Problematika neuhrazené péče zdravotnickému zařízení (Co s tím?)

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Úhradová vyhláška, a regulace v letech 2009, 2010 a 2011.
Advertisements

Generická preskripce a substituce Pozitivní listy
Právo a úhrada zdravotních služeb 2013
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění: iluze a skutečnost 23. září 2008.
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
O právech pacientů a také o právech pojištěnců
Rozhodčí soud pro zdravotnictví Externí přezkum nároků z veřejného zdravotního pojištění JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. České zdravotnické fórum Centrum.
O právech pacientů a také o právech pojištěnců
Restrukturalizace akutní lůžkové péče Ing. Petr Nosek náměstek pro zdravotní pojištění
Změny v síti. Transparentnost? Kartel zdravotních pojišťoven? Konference ČLK JUDr. Jan Mach ředitel právní kanceláře ČLK.
Dnešní možnosti zdravotních pojišťoven při nákupu zdravotní péče Vladimír Kothera generální ředitel Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE Kladno, září 2005.
Doporučené postupy nebo standardy – aspekty právní
Nový zákon o zdravotnických prostředcích Ing. Petr Nosek náměstek pro zdravotní pojištění 22. března 2013, Praha.
Tomáš Julínek Reforma zdravotnictví. Základní charakteristiky ideových pohledů na zdravotnictví - duben 2001  Zvýraznění role občana  Zdravotnická zařízení.
Proč potřebujeme nákupčí zdravotní péče MUDr. Pavel Hroboň, M.S.
Role ceny zdravotní péče – ekonomický pohled PhDr. Lucie Antošová Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.
Reforma českého zdravotnictví poznámky a připomínky
Seminář pro žadatele o finanční podporu z OP VK 2007 – 2013 FINANČNÍ ČÁST.
IFA Česká republika 1 Aktuální judikatura NSS 8. prosince 2009 Václav Pátek.
VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
POJISTNÉ NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ. Prameny práva zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění (ZPZP)
Kvalita v českém zdravotnictví
VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Správa sociálního zabezpečení Veřejné zdravotní pojištění.
Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb
1 Systém veřejného zdravotního pojištění © Radek Policar.
[ 1 ] PharmDr. Martin Beneš © 2011 Státní ústav pro kontrolu léčiv Kam kráčí lékárenství ? Martin Beneš ředitel SÚKL.
Právo a systém zdravotnictví Zákon o zdravotních službách JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. D&D Health s.r.o.
ZÁSADY TRANSFORMACE ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN Praha,
Paragraf Fišerové – dopady na pacienty, pojišťovny a poskytovatele zdravotní péče.
1 ČESKÝ SVAZ ZAMĚSTNAVATELŮ V ENERGETICE NEOPRÁVNĚNÝ ODBĚR ELEKTŘINY V ČR Vít KLEIN, Ph.D.
Regulace v systému veřejného zdravotního pojištění v ohrožení? JUDr. Petr Šustek, Ph.D. Centrum zdravotnického práva, Právnická fakulta UK v Praze Šustek.
Jindřich Fínek FN a LF UK Plzeň Nové technologie pohled lékaře a pacienta.
JUDr. Václav Urban Odbor živností Tržní řády Zákonné zmocnění k vydání 11 TRŽNÍ ŘÁDY.
[ 1 ] PharmDr. Martin Beneš © 2007 Státní ústav kontrolu léčiv Stanovení maximálních cen a stanovení výše a podmínek úhrad léčivých přípravků - změny od.
Financování sociálních služeb 2015 Olomouc
Reklama, léčiva, informace očima pojištěnce JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s.
Zdravotnické reformní zákony Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví.
Ošetřovatelská péče v pobytových zařízeních sociálních služeb MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA náměstek pro zdravotní pojištění.
Firemní data mimo firmu: z pohledu zákoníku práce JUDr. Josef Donát, LLM, ROWAN LEGAL ISSS 2014, Hradec Králové.
Zdravotnická dokumentace SHRNUTÍ. Zákonný rámec Zákon č.372/2011 Sb. - Zákon o zdravotnických službách – ruší mj. Zákon 20/1962 Sb., - „O zdraví lidu“,
STABILIZACE A REFORMA ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Priority ministra zdravotnictví Tomáše Julínka pro funkční období Praha,
§ 180i Doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu do 90 dnů (1) Požadavky na cestovní zdravotní pojištění stanoví přímo použitelný právní předpis.
Rozvoj inovací v kontextu finančních možností českého zdravotnictví
Přínosy inovativní léčby seminář
Kvalita v sociálních službách jako proces
ABECEDA MEDICÍNSKÉHO PRÁVA
Ošetřovatelství v primární péči
Tvorba „nadstandardu“ z pohledu MZ ČR „Nadstandardy v operaci šedého zákalu(katarakty)“ seminář Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu.
Povinnosti a práva zdravotnických pracovníků
Sociální politika EU Dávky v nemoci.
Správa sociálního zabezpečení
Právní pohled: marginální skupiny pacientů ve zdravotnictví
Máme se bát biosimilars?
Správa sociálního zabezpečení
Legislativní rámec Regulace cen a úhrad LP – novela 48/1997 Sb., součást 261/2007 Sb. Prováděcí předpisy Správní řízení – 500/2004 Sb. správní řád.
Problematické aspekty patient summary optikou právníka
Podávání léků v pobytových zařízeních sociálních služeb  kompetence a úhrada  ve světle účinné legislativy, stanovisek MPSV a MZ a Metodiky VZP ČR pro.
Základní zákony a instituce ve zdravotnictví
Úhrady zdravotní péče v sociálních zařízeních
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů
© STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV
Dosavadní stav Cenová regulace Stanovení úhrady MF ČR
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
Mgr. Jan Zapletal – vedoucí oddělení správy zdravotních pojišťoven MZ
Sdružení lázeňských míst Statuty lázeňských míst 21. června 2013
Skupina poskytovatelů následné lůžkové péče Dohodovací řízení pro rok 2020 Společný návrh ZP
Ing. Ladislav Friedrich, CSc.
, Olomouc.
Skupina poskytovatelů akutní lůžkové péče Dohodovací řízení pro rok 2020 Společný návrh ZP
Transkript prezentace:

