Sinice Lucie Machovská 3.C

Sinice (Cyanobacteria) 3,5 mld. let velikost v mikrometrech jsou hlavními původci kyslíkaté atmosféry v současné době je platně popsáno 241 rodů prokaryotická buňka oxygenní fotosyntéza

Ekologie vytváření kyslíkaté atmosféry na Zemi přežívání nepříznivých podmínek-pouště, horské oblasti, znečištěné a odpadové vody… vliv na své okolí látky neškodné (prospěšné lidskému zdraví) ale také toxiny (jedy)

Ekologie mělké a tekoucí vody masový výskyt nežádoucích druhů (83% vodních nádrží) přibývání sinic-zvýšení rizika negativního ovlivnění obyvatel

Ekologie

Životní formy jednotlivé buňky, shluky buněk v koloniích nebo jako vlákna některé vláknité formy mívají specializované buňky: Heterocyty – fixace vzdušného dusíku Akinety – což jsou klidové buňky určené k přetrvání nepříznivých období silné slizové pochvy-ukládání různých látek jako ochrana před slunečním zářením

Struktura na povrchu dvě plazmatické membrány (vnitřní a vnější) a mezi nimi tenká vrstva peptidoglykanu slizová vrstva – vláknitá struktura bez bičíků

Složení Protoplast – celý živý obsah buňky Základní biogenní prvky: C, O, N, H, P, S Biomolekulární látky 97 % sušiny (bílkoviny, lipidy, nukleové kyseliny a polysacharidy) Základní struktury: cytoplazma, jaderná hmota (DNK), ribozomy, cytoplazmatická membrána a buněčná stěna

Rozmnožování pouze nepohlavní rozmnožování buňky jednobuněčných sinic se množí pouze prostým dělením vláknité sinice se mohou štěpit na dílčí pohyblivá vlákna, tzv. hormogonie

Fotosyntéza probíhá v thylakoidech – obsahují vlastní fotosyntetická barviva – nutná pro přeměnu světelné energie na chemickou fotosyntéza oxygenního typu – voda donorem elektronů, oxid uhličitý je fixován na organické sloučeniny a jako vedlejší produkt se uvolňuje kyslík rovnice: 6 CO2 + 12 H2O → C6H12O6 + 6 O2 + 6 H2O

Fotosyntéza – barviva do tělísek zvaných fykobilizómy, uložených na povrhu thylakoidů. fotosyntetická barviva – chlorofyl a, i chlorofyl b fykobilizómy fungují jako světlosběrné antény další barviva – fykobiliny (c- fykocyanin, allofykocyanin a c- fykoerytrin)

Fotosyntéza při horších světelných podmínkách – sinice mohou měnit poměry fotosyntetických barviv tak, aby jejich světlosběrné systémy zachytily maximum využitelného záření – chromatická adaptace

Výskyt sinic voda, vlhká půda, skály, kůra stromů v rybnících a jezerech se někdy v parném létě pomnoží – zbarvují hladinu a tvoří „vodní květ“.

Jedovaté sinice dojde-li k přemnožení, projeví se to produkcí toxinu rekreační nádrže, ale i nádrže s pitnou vodou

Jedovaté sinice Cyanotoxiny mají prokazatelný vliv na: oslabení imunitního systému malátnost a celková slabost, zažívací obtíže (zvracení, křeče, průjmy) alergická onemocnění (podráždění kůže, ekzémy, otoky, záchvaty kašle, dušení apod.) poruchy jater a další zdravotní potíže některými pokusy byla potvrzena silná schopnost těchto toxinů vyvolávat nádory kůže a jater

Symbiotické sinice lišejníky – např. rod Nostoc jiné sinice žijí uvnitř těl kapradinek rodu Azola i uvnitř těl mořských hub

Jednobuněčné sinice je vývojově starší. po dělení zůstávají často pohromadě, spojené vrstvami slizových obalů. např. Gleocapsa, sinivka

Vláknité sinice jsou vývojově mladší některé druhy mají vmezeřené heterocysty (tvarově odlišné buňky schopné poutat vzdušný dusík) – v rýžovištích obohacují substrát o dusíkaté látky. rozmnožování hormogonií (několikabuněčná vlákna se oddělují od mateřského a dorůstají v nová). tvorba klidových spor – