Proces konstituování korporace Korporace není, probíhají úvahy o účelu a příprava podnikatelského záměru Příprava zřizovacích procesů Založení korporace Korporace je založena, probíhají postupy nutné pro její zápis do obchodního rejstříku. Korporace ještě nevznikla. Splnění vkladové povinnosti Získání podnikatelského oprávnění Návrh na zápis do obchodního rejstříku Korporace vznikla, nabyla právní osobnosti. Zápis do obchodního rejstříku

29 Cdo 3919/2014 1) K výkladu § 441 odst. 2 in fine OZ. Odvolacímu soudu lze přisvědčit, že § 441 odst. 2 in fine OZ klade na plnou moc požadavek zachování téže formy, jakou zákon vyžaduje pro právní jednání, k němuž je plná moc udělena. Je-li tudíž plná moc udělena k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu, měla by zásadně být i plná moc udělena ve formě notářského zápisu. To však neznamená, že nedodržení této formy bez dalšího vede k neplatnosti plné moci, či dokonce k neplatnosti právního jednání učiněného na jejím základě zmocněncem jménem zmocnitele. Právní jednání odporující zákonu je neplatné pouze tehdy, vyžaduje-li to smysl a účel zákona (§ 580 odst. 1 OZ). Uvedené omezení platí i pro posouzení důsledků nedodržení formy právního jednání vyžadované zákonem (§ 582 odst. 1 OZ). Jinými slovy, není-li právní jednání učiněno ve formě stanovené zákonem, je (z tohoto důvodu) neplatné pouze tehdy, vyžaduje-li to smysl a účel zákona. Je-li pro právní jednání vyžadována forma notářského zápisu, je smyslem a účelem požadavku § 441 odst. 2 in fine OZ na formu plné moci zabezpečit ověření totožnosti zmocnitele [§ 63 odst. 1 písm. e) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)] a současně zajistit, aby plná moc byla udělena k zamýšlenému právnímu jednání (tj. aby z ní plynulo oprávnění zmocněnce učinit jménem zmocnitele požadované právní jednání) [§ 63 odst. 1 písm. f) notářského řádu]. Obecně tudíž platí, že není-li pochyb o totožnosti zmocnitele, tj. je-li zcela zjevné, kdo udělil plnou moc, není plná moc neplatná jen proto, že nebyla udělena ve formě notářského zápisu, a to přesto, že byla udělena k právnímu jednání, které musí být podle zákona učiněno ve formě notářského zápisu (důsledky případné neurčitosti či nesrozumitelnosti obsahu plné moci řeší ustanovení § 553 OZ).

2) K formě plné moci k založení společnosti s ručením omezeným jediným zakladatelem (ke vztahu § 441 odst. 2 in fine OZ a § 6 odst. 1 ZOK). Jelikož zákon (§ 8 odst. 2 ZOK) vyžaduje pro zakladatelskou listinu o založení společnosti s ručením omezeným formu notářského zápisu, je třeba posoudit, zda by i plná moc k přijetí zakladatelské listiny měla být udělena ve formě notářského zápisu, či zda postačí, bude-li udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. Jinými slovy, je nutné posoudit vztah § 441 odst. 2 in fine OZ a § 6 odst. 1 ZOK. Ustanovení § 441 odst. 2 věta druhá a třetí OZ upravuje formu plné moci obecně, bez ohledu na to, pro jaká právní jednání je udělena. Současně platí, že plná moc k založení obchodní korporace je právním jednáním týkajícím se založení obchodní korporace. Pro tato právní jednání je přitom upravena forma v § 6 odst. 1 ZOK, a to včetně sankce stíhající její nedodržení (neplatnost, k níž soud přihlédne i bez návrhu). Ustanovení § 6 odst. 1 ZOK je tedy – jde-li o požadavek formy plné moci k založení společnosti s ručením omezeným – ustanovením zvláštním, které se uplatní přednostně před § 441 odst. 2 in fine OZ. Postačí tudíž, aby plná moc k přijetí zakladatelské listiny o založení společnosti s ručením omezeným byla udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (zakladatele), a to bez ohledu na to, že zakladatelská listina musí být sepsána ve formě notářského zápisu o právním jednání. To samozřejmě zmocniteli nebrání, aby plnou moc udělil ve formě notářského zápisu o právním jednání [jež zachová požadavek jak na písemnou formu, tak i na úřední ověření podpisu – srov. § 63 odst. 1 písm. e) a h) notářského řádu]. Z výše uvedeného současně plyne, že není-li plná moc k založení společnosti s ručením omezeným udělena v písemné formě nebo není-li podpis zmocnitele úředně ověřen, je neplatným právním jednáním; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu (§ 6 odst. 1 část věty za středníkem ZOK). Jelikož v projednávané věci, jak plyne z obsahu spisu, byla plná moc (jakož i substituční plná moc) udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem, není třeba se blíže zabývat správností obecného závěru odvolacího soudu, podle něhož nedodržení zákonem stanovené formy plné moci vede k absolutní neplatnosti právního jednání učiněného na jejím základě zmocněncem jménem zmocnitele.

