SSSR a východní blok v 50. letech

Stalin – kult osobnosti

1953 - Stalinova smrt Stalin – 73 let, paranoia, kornatění tepen, mrtvice 5. 3. 1953 umírá Velkolepý pohřeb v Moskvě – mumie uložena do Leninova mauzolea Reakce obyvatel? Ihned začíná boj o nástupnictví v SSSR

Stalinovi nástupci?

Stalinovi nástupci? LAVRENTIJ BERIJA Gruzínec, krutý vykonavatel čistek, za 2. sv. v. šéf NKVD, poté vedl komisi pro atomový výzkum GEORGIJ MALENKOV Stalinův osobní tajemník, po r. 1953 předseda rady ministrů SSSR VJAČESLAV MOLOTOV Ministr zahraničí v letech 1939-49 a 1953-56 Změny – zastavení čistek, ukončení korejské války

1953 – povstání ve vých. Berlíně První protikomunistické povstání ve vých. bloku Vzpoura stavebních dělníků proti zvyšování pracovních norem Rychlé šíření do dalších měst – hrozil pád režimu Krvavé potlačení sovětskými tanky – cca 50 mrtvých

Nikita Chruščov Nevzdělaný dělník z venkova u hranic s Ukrajinou Politický komisař Rudé armády Vedl na Ukrajině stalinské čistky Složitá osobnost 26. 6. 1953 zinscenoval zatčení Beriji – popraven Brzy odstavil od moci Molotova i Malenkova a stal se novým vůdcem SSSR

1955 – vznik Varšavské smlouvy Vojenská aliance SSSR a zemí východního bloku Protiváha NATO Jednotné velení v Moskvě (první velitel – maršál Koněv) Členové? Jediná společná akce – invaze do ČSSR r. 1968 Rozpuštěna 1991

1956 – XX. sjezd KSSS

1956 – XX. sjezd KSSS První sjezd po Stalinově smrti Chruščov - 25. 2. šokující tajný projev „O kultu osobnosti a jeho důsledcích“: zdrcující kritika Stalina a jeho kultu osobnosti - Stalin nebyl Bůh, ale zločinec hovoří o teroru, gulazích, rehabilitacích všechny problémy SSSR svádí na Stalina, o svém podílu Chruščov nehovoří nebyl namířen proti samotné straně a komunismu 1 kopie textu propašována na Západ a otištěna Reakce na Chruščovův projev?

1956 – XX. sjezd KSSS „(Stalin) projevoval zásadní nesnášenlivost ke kolektivnosti ve vedení i v práci a dopouštěl se hrubého násilí vůči všemu, co mu nejen odporovalo, ale co se mu zdálo, při jeho náladovosti a despotičnosti, že odporuje jeho směrnicím. Nejednal na základě přesvědčování, vysvětlování a neúnavné práce s lidmi, ale na základě (…) vyžadování bezpodmínečného podřizování se jeho názoru. Ten, kdo se mu stavěl na odpor nebo se snažil dokazovat svůj názor, byl předem odsouzen k vyloučení z řídícího kolektivu a k pozdější morální i fyzické likvidaci. Zvlášť se to projevilo v období po XVII. sjezdu strany, kdy se obětí Stalinova despotismu stali mnozí čestní, ideálům komunismu oddaní vynikající přestavitelé strany.“ „Je nepřípustné a odporuje duchu marxismu-leninismu vyzdvihovat jednu osobu, proměnit ji v nadčlověka s nadpřirozenými vlastnostmi podobnými vlastnostem nějakého boha. Takový člověk údajně všechno ví, všechno vidí, myslí na každého, může udělat všechno a je neomylný. Takové přesvědčení o jednom člověku, konkrétně o Stalinovi, se u nás mnoho let pěstovalo.“

Následky XX. sjezdu J. F. Dulles: „nejtvrdší obžaloba despotismu, jakou kdy nějaký despota pronesl“ Šok a zmatek mezi komunisty Zpochybnění víry v komunistickou stranu a režim – povstání v Polsku a Maďarsku Částečné uvolnění režimu („chruščovovské tání“), propouštění vězňů z gulagů Destalinizace – odstraňování projevů Stalinova kultu osobnosti

Destalinizace 1955 1962

1956 – povstání v Poznani

1956 – povstání v Poznani Polsko – dlouhodobá nenávist k SSSR, opora v katolické církvi Počátek – diskuse o Chruščovově projevu, požadavek hosp. reforem a uvolnění režimu 28. 6. vzpoura dělníků v Poznani – přerostla v demonstrace po celém městě Hesla: „Pryč s komunisty“, „Svobodné volby“, „Pryč s Rusy!“, „Chléb a svobodu“ Brutální potlačení – 70 mrtvých, desítky raněných Následek – do čela polských komunistů zvolen dosavadní vězeň Wladyslaw Gomulka – bez konzultace s Moskvou!

1956 – povstání v Poznani Reakce SSSR – povolání tanků a vojenské flotily Chruščov přiletěl do Varšavy a sešel se s Gomulkou – ujištěn o jeho věrnosti komunismu a SSSR – potvrdil jej ve funkci Gomulka zpočátku prováděl reformy a byl vnímán jako národní hrdina, ale záhy otočil a přitvrdil 1968 podpořil invazi do ČSSR, 1970 rezignoval

1956 – povstání v Poznani „Provokace nepřátel polského lidu v Poznani. (…) Od jisté doby se imperialističtí agenti a reakční podzemí pokoušeli využít hospodářských těžkostí a nedostatků v některých poznaňských závodech k vyprovokování akcí proti lidové moci. Nepřítel si zvolil k provokacím Poznaň nikoli náhodou, neboť zde právě probíhá mezinárodní veletrh. Cílem provokací bylo vrhnout stín na dobré jméno lidového Polska a narušit rozvoj mírové mezinárodní spolupráce. Dne 28. června se podařilo agentům nepřítele vyprovokovat pouliční nepokoje. Byly přepadeny některé veřejné budovy, přičemž došlo k obětem na lidských životech. Veřejné orgány, opírající se o uvědomělou část dělnické třídy, ovládly situaci a obnovily ve městě pořádek… Krev, která byla prolita v Poznani, padá na imperialistické agenty, kteří tyto provokace bezprostředně organisovali. (…) Každý, kdo pozvedne ruku proti vládě, může si být jist, že lidová vláda mu tuto roku utne.“ (Rudé právo, 30. 6. 1956)

1956 – povstání v Maďarsku Po roce 1948 v čele stalinista Matyás Rákosi – tvrdé čistky Soupeř – reformní politik Imre Nagy Po Chruščovově kritice Rákosi odvolán 23. 10. v Budapešti manifestace solidarity s poznaňskými dělníky – přerostla v demonstraci 200 tis. lidí a pouliční boje

„Rákosiho vlajka“

1956 – povstání v Maďarsku Symboly povstání – Rákosiho vlajka a zničená socha Stalina 24. 10. jmenován premiérem Imre Nagy – snaha uklidnit situaci Střet demonstrantů s tajnou policií – povolány sovětské tanky Pouliční boje – účastnily se i ženy a děti

1956 – povstání v Maďarsku Sandor Kopacsi (šéf budapešťské policie): Uviděli jsme řadu tanků T-34, jak s hlukem jedou se zaklapnutými věžičkami a střílejí do všeho, co bylo osvětlené. Jen těžko se dá popsat naše zděšení, když se věžička prvního tanku začala otáčet směrem k naší budově na bulváru Tanacs. Všichni vykřikli: „Světlo! Světlo!“ V centrále zhasli osvětlení, ale to už letěla dlouhá série z těžkého kulometu po fasádě stanice, kulky uvízly ve zdi. [...]

1956 – povstání v Maďarsku 25. 10. – pokojná demonstrace před parlamentem – rozehnána kulometnou palbou, desítky mrtvých Nagy navrhuje stažení sovětských vojsk z Budapešti – Chruščov přijal Nagy sestavuje novou vládu a vyhlašuje plán učinit Maďarsko neutrálním státem a vystoupit z Varšavské smlouvy Reakce – Chruščov si nechal od všech členů východního bloku schválit vojenský zásah Postoj USA, GB a Francie?

1956 – povstání v Maďarsku

1956 – povstání v Maďarsku Operace Vichr – velel maršál Koněv 200 tis. vojáků s podporou 200 tanků Víc než týden krvavé pouliční boje Imre Nagy zatčen KGB Moci se ujala Sověty podporovaná nová vláda – v čele János Kádár

Uprchlíci z Maďarska

Dopady povstání v Maďarsku 5000 mrtvých Maďarů a 700 sovětských vojáků Zatýkání a popravy stovek demonstrantů 1958 popraven Imre Nagy 200 tis. Maďarů emigrovalo do Rakouska János Kádár zavedl „gulášový socialismus“ – koupil si lidi konzumem; heslo „Kdo není proti nám, je s námi.“