České země ve 2. polovině 17. století Karel Severa

Půlstoletí vlády Leopolda I. Téměř po celou druhou půli století (1657-1705) vládl říši, monarchii i českému státu Leopold I. (syn Ferdinanda III.) Sotva skončila třicetiletá válka, propukly v Evropě nové konflikty (český stát válku nepoznal od roku 1648 po dobu 92 let) Zatímco Habsburkové neustále bojovali se Švédskem, s Francií a s Turky, v Čechách a na Moravě probíhala barokní výstavba, rekatolizační kampaň, utužování nevolnictví a zvyšování robot

Armáda Vedle normální armády se v Čechách vyskytovala domobrana (r. 1654 v Čechách 8800 mužů), generální zemská hotovost – k vnitřní obraně státu (každá usedlost má v případě potřeby vyslat jednoho muže) Odvodní povinnosti podléhali poddaní od 17 do 50 let (zdraví muži o vzrůstu 168-180 cm), vykoupit z vojny bylo možno za 300 zlatých (pro nemajetné nedostupná částka) Výstavba kasáren – 1. kasárna v Praze vznikla na Brusce v roce 1683 (v 1707 na Újezdě)

Demografické údaje V 17. století populační stagnace Před Bílou horou (1,75 milionu obyvatel), po třicetileté válce (1 milion obyvatel), v roce 1700 (1,34 milionu obyvatel)  faktory – války, neúroda (1677, 1684, 1692-1696), poslední dvě epidemie pravého moru (1679-1680, 1713-1715) Každé třetí dítě umíralo do 1 roku, každé desáté do 4 let Děti do 15 let tvořily 35% obyvatelstva (dnes 25%), osoby starší 50 let pouhých 11,7% (nyní 30%)

Ekonomika Vše důležité se odehrávalo na západě od nás – v Nizozemí, v Anglii a ve Francii  nový ekonomický systém založený na myšlenkách osobní svobody, ekonomické soutěže, volného trhu, svobodného podnikání V Čechách města tonula v dluzích, Chyběl kapitál, poptávka, koupěschopnost obyvatelstva Ještě v roce 1700 vymáhali feudálové a města na více než 700 místech cla a mýta  velmi prodražený převoz zboží, výsledně i ceny (znemožnění vytvoření celostátního trhu) Export – plátno, sukno, papír, sklářské výrobky (novinka křišťál)

Pracovní zátěž Průměrný sedlák 17. století musel asi 60% svého pracovního úsilí investovat „do cizího“ (do bezplatných robot a vydělávání na daně) Leopold I. vydává první robotní patent pro Čechy   Příčinou vydání se stal pobouřený venkov (psal petice proti přetěžování  Patent zakazoval v prvotní řadě veškeré další petice a posílil vojsko v jednotlivých krajích  Určil maximální výši robot, která byla stanovena na 3 dny v týdnu  Nevýhodou – dodatek, v němž stálo, že v sezóně je poddaný povinen pracovat dle potřeby

Pracovní zátěž Jeden z pozdějších robotních patentů (1738), fakticky potvrzuje stav dávno existující: měl „robotíř při rukovní práci něco dýl než hovado vytrvati“ Pracovní doba na venkově vymezena svítáním a soumrakem  v prosinci od 8:00-16:30 , v červenci od 4:00-20:00 (cesta na pracoviště a zpět se nepočítala), pracovní doba 16 hodin, odpočinek a spánek 8 hodin Panský dvůr – 7-11 lidí, hlavní hospodář – šafář; šafářka vedla mléčné hospodářství, 1-2 čeledíni zvaní voláci jezdili s potahy; 1 pasák bravu; 2 děvečky ke kravám; 1 děvečka k drůbeži Čeleď – nárok na stravu, obnošené šatstvo, na ubytování v čeledníku, nepatrný roční plat (čeledíni cca 5 zlatých, děvečka 3 zlaté a 50 krejcarů)

Zdroje Hora-Hořejš, Petr, 1938-. Toulky českou minulostí. 4. díl. Galandauer, Jan, 1936-, Honzík, Miroslav, 1928. Osud trůnu habsburského Hamann, Brigitte, 1940-. Habsburkové http://www.silhovasarka.estranky.cz/