Jaro, láska a králíci Posun snímků – klikáním !! Hudba – Symfonia Primaverii

Když se řekne jaro, vynoří se obvykle slovo láska Když se řekne jaro, vynoří se obvykle slovo láska. V poslední době k nám pronikají informace o tom, jak má láska v nejširším smyslu slova (také porozumění a péče) blahodárný vliv na organismus a dokonce i délku našeho života. Objevují to psychologové. Člověku je hned lépe na světě, když mu věda potvrdí, co si myslel nebo tušil…

Láska má pozitivní vliv na všechny savce, dokonce i na jejich zdraví a délku života. Tedy nejen na člověka, jenž se domnívá, že se nesmírně liší od méně dokonalých živočichů, ale třeba i na králíky a krysy - jak zjistila věda. Když králíka hladíte a mazlíte se s ním, žije o šedesát procent déle než ten, kterému se nevěnujete. Podobně jsou na tom krysy a „kupodivu" i lidé. Lékaři ke svému překvapení na jedné americké klinice zjistili, že nedonošené děti v inkubátorech nerostly, i když měly dokonalé podmínky, pokud se jim nedostalo „lásky", péče ošetřovatelky. Jedna sestra totiž už nemohla poslouchat jejich pláč a hladila je ilegálně po zádech, a ty, které byly hlazeny, rostly. Když viděla pozitivní výsledky své péče, prozradila lékařům, jak porušovala pracovní předpisy.

Podobných zajímavých faktů lze najít v pozoruhodné knížce Davida Servana-Schreibera "Uzdravení bez léků" přehršle. Celá kníha je psána v duchu návratu k pochopení celosti člověka, pochopení, že člověk je jednotou rozumu a citu, a zjišťování váhy a důležitosti emocí pro jeho život, zdraví a spokojenost.

Péči a lásku ovšem nepotřebují jen mláďátka, ale i dospělí Péči a lásku ovšem nepotřebují jen mláďátka, ale i dospělí. Například britští vědci zjistili, že osamělí muži umírají dříve než ženatí. A nejen to: muži, kteří byli toho názoru, že je jejich žena nemiluje, například onemocněli žaludečními vředy třikrát častěji než ostatní. Takže pozor: lepší je kouřit, mít vysoký tlak a být neustále ve stresu než postrádat lásku manželky, praví současná věda.

Není divu, že profesor Servan-Schreiber, zastánce nové „emoční medicíny", doporučil staré osamělé ženě, která se vracela po těžké nemoci z nemocnice, místo antidepresiv psa, eventuálně kočku nebo papouška. Kardiologové totiž vyzkoumali, že pacienti po těžkém infarktu mají šestkrát větší naději na přežití, když mají doma nějaké zvířátko...

Psychologie a psychiatrie tedy v současností objevují Ameriku v tom smyslu, že bez lásky a bez srdce to jaksi nejde, nestačí do sebe sypat léky a antidepresiva, ale je třeba se vracet ke staré moudrosti života.

Platí to ostatně v jakýchkoli mezilidských vztazích, například i v práci. Některé americké společnosti prý dnes znovu objevují význam role mezilidských vztahů v práci, význam emoční inteligence, týmové práce, respektu a povzbuzení, pozitivní zpětné vazby. Jejich vedení pochopilo, že zbytečná hrubost na pracovišti škodí a že veškeré vztahy vytvářejí základ spokojenosti, klidu a vyrovnanosti.

Čili když klasici s kytarami zpívali: „All you need is love", nebyla to jen básnická nadsázka, ale i psychologická intuice.