DUM - Digitální Učební Materiál 1 DUM - Digitální Učební Materiál Název školy :Střední odborná škola obchodní s.r.o. Broumovská 839 460 01 Liberec 6 IČO: 25018507 REDIZO: 600010520 ___________________________________________________________________ Vzdělávací oblast : Český jazyk a literatura   Název a číslo DUMu :Literatura husitského období VY_32_INOVACE_D1_02 Anotace : Interaktivní výklad: literatura husitského období, významní představitelé, Jan Hus Třída a datum ověření: 1.A ; 18.1.2013 Autor : Mgr. Ludmila Muchová Registrační číslo : CZ.1.07/1.5.00/34.0701

LITERATURA HUSITSKÉHO OBDOBÍ

1. DOBA PŘEDHUSITSKÁ od poloviny 14. století literatura zasažena ohlasy kritických náboženských společenských snah jejich oficiálními hlasateli byli především kněží – kazatelé, píšící především latinsky a česky, někdy i německy: a) Konrád Waldhauser – farář, kázal německy, kritika církve b) Jan Milíč z Kroměříže – moravský kněz, kázal česky, nejradikálnější, vzdal se výhodného místa vyššího duchovního a stal se raději kazatelem, usiloval o nápravu vlastním příkladem, snažil se pomoci trpícím, měl největší vliv na chudinu; za své myšlenky byl obžalován, zemřel ještě před procesem

c) Matěj z Janova – teolog, působil devět let na univerzitě v Janově, kázal latinsky, měl velký ohlas u vzdělanců, vystupoval proti bohatství církve, za své učení byl nařčen z kacířství a nucen své myšlenky odvolat d) Jeroným Pražský – vzdělanec, Husův přítel, Mistr čtyř universit (Paříž, Heidelberg, Praha, Kolín), podílel se na vydání Kutnohorského dekretu, r. 1415 byl na Husově procesu v Kostnici, snažil se mu pomoci, pronásledován inkvizicí, upálen o rok později jako kacíř mezi mravokárci se objevují i laici nabádající k dodržování křesťanských zásad:

d) Tomáš Štítný ze Štítného – vzdělaný jihočeský zeman, snažil se pomocí svým prací po vzoru kazatelů vychovávat nejprve svých pět dětí, později psal i pro ostatní, kteří potřebovali vzdělání a poučení, ale neměli k němu přístup (lidé na venkově); napsal Řeči besední (obecné náboženské otázky), Knížky šestery o obecných věcech křesťanských (pojednání o věcech každodenního života), Řeči sváteční a nedělní (literární obdoba kázání); ostře kritizoval poměry a snažil se hledal cestu k nápravě, tu viděl v návratu ke křesťanským ideálům a mravním příkazům a v plnění si svých povinností; jeho dílo bylo názorné, přístupné, postavené na zásadách ušlechtilosti a porozumění

Obr.č.1- Tomáš Štítný ze Štítného Obr. č. 2- Tomáš Štítný ze Štítného- Knihy šestery o obecných věcech …  

2. DOBA HUSITSKÁ po smrti Karla IV. se zhoršily hospodářské poměry, vyhrotily se rozpory mezi jednotlivými společenskými vrstvami situaci zhoršila morová epidemie, která se českým zemím dosud vyhýbala (r. 1380) lidé hledali odpověď, pohromy byly chápány jako boží trest za odklon od zásad křesťanské morálky, a to především v řadách církve silná kritika církve v Husově díle přerostla po jeho smrti (1415) v otevřený boj (1419), který zasáhl celý národ a mířil i za hranice Čech, nakonec vyústil ve vznik nové husitské církve

na vznik husitství zapůsobily tyto vlivy: a) myšlenky na pražské universitě: církev je výtvor boží, nikoli lidský; činnost církve je duchovní, nikoli hmotná; služebníci boží nemají právo nahrazovat Boha b) kázání v Betlémské kapli: od přelomu 14. a 15. st. se zde kázalo v češtině, její kazatelé kritizovali církev i před prostými věřícími, prosazovali návrat k bibli, která jediná je božím zákonem; hlavou církve není papež, ale Ježíš; kaple založena r. 1391 pro kázání výhradně v češtině, vešlo se do ní 3 000 lidí, byla postavena (jako později Národní divadlo) z příspěvků lidí c) myšlenky z ciziny: František z Assisi, zakladatel františkánského řádu, založeném na požadavku naprosté chudoby a tělesné práce; Jan Viklef(John Wycliff), anglický profesor oxfordské university = jediné kritérium je vzorný život, hlavní příčinou úpadku církve je hromadění jejího majetku; r. 1412 dal pražský arcibiskup spál Viklefovy spisy jako kacířské d) Jan Hus: v čele kritiků u nás