Problematika neuhrazené péče zdravotnickému zařízení (Co s tím?) JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M.

Program Svět podle vysokých soudů Lékař se musí řídit nejlepším prospěchem pacienta Péče hrazená musí být poskytnuta a skutečně uhrazena Hrazenou péči vymezuje zákon „Nadstandard“ legálně zaplatí pacient 372/2011: Poučení o péči nehrazené, povinnost zaplatit Právo pojištěnce vést spor s pojišťovnou o úhradu péče Rozsah hrazené péče a kazuistiky 2

Svět podle vysokých soudů ESD C‑62/09: Lékař se musí řídit nejlepším prospěchem pacienta (…) veřejné finanční pobídkové programy pro předepisování léčivých přípravků obsahujících určité účinné látky nesmí mít vliv na objektivitu, kterou(…), musí lékař zachovávat při předepisování v případě konkrétního pacienta. Předepisující lékař je totiž z hlediska profesní etiky povinen nepředepisovat daný léčivý přípravek, pokud není vhodný k léčbě jeho pacienta, a to bez ohledu na existenci veřejných finančních pobídkových programů pro předepisování tohoto léčivého přípravku. Analogicky Etický kodex ČLK a četné další předpisy 3

Péče hrazená musí být poskytnuta a uhrazena Pl. ÚS 13/19: Péče hrazená musí být poskytnuta Dosažení (objemového limitu z úhradové vyhlášky) se významným způsobem dotýká výše úhrady, na kterou vznikne poskytovatelům (...) nárok vůči zdravotní pojišťovně, nemá však vliv na rozsah, v jakém jsou povinni poskytovat zdravotní péči. Ti totiž ani po jeho dosažení nemohou odmítnout poskytnutí neodkladné péče a nestanoví-li zákon jinak, tak v případě pojištěnců, s jejichž zdravotní pojišťovnou mají uzavřenou smlouvu, ani poskytnutí péče jiné. I.ÚS 2785/08: Péče poskytnutá bez plýtvání musí být plně uhrazena (podstata věci je v) ústavněkonformním posouzení otázky, zda stěžovatelka v daném období překročila sporné náklady z nezbytných důvodů, tedy aby nutného léčebného efektu bylo dosaženo s ohledem na individuální zdravotní stav konkrétních pojištěnců. (…) Pokud zdravotnické zařízení poskytlo nutnou a neodkladnou péči pojištěnci zdravotní pojišťovny, je příslušná pojišťovna povinna tuto péči uhradit i v situaci, že byl dohodnutý finanční limit v daném období vyčerpán. (Toto platí i pro i jiné) případy, kdy lze smluvně dohodnutý objem zdravotní péče překročit (např. nárůst počtu pacientů dané pojišťovny, preskripce léků u chroniků apod.). 4

