Evropa v 17. st.

Anglie vláda Stuartovců 1603 – 1688 Jakub I. (1603 – 1625) - absolutismus, rekatolizace - vláda nad Skotskem, Anglií, Irskem - podpora rybolovu, obchodu Karel I. (1625 – 1649) - snaha o utužení absolutismu rozpuštěn parlament (nejsou příjmy z daní) - náboženské rozpory – puritáni, presbyteriáni 1639 – skotské povstání

znovu svolán parlament pro vypsání daní na vybudování armády proti povstalcům velké spory daně vypsány, ale omezena panovníkova moc 1642 – občanská válka král – šlechta, anglikánská církev,SV Anglie, Skotsko, Irsko x parlament – města, J, JV po počátečních prohrách v čele vojska Oliver Cromwell (+1658) - armáda nového typu – vycvičení dobrovolníci - rozhodují i obyčejní vojáci

1645 – bitva u Naseby – král zajat spory mezi puritány presbyteriáni x independenti x levelleři útěk krále do Skotska 1648 – porážka krále i jeho spojenců 1649 – poprava krále republika spory v parlamentu – zneužití moci, korupce, pronásledování odpůrců, … 1653 – Cromwell rozhání parlament získává titul lord protektor až do smrti v čele republiky válka mezi Anglií a Nizozemím (Navigační akta) ovládnutí Skotska a Irska po smrti chaos, vnitřní válka

1660 – návrat Stuartovců na anglický trůn, konec republiky Karel II. (1660 – 1685) - omezení královské moci (podřízena parlamentu) parlamentarismus - slib zachovat zákony, nepronásledovat odpůrce (vyjma těch, co hlasovali pro popravu) - obnovení anglikánské církve - Habeas Corpus Act – zákon zakazující uvěznit člověka bez důkazů

- snaha o obnovu katolicismu a absolutismu sesazen parlamentem = Jakub II. (1685 – 1688) - snaha o obnovu katolicismu a absolutismu sesazen parlamentem = na trůn Vilém Oranžský (manžel Marie Stuartovny) - personální unie s Nizozemím - konstituční monarchie - parlamentarismus - zákon o právech = král bez souhlasu parlamentu nebude vyhlašovat ani rušit zákony, vybírat daně, držet vojsko - pravidelné schůze parlamentu, imunita, parlamentní opozice, majetkový cenzus - formování veřejného mínění Slavná revoluce

Francie Ludvík XIV. (1643 – 1715) - na trůn ve čtyřech letech - regentská vláda jeho matky (Anna Rakouská) a kardinála Julese Mazarina (nikdy nevysvěcen na kněze, obrovské úspěchy vzahraniční politice x neúspěšná vnitřní politika, milenec královny) - snaha o posilování absolutismu povstání frondy, 1648 – 1653 občanská válka - samostatná vláda až po Mazarinově smrti 1661 „Stát jsem já!“

manželka z rodu španělských Habsburků 6 manželských dětí – všechny přežil včetně některých vnuků během 3 let umírají 3 následníci trůnu (syn, vnuk, pravnuk) 2 oficiální milenky – celkem 10 dětí - vévodkyně de la Valliére - markýza de Montespan

vrchol absolutismu - oporou armáda, byrokracie, policie, církev - moc soustředěna v rukou panovníka, omezení podílu šlechty na vládě - 1685 – zrušení ediktu nantského (svoboda vyznání) - centralizace státní správy zvýšení státních výdajů výbojné války = tzv. „přirozená hranice na Rýně“ - zisk Alsaska, Štrasburku, j. Nizozemí - války o „dědictví španělské“ (1701 – 1714) do války vstupuje kromě Francie a rakouských Habsburků i Anglie

kolonie – Louisiana, Kanada, Antily, Indonésie Francie - zisk Španělska (obě země se nesmí spojit pod jedním panovníkem) posílení diplomatické autority Habsburkové – zisk j. Itálie a j. Nizozemí V. Británie – zisk Gibraltaru, posílení pozic v kol. nákladný život dvora - stavba okázalého paláce ve Versailles údržba činí 25 % vládních příjmů nová finanční politika – merkantilismus (J. B. Colbert) - podpora vývozu, manufaktur, omezování dovozu, bohatství země dáno množstvím drahých kovů kolonie – Louisiana, Kanada, Antily, Indonésie podpora vědy a umění (Moliere, Corneille, …)

Rusko vláda Romanovců Petr I.Veliký (1682 – 1725) - samostatná vláda od 1689 – převrat proti sestře Sofii s plukem střelců - snaha přiblížit Rusko Evropě - tuhý absolutistický režim - reforma armády, státní správy, ekonomiky - rozdělení země do gubernií, povinnost šlechty sloužit státu, reforma kalendáře, abecedy - měnová reforma (rubl)

1697 – cesta do západní Evropy přebírání evropských vlivů (budování manufaktur, podpora vědy – Akademie věd, univerzita, námořní obchod, stavba lodí, podpora umění, móda, způsob života…) snaha o získání přístupu k moři 1700 – 1721 – severní válka se Švédskem o přístup k Baltu 1700 – bitva u Narvy – porážka Rusů 1703 – založení Sankt Petěrburgu = potvrzení přístupu do Finského zálivu - nové hl. město od 1712 - „výkladní skříň“ Ruska (budován v bažinaté oblasti – tisíce mrtvých, povinnost šlechty vybudovat si kamenný palác) 1709 – bitva u Poltavy – převaha Rusů 1721 –definitivní připojení Livonska

snaha získat přístup k Černému moři válka s Osmanskou říší, zisk Azova – krátkodobé sklony k despotismu, krutosti (poprava tisíce střelců po povstání, nechal umučit jediného syna Alexeje) alkoholismus osamělost