29 Cdo 880/2015 Navrhovatelka domáhala zápisu člena statutárního orgánu pověřeného právním jednáním vůči zaměstnancům podle § 164 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníkudo obchodního rejstříku. Soud prvního stupně uzavřel, že „statutárním orgánem společnosti je představenstvo a způsob jednání za právnickou osobu je již v obchodním rejstříku zapsán. Způsob jednání pověřené osoby vůči zaměstnancům není způsobem jednání statutárního orgánu za právnickou osobu“. Podle odvolacího soudu „lze důvodně očekávat“, že pověření podle § 164 odst. 3 o. z. budou odrážet vnitřní organizační předpisy právnické osoby a v tomto směru nebudou mít její zaměstnanci pochybnost o tom, kdo je oprávněn vůči nim za zaměstnavatele činit právní jednání; pověření podle předmětného ustanovení je tudíž vnitřní záležitostí navrhovatelky, podobně jako v praxi časté pověření členů kolektivního statutárního orgánu dílčími činnostmi právnické osoby (obchodními, provozními či ekonomickými apod.).

- Je-li způsob zastupování právnické osoby členy jejího statutárního orgánu určený zakladatelským právním jednáním zapsán ve veřejném rejstříku, mohou členové statutárního orgánu právnickou osobu zastupovat zásadně pouze v souladu s tímto způsobem - Pro určitá právní jednání však občanský zákoník upravují odchylná pravidla způsobu zastupování právnické osoby členy kolektivního statutárního orgánu, činí tak mimo jiné i § 164 odst. 3 o. z. - Má-li právnická osoba s kolektivním statutárním orgánem zaměstnance, neuplatní se pro zastupování právnické osoby členy statutárního orgánu při právních jednáních vůči zaměstnancům způsob zastupování podle § 164 odst. 2 o. z., ale způsob upravený v § 164 odst. 3 o. z. z důvodu ochrany právní jistoty zaměstnanců. - Pouze člen statutárního orgánu určený v souladu s § 164 odst. 3 o. z. může právnickou osobu zastoupit při uzavření pracovní smlouvy či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jejich změnách či ukončení, jakož i při dalších právních jednáních vůči zaměstnancům.

- Úprava způsobu zastupování členem statutárního orgánu v § 164 odst - Úprava způsobu zastupování členem statutárního orgánu v § 164 odst. 3 o. z. nebrání tomu, aby statutární orgán případně delegoval pracovněprávní záležitosti na další osoby (např. zaměstnance personálního odboru), které budou jakožto zákonní zástupci podle § 166 či § 430 odst. 1 o. z. oprávněny činit za právnickou osobu určitá, popř. všechna (podle rozsahu a obsahu pověření) právní jednání vůči zaměstnancům vedle člena statutárního orgánu pověřeného podle § 164 odst. 3 o. z. - Jelikož § 164 odst. 3 o. z. upravuje způsob zastupování právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem členem statutárního orgánu při určitém okruhu právních jednání, musí být pověření podle označeného ustanovení zapsáno do veřejného rejstříku podle § 25 odst. 1 písm. g) ZVR. - Oproti § 164 odst. 2 o. z. ustanovení § 164 odst. 3 o. z. (jak plyne z jeho výslovného znění) nedopadá na právnické osoby, které mají více individuálních statutárních orgánů (např. společnost s ručením omezeným s více jednateli, kteří netvoří kolektivní orgán);

