Vybrané novinky v právu obchodních korporací Z. Houdek, R. Ruban, J. Kožiak

Péče řádného hospodáře a pravidlo podnikatelského úsudku

Péče řádného hospodáře § 159/1 OZ Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

Některé výkladové otázky k péči řádného hospodáře Presumpce porušení PŘH a její (bez)významnost pro oblast obchodních korporací (přenos důkazního břemene)? Rozsah aplikace PŘH? Existují nějaké limity? Aplikace přísnějšího standardu odborné péče? Přecházejí závazky z porušení PŘH na dědice/právního nástupce? Možnost smluvních modifikací zákonné úpravy?

K rozsahu aplikace pravidla péče řádného hospodáře Citované rozhodnutí neplatí pro BJR (jen podnikatelské rozhodování) 29 Cdo 5428/2014 ze dne 24.06.2015 Členové představenstva jsou povinni jednat s péčí řádného hospodáře nejen při jednání jménem společnosti, ale i při výkonu ostatních povinností představenstva, včetně rozhodování o obchodním vedení... Pro posouzení, zda člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, rozhodl-li o prodeji pozemku, není právně významné, zda rozhodnutí představenstva následně také „realizoval“ (tedy zda jménem společnosti uzavřel kupní smlouvu).

K rozsahu aplikace pravidla péče řádného hospodáře Stíhá povinnost PŘH člena orgánu i v insolvenčním řízení nebo v likvidaci? NS29 Cdo 1657/2009 ze dne 15.09.2010 Jednatel společnosti s ručením omezeným je i po dobu probíhajícího konkurzu povinen vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.

Ani smrt nepomůže? Vrchní soud v Praze 7 Cmo 95/2012 Povinnost z titulu náhrady škody vzniklé porušením povinnosti statutárního orgánu (předsedy družstva) jednat s péčí řádného hospodáře v případě smrti nezaniká, ale přechází na dědice… Smrt předsedy družstva coby osoby porušivší povinnost péče řádného hospodáře je právní skutečností mající za následek nemožnost nesení důkazního břemene o neporušení povinnosti péče řádného hospodáře. Co když je členem orgánu právnická osoba? Důsledky přemeny? Důsledky změny zástupce právnické osoby?

Platnost úkonu s porušením péče? 29 Cdo 2483/2012 ze dne 27.11.2014 Důsledkem porušení povinnosti likvidátora vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře je (zejména) vznik povinnosti k náhradě tím způsobené škody, nikoliv neplatnost právních úkonů, učiněných jménem společnosti. Pouze tehdy, jestliže úmyslem (záměrem) obou smluvních stran při uzavření smlouvy bylo dosáhnout výsledku, jenž odporuje zákonu nebo jej obchází, je taková smlouva absolutně neplatným právním úkonem, a to pro rozpor se zákonem, popř. jeho obcházení.

Neplatnost úkonu s porušením péče? 29 Cdo 2531/2008 ze dne 30.10.2008 Porušila-li fyzická osoba jako statutární orgán povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a toto porušení obstojí jako samostatný důvod neplatnosti kupní smlouvy, odpovídá tato fyzická osoba za škodu způsobenou touto neplatností.

Podnikatelský úsudek ve starší judikatuře? NS 29 Cdo 3915/2012 ze dne 26.03.2014 Odpovědnost za úsilí, nikoli za výsledek Člen představenstva odpovídá za řádný (v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře jsoucí) výkon funkce, nikoliv za výsledek své činnosti. Jedná-li člen představenstva s péčí řádného hospodáře, není povinen hradit společnosti škodu, byť by v důsledku takového jednání vznikla. Nezbytným předpokladem vzniku povinnosti člena představenstva hradit škodu vzniklou v důsledku neoprávněných výběrů finančních prostředků z účtu je závěr, že dotčený člen představenstva porušil péči řádného hospodáře. Za porušení péče řádného hospodáře lze zásadně považovat společné přechovávání PIN a platební karty.

Pravidlo podnikatelského úsudku § 51 /1 ZOK Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.

Některé výkladové otázky k BJR? Definice pečlivostní složky péče řádného hospodáře? Důsledky neunesení důkazního břemene při aplikaci BJR? Co je a co není podnikatelské rozhodnutí? Co znamená rozumně předpokládat? Standard informovanosti? Standard obhajitelného zájmu? Rozdíl mezi zájmem, obhajitelným zájmem a nejlepším zájmem?

