Broušení dřeva Ústav základního zpracování dřeva Bc. Slezáková Světlana 8. 3. 2016 Broušení dřeva

Obsah Charakteristika broušení Brusivo Formy brusiv Pojení brusiv Brousící materiál Zrnitost Tvorba třísky Řezné úhly Ruční brusky Strojové brusky Grafy

Charakteristika broušení Broušení je jeden ze způsobů speciálního třískového obrábění dřeva. Při broušení nevzniká hoblina ale specifický druh třísky a prach. Broušení slouží pro tloušťkovou egalizaci a zlepšení jakosti povrchu obráběného materiálů.

Brusivo Jsou to malé, drobné krystalky klínovitého nebo hranatého tvaru z přírodních a syntetických minerálů. Krystaly jsou mimořádně tvrdé a houževnaté.

Formy brusiv Dvě formy brusiv: ve formě prášku (zrna rozptýlená v mazivu – leštící a brusné pasty a vosky, volná zrna - leštící a brusné prášky) nalepením na podklad (zrna pojená – brusné kotouče, zrna na podkladě – brusné pásy, role, listy, houby a rouna)

Pojení brusiv Podklad: Druh posypu Pojivo: Papír – nízká cena, hladký povrch, nejběžnější v dřevařině Plátno – dražší, pevné, ohebné, pružné Polyamidové síťoviny Pojivo: Základní vrstva: kožní klih, UF a PF pryskyřice Krycí vrstva – syntetické pryskyřice Druh posypu

Brousící materiály Přírodní brusiva: Syntetická brusiva: Pískovec; břidlice; smirek (tvrdost 7,5-8) Pemza – sopečné sklo, tvrdost 3-6, broušení nátěrových filmů Pazourek – specifická forma křemene, tvrdost 5-6, ruční broušení Granát – polodrahokam, tvrdost 6,5-7,5; Přírodní korund – tvrdost 9-9,5; velmi drahý, velmi tvrdý Syntetická brusiva: Syntetická pemza Syntetický korund – je z oxidu hlinitého, tvrdost 9-9,5; nejpoužívanější k broušení dřeva Karbid křemíku – sloučenina uhlíku a křemíku, tvrdost 9,5; jeden z nejpoužívanějších k broušení dřeva

Zrnitost Opotřebení zrn V dřevozpracujícím průmyslu jsou důležité tyto zrnitosti – 40 až 400 Hrubá zrnitost 40 Středně hrubá zrnitost 50 - 80 Jemná zrnitost 90 - 120 Velmi jemná zrnitost 150 - 280 Velmi jemná zrnitost na leštění lakovaných povrchů 320 – 400 Opotřebení zrn

Tvorba třísky Při broušení dřeva vzniká speciální tříska Brusná zrna tvoří po celé ploše obráběného povrchu rýhy – rýhy na sebe navazují

Řezné úhly αn-úhel hřbetu; βn-úhel řezu; γn-úhel čela; rn-poloměr zaoblení řezné hrany; az-hloubka průniku brusného zrna; vc-řezná rychlost

Ruční brusky Ruční pásová bruska Vibrační bruska Delta bruska Excentrická bruska Tyto typy se využívají pro broušení menších dílců mimo pracovní dílnu. Jsou přenosné a to je jejich velké plus.

Strojové brusky Kotoučové Válcové Pásové Sdružené Speciální

Závislost měrného obrusu na řezné rychlosti pro různé dřeviny a,b-BK (Fagus sylvatica), c-JV (Acer), d-BR (Betula) Grafy Křivka opotřebení brusného pásu 1 část-vylamování zrn 2 část-otupování zrn 3 část-zanášení zrn

Vliv času broušení na sílu na plochu při různých dřevinách Závislost specifického odbrusu na čase při různých dřevinách

Vliv přítlaku na drsnost povrchu Vliv přítlaku na měrný obrus

Zdroje: HORÁK, J. – ŠIMÁNEK, J. Truhlář. Praha 1974, ISBN 04-811-74, 256 s. KŘUPALOVÁ, Z. Nauka o materiálech. 2. vyd. Praha 2004, ISBN 80-86817-02-04, 244 s. BANSKI, A. Fyzikálno – mechanické javy v interakcii drevo – nástroj v procese brúsenie rastlého dreva. Dizertační práce Zvolen, 2004, s. 104 VINTER, B. Technologie broušení – prezentace, Karlovy Vary VOJTA, J. Brusky – prezentace, Brno, 2014 MASLOV, J.N., Teorie broušení kovů. SNTL Praha 1979. 04-225-79, s. 248 http://www.boukal.cz/sortiment/pferd/204-nastroje-pro-jemne-brouseni-a-lesteni/ https://eluc.kr-olomoucky.cz/verejne/lekce/1825

Děkuji za pozornost !