29 Cdo 2790/2012 1) Ke dni 30. listopadu 2000 zvýšila žalobkyně svůj základní kapitál ze 100.000,- Kč na 4.015.000,- Kč, a to nepeněžitým vkladem, představovaným spornými nemovitostmi.   2) Dne 10. března 2005 žalobkyně (jakožto prodávající) uzavřela se žalovanou (jakožto kupující) kupní smlouvu o prodeji sporných nemovitostí. Kupní cena byla sjednána ve výši 4.500.000,- Kč. Za žalobkyni smlouvu uzavíral její jednatel V. Š. starší. 3) Podle ujednání obsaženého v kupní smlouvě měla být kupní cena „uhrazena zápočtem“ proti pohledávce žalované za žalobkyní. 4) Vlastnické právo žalované bylo vloženo do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni 11. dubna 2005. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že prodejem sporných nemovitostí „fakticky došlo ke snížení základního kapitálu“, který představuje „garanční fond pro věřitele společnosti“. Měla-li kupní smlouva „ve svých důsledcích vést ke snížení základního kapitálu, bylo třeba, aby jejímu uzavření předcházelo písemné rozhodnutí jediné společnice o snížení základního kapitálu. Jestliže o snížení základního kapitálu nebylo „kvalifikovaným způsobem rozhodnuto“, je kupní smlouva pro rozpor se zákonem od počátku absolutně neplatná.

Základní kapitál představuje peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků a jako součást vlastního kapitálu se v rozvaze vykazuje na straně pasiv. Při vzniku společnosti má zobrazovat, jak velké jsou vnitřní zdroje společnosti, popř. jakou hodnotu má majetek, který společníci do společnosti. Základní kapitál není představován penězi ocenitelnými hodnotami (v projednávané věci spornými nemovitostmi), které byly (jakožto nepeněžitý vklad) vloženy do společnosti; jeho součástí je pouhé číselné vyjádření hodnoty takto vložených nepeněžitých vkladů. Nakládání s majetkem společnosti, bez ohledu na to, zda jde o majetek, který představoval nepeněžitý vklad, nemá žádný vliv na výši základního kapitálu společnosti.   Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že převod sporných nemovitostí, které byly v minulosti vloženy jakožto nepeněžitý vklad do společnosti (žalobkyně), nemá žádný vliv na výši základního kapitálu žalobkyně, a nakládání s nimi není omezeno zákonnou úpravou, jež svěřuje rozhodování o změnách výše základního kapitálu do působnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným, resp. jejího jediného společníka.   Závěr odvolacího soudu, podle kterého převodem sporných nemovitostí „došlo k faktickému snížení základního kapitálu“, a kupní smlouva je v rozporu se zákonnou úpravou změn výše základního kapitálu, je tudíž nesprávný.

Podíl, společník, korporace Počet podílů: u osobních společností jeden podíl, u komanditistů a společníků kapitálových společností je možný větší počet podílů ve vlastnictví jednoho společníka (§ 32 odst. 1 ZOK, pro sro § 135 ZOK) Podíl může být ve spoluvlastnictví (§ 32 odst. 4 ZOK, podíl ve společném jmění manželů § 709 odst. 3 ObčZ) Druhy podílů: u komanditistů a společníků kapitálových společností jsou možné různé druhy podílů Možnost vyjádření cenným papírem: sro, as (§ 32 odst. 2 ZOK) Přechod na dědice (§ 42 odst. 1 ZOK) Převod: u společníků vos a komplementářů jsou podíly nepřevoditelné x akcie jsou vždy převoditelné Rozdělení (§ 43 ZOK) - Vlastní podíl v majetku korporace (§ 33 ZOK)

Práva společníka Právo požadovat výnos právo na podíl na zisku cena za při zániku účasti na společnosti VP právo na vypořádání při zániku společnosti PLZ Právo řídit společnost Přímé rozhodování o záležitostech společnosti právo řídit a kontrolovat účast na valné hromadě nebo členské schůzi právo na informace Ostatní práva Menšinová práva

29 Cdo 3059/2011 - 58 / 2014 1) Navrhovatelé jsou menšinovými akcionáři společnosti. 2) Valná hromada společnosti konaná dne 18. června 2009 schválila návrh představenstva na rozdělení zisku tak, že zisk vytvořený v účetním období od 1. dubna 2008 do 31. prosince 2008 bude po provedení odvodu do rezervního fondu převeden do nerozděleného zisku minulých let. 3) Rozhodnutí bylo přijato 83,35 % hlasů, proti hlasovali akcionáři s 16,58 % hlasů. 4) Obdobné rozhodnutí o rozdělení zisku přijala valná hromada společnosti i v letech 2005, 2006 a 2007. 5) K dotazům, proč zisk není rozdělen mezi akcionáře, představenstvo sdělilo, že „management neví, jaká bude situace dnes a zítra“, a proto „požaduje nechat peníze nerozdělené“

