Husitství Krize feudální Evropy Bc. Petr Stieranka, VOŠZ a SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Krize feudální Evropy Husitství

Krize českých zemí (za Václava IV.) České země po smrti Karla IV. na obchodní periferii Oslabení moci panovníka – Václav trpěn na trůně Hospodářská stagnace - zemědělská produkce dosáhla maxima Morová epidemie v Čechách Růst zločinnosti - lapkové (Jan Žižka) Společenské rozpory a růst sociálního napětí!

Brueghel: Triumf smrti

Lékař pečující o nakažené morem Detaily z Triumfu smrti

Struktura společnosti a rozpory uvnitř Šlechta Venkov Panovník Sedláci X Bezzemci Měšťanstvo (mistři, obchodníci) Městský patriciát (vedoucí představitelé měst) Chudina Církevní hodnostáři Nižší kněží Vysoká šlechta Nižší šlechta (rytíři) Církev Města

Křesťanský mnich s košem Církev jako feudál Během vrcholného středověku vzrostlo bohatství církve (1/3 pozemků, nedělitelnost majetku, množství poplatků) Rostoucí nevzdělanost kněží, svatokupectví, odpustky, okázalý přepych, stále větší snahy ovlivňovat světskou moc (řídit stát) = ROZPOR S POSLÁNÍM CÍRKVE (Biblí)!!! Roste kritika církve = úsilí o reformu. Vznikají žebravé řády (Františkáni - heslem „práce a chudoba“) Křesťanský mnich s košem

Papežské schizma Papežské schizma = dvojpapežství Papežský palác v Avignonu Papežské schizma Papežské schizma = dvojpapežství Filip IV. Sličný „unesl“ papeže Klimenta V. do Avignonu – nucen spolupracovat. 1377 - Řehoř XI. přesídlil zpět do Říma (po jeho smrti papežem Urban VI.) Ve Francii zvolen druhý papež Kliment VII. (vzájemně se dávali do klatby) 1409 koncil v Pise – sesazeni oba „protipapežové“ a zvolen jediný – oba dva závěr odmítli = papežové tři!

Kritici církve John Wycliffe (1320 – 1384) Jeroným Pražský Angličan, přeložil Bibli do angličtiny papež není božský (=antikrist) proti odpustkům, uctívání obrazů církev má žít v chudobě = nevládnout, ale sloužit lidem Jeroným Pražský Konrád Waldhauser Jakoubek ze Stříbra „Každý člověk má přirozeně stvořenou moc, podle níž by mohl vládnout celému světu, ale z této moci neplyne právo na vládu.“ (De civili dominio I, 1375)

Jan Hus (asi 1379 – 6.7.1415) Narozen v Husinci u Prachatic, studia na UK Při studiu se seznamuje s myšlenkami Jana Viklefa (Jeroným Pražský, Konrád Waldhauser) 1400 knězem, 1402 káže v Kapli betlémské Překlad Bible do češtiny, traktáty (latinsky, česky) - Proti bule papežské, Knížky o svatokupectví Odstranil spřežky a zavedl diakritická znaménka - O českém pravopise

Učení Jana Husa Kritika církve podle Viklefa a obhajoba jeho názorů Stát má zabavit církevní majetek Hlavou církve není papež ale Kristus Špatné duchovní a feudály není nutno poslouchat, (protože se prohřešili proti Biblï) Hus nechtěl zrušit ani církev, ani feudalismus, chtěl „pouze“ reformu církve

Betlémská kaple kde kázal Jan Hus

Církevní reforma a UK UK národnostně rozdělena (Němečtí profesoři protireformní) 1409 Dekret kutnohorský = změněn poměr hlasů na UK ve prospěch Čechů (Český národ 3 hlasy) 1409-1410 Hus rektorem UK Hrubý zásah do univerzitních svobod = odchod německých studentů (Lipská univerzita) UK se počešťuje X ztráta mezinárodní prestiže Odchod německých studentů z Prahy do Lipska (pohlednice z počátku 20. století)

„Horká půda pod nohama“ 1412 bouře proti odpustkům = konec podpory Václava IV. Papežská klatba a interdikt (zákaz církevních obřadů v Praze) Hus odchází na venkov (Kozí hrádek, Krakovec) Kázání pod širým nebem – další sympatie venkova (radikalizace)

Zřícenina Kozího hrádku 5,5 km jihovýchodně od Tábora a 2,5 km východně od Sezimova Ústí

Vyobrazení upálení Jana Husa v Jenském kodexu Koncil v Kostnici 1414 pozván Hus na koncil do Kostnice (1415 Zikmund zaručuje ochranu) Hlavním tématem řešení papežského schizmatu (sesazení/abdikace 3 papežů – volba nového) Věděl že se nevrátí (kdyby nejel, nikdo by ho nevydal) Odmítl odvolat své učení 6.7.1415 – upálení mistra Husa Vyobrazení upálení Jana Husa v Jenském kodexu

Počátky husitství Husova smrt = radikalizace, zesílení nespokojenosti v Čechách (protest 452 šlechticů) Přijímaní pod obojí = symbol rovnosti lidí před Bohem (Jakoubek ze Stříbra) Znak – kalich (kališníci) Požadavek zbavit církev majetku

První pražská defenestrace (30.7.1419) Kázání Jana Želivského - defenestrace na novoměstské radnici = vyhozeni katoličtí konšelé 30. 7. 1419 Václav raněn mrtvicí (1420 zvolen Zikmund) Praha ovládnuta husity Drancování a plenění křesťanského majetku

Šlechta využívá chaosu a přisvojuje si církevní majetek Husité přepadají kostely, kláštery – rabování, ničení obrazů, soch, vraždy. Šlechta využívá chaosu a přisvojuje si církevní majetek Zřícenina kostela kláštera minoritů na Karlově v Benešově vypáleného husity 1420

Proudy v husitství Chyběl jednotný program - různé cíle (vlastní zisk) v jednotlivých spol. vrstvách Hlavní politická síla husitství = města a nižší šlechta Umírnění husité Majetnější vrstvy (šlechta, měšťanstvo) Cíle: Zabavit církevní majetek, rovnost náboženská, podíl na moci, dohoda s Evropskými panovníky Rovnost všech lidí před Bohem Radikální husité Městská chudina a venkov Nesmlouvaví, vizionářství, absolutní chudoba, vzájemné spory (jednota proti křižákům) Chilialisté a adamité (nazí) – čekání na konec světa (14.2.1420) Vojensko-politické svazy - vojenskou silou = husitská města (Tábor, Oreb) Pražští husité postavení mezi umírněnými a radikálními husity

Jan Žižka z Trocnova (1360-1424) Chudý zeman z jihu Čech Voják (v Polsku proti křižákům) a lapka (záškodnictví proti Rožmberkům) Zapojil se do pražské defenestrace Snaha učinit z Plzně baštu husitství Odchod do tábora = Bitva u Sudoměře - symbolické vítězství husitů proti jihočeským katolíkům

Táborský svaz (polní obce) 1420 založen Tábor u Sezimova Ústí = opěrný vojenský bod husitů (podle hory Thabor u Nazaretu) Převažuje radikální chudina Společný majetek v kádích a rovnost všech – oslovení bratři/sestry („utopický komunismus“) V čele hejtmané – Jan Žižka z Trocnova Husitská města: Tábor, Kutná Hora, Písek, Prachatice, Vodňany, Lomnice, Sušice, Domažlice, Klatovy, Horažďovice

Husitská armáda Husitství se šíří jen v místech, která ovládlo vojensky Přísná morálka a přesný vojenský řád Nejlépe vybavená a ozbrojená armáda tehdejší doby Rytíři = zkušenosti z loupeživé činnosti Poprvé masově nasazené dělostřelectvo a střelné zbraně

Ruční chladné zbraně Nástroje používané sedláky a rolníky uzpůsobené pro boj Kopí, meče, sudlice, palice, cepy

Ruční palné zbraně Malý účinný dostřel (100m) a nepřesnost Ručnice a hákovnice

Polní a obléhací dělostřelectvo Bombardy (85cm!, 500m) Tarasnice (50-100mm, 300m) Postavení houfnice ve vozové hradbě Tarasnice (vlevo), Houfnice

Střely do ručnic a hákovnic, hvězdy, ježci

Počátky husitských Válek Podle práva Václavovým nástupcem Zikmund Lucemburský (1419) - většina národa proti Zikmundově nástupu (nepokoje) 1420 První křížová výprava proti husitům (Zikmund + 30 000 žoldnéřů) – bitva na Vítkově = drtivá porážka křižácké armády Před bitvou korunovace Zikmunda

Čáslavský sněm (1421) Zástupci šlechty a měšťanstva, sesadili Zikmunda z trůnu Zvolena dvacetičlenná zemská vláda = města se stávají stavem! (5 pánů, 7 zemanů a 8 měšťanů – 4 z Prahy) Přijat program husitů - Čtyři pražské artikuly: Svobodné hlásání slova Božího Přijímání podobojí Zbavení církve světského majetku a vlády Veřejné tresty smrtelných hříchů pro všechny stavy

Další křížové výpravy proti husitům Úprk Zikmunda od Kutné Hory Další křížové výpravy proti husitům 1421 - 1422 2. křížová výprava u Kutné hory – reakce na neúspěch první výpravy = několikerá porážka Zikmund rezignuje na události v Čechách – turecký tlak na Evropu 1422 (3.) křížová výprava – proti pražskému vojsku obléhajícímu Karlštejn (bezvýznamná) 1424 umírá Žižka u Přibyslavi - nový vojevůdce = Prokop Holý (sirotčí vojsko)

Věnceslav Černý – Husité obléhají Karlštýn

Žižka obléhá Prahu – nakonec diplomatické řešení (Jan Rokycana) 1424 bitva U Malešova - radikální husité X katolíci, pražané a umírněná šlechta Žižka obléhá Prahu – nakonec diplomatické řešení (Jan Rokycana) 1426 4. křížová výprava u Ústí nad Labem – poražena přesila Sasů (21 000 x 70 000) 1427 5. křížová výprava u Tachova – drtivá porážka křižáků Konec obraných bitev husitům = spanilé jízdy 1431 5. křížová výprava u Domažlic – útěk 100 000 křižáků a kardinála Cesariniho před „zpěvem husitů“ Mikoláš Aleš - útěk kardinála Cesariniho z bitvy u Domažlic14. srpna 1431

Hugo Schüllinger - Čechové u moře Baltského Spanilé jízdy Výpravy husitů do zahraničí = rejsy (Morava, Slovensko, Polsko, Německo) Cíle: Šířit husitství (oficiální cíl) Přenést válku do Evropy Preventivní zásahy Získat kořist (Čechy vyčerpány neustálými válkami) Spojeno s násilnostmi, vypalováním kostelů, krádežemi a loupením = ohlas negativní Hugo Schüllinger - Čechové u moře Baltského

Basilejský koncil (1431 – 1433) Prokop Holý Jednání umožněna úspěchy husitů v bojích proti křižákům = poprvé bráni vážně Na jednání pozváni i radikální husité Smíření umírněných se Zikmundem Dohoda s umírněnými a souhlas koncilu s přijímáním podobojí Radikálové (Prokop Holý) na protest opouští jednání = rozštěpení husitství

Bitva u Lipan (30.5.1434) Umírnění husité porazili radikální tábority a sirotky 2000 radikálních husitů upáleno + padl vůdce Prokop Holý zásadní obrat v husitských válkách – vojenské tábory přestávají být rozhodující politickou silou = oslabení radikálů (≠) konec husitské revoluce – spíše otevřena cesta k mírovým jednáním (mezi Čechy a Zikmundem)

Jihlavská kompaktáta Pražané skládají slib císaři Zikmundovi, když se zavázal řídit artikulami Vyhlášení bazilejských kompaktát doplněných o světské prvky Zikmund oficiálně znovu zvolen českým králem Církevní majetek zabavený šlechtou a městy zůstane jejich majetkem Zesílení politické moci měst a šlechty

Konec vlády posledního Lucemburka Stále přetrvává napětí v Čechách Doznívající odpor - řešeno korupcí nebo vraždou (Tábor se stává královským městem, Jan Roháč z Dubé popraven) Jako věno daroval Moravu zeti Albrechtu II. Habsburskému = další odpor a nové bouře (proti vystupují i umírnění) 1347 opouští Prahu a odjíždí do Uher – umírá cestou ve Znojmě (Rakovina) Jan Roháč z Dubé při obraně Sionu

Důsledky Husitských válek Husitství bylo prvním projevem krize feudalismu a krize v církvi (předběhlo dobu o 200 let) Čechy izolovány od Evropy (Češi = kacíři) Hospodářská devastace (zastavena ražba grošů, neúrody, hladomory) Čeština se stává kulturním národním jazykem Zničeno velké množství kulturních památek

Katolická církev zbavena 4/5 majetku = obohacuje se šlechta Roste vliv a politická moc měst (+ jejich počeštění) Poddaní – právo na svobodnou víru, zbaveni církevních poplatků (ne poddanství) Vznik kališnické církve (Jan Rokycana) Roste vliv zemského sněmu (= decentralizace) = Čechy se stávají stavovskou monarchií Úpadek UK – odpor k novotám a renesančnímu myšlení.