K výkladu pravidla podnikatelského úsudku 29 Cdo 5036/2015 ze dne 26.10.2016 (rozhodnutí je ještě dle ObchZ, ale je zajímavé i pro novou úpravu) Aby dostál požadavku péče řádného hospodáře, je jednatel společnosti s ručením omezeným povinen jednat při výkonu své funkce (mimo jiné) s potřebnými znalostmi, a tedy i informovaně, tj. při konkrétním rozhodování využít rozumně dostupné (skutkové i právní) informační zdroje a na jejich základě pečlivě zvážit možné výhody i nevýhody (rozpoznatelná rizika) existujících variant podnikatelského rozhodnutí. Splnění této povinnosti je ovšem nezbytné posuzovat z pohledu ex ante, tj. prizmatem skutečností, které jednateli byly či při vynaložení příslušné péče (při využití dostupných informačních zdrojů) mohly a měly být známy v okamžiku, v němž dotčená podnikatelská rozhodnutí učinil.

Důkazní břemeno § 52/2 ZOK Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat. Co znamená nelze spravedlivě požadovat? Problém tzv. „negativních skutečností“

K obsahu důkazního břemene a povinnosti tvrzení 29 Cdo 3775/2008 ze dne 20.10.2009 Nesení důkazního břemene o tom, že jednatel společnosti s ručením omezeným jednal s péčí řádného hospodáře, předpokládá, že v případě sporu uvede okolnosti, z nichž plyne, že v konkrétním případě jednal s péčí řádného hospodáře (tedy že bude tvrdit rozhodné skutečnosti), a k nim označí důkazy, jimiž mají být tyto rozhodné skutečnosti prokázány. Netvrdí-li účastník řízení rozhodné skutečnosti, nemůže z povahy věci ani označit k těmto neexistujícím tvrzením důkazy.

29 Cdo 440/2013 Dokazování toho, že jednatel společnosti s ručením omezeným využil peněžní prostředky společnosti pro společnost, není důkazem vzniku škody. Ediční povinnost může být uložena nejen osobě na řízení nezúčastněné, ale i účastníku, a to i protistraně, přičemž nesplnění této povinnosti lze vynucovat pořádkovou pokutou. Nepodaří-li se ani postupem podle § 129 odst. 2 OSŘ listiny potřebné k důkazu opatřit, není negativním následkem porušení ediční povinnosti stranou, která nenese důkazní břemeno, obrácení důkazního břemene. Nesplnění ediční povinnosti se může projevit v hodnocení důkazů v neprospěch strany, která ediční povinnost nesplnila.

K důkaznímu břemenu v jiných řízeních Ve kterých řízeních dochází k přenosu důkazního břemene na člena orgánu? 29 Cdo 174/2016 ze dne 29.03.2016 Člen statutárního orgánu má důkazní břemeno ohledně skutečnosti, zda jednal s péčí řádného hospodáře, bez ohledu na to, zda jde o řízení na vydání bezdůvodného obohacení, či o řízení o náhradu škody.

Monistický systém řízení akciové společnosti

Monistický systém řízení akciové společnosti Monistický = 2 (oddělení správní rady a statutárního ředitele) Nerozlišování výkonných a nevýkonných členů správní rady (executive x non-executive members) Podpůrná aplikace dualistického systému na systém monistický Možnost volby systému řízení ve stanovách

Výkladové stanovisko OOK NS Cpjn 204/2015 Mohou být orgány akciové společnosti jednočlenné? Jelikož zákon o obchodních korporacích nestanoví, že správní rada musí být kolektivním orgánem (tedy, že počet členů správní rady zákonem dispozitivně určený je minimální), platí, že stanovy akciové společnosti se mohou od pravidla upraveného v § 457 z. o. k. odchýlit i tak, že určí, že správní rada je jednočlenná Neplatí pro banky a societas europaea Má jednočlenný orgán předsedu? Člen unipersonální správní rady je tudíž (bez dalšího) i jejím předsedou. Z uvedeného plyne, že jediný člen správní rady může (měl by) být zapsán v obchodním rejstříku jako předseda správní rady, a to i bez formálního rozhodnutí o volbě předsedy podle § 461 odst. 1 věty první z. o. k.. 