„Nadstandard“ legálně zaplatí pacient Pl. ÚS 35/95: Výkonná moc nemůže vymezovat nárok Právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky mají občané na základě veřejného pojištění a za podmínek blíže vymezených zákonem. Jestliže tedy tyto podmínky mohou být upraveny pouze zákonem, je zcela nezbytné, aby i rozsah a způsob jejich poskytování byl vymezen stejným legislativním režimem. Jiná než zákonná úprava by byla porušením Listiny, a tedy i ústavnosti. Nelze připustit, aby vymezení rozsahu výše poskytované zdravotní péče za plnou nebo částečnou úhradu byla ponechána na úpravě jiným než zákonným právním předpisům. Tím by se sféra ochrany základních práv a svobod dostala pod pravomoc moci výkonné, která k takovým pravomocím není oprávněna. Pl. ÚS 36/11: Ne „zrušení nadstandardů“, ale ne „regulaci v SZV“ Poskytovatelům zdravotních služeb, pojišťovnám i pojištěncům je tedy teprve z vyhlášky zřejmé, co je základní variantou a za jaké zdravotní výkony, pomůcky, prostředky a zdravotní materiál je možno či nutno doplácet nad rámec úhrady z veřejného pojištění. Ze zákona samotného to neplyne a nelze to z něj dovodit ani nejvolnější interpretací. (…) Zákonodárce tím dle Ústavního soudu požadavkům nastaveným ústavním pořádkem a opakovaně vyloženým dosavadní rozhodovací praxí nedostál. 5

„Nadstandard“ legálně zaplatí pacient § 45 (2) Poskytovatel je povinen a) informovat pacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to před jejich poskytnutím, a vystavit účet za uhrazené zdravotní služby, nestanoví-li jiný právní předpis jinak, § 41 (1) Pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen c) uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem, 6

„Nadstandard“ legálně zaplatí pacient § 45 (2) Poskytovatel je povinen a) informovat pacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to před jejich poskytnutím, a vystavit účet za uhrazené zdravotní služby, nestanoví-li jiný právní předpis jinak, § 41 (1) Pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen c) uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem, 7

Pojištěnec a spor s pojišťovnou o úhradu NSS 4 Ads 134/2012 – 50 Zdravotní pojišťovna v případě rozhodování podle zákona o veřejném zdravotním pojištění ohledně poskytnutí (komplexní léčebně rehabilitační péče) zcela zjevně nevystupuje v rovném postavení s pojištěncem, předmětná právní úprava je veřejnoprávní a náleží do oblasti práva sociálního zabezpečení, přičemž žalovanou bylo rozhodováno o tom, jestli bude stěžovateli poskytnuto plnění ze sociálního zabezpečení v oblasti zdravotního pojištění nebo nikoli. (řízení se...) přímo dotýká základních práv stěžovatele (…) na zdravotní péči podle čl. 31 Listiny základních práv a svobod, neboť přímo napadeným rozhodnutím, na které nenavazuje jakýkoli jiný individuální právní akt žalované, bylo žalovanou rozhodováno o tom, zda-li bude žalobci poskytnuta komplexní léčebně rehabilitační péče a v jaké formě, tj. bylo rozhodováno o plnění ze zdravotního pojištění ve prospěch stěžovatele. Postup upravuje správní řád Neplatí jen pro lázně, ale posouzení úhrady jakékoliv sporné služby, případně zajištění dostupnosti odmítané hrazené péče 8

Rozsah hrazené péče, kazuistiky § 13 zákona 48/1997 Sb., hrazené služby (1) Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud a) odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné, b) jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, c) existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování. Kazuistiky: Seznam zdravotních výkonů, frekvenční omezení Absence výkonu v SZV, vyšetření OCT 9

Úhrada léků – ambulantní režim § 15 (5) – léky režimu ambulantní péče Ze zdravotního pojištění se hradí při poskytování ambulantní zdravotní péče léčivé přípravky…pokud pro ně SÚKL rozhodl o výši úhrady (§ 39h). V každé skupině léčivých látek uvedených v příloze č.2 se vždy plně hradí nejméně jeden léčivý přípravek § 15 (10) – „centrové“ léky Léčivý přípravek, jehož úhrada ze zdravotního pojištění je rozhodnutím SÚKL podmíněna používáním na specializovaném pracovišti, zdravotní pojišťovna hradí pouze poskytovateli, se kterým za účelem hospodárného užití takových léčivých přípravků uzavřela zvláštní smlouvu. Součástí takové smlouvy musí být uvedení léčivého přípravku a pracoviště zdravotnického zařízení poskytovatele. § 39h, úhrada jen do výše skutečné ceny Léčivý přípravek je hrazen ve výši určené součtem stanovené úhrady, maximální výše obchodních přirážek a daně z přidané hodnoty (dále jen „nejvyšší možná úhrada pro konečného spotřebitele“), maximálně však do výše skutečně uplatněné ceny pro konečného spotřebitele. Kazuistiky a problémové okruhy: Stanovení preskripčních omezení, „S“, „P“ – kritéria, proces, důvodnost Kritéria pro hranici ochoty platit Nenasmlouvání „centrového“ léku, vstup léku do „budgetu“ v průběhu roku Data o centrové péči, síť center, revize reálné ceny léků, Registr smluv 10

