového církevního systému pro celou franskou říši. Jmenován arcibiskupem pro většinu území dnešního Německa. Bonifác u Geismaru skácel Donarův dub, zabit během misie k Frýsům s dalšími 52 společníky. Za Karla Velikého násilná christianizace. Založení biskupství v Brémách, Verdunu, Mindenu, Münsteru, Paderbornu. 778 Karel dobyl Bavorsko- bavorské vévodské rodiny se zbavil tak, že nechal všechny jejich následníky vysvětit na kněze, či poslat do kláštera jako mnichy a řeholnice.

Podřízení se Sasů- Widukinda Karlovi Velikému

Sv. Bonifác, Winfrid

Expanze Karla Velikého Bavorsko ohrožováno Avary- hl. město v Ringu- obrovské naloupené bohatství. Karel veliký dobyl Ringu- přinutil avarského vůdce Tuduna, aby se podrobil a nechal ho pokřtít. Karel anektoval západní část avarské říše (Dunaj- Dráva). Karel roku 800 korunován papežem Lvem III. na císaře říše římské- obnova impéria Lev III. ohrožován v Římě- potřeboval ochranu mocného vládce, z Karla chtěl učinit nejmocnějšího křesťanského panovníka, včetně Byzance- symbolické prosazené nadvlády Říma, přenesení císařství z Byzance. Nejprve dynastické snahy s císařovnou Irenou- neúspěch. Vojenské tažení směrem na Řecko- dobytí Kraňska, Furlanska, Istrie, Benátek- uzavření dohody 814.

Rozsah expanze za Karla Velikého

Karel Veliký a jeho podpis

Karolínská renesance Karel stěhuje své sídlo z Paříže do Cách, ale říše neměla hlavní město, v němž by trvale sídlil. Panovník cestoval po statcích- povinnost poddaných zajistit dostatek obživy a čerstvé koně pro něho osobně i jeho družinu. Formuje správu říše- rozdělení na hrabství- hrabata- povinnost správců umět číst a psát – zlepšení gramotnosti, střediska správy- královské dvorce s palácem+ statky. Hraniční oblasti –marky- přítomnost vojska. Zákonodárství, knihy výnosů. Rozkvět vzdělanosti, výtvarného umění a stavitelství, obnovení schopnosti číst, psát- negramotnost barbarů- doposud pouze mniši. Střediska kultury- především kláštery. V jejich písařských dílnách (skriptoriích) se opisovaly staré rukopisy a zdobily se malbami. Texty Bible i antických autorů- uchování těchto textů do budoucna. Jazyk latina- zlepšení úrovně jazyka. Zakládání škol při klášterech a biskupstvích, zlepšení vzdělání duchovních i světských správců. Ke svému dvoru povolal mnohé učence z Anglie, Itálie a Španělska. Všestranně vzdělaný anglosaský mnich a biskup Alkuin z Yorku- teolog, filosof, básník, organizátor školství- např. škola v Tours, spis i o přírodních vědách. Učenec a básník Einhard, který sepsal Karlův životopis, Vita Karoli Magni, měl na starosti stavby v Cáchách, ženat, později se stal po smrti ženy mnichem.

Kaple v Cáchách

Franská říše po Karlovi Frankové – snaha převzít od Říma politický i správní systém, království jsou však stále zmítána nástupnickými spory a spory o dědictví. 843- verdunská smlouva- rozdělení říše na 3 části. Lothar od Severního moře ke Středozemnímu s Cáchami a Itálií. Ludvík (Němec)- území na východě. Karel území na západě. Následují další dělení. Karel Tlustý obnovení jednoty říše, po jeho smrti rozpad, 911 konec dynastie Karlovců- nástup nadvlády saské dynastie.

Franská říše po Verdunské smlouvě

Zánik Franské říše Verdunské dělení- dělení ekonomické- každá část má kus každého hospodářského, vegetačního pásma, dělení říše- náznaky budoucích národů (Německo, Francie). Politická krize, vpády barbarů- rozdrobení císařské autority a moci- růst ekonomické moci církve a vysoké šlechty. Karlovci i Karel Veliký rozdávají štědře půdu, aby si zajistili věrnost obdarovaných a přinutili je složit vazalskou přísahu- zabezpečení pevnosti státu. Provázanost společnosti- panovník- hrabata, vévodové, poddaní. Šlechta tvoří ochrannou zeď před panovníkem a poddanými- poddaní se neúčastní války, pokud není povolán jejich pán x příslušníci vysoké šlechty se nemohou vyhnout svým povinnostem- váže je přísaha věrnosti. Předpokladem moci je vlastnictví půdy- každý závisí na svém pánovi. Antický člověk spravedlivý čestný x středověký člověk věrný a věřící

Vazal uznává svého lenního pána