Výkladové stanovisko OOK NS Cpjn 204/2015 Kdo může být statutárním ředitelem? fyzická osoba (§ 463 odst. 2 ZOK); výjimky může upravit jiný právní předpis (např. § 154 odst. 5 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech) Statutárním ředitelem akciové společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury může být i předseda její jednočlenné správní rady, jakož i člen kolektivní správní rady.  Kdo volí statutárního ředitele? Konflikt § 421 odst. 2 písm. e), § 456 odst. 2 a § 463 odst. 1 ZOK Statutárního ředitele volí a odvolává valná hromada, neurčí-li stanovy, že tak činí správní rada

Výkladové stanovisko OOK NS Cpjn 204/2015 Otázka působnosti orgánů v monistickém systému? Možnost aplikace ustanovení o představenstvu a dozorčí radě? statutárnímu řediteli přísluší pouze zákonem vypočtená působnost, tj. zastupovat společnost jako člen (unipersonálního) statutárního orgánu a vykonávat běžné obchodní vedení jakkoliv členové správní rady nejsou členy statutárního orgánu (tím je toliko statutární ředitel), a proto nemohou být pouze z titulu členství ve správní radě statutárními zástupci společnosti, správní rada může výrazně ovlivňovat obchodní vedení společnosti a přísluší jí i veškerá působnost, jíž zákon nesvěřuje valné hromadě či statutárnímu řediteli

Opatrovnictví právnických osob

Opatrovnictví právnických osob Rozlišování hmotněprávního (§ 165 ObčZ) a procesního (§ 29 odst. 2 o. s. ř.) opatrovnictví. Hmotněprávní opatrovnictví znala již stará právní úprava (dovodila judikatura) → předmětem sporů teorie (nepřípustné zasahování do vnitřních poměrů právnických osob. Nyní jednoznačné, že může mít i PO může mít hmotněprávního opatrovníka: § 165 ObčZ § 486 a násl. ObčZ

Opatrovnictví právnických osob Ve specifických (výjimečných) případech se může opatrovnictví právnických osob hodit. Současná korporátní praxe využívá jako nástroj pro vyřizování účtů.

Zákonné důvody pro jmenování opatrovníka Nemá-li statutární orgán právnické osoby dostatečný počet členů (§ 165 odst. 1 ObčZ). Konflikt s § 198 odst. 3, § 443 a § 713 ZOK. Konflikt zájmů členů statutárního orgánu (§ 165 odst. 2 Občz). Týká se obchodních korporací v zásadě jen, nedojde-li k aplikaci § 54 a násl. ZOK. Případy, kdy to právnická osoba potřebuje pro správu svých záležitostí či obranu zájmů (§ 486 odst. 1 ObčZ). Jde o samostatnou skutkovou podstatu?

Z judikatury (§ 165 odst. 1 ObčZ) 29 Cdo 3899/2015 Soud může společnosti s ručením omezeným jmenovat opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z., nemá-li společnost žádného jednatele či zanikla-li funkce některému z více jednatelů a zbývající jednatelé nejsou z důvodu zániku funkce některého z nich schopni plnit své funkce, valná hromada nezvolila ve lhůtě podle § 198 odst. 1 z. o. k. nového jednatele a současně nebyl podán návrh na jmenování chybějícího jednatele soudem, popř. takovému návrhu nebylo vyhověno.

Z judikatury (§ 165 odst. 1 ObčZ) 29 Cdo 396/2016 I. Soud může akciové společnosti jmenovat opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z., nemá-li společnost člena představenstva či zanikla-li funkce některému z členů představenstva a zbývající členové nejsou z důvodu zániku funkce některého z nich schopni plnit své funkce, nezvolil-li příslušný orgán ve lhůtě podle § 443 z. o. k. nového člena představenstva a současně nebyl-li podán návrh na jmenování chybějícího člena představenstva soudem, popř. nebylo-li takovému návrhu vyhověno. II. Je-li souběžně s řízením o jmenování opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z. vedeno řízení o jmenování chybějícího člena představenstva, je zásadně vyloučeno, aby soud společnosti jmenoval opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z. předtím, než bude o jmenování člena představenstva rozhodnuto.

Z judikatury (§ 165 odst. 2 ObčZ) 29 Cdo 4384/2015 (R 102/2016) I. Jmenování opatrovníka dle § 165 odst. 2 o. z. představuje zásah soudu do vnitřních poměrů právnické osoby, který je krajním řešením (ultima ratio), k němuž je na místě přikročit až tehdy, není-li možné důsledky rozporu mezi zájmy člena statutárního orgánu a právnické osoby překlenout jinak. II. Má-li právnická osoba jiného člena orgánu, který je oprávněn za ni jednat (člena statutárního orgánu či likvidátora), nebo byl-li právnické osobě jmenován opatrovník (který je oprávněn za ni jednat) z jiného důvodu, nelze jmenovat opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z.

