Konference Personalistika, právo a vzdělávání ve veřejné správě- 2018 K některým procesním otázkám dokazování trestné činnosti úředních osob

I. Dokazování Dokazování = podstatná součást trestního řízení – účel: zjistit skutkový stav věci x skutečný stav -rozsah - § 89 odst. 1 tr. ř. –skutek, pachatel, znaky- o rozsahu vždy rozhoduje OČTŘ Co není předmětem dokazování: skutečnosti obecně známé-např. fyzikální či přírodní jevy nesporné skutečnosti ( v omezeném rozsahu) – 314d odst. 2 tr. ř. – dohoda o V+T–rozšíření nesporných skut. české právní předpisy – iura novit curia předběžné otázky – postup podle § 9 tr. ř.

II. Jednotlivé důkazní prostředky Důkazem může být vše k objasnění věci- § 89 odst. 2 – x nezákonné důkazy – donucení, provedení DP bez soudního příkazu, nepoučení svědka, vyloučený orgán, a další Nejčastěji využívané důkazní prostředky: - výpověď obviněného, svědka, ZP- věcné důkazy- listinné důkazy – ohledání osoby, věci, místa činu – specifické důkazy -záznam telekomunikačního provozu, prostorové odposlechy, obrazové a zvukové záznamy - operativně pátrací prostředky: předstíraný převod, sledování, agent - DP k objasňování trestné činnosti úředních osob – povaha tr. č., sofistikovanost , okruh pachatelů

III. Vybrané důkazní prostředky A. Výpověď obviněného Doznání obviněného x právo nevypovídat x zákaz nutit k výpovědi – princip „Miranda“ Povinnost OČTŘ poučit o těchto právech, včetně právu na obhájce Zákonnost výslechu -zákaz kapciózních a sugestivních otázek, Povinnost mít obhájce v případech nutné obhajoby – advokát při podání vysvětlení podezřelého (nikoli např. u DP)

III. Vybrané důkazní prostředky zákaz sebeobviňování – 2 roviny – a) nelze nutit k aktivní činnosti- např. vzorek písma, hlasu, - b)povinnost strpět (pasivně) úkony – např. odejmutí pachové stopy , odebrání vzorku vlasů, DNA, otisky prstů, stěry Použitelnost úředních záznamů -souhlas - § 211 odst. 6, § 314d odst. 2 tr. ř.- rozšíření x popření podstaty ÚZ

III. Vybrané důkazní prostředky B. Výpověď svědka Svědek – vnímal skutečnosti svými smysly (viděl, slyšel,)–procesně právně -odlišení od obviněného Svědek – hmotně právně- odlišení od pachatele, spolupachatele, účastníka -Právo odepřít svědectví - § 100 odst. 1, 2 tr. ř. - např. nebezpečí trestního stíhání své osoby, stíhání blízké osoby -Právo na přítomnost u výslechu svědka – popř. i povinnost OČTŘ zajistit přítomnost – např. svědek ml. 18 let, příbuzný – alespoň 1x v řízení

III. Vybrané důkazní prostředky Křivé svědectví – nepravda o podstatné skutečnosti x neplatí pro dřívějšího spoluobviněného z téhož činu utajený svědek – nesmí to být jediný důkaz +možnost ověřit věrohodnost–ochrana svědka podle zvláštního zákona (č. 137/2001 Sb. Nezastupitelnost osoby svědka, jeho zaujatost x od znalce (zastupitelný, nepodjatý)

III. Vybrané důkazní prostředky C. Znalecký posudek Formulace zadání ZP –odborné, nikoliv právní otázky Znalec = osoba zapsaná v seznamu znalců u KS, MSp - přibrání znalce ad hoc Osoba přibrána k podání ZP (OČTŘ, OBV, POŠK) Totožnost znalce nelze tajit x svědka Preference odborných vyjádření – ZP - nelze-li objasnit

III. Vybrané důkazní prostředky D. Ohledání Ohledání osoby – prohlídka těla –povinnost strpět odběr krve, vlasů, biologického materiálu Ohledání věci – ohledání předmětu, povinnost k vydání věci – odnětí věci Ohledání místa činu x domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor

III. Vybrané důkazní prostředky E. Věcné, listinné a jiné důkazy Předměty, které mají vztah k trestnému činu – zbraň, droga Obsah listin – např. padělaný cestovní doklad Ostatní – rekognice, rekonstrukce, vyšetřovací pokus, pachové stopy, odposlech a záznam telekomunikačního provozu, obrazové záznamy, a další

IV. Specifické důkazní prostředky A. Odposlech telekomunikačního provozu § 88 tr. ř. – zaznamenání obsahu telefonních hovorů – ale šířeji, jde o veškerou komunikaci přes odposlouchávaný telefon Nejčastěji jde o hovory mobilem – včetně ostatní elektronické komunikace (textové zprávy- obrazové zprávy, e-mail, hovory přes Viber, atd.) přes mobil

IV. Specifické důkazní prostředky Podmínky odposlechu- trestní řízení pro zločin s HH TS OS nejméně 8 let, další taxativně uvedené tr. činy - např. zneužití pravomoci ÚO + mezinárodní závazky Nařízení soudcem OS (v PŘ)- 4 měsíce + prodloužení vždy o další 4 měsíce (nadřízený soud) Nelze odposlech komunikace s obhájcem Přezkum zákonnosti odposlechu u NS

IV. Specifické důkazní prostředky B. Informace o telekomunikačním provozu § 88a tr. ř. – soudní příkaz provozovateli telekomunikační činnosti poskytnout OČTŘ údaje o již uskutečněných hovorech, nikoliv o obsahu Údaje o identitě volaných stanic, časové údaje o době a délce hovoru, poloze stanic, atd. Podmínkou je trestní řízení o úmyslných tr. č. s HH TS OS nejméně 3 roky, taxativně vyjmenované + mezinárodní závazky Přezkum zákonnosti poskytnutí údajů u NS

IV. Specifické důkazní prostředky C. Prostorový odposlech Operativně pátrací prostředek – je součástí sledování osob a věcí - § 158d tr. ř. – před zahájením tr. stíhání Nasazení technických prostředků k získání informací, zaznamenávajících zvukem, obrazem či jinak činnost osob, jejich pohyb v reálném čase- kdekoliv- v práci, ve veřejném prostoru, v autě, v přírodě Povolení státního zástupce – soudce při zásahu do domovní svobody, listovního tajemství Není vymezen okruh úmyslných tr. činů – doba 6 měsíců

IV. Specifické důkazní prostředky D. Agent – operativně pátrací prostředek § 158c tr. ř. – trestní řízení pro zločin s HH TS OS nejméně 8 let + taxativně uvedené tr. č. (např. zneužití pravomoci ÚO, korupce) + mezinárodní závazky Agent= příslušník Policie ČR(GIBS), policista cizího státu (např. u drogové kriminality) Povolení soudcem vrchního soudu – kontrola v době 3 měsíců od nasazení

IV. Specifické důkazní prostředky E. Soukromé zvukové a obrazové záznamy Důkazní použitelnost – nevyžaduje se splnění zákonných podmínky pro nahrávky pořízené OČTŘ Legitimní cíl nahrávky X ochrana soukromí Zásah do veřejného prostoru –X ochrana vlastních hodnot Praxe je připouští jako důkaz, bez ohledu na porušení ustanovení zákona o ochraně osobních údajů

V. Z judikatury R NS ze dne 11. 5. 2001, sp. zn. 11 Tz 275/2000 – opakovaný výslech obviněného v noci, ke skutečnostem, které nebyly předmětem trestního stíhání – porušena zásada zákonného způsobu vedení trestního stíhání R 26/1989 (+ stejně U NS ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. 7 Tdo 347/2012) – zákaz sebeobviňování – rozsah nepoužitelnosti svědeckých výpovědí policistů ohledně šetření na místě činu, k tomu, co jim sdělil obviněný– též ÚS – nález ze dne 14. 5. 2008, sp. zn. II. ÚS 2014/07 X jako důkaz lze použít svědeckou výpověď policisty ohledně skutečností, které na místě činu sám pozoroval (např. stopy po zranění na těle poškozeného či pachatele, předměty, které se na místě činu nacházely apod.)

V. Z judikatury 3. R 50/2013 – osoba podávající vysvětlení na Policii má právo, a by se tohoto úkonu účastnil její právní zástupce - advokát 4. Pl.ÚS -st.30/10 ze dne 30. 11. 2010 - stanovisko pléna ÚS k sejmutí pachové stopy, odebrání vzorků vlasů a bukálního stěru z hlediska zákazu nucení k sebeobvinění

V. Z judikatury 5. R 46/1993 – obsah trestního oznámení není důkazním prostředkem – oznamovatele je třeba k tomu vyslechnout – jeho výpověď může být důkazem 6. R 27/2003 – pachový otisk (pachová stopa) je použitelný důkazní prostředek – povinnost strpět odběr, úkon potřebný ke ztotožnění osoby , která byla na místě činu, nepřímý důkaz, nemůže zůstat osamocen, obezřetnost při hodnocení – nálezy ÚS ze dne 4. 3. 1998, sp. zn. I. ÚS 394/97, ze dne 22. 3. 2016, sp. zn. IV. ÚS 1098/15

V. Z judikatury 7. R 3/2011 – použití hlasového vzorku získaného v hlavním líčení k vypracování znaleckého posudku (obor fonetika, kriminalistická audioexperiza)-obdobně lze ke ztotožnění osoby použít srovnání hlasového vzorku získaného odposlechem – usnesení NS ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 11 Tdo 954/2015 8. R 19/2004, R 13/2014, R 5/2016 - předpoklady použití záznamu o odposlechu jako důkazu- nařízení soudce, trestný čin s horní hranicí nejméně 8 let nebo vyjmenovaný trestný čin nebo trestný čin stíhaný na základě mezinárodní smlouvy - použitelnost i v jiné trestní věci, než ve které byl nařízen, jde-li o příslušný trestný čin

V. Z judikatury 9. R 22/2010 – obsah obrazového záznamu nainstalovaného poškozeným za účelem zjištění identity osoby poškozující jeho majetek – jde o použitelný důkaz, nejde bez dalšího o nepřípustný zásah do soukromí zaznamenané osoby - použitelnost nevylučuje porušení zák. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, – pozor na čl. 7 a čl. 10 odst. 2 Listiny a čl. 8 Úmluvy (nedotknutelnost osoby a jejího soukromí) 10. R 5/2014 –II. – použitelnost nahrávky telefonického hovoru poškozeného se zaměstnancem zdravotnického operačního střediska - i když jsou obsahem jinak chráněné údaje o zdravotním stavu poškozeného

V. Z judikatury 11. R 38/2015 – právo dřívějšího spoluobviněného, nyní v procesním postavení svědka, odepřít svědeckou výpověď s odkazem na § 100 odst. 2 tr. ř. 12. R 8/1993 – nepoužitelnost výsledků vyšetření (tj. výpovědi obviněného) na detektoru lži

V. Z judikatury 13. R 3/2017 – možnost předestřít úřední záznam svědkovi 14. R 13/2017 – podmínky čtení úředního záznamu se souhlasem obviněného

V. Z judikatury   15. R 7/ 2008 - zásadně nelze vyloučit možnost, aby byl k důkazu použit i zvukový záznam, který byl pořízen soukromou osobou bez souhlasu osob, jejichž hlas je takto zaznamenán. Přípustnost takového důkazu je však nezbytné vždy posuzovat též s ohledem na respektování práva na soukromí zakotveného v čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, práva na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí ve smyslu čl. 7 a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

V. Z judikatury Nález ÚS I. ÚS 191/05 ze dne 13. 9. 2006 - Magnetofonový záznam telefonického hovoru fyzických osob je záznam projevů osobní povahy hovořících osob a takový záznam může proto být použit (i jako důkaz v občanském soudním řízení) zásadně jen se svolením fyzické osoby, která byla účastníkem tohoto hovoru. Jestliže soudy připustily provedení důkazu přečtením záznamu telefonických hovorů proti výslovnému nesouhlasu jednoho z účastníků hovoru, došlo tím k zásahu do jeho základního práva na ochranu tajemství zprávy podávané telefonem a důkaz jako takový je třeba považovat za nepřípustný.

V. Z judikatury Nález ÚS ze dne 9. 12. 2014, sp. zn. II. ÚS 1774/14: Základním kritériem, jež má vést k rozhodnutí o použitelnosti či nepoužitelnosti záznamu rozhovoru pořízeného soukromou osobou bez vědomí nahrávané osoby jako důkazu v příslušném řízení, je poměřování chráněných práv a zájmů. Tento princip je obzvláště akcentován v oblasti práva pracovního, jež musí účinným způsobem chránit zaměstnance před jakýmikoli formami nátlaku a svévole ze strany zaměstnavatele, pokud jde o ukončení pracovního poměru. Za běžných okolností je svévolné nahrávání soukromých rozhovorů bez vědomí jejich účastníků hrubým zásahem do jejich soukromí. Zcela odlišně je však třeba posuzovat případy, kdy je tajné pořízení audiozáznamu rozhovoru součástí obrany oběti trestného činu proti pachateli nebo jde-li o způsob dosažení právní ochrany pro výrazně slabší stranu významného občanskoprávního a zejména pracovněprávního sporu.

V. Z judikatury Nález ÚS ze dne 27. 1. 2010 sp. zn. I. ÚS 2806/08 27. 1. 2010 - I kdyby bylo možno souhlasit s názorem soudu prvého stupně, že je kancelář vedoucího odboru dopravy a silničního hospodářství veřejným prostorem, protože je v ní vykonávána veřejná moc, pak z toho nelze vyvodit, že by kdokoliv na místě výkonu státní služby postrádal soukromí. Lze naopak poukázat na to, že ochrana soukromí obecně všech zaměstnanců je nyní na úrovni podústavního práva výslovně zakotvena v § 316 odst. 2 zákoníku práce..

V. Z judikatury 7 Tdo 1514/2016 – 9. 6. 2016- Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 tr. řádu je výrazným zásahem do práva na ochranu soukromí. Případný nedůsledný postup soudce při jeho vydání na samém počátku trestního řízení může vést k nezákonnému zásahu do uvedeného práva a k tomu, že důkazy získané na jeho podkladě jsou nezákonné a nepoužitelné. Soudce tedy nemůže vycházet toliko z formálního obecného odůvodnění návrhu státního zástupce na vydání příkazu k odposlechu, aniž by si současně vyžádal případné doplnění návrhu a v odůvodnění příkazu dostatečně konkretizoval dosud zjištěné skutečnosti odůvodňující vydání takového příkazu.  

VI. Závěry Otázka použitelnosti či nepoužitelnosti opatřených důkazních prostředků patří ke stěžejním problémům trestního procesu Souvisí i s řešením otázky rozsahu a významu dokazování v předsoudním stádiu trestního procesu pro pozdější soudní řízení Patří mezi základní pilíře připravované rekodifikace trestního řádu