1) K povinnosti představenstva odůvodnit návrh na (ne)rozdělení zisku. Jakkoliv to zákon neurčuje výslovně, lze z právní úpravy práva akcionáře na podíl na zisku, jakož i z ustanovení § 198 obch. zák., dovodit, že představenstvo je povinno návrh na rozdělení zisku, předkládaný valné hromadě, odůvodnit. Mají-li akcionáři o (ne)rozdělení zisku kvalifikovaně rozhodnout, musí jim být sděleny důvody předkládaného návrhu. Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a musí poskytovat dostatečný obraz o skutečnosti. Absence relevantního odůvodnění návrhu představenstva na rozdělení zisku, jakož i porušení práva akcionářů na vysvětlení navrhovaného (ne)rozdělení zisku podle § 180 odst. 1 a 4 obch. zák., představují porušení zákona, jež může - podle okolností případu - vyústit ve vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady.

2) K důvodům, pro které lze zisk nerozdělit a ponechat jej společnosti. Valná hromada sice může rozhodnout tak, že zisk nebude mezi akcionáře ani jiné osoby rozdělen a bude ponechán společnosti a použit pro její podnikání, avšak smí tak učinit pouze z důležitých důvodů a při respektování zákazu formulovaného v ustanovení § 56a obch. zák. Stanoví-li tak zákon nebo vyplývá-li to z něj, je soud povolán přezkoumat, zda je usnesení valné hromady věcně důvodné či zda je v zájmu společnosti či akcionářů. V těchto případech zákon významně posiluje ochranu (minoritních) akcionářů, a proto je zásadně omezuje na vážné zásahy do práv akcionářů. Soud musí v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o (ne)rozdělení zisku taktéž zkoumat, zda byl dán důležitý důvod, pro který je na místě zisk mezi akcionáře nerozdělit a ponechat jej společnosti. Přitom posuzuje, zda konkrétní důvod či důvody, pro které nebyl zisk mezi akcionáře rozdělen, jsou (s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a z pohledu ex ante) způsobilé (jak co důležitosti, tak i z hlediska proporcionality) vyloučit jedno ze základních práv akcionářů, totiž právo podílet se na zisku.

Povinnosti společníka Povinnosti poskytnout plnění společnosti vkladová povinnost povinnost kompenzovat ztráty společnosti Ostatní povinnosti zdržet se konkurenčního jednání další povinnosti, zejména povinnost loajality Ručitelská povinnost

Jednou ze zásad, kterými se řídí obchodní zákoník, je princip loajality společníka vůči společnosti, který je základním východiskem všech jeho povinností. Princip loajality je výkladovým pravidlem, v jehož rámci je třeba interpretovat jednotlivé dílčí povinnosti společníka vůči společnosti. Za použití principu loajality pak lze nepochybně dovodit, že jednou z povinností společníka při převodu obchodního podílu je, aby převodem obchodního podílu neúměrně a neodůvodněně neohrozil další činnost a existenci společnosti, resp. aby právo převést obchodní podíl nezneužil k obejití povinností, jež by mu jinak plynuly z případné likvidace či prohlášení konkursu na majetek společnosti. 29 Odo 387/2006

Vnitřní organizace společností z pohledu jejich forem Druh orgánu Forma společnosti Družstvo Osobní společnosti Kapitálové společnosti Všichni společníci Valná hromada Členská schůze Nejvyšší Jednatel – jednatelé Představenstvo, statutární ředitel Výkonný (statutární) Všichni společníci Představenstvo Všichni společníci Dozorčí rada, správní rada Kontrolní komise Dozorčí Výhradně členové družstva (samospráva) Výhradně společníci (samospráva)

povolání do funkce se nestalo Požadavky na člena orgánu Důsledky nedodržení Nezpůsobilost k výkonu funkce (§ 155 NOZ) povolání do funkce se nestalo pokud nastane v průběhu výkonu funkce, funkce zaniká svéprávnost (§ 152/2 NOZ) bezúhonnost není překážka provozování živnosti

Diskvalifikace - § 63 ZOK Korporace je úpadcem a je vedeno insolvenční řízení Rozhoduje insolvenční soud i bez návrhu Zákaz výkonu funkce po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení Člen statutárního orgánu byl ve funkci v době vydání rozhodnutí o úpadku a výkon funkce vedl k úpadku obchodní korporace (§ 64/1) Člen statutárního orgánu byl ve funkci v době po vydání rozhodnutí o úpadku a svým jednáním zřejmě přispěl ke snížení majetkové podstaty a k poškození věřitelů (§ 64/2) Člen statutárního orgánu již ve funkci v době vydání rozhodnutí o úpadku nebyl, ale jeho dosavadní jednání k úpadku obch. korporace zřejmě přispělo (§ 63 odst. 2 ZOK)