Co nevíme (a není toho málo): Kdy funkce opatrovníka zaniká. …na dobu než budou noví členové povolání… (§ 165 odst. 2 ObčZ) + povinnost usilovat o obnovení činnosti statutárního orgánu (§ 487 odst. 2 ObčZ). Ale co opatrovník pro konflikt zájmů? V jakém rozsahu opatrovník vstupuje do práv a povinností statutárního orgánu. Působnost opatrovníka se přiměřeně řídí ustanoveními o působnosti statutárního orgánu (§ 487 odst. 2 ObčZ) Jak zásadní rozhodnutí smí činit opatrovník v případě absence statutárního orgánu? A jaký je rozsah oprávnění opatrovníka pro případ konfliktu zájmů?

Co nevíme (a není toho málo): Jaký standard péče se na opatrovníka uplatní. Soud uloží opatrovníkovi, aby s odbornou péčí usilovat o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu právnické osoby (§ 487 odst. 2 ObčZ). Odborná péče se vztahuje jen k úsilí o obnovení činnosti statutárního orgánu. …zdůrazněno úsilí (á la péče řádného hospodáře). Skutečně odborná péče? A co výkon ostatních činností? Jednání vůči třetím osobám. Zápis opatrovnictví do rejstříku? …rejstříkový zákon s tím nepočítá, leda jako „ostatní skutečnost“. Jak se třetí osoby dozví o jmenování opatrovníka?

Procesní okénko: Nepřípustné vedlejší účastenství. Řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob [§ 85 písm. e) ZŘS] → nesporné řízení. Ten, kdo má být jmenován opatrovníkem, je účastníkem řízení o jmenování opatrovníka, jinak je řízení zatíženo vadou! + Materiální pojetí účastenství Jak má znít výrok rozhodnutí? jmenování (včetně rozsahu zastoupení?), povinnosti obnovit činnost statutárního orgánu (i v případě konfliktu zájmů?), Nepřípustné vedlejší účastenství. SOP: použít § 11 dost. 1 písm. a) ZSoP?

Souběhy

Souběhy výkonu funkcí Tři různé okruhy Možnost výkonu působnosti člena statutárního orgánu v pracovněprávním vztahu – „pravý souběh“ Koexistence zaměstnaneckého poměru a členství ve statutárním orgánu Aplikace ustanovení zákoníků práce na člena voleného orgánu (zaměstnanecké benefity)

Pohled judikatury NS – vstupní teze činnost statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva nevykonává fyzická osoba v pracovním poměru, neboť nejde o závislou práci Pracovní smlouva na výkon činnosti spadající do působnosti SO – neplatná pro rozpor se zákonem právní předpisy ani povaha obchodní společnosti (družstva) však nebrání tomu, aby fyzické osoby vykonávající funkci (člena) statutárního orgánu uskutečňovaly jiné činnosti pro tuto obchodní společnost (družstvo) na základě pracovněprávních vztahů, není-li náplní pracovního poměru (nebo jiného pracovněprávního vztahu) výkon činnosti statutárního orgánu srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2004 sp. zn. 21 Cdo 737/2004, ze dne 16. 12. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4028/2009, ze dne 12. 1. 2012 sp. zn. 21 Cdo 3104/2010 nebo ze dne 17. 9. 2014 sp. zn. 21 Cdo 3066/2013). ÚS: III. ÚS 282/16, II. ÚS 2128/2015

„Jiná činnost“ – otázka obchodního vedení Přípustný souběh: manažerská smlouva – „náplní funkce obchodního ředitele nebyla stejná činnost, kterou žalovaný vykonával u žalobce jako místopředseda jeho představenstva, neboť většinu činností obchodního ředitele stanovených v organizačním řádu žalobce nelze zahrnout pod zastupování akciové společnosti navenek ani pod její obchodní vedení,“. (21 Cdo 496/2014) činnosti výrobně-technického náměstka generálního ředitele nelze zahrnout pod zastupování akciové společnosti navenek ani pod její obchodní vedení, kterým je – jak vyplývá z výše uvedeného - organizování a řízení podnikatelské činnosti společnosti, včetně rozhodování o jejích podnikatelských záměrech a zabezpečení řádného vedení účetnictví společnosti, nikoli však věcně vymezená organizační a řídící činnost na určitém úseku společnosti, vykonávaná za podřízenosti jejímu generálnímu řediteli (21 Cdo 2310/2015) Ale nepřipuštěno: práce „manažera pro komunikaci s veřejností“ (21 Cdo 2687/2014)

