Hospodářská a zahraniční politika Ludvíka XIV. Mgr. Žaneta Janečková Dějepis Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/34.0488.

Prezentace na téma: "Hospodářská a zahraniční politika Ludvíka XIV. Mgr. Žaneta Janečková Dějepis Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/34.0488."— Transkript prezentace:

1 Hospodářská a zahraniční politika Ludvíka XIV. Mgr. Žaneta Janečková Dějepis Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/34.0488

2 Hospodářství Francie opřeno o silné hospodářské základy předpokladem pro rozvoj byla stabilizace poměrů po pádu frondy → toho využívá ministr Colbert (zastánce politiky merkantilismu) Politika merkantilismu ekonomicko-politický systém odpovídající potřebám absolutistických monarchií bohatství států spočívá v drahých kovech, které se nesmí vyvážet

3 minimum importu zboží, maximum exportu vysoká cla na dovážené zboží zahraniční obchod = válka peněz Colbert prosazuje zakládání manufaktur na výrobu luxusního zboží, které má v zahraničí odbyt (např. parfémy, hedvábné punčochy, látky, gobelíny) zrušil vnitřní cla → Francie = jednotné celní území podporuje zámořský obchod (Východoindická společnost) a koloniální expanzi: Severní Amerika – Louisiana Střední Amerika – Martinik

4 - Afrika – oblast Senegalu - Indie – Pondichiéry http://www.lafontaine.net/images/colbert.jpg Zahraniční politika téměř 30 let válčení navazuje na kardinála Richelieu a Mazarina → protihabsburská politika – o oblast Flander (Španělské Nizozemí) tzv. devoluční válka→ zisk 12 flanderských měst - válka o dědictví španělské společně s Anglií proti Spojenému Nizozemí

5 Válka o dědictví španělské (1702-1714) příčina: spor o španělský trůn Karel II. – poslední španělský panovník ze španělské větve Habsburků, bezdětný uchazeči o španělský trůn: Ludvík XIV. a císař Leopold I. případné spojení Španělska a Francie nebo Španělska a Rakouska → narušena rovnováha sil v Evropě → proto Ludvík navrhuje svého vnuka Filipa z Anjou a císař svého mladšího syna Karla 27. června 20125

6 na nátlak španělské šlechty a papeže (obava ze zesílení vlivu rakouských Habsburků) Karel II. zvolí Filipa z Anjou (Francie a Španělsko se ale nesmějí spojit) → květen 1702 vypovídají Francii a Španělsku válku císař, Anglie a Spojené Nizozemí – bojují za nároky arcivévody Karla na straně císaře bojuje i pruský kurfiřt Fridrich – za svou pomoc získává královskou korunu spojenci mají zpočátku úspěchy, ale pak 27. června 20126

7 umírá císař Leopold (1705) a poté i jeho nástupce Josef I. (1711)→ císařem se stává arcivévoda Karel (Karel VI.) → hrozba spojení Španělska a Rakouska → od r. 1712 mírová jednání → 1713 mírová smlouva v Utrechtu mezi Španělskem a Velkou Británií a r. 1714 mírová smlouva v Rastattu mezi Francií a Karlem VI. výsledek mírových smluv: rozdělení španělského impéria: 1.Bourboni vládnou ve Španělsku pod podmínkou, že se Francie a Španělsko 27. června 20127

8 nespojí pod vládou jednoho panovníka 2. Španělsku zůstávají americké kolonie 3. Císař získává Španělské Nizozemí a některé oblasti v Itálii (např. Milánsko, Neapolsko, Sardínii) 4. Anglie získává - od Španělska: Gibraltar a Mallorku (strategický význam), monopol na dovoz otroků do španělských kolonií v Americe - od Francie: některé francouzské kolonie na území dnešní 8

9 Kanady (rybolov + strategický význam) na konci Ludvíkovy vlády je Francie hospodářsky vyčerpaná (neustálé válčení, nákladný život dvora) vláda Ludvíka XIV. – kořeny Velké francouzské revoluce 27. června 20129

10 10 Použité zdroje ŠTĚPÁNEK, Kamil a Jaroslav VACULÍK. Obecné dějiny novověku II. - III.: 17. a 18. století. Brno: Masarykova Univerzita, 2005. 1st ed. ISBN 80-210-2281-7. SOCHROVÁ, Marie. Dějepis II. v kostce pro SŠ. Praha: Fragment, 2008. 2nd ed. ISBN 978-80-253-0604-8. http://www.lafontaine.net/images/colbert.jpg Všechny objekty použité k vytvoření prezentace jsou součástí SW Microsoft Office nebo jsou vlastní originální tvorbou autora.