Obr. č. 3- Betlémská kaple Obr. č. 4- Jan Hus

Jan Hus - 1371 – 6. 7. 1415, pocházel z Husince u Prachatic (jižní Čechy), studoval na pražské univerzitě, získal titul bakalář, později mistr, byl vysvěcen na kněze a na univerzitě působil jeden čas jako rektor od r. 1402 kázal v Betlémské kapli r. 1409 byl i jeho zásluhou přijat Václavem IV. Dekret kutnohorský, který změnil počet hlasů na pražské univerzitě ve prospěch domácích mistrů (3 : 1), aby nemohli být přehlasováni – to ale mělo za následek odchod německých profesorů i žáků z univerzity (založili univerzitu v Lipsku) a oslabení její úrovně - r. 1410 vydáno nařízení zakazující Husovi kázat v soukromých kaplích, jen ve farních kostelích, Hus neuposlechl a byl dán do klatby

- r. 1412 vyvěsil na vrata Týnského chrámu na Staroměstském náměstí výzvu proti prodávání odpustků – počátek nepokojů; nad Prahou po dobu Husova pobytu zde vyhlášen interdikt = zákaz vykonávání církevních obřadů, Hus ztrácí podporu krále Václava IV. - opouští Prahu, káže na Kozím Hrádku u Sezimova Ústí a Krakovci u Rakovníku jaro 1414 – vyzván císařem Zikmundem, aby se Hus ospravedlnil před koncilem, Zikmund dává Husovi ochranný glejt, který mu měl zajistit bezpečný návrat, Hus i přes varování svých přátel odjíždí do Kostnice (jihoněm.) obhájit své učení, po příjezdu hned uvězněn, obviněn z kacířství a z názorů, které ani nehlásal, vyzván k odvolání a podřízení se autoritě církve, dlouhodobé věznění přinášelo fyzické i psychické útrapy, nakonec odsouzen k trestu smrti upálením, jeho popel vhozen do Rýna o Husových osudech v Kostnici – Zpráva o Mistru Janu Husovi v Kostnici – podrobná latinská zpráva od jeho žáka Petra z Mladoňovic, očitého svědka, záhy přeložená do češtiny

Jan Hus- dílo a) latinsky: spjaty s jeho činností na univerzitě, polemiky, traktáty věnované náboženské problematice i aktuálním otázkám O církvi (De Ecclesia) – spis se stal základem obžaloby v Kostnici, myšlenka, že každý občan má právo vypovědět poslušnost církvi nebo jejímu představiteli, pokud se prohřešují proti božím přikázáním

Jan Hus - dílo b) česky: Výklad Viery, Desatera a Páteře (tj. modliteb Věřím v Boha, Desatero, Otčenáš) – kritika společnosti, vylíčení zkázy mravů duchovenstva, kritizuje i sám sebe (svou tloušťku zaviněnou nadměrným hodováním), výzva k čistotě mateřského jazyka „Lépe jest pro pravdu smrť trpěti než pro pochlebenství časnú odplatu vzieti.“ Knížky o svatokupectví – proti poplatkům za náboženské obřady (od papeže přes faráře a mnichy až k světským lidem), myšlenka, že vlastně už neexistuje pravá církev, nejútočnější Husův spis. Citát:„Hledej pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti.“ Postila – velký sborník kázání („post illa verba“ = po oněch slovech= výklad evangelií), dokládaných příklady ze života duchovní písně Listy – dopisy věřícím, zvláště z doby pobytu v Kostnici

Jan Hus - dílo c) mluvnické: O pravopise českém (Orthographia Bohemica) kázal ve středočeském nářečí, nepoužíval zastaralé výrazy, zjednodušil psanou podobu jazyka zavedením diakritického pravopisu namísto spřežkového (spřežky nahradil „nabodeníčkem dlúhým“ = čárkou nad dlouhou samohláskou, a „nabodeníčkem krátkým“ nad měkkou souhláskou: aa=á; cz =č, místo háčku se psala ale tečka)

Jan Hus - dílo d) hlavní myšlenky: odmítal touhu kněží po majetku a panování kritizoval kupčení s obřady a církevními úkony vystoupil proti prodávání odpustků stavěl se proti všemu, co bylo příkazem církve a zároveň v rozporu s božími přikázáními, tím se dostal do rozporu se středověkým názorem o poslušnosti člověka ve společnosti

Citáty Jana Husa „Pravda je jen to, co jest dobrem všech.“ „Kdyby celý svět mi říkal něco, co se vzpírá mému rozumu, nemohl bych takovou věc tvrdit bez odporu svědomí.“

Další literární památky doby husitské Vavřinec z Březové – Husitská kronika, už ne veršovaná, psaná latinsky, podrobné zpracování událostí let 1414-1421, autor stojí na straně husitů, ale proti jejich radikální složce – táboritům; Píseň o vítězství u Domažlic – historická báseň o vítězství husitských vojsk písně: forma zvlášť blízká lidovým vrstvám, v době husitského hnutí obsáhla všechny stránky dobového myšlení a dění; Ktož jsú boží bojovníci – husitská hymna, Povstaň, povstaň, veliké město pražské – bojová píseň; Jistebnický kancionál – pojmenován podle místa, kde byl nalezen (Jistebnice u Tábora), zpěvník obsahující husitské písně