I.ÚS 190/15 ze dne 13. 9. 2016 odmítá závěr o neplatnosti „souběžné“ manažerské (pracovní) smlouvy k činnosti spadající do působnosti SO Argumenty: Priorita platnosti + na základě vůle stran mohou být režimu zákoníku práce podřízeny i jiné právní vztahy, v nichž o výkon závislé práce nejde. „obchodněprávní argumentace“ povahou obchodních korporací chybí, nutno vypořádat: Volba režimu zákoníku práce pro smlouvu o výkonu funkce / viz dále „Vnitřní“ delegace obchodního vedení / nepochopení delegace Materiální hledisko „přípustných“ souběhů /viz výše Zákaz podřídit výkon funkce pracovněprávnímu režimu odebírá: ochranu zaměstnance (výpověď) zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele negativně ovlivňuje setrvání žen ve vrcholných manažerských funkcích,

Konstrukce „manažerských“ smluv Volba režimu zákoníku práce pro smlouvu o výkonu funkce § 59 odst. 1 ZOK – dispozitivní podpůrná aplikace mandátní smlouvy – možnost modifikovat pravidla výkonu funkce (dodatek ke smlouvě o výkonu funkce) zákoníkem práce Nejde však stále o výkon závislé práce – není pracovněprávní vztah X kogentní normy ZOK Vznik, zánik a předpoklady výkonu funkce Odměňování – písemné, schválení VH, Péče řádného hospodáře a následky jejího porušení Podřízení smlouvy zákoníku práce, možnosti Použití pravidla x odkaz na pravidlo či výčet ustanovení x jako celku – rizikové ujednání…

Reakce NS 21 Cdo 3613/2015 – pokračování OLMA, a.s. (dále např. 21 Cdo 1355/2017) Z postavení statutárního orgánu je zřejmé, že při výkonu své funkce (jako statutárního orgánu) nenaplňuje znaky, jimiž zákoník práce charakterizuje vztahy pracovněprávní. Souhlasit nelze ani s názorem, že by si člen statutárního orgánu a korporace mohli upravit vzájemná práva a povinnosti prostřednictvím smlouvy o výkonu funkce, pro který si zvolí režim zákoníku práce, neboť skutečnost, že vztahy, jejichž předmětem je výkon závislé práce, jsou vždy podřízeny režimu zákoníku práce (či zvláštního zákona), neznamená, že by na základě vůle stran nemohly být režimu zákoníku práce podřízeny i jiné právní vztahy, v nichž o výkon závislé práce nejde. zákoník práce je samostatný právní kodex, kterým se řídí pracovněprávní vztahy vymezené v § 1 zákoníku práce, a na tyto vztahy se použije občanský zákoník, jen jestliže to zákoník práce výslovně stanoví (srov. § 4 zák. práce); nyní jen jestliže „nelze použít zákoník práce, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů“ (srov. § 4 zákoníku práce v aktuálním znění). Úpravu zákoníku práce tedy nelze „nabízet k volnému užití každému, komu se jeho režim líbí“ (použít ji podle potřeb jednajících).

Shrnutí Zbytnost nálezu vs. důvody pro souběhy? Závěr judikatury: Člen SO vykonává obchodní vedení v rámci jediného závazku Tento závazek není výkonem závislé práce podřízení zákoníku práce by nemělo způsobovat neplatnost smlouvy Možnost výkonu funkce v pracovněprávním vztahů? Ústavní stížnost III. ÚS 669/17 – „další kolo“

Neplatnost a zdánlivost usnesení nejvyššího orgánu korporace

Neplatnost a nicotnost Základní systematika: zdánlivost, nicotnost non negotium negotium nullum (nazývaná také jako „fikce nepřijetí“) neplatnost nepřímá relativní neplatnost neúčinnost 29 ICdo 6/2012 (R 65/2014) Odpůrčí žalobou ve smyslu ustanovení § 235 a násl. insolvenčního zákona lze odporovat též rozhodnutí valné hromady obchodní společnosti nebo rozhodnutí jediného společníka obchodní společnosti v působnosti valné hromady přijatému podle obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013.

§ 45 ZOK – vyloučení aplikace úpravy právního jednání Ustanovení občanského zákoníku o zdánlivém právním jednání, o neplatnosti právních jednání, omylu a následcích neplatnosti právního jednání se na rozhodnutí orgánu obchodní korporace s výjimkou povinnosti nahradit újmu způsobenou neplatným právním jednáním nepoužijí.