Úhrada léků a prostředků v lůžkové péči § 15 (5) Ze zdravotního pojištění se při poskytování lůžkové péče plně hradí léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, individuálně připravované léčivé přípravky, radiofarmaka, transfúzní přípravky, zdravotnické prostředky, léčivé přípravky pro moderní terapii a tkáně a buňky, v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti onemocnění, a pojištěnec se na jejich úhradě nepodílí. Kazuistiky a problémové okruhy Individuální standard, chybí kritérium nákladové efektivity Jiná varianta než „ENNV“ se nehradí – hradí pojištěnec (bez dopadu na úhradu položky „služba“) Nekompatibilní s globálním nebo případovým paušálem, který nemá v zákoně oporu Případ „vzácné onemocnění v nemocnici“ 11

Úhrada zdravotnických prostředků § 15 (11) Úhrada dle příloh Zdravotnické prostředky uvedené v oddílu B přílohy č. 3 tohoto zákona se ze zdravotního pojištění nehradí. Zdravotnické prostředky uvedené v oddílu C přílohy č. 3 tohoto zákona se ze zdravotního pojištění hradí ve výši a za podmínek stanovených v této příloze. § 15 (12)Úhrada mimo přílohy Zdravotnické prostředky neuvedené v odstavci 11 se ze zdravotního pojištění hradí ve výši 75 % ceny zdravotnického prostředku v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení; cenu nejméně ekonomicky náročného provedení zdravotnického prostředku zjišťuje zdravotní pojišťovna průzkumem trhu. (…) NSS v 4 Ads 69/2013: Právní nicotnost číselníku V případě stanovení výše úhrady zdravotnických prostředků je zákonná úprava nastavena tak, že v souladu s § 15 odst. 11 zákona o veřejném zdravotním pojištění uhradí zdravotní pojišťovna každý zdravotnický prostředek, pokud to výslovně nevylučuje oddíl B přílohy č. 3 k zákonu o veřejném zdravotním pojištění, a to i pokud by nebyl zapsán v číselníku Svazu zdravotních pojišťoven České republiky. Právní závěry k „nepravým nadstandardům“: Zdravotnický prostředek splňující podmínky zákona musí být pojištěnci nabídnut jako hrazený a pojišťovna jej musí uhradit, bez ohledu na neuvedení v Číselníku Pojišťovna je však oprávněna hodnotit pravidlo „ENNV“ a poskytování „bez nadbytečných nákladů“, a to i vzhledem k pořizovací ceně a tržní ceně (referenční ceny v Registru smluv?) Pouze zdravotnický prostředek mimo zákonné vymezení zaplatí/připlatí pacient 12

Výjimečná úhrada § 16 Problémy a zajímavosti (1) Příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. (2) S výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je poskytnutí zdravotních služeb podle předchozího odstavce vázáno na předchozí souhlas revizního lékaře. Problémy a zajímavosti Správně-právní povaha rozhodnutí RL a možnost odvolání, práce s lhůtami, bezodkladností a předběžnými opatřeními, pacient jako žadatel Výklad podmínky „jediná možnost“ v kontextu off-labels jako „alternativy“ Zpětné schvalování § 16 nelze Zákaz diskriminace (povinnost stare decisis i v budoucích podobných případech) „Započtení § 16 do limitu“ není možné, jde o péči nespadající pod smlouvu § 16 nemá vztah k řízení před SÚKL ani k úhradě v režimu VILP (či její absence) Schvalování na omezenou dobu (3 měsíce) je možné, je-li věcný důvod 13

Závěry Zákon je v zásadě v pořádku, problém vzniká až na úrovni aplikace (zejm. smluvní limity) V prostředí autonomie pacienta nikdy nebude fungovat objemová limitace (péči řídí buď pacient, nebo regulátor, oba zároveň nemůžou) Ve sporu se dnes dle zákona i judikatury pojištěnec i poskytovatel domůže toho, „co jeho jest“ Zdravotní pojišťovna může kontrolovat náklady důslednou kontrolou účelnosti péče a reálnosti vykazovaných cen (Registr smluv, transparentní nákupy veřejných poskytovatelů aj.) Není potřeba reforem ani restartů, spoustu problémů vyřeší pečlivá úřední práce a vymahatelnost práva Výhledově je však vhodné nastavit zákonem kritéria a procesy (hranice ochoty platit, řízení o nároku atd.) 14

ondrej.dostal @zdravopravo.cz Děkuji za pozornost ondrej.dostal @zdravopravo.cz