Další literární památky doby husitské veršované polemiky – Žaloba koruny české a Porok koruny české (výtka, domluva) – odpor Čechů vůči Zikmundovi, kritika protihusitské šlechty; Hádání Prahy s Kutnou Horou – veršovanou formou vyjádřen program husitství, Praha představuje husitský tábor v podobě krásné ženy, Kutná Hora v podobě ošklivé ženy tlumočí stanovisko církve a kostnického koncilu; všechny tyto tři skladby tvoří dohromady Budyšínský rukopis ustupují staré žánry (rytířský epos, legenda, drama), mizí postava rytíře a světce, nepíší se díla zábavného rázu, literatura je hlavně agitační, ideologická, dochází ke zlidovění prosazují se nové žánry: traktát(učené pojednání o náboženských a filosofických otázkách), postila, manifest, list, kázání a oslavné básně

3. Doba pohusitská (polipanská) r. 1433 zahájena na koncilu v Basileji jednání o smír, r. 1434 v bitvě u Lipan prohrává radikální husitské křídlo a r. 1436 dočasně přijata některé husitská stanoviska (kompaktáta), především přijímání podobojí, na trůn usedá Jiří z Poděbrad literatura nadále ovlivněna politickým životem, píší se traktáty, polemiky, politické projevy a historická díla, především prozaická, některá veršovaná nebo ve formě písní, významné jsou i náboženskovýchovné skladby v souvislosti s ukončením válek a diplomatických styků Jiřího z Poděbrad – cestopisy: Václav Šašek z Bířkova (panoš, člen diplomatické skupiny) – Deník o jízdě pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa = podklad pro Jiráskovo dílo Z Čech až na konec světa

- hlavní osobností se stává Petr Chelčický (1390-1460): - svobodný sedlák nebo drobný zeman z jižních Čech, jeho kritika církve ostřejší než u Husa, často i proti některým husitským postojům Obr. č. 6- Socha Petra Chelčického v obci Chelčice

hl. myšlenky: odmítal dělení společnosti na stavy, vyšší vrstvy považoval za „trubce a cizopasníky“, sedláky a nevolníky za základ společnosti; zdrojem nejvyšších hodnot je fyzická práce, nikoli vyšší vzdělání; odmítal jakékoli války včetně obranných, uznával pouze boj duchovní dílo: O bojí duchovním – odmítání i spravedlivých válek; O trojím lidu – lidé jsou si podle bible rovní, odmítal dělení na stavy, které schvalovali i husité; Postila – úvahy ve formě kázání (kostel = vemeno, které pro sebe kněží dojí); Sieť viery – nejpropracovanější, „síť“ = církev a pravá víra, která zachraňuje věřící od „utonutí“ jeho myšlenky ovlivnily skupinu lidí, kteří byli nespokojeni s výsledky husitského hnutí - vznik nové církve jednoty bratrské (15. st.) – důraz na tělesnou práci, nedbali o vyšší vzdělání, odmítali zákony, voj. Službu, soudy i účast na veřejné správě, jediným zákonem je pro ně bible, svůj vztah ke vzdělání později přehodnotili a stali se šiřiteli vzdělanosti v pobělohorské době. Byli silně kritizováni katolíky.  

Obr. č. 5 - Píseň o vítězství u Domažlic- Vavřinec z Březové

Seznam použitých zdrojů SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk a literatura. Praha:Fragment,2007,126s.ISBN 978-80-253-0468-6. POLÁŠKOVÁ, Taťána. Literatura: přehled středoškolského učiva, Třebíč:Petra Mrákotová, 2006,207s.ISBN 80-902571-6-X. HÁNOVÁ, Eva a kol.autorů,Odmaturuj z literatury1.Brno: Didaktis, 2004,208s.ISBN 80-7358-016-0. BAUER, Alois. Čeština na dlani. Olomouc: Rubico,2005,416s.ISBN 80-7346- 042-4. Tomáš Štítný ze Štítného. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Vil%C3%ADmek_- _Tom%C3%A1%C5%A1_%C5%A0t%C3%ADtn%C3%BD_ze_%C5%A0t%C3% ADtn%C3%A9ho.jpg

Seznam použitých zdrojů Antikvariát Valentinská: Knihy šestery o obecných věcech křesťanských. In: [online]. [cit. 2012-09- 16]. Dostupné z: http://www.valentinska.cz/index.php?lang=CZ&idvyrb=185287&akc=detail Betlémská kaple. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Betl%C3%A9msk%C3%A1_kaple Jan Hus. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 23. 8. 2012 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Hus Pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pomn%C3%ADk_Jana_Husa_v_T%C3%A1bo%C5%99e.jpg Antikvariát Motýl. [online]. [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://www.antikvariatmotyl.cz/antikvariat-knihy/historie/vavrinec-z-brezove-husitska-kronika- pisen-o-vitezstvi-u-domazlic.html Petr Chelčický: Socha Petra Chelčického v obci Chelčice. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Chel%C4%8Dick%C3%BD