Relativní neplatnost usnesení VH § 191 a násl ZOK, podpůrně 258 a násl. OZ Aktivní legitimace - každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor Důvody pro neplatnost - rozpor usnesení se zákonem, se společenskou smlouvou nebo s dobrými mravy

Lhůta pro napadení rozhodnutí § 259 OZ právo zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí. Lhůta je je prekluzivní – viz 29 Cdo 4354/2008 ze dne 24.06.2009

Z aktuální judikatury 29 Cdo 1817/2016 I. Po uplynutí lhůt upravených v § 663 odst. 1 z. o. k. a § 259 o. z. nelze úspěšně podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze a, nebyla-li napadena všechna usnesení členské schůze, nelze ani rozšířit okruh usnesení, ohledně kterých se navrhovatel vyslovení neplatnosti domáhá. II. Rozšířením okruhu usnesení, ohledně kterých se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti, jsou také případy, kdy navrhovatel změní návrh tak, že jím nově napadá i jiné (další) části jediného usnesení.

32 Cdo 2516/2000 ze dne 11.04.2001 Lhůta pro podání žaloby na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným či akciové společnosti je lhůtou hmotně-právní.

Z aktuální judikatury 29 Cdo 1104/2016 I. V důsledku podřízení obchodní korporace zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) postupem podle § 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb. se nadále (od účinnosti této změny zakladatelského právního jednání) neuplatní domněnka zakotvená (pro obchodní korporace vzniklé před 1. lednem 2014) v § 777 odst. 4 zákona č. 90/2012 Sb. II. Nedojde-li změnou společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným podle § 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb. k zásahu do práv a povinností všech společníků, což je nutné posuzovat v každé společnosti individuálně, v závislosti na obsahu společenské smlouvy, není k usnesení valné hromady o změně společenské smlouvy nezbytný souhlas všech společníků podle § 171 odst. 2 in fine zákona č. 90/2012 Sb.

Z aktuální judikatury 29 Cdo 1104/2016 - pokračování III. Nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným či nedostatečný počet hlasů, odevzdaných pro přijetí usnesení valné hromady, je i v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 zásadně důvodem neplatnosti usnesení valné hromady, nikoliv vadou, pro kterou se na takové usnesení hledí, jako by nebylo přijato. IV. S účinností od 1. ledna 2014 rejstříkovému soudu nepřísluší v rejstříkovém řízení posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 zákona č. 90/2012 Sb. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), rejstříkový soud přihlédnout musí.

Z aktuální judikatury 29 Cdo 1868/2016 Řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady akciové společnosti, respektive o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře přijatého v působnosti valné hromady akciové společnosti, je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 2 písm. e) a § 85 písm. a) z. ř. s.; jde o o tzv. nesporné řízení, ve kterém není přípustné vedlejší účastenství.

Protest § 192/2 ZOK - Neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit. Musí být protest uveden v zápise z VH? 192/3 ZOK - Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl. Musí být protest odůvodněn?

Důvody pro nevyslovení neplatnosti 260 OZ (1) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. (2) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.

29 Cdo 3082/2009 ze dne 16.06.2010 Soud nevysloví neplatnost usnesení valné hromady, pokud by takovým postupem (tj. vyslovením neplatnosti usnesení valné hromady), došlo k podstatnému zásahu do práv získaných v dobré víře třetími osobami. Zásah do práv třetích osob přitom nemusí být nutně spjat s usnesením valné hromady, o jehož neplatnosti soud rozhoduje.

29 Cdo 1590/2009 ze dne 23.02.2011 Soud nevysloví neplatnost usnesení valné hromady akciové společnosti, byl-li pravomocně povolen zápis rozdělení do obchodního rejstříku. To však dopadá pouze na usnesení valné hromady, na jehož základě došlo k zápisu rozdělení do obchodního rejstříku. (pozn. Přednášejícího – platí obecně pro přeměny) Nelze z něj dovodit obecnou překážku pokračování v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení kterékoli valné hromady, která předcházela rozhodnutí o rozdělení, byť společnost v jeho důsledku zanikla. V těchto řízeních musí mít soud možnost pokračovat s právním nástupcem společnosti, či - je-li - jich více, se všemi takovými nástupci, popřípadě jen s některými z nich. Tento závěr se obdobně prosadí i pro situaci, kdy společnost zanikla fúzí sloučením.

Ne/Aplikovatelnost na jiné orgány korporace Neplatnosti rozhodnutí jiných orgánů společnosti se mohou osoby podle § 191 dovolávat pouze tehdy, byla-li tato rozhodnutí činěna v působnosti valné hromady; ustanovení § 191 a 192 se použijí přiměřeně.

29 Cdo 1870/2010 ze dne 19.10.2011 Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady deklarována soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné. 29 Cdo 3092/2012 ze dne 17.04.2014 Dokud není vyslovena neplatnost usnesení valné hromady, má se za to, že jde o rozhodnutí platné. Soud neplatnost usnesení valné hromady obchodní společnosti svým rozhodnutím deklaruje zpětně, s účinky ke dni přijetí neplatného usnesení (s účinky ex tunc).

29 Cdo 2544/2014 ze dne 11.09.2014 Svolání valné hromady neoprávněnou osobou zpravidla představuje důvod pro vyslovení neplatnosti usnesení přijatých danou valnou hromadou. Taková situace mohla nastat např. v případě, svolal-li by valnou hromadu akcionář, který soudem k jejímu svolání nikdy zmocněn nebyl, resp. nenabylo-li by rozhodnutí o jeho zmocnění právní moci (nestalo-li by se rozhodnutí o jeho zmocnění vykonatelným). Naopak tato situace nenastane, je-li rozhodnutí odvolacího soudu v řízení o zmocnění akcionáře ke svolání valné hromady následně (tj. po svolání valné hromady akcionářem) dovolacím soudem zrušeno.

VS Praha 7 Cmo 56/2009 ze dne 29.07.2009 Jestliže na valné hromadě nebylo vůbec hlasováno o navrženém usnesení, nelze vyslovit neplatnost usnesení valné hromady ohledně takovéhoto návrhu. Pozn. Přednášejícího – VH pouze byla seznámena se zprávou představenstva a nehlasovala o ní

29 Cdo 3009/2007 ze dne 27.01.2009 Členové představenstva jsou zásadně povinni se (nebrání-li jim v tom vážné důvody) účastnit jednání valné hromady. Jejich neúčast na jednání valné hromady však nemůže být sama o sobě důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení přijatých valnou hromadou. Nebylo-li by v důsledku nepřítomnosti členů představenstva akcionářům poskytnuto vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo osob jí ovládaných potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady, mohla by (ve vazbě na konkrétní okolnosti případu) tato skutečnost odůvodňovat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, a to za podmínky, že toto porušení mělo závažné právní následky.

9 Cdo 1982/2011 ze dne 24.10.2012 Účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným kromě navrhovatele je pouze společnost, jejíž valná hromada napadené usnesení přijala. Jednatel společnosti se řízení účastnit může, ale nemusí. Jednatel jmenovaný usnesením valné hromady společnosti s ručením omezeným do funkce je vždy aktivně věcně legitimován k podání návrhu na vyslovení jeho neplatnosti. Rozhodne-li se tohoto svého práva nevyužít, pak jeho případná neúčast v řízení nepředstavuje vadu řízení.

Zdánlivost (nicotnost) usnesení valné hromady 45/1 – odkaz na spolek § 245 OZ Na usnesení se hledí jako by nebylo přijato – zdánlivost: se příčí dobrým mravům (neplatí pro obchodní korporace – RN), mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout. 45/2 ZOK - Na rozhodnutí orgánu obchodní korporace se hledí, jako by nebylo přijato, také tehdy, je-li jeho obsah neurčitý nebo nesrozumitelný anebo zavazuje-li k nemožnému plnění. 162/2 – příplatková povinnost

29 Cdo 3656/2012 ze dne 20.03.2014 Zdánlivost usnesení valné hromady lze vyslovit i po uplynutí lhůty pro podání návrhu na prohlášení neplatnosti usnesení.

29 Cdo 3397/2010 ze dne 11.04.2012 S účinností od 1. prosince 2009 platí, že dospěje-li soud k závěru, že usnesení valné hromady je nicotné, vysloví jeho nicotnost, aniž by musel současně zamítat návrh na vyslovení jeho neplatnosti. 29 Odo 1060/2006 ze dne 27.01.2009 Zamítne-li soud návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, jež nemá pro nedostatek působnosti valné hromady žádné právní účinky, je jeho postup v souladu s právem.

Evidence skutečných majitelů

Prameny úpravy zákon č. 368/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu /účinnost 1. 1. 2017 Část IV. zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob /účinnost 1. 1. 2018 „čtvrtá“ AML směrnice: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu

Pojem skutečného majitele § 4 odst. 4 AML zákona Skutečným majitelem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. Má se za to, že při splnění podmínek podle věty první skutečným majitelem je u obchodní korporace fyzická osoba, která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %, která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá osobu uvedenou v bodě 1, která má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodů 1 až 3, …

§ 29b - uchovávání údajů o skutečném majiteli Odst. 1 : právnická osoba vede a průběžně zaznamenává aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele. Lze dovodit povinnost PO aktivně vyhledávat a zjišťovat informace o majiteli? (x čl. 30 Směrnice) Sankce? Odst. 4 Údaje o skutečném majiteli právnické osoby, se zapisují do evidence údajů o skutečných majitelích způsobem a v rozsahu, který stanoví zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Do OR do 1 roku, ostatní právnické osoby do 3 let ode dne účinnosti zákona

Zák. č. 304/2013 Sb., ZVR § 118b - § 118j : EVIDENCE SKUTEČNÝCH MAJITELŮ Není veřejným rejstříkem, vede rejstříkový soud, Návrh na zápis oprávněna osoba jako oprávněná podat návrh na zápis do veřejného rejstříku, bez zbytečného odkladu Zapisuje se § 118f a) jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, b) datum narození a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno, c) státní příslušnost a d) údaj o 1. podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě, 2. podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem, anebo 3. jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak.

Přístup k údajům § 118g ZVR Odst. 2 : Výpis údajů z evidence skutečných majitelů může získat zapsaná osoba. Výpis údajů z evidence skutečných majitelů může obdržet ten, kdo prokáže zájem v souvislosti s předcházením trestným činům podílnictví, podílnictví z nedbalosti, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti a jejich zdrojovým trestným činům a trestného činu teroristického útoku podle § 311 odst. 2 alinea třetí trestního zákoníku. Odst. 3 – dálkový přístup soudy pro účely soudního řízení, orgány činné v trestním řízení povinné osoby podle AML zákona

Zápis do evidence § 118h soud (notář) aniž by o tom vydával rozhodnutí ALE odst. 3: Rejstříkový soud nezapíše údaje o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů, jestliže návrh na zápis údajů o skutečném majiteli a) byl učiněn osobou, která k tomu není oprávněna, b) nebyl učiněn předepsaným způsobem, c) neobsahuje všechny předepsané náležitosti, d) je nesrozumitelný nebo neurčitý, e) nebyl podán s listinami, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o skutečném majiteli. Nemohou-li být zapsány – soud pouze vyrozumí navrhovatele (odst. 4 ) Odst. 7 : Není-li v této části stanoveno jinak, použijí se na řízení o návrhu na zápis údajů o skutečném majiteli ustanovení zákona upravujícího občanské soudní řízení – jde o soudní řízení (nejde o rejstříkové řízení, ale spíše o proces činění kvalifikovaného oznámen)?

Sankce Není přímá (pokuty, zrušení společnosti atd.) Nepřímé negativní následky : § 15 AML zákona – neuskutečnění obchodu § 177 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, Odst. 2 Věřitel, který nabyl pohledávku postoupením nebo obdobným způsobem po zahájení insolvenčního řízení anebo v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízení, doloží v příloze přihlášky pohledávky čestné prohlášení, v němž uvede informaci o tom, kdo je jeho skutečným majitelem podle zvláštního zákona, a důvod Odst. 3 – výjimky (do 10 000 EUR) Odst. 7 věřitel nemusí předkládat - je-li informace o skutečném majiteli věřitele podle odstavce 2 uvedena v soudu a insolvenčnímu správci přístupné evidenci podle zvláštního právního předpisu, Odst. 6 – následek: Dokud věřitel povinnost nesplní, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s pohledávkou.

§ 122 odst. 4 až 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění části dvanácté zákona č. č. 368/2016 Sb. (účinnost od 1. ledna 2018): (4) U vybraného dodavatele, je-li právnickou osobou, zadavatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli z evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o veřejné zakázce. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob; (odst. 5) Nelze-li zjistit údaje o skutečném majiteli postupem podle odstavce 4, zadavatel vyzve vybraného dodavatele rovněž k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo ke sdělení identifikačních údajů všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem (7) Zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který nepředložil údaje, doklady nebo vzorky podle odstavce 3 nebo 5 nebo výsledek zkoušek vzorků neodpovídá zadávacím podmínkám.“