Diskvalifikace mimo insolvenční řízení (§ 65) soud nerozhodne o vyloučení (§ 64 odst. 3) rizikoví manažeři: členy orgánu se stali v době hrozícího úpadku (výjimka – jednali podle § 64 odst. 1) kdo prokáže, že vynaložil takovou péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba v obdobném postavení Diskvalifikace mimo insolvenční řízení (§ 65) soud může rozhodnout, že vylučuje (§ 65) člen orgánu v posl. 3 letech opakovaně a závažně porušoval péči řádného hospodáře toho, kdo je povinen k náhradě újmy vzniklé z porušení péče řádného hospodáře Řízení se vede před krajským soudem, v jehož obvodu má společnost sídlo, řízení může být zahájeno na návrh osoby, která má na rozhodnutí o diskvalifikaci důležitý zájem, řízení může být zahájeno i bez návrhu, pokud se soud doví o skutečnostech důvodných pro vyloučení.

Důsledky diskvalifikace - § 66 ZOK Právní mocí rozhodnutí o vyloučení osoba přestává být členem statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích Zánik funkce oznámí insolvenční soud rejstříkovému soudu

Pravidla jednání člena orgánu Loajalita, znalosti, péče - § 159 NOZ Péče, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba v postavení člena orgánu (§ 52 ZOK) Určitá úroveň péče o záležitosti společnosti péče řádného hospodáře BJR Povinnost jednat pečlivě a s potřebnými znalostmi při podnikatelském rozhodování. Kriteria: - informovanost - obhajitelný zájem obchodní korporace - jednání s nezbytnou loajalitou

5 Tdo 1224/2006 Pojem péče řádného hospodáře lze přitom chápat tak, že řádný hospodář činí právní úkony týkající se obchodní společnosti odpovědně a svědomitě a stejným způsobem rovněž pečuje o její majetek, jako kdyby šlo o jeho vlastní majetek. Taková péče tedy nepochybně zahrnuje péči o majetek akciové společnosti nejen v tom smyslu, aby nevznikla škoda na majetku jeho úbytkem či znehodnocením, ale také aby byl majetek společnosti zhodnocován a rozmnožován v maximální možné míře, jaká je momentálně dosažitelná. Postup člena představenstva akciové společnosti s péčí řádného hospodáře ovšem nepředpokládá, aby byl vybaven všemi odbornými znalostmi, které souvisejí s uvedenou funkcí ve statutárním orgánu, ale k jeho odpovědnosti postačí základní znalosti umožňující rozeznat hrozící škodu a zabráni jejímu způsobení na spravovaném majetkuNavíc péče řádného hospodáře zahrnuje i povinnost člena statutárního orgánu rozpoznat, že je nutná odborná pomoc speciálně kvalifikovaného subjektu, a zajistit takovou pomoc.

29 Cdo 3915/2012 Člen představenstva odpovídá za řádný (v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře jsoucí) výkon funkce, nikoliv za výsledek své činnosti. Jedná-li člen představenstva s péčí řádného hospodáře, není povinen hradit společnosti škodu, byť by v důsledku takového jednání vznikla. 29 Cdo 2363/2011

Neuplatnění pohledávek způsobem předvídaným v ustanovení § 402 a násl Neuplatnění pohledávek způsobem předvídaným v ustanovení § 402 a násl. obch. zák. nemuselo být samo o sobě porušením povinnosti jednat s náležitou péčí. Pro úvahu, zda byl jednatel povinen pohledávky vymáhat, je významné (mimo jiné) i posouzení případné úspěšnosti takového postupu (jenž odvisí např. od možnosti společnosti prokázat vznik, výši i trvání uplatněné pohledávky) a reálnosti jejího (alespoň částečného) vymožení. V případě dlužníka, který zjevně není schopen své závazky splnit ani částečně, popř. v situaci, kdy společnost není s to prokázat svá tvrzení ohledně vzniku, výše a trvání pohledávky, aniž by takový stav způsobil sám jednatel, by naopak v rozporu s náležitou péčí (péčí řádného hospodáře) mohlo být – podle okolností případu – podání žaloby a vynaložení dalších nákladů na vedení soudního řízení. Jinými slovy to, zda jednatel bude pohledávky společnosti vymáhat, je věcí jeho úvahy v rámci obchodního vedení, jež musí být učiněna s ohledem na všechny okolnosti. 29 Cdo 4276/2009