Stavba atomového jádra VY_32_INOVACE_05-04 Stavba atomového jádra Vývoj názorů na stavbu atomu, elementární částice, protonové, neutronové, nukleonové číslo

Stavba atomu látek každá chemická látka – chemický prvek nebo chemická sloučenina se skládá z částic – atomů atomos= z řečt. nedělitelný(Leukipos a Demokritos), proton objevil Ernest Rutherford v r. 1918,neutron James Chadwick v roce 1932, elektron J. J. Thomsonem v roce 1897 velikost atomu 0,1 – 1nm atom látky (chemického prvku) se skládá z kladně nabitého jádra a záporně nabitého elektronového obalu poloměr atomového jádra je asi stotisíckrát menší než poloměr atomu(Rutherford) v atomovém jádře je soustředěna většina hmotnosti atomu látky

Stavba atomového jádra látek (chemických prvků) v atomovém jádře se nachází protony a neutrony označení: p+ klidová hmotnost: 1,672 621 637 × 10 –27 kg elektrický náboj: Q = 1,602 176 487 × 10 –19 C označení: n0 klidová hmotnost: 1,674 927 29 × 10 –27 kg elektrický náboj: Q = 0 C

protonové číslo (atomové číslo) – udává počet protonů v jádře atomu, značíme jej Z, zapisuje se pomocí dolního indexu vlevo ke značce chemického prvku neutronové číslo – udává počet neutronů, značíme jej N nukleonové číslo (hmotnostní číslo) – udává počet nukleonů, tj. protonů a neutronů v atomovém jádře, značíme jej A zapisuje se vlevo před značku chemického prvku pomocí horního indexu platí vztah: A = Z+N

Izotop prvku chemický prvek je látka, která má atomy se stejnými protonovými čísly prvek může mít atomy, které se liší počtem neutronů v jádře, takové soubory atomů se nazývají izotopy (izotopy kyslíku, vodíku, uranu, síry, dusíku…) v periodické tabulce jsou na stejném místě, mají stejné protonové číslo, ale různé nukleonové číslo - jiný počet neutronů izotopy prvku se nachází na stejném místě v periodické tabulce - z řečtiny iso =stejno a topos = místo izotopy prvku se liší relativní atomovou hmotností, mají stejné chemické vlastnosti – např. reaktivitu liší se fyzikálními vlastnostmi – např. hmotností, hustotou, stálostí – některé izotopy prvku podléhají rozpadu za uvolnění radioaktivního záření

Ionty atom chemického prvku je tehdy elektroneutrální, pokud je v atomu shodný počet protonů a elektronů kationt – kladně nabitý iont, který vznikne z atomu chemického prvku tehdy, pokud ztratí z elektronového obalu jeden nebo více elektronů aniont – záporně nabitý iont, který vznikne z atomu chemického prvku tehdy, pokud přijme jeden nebo více elektronů do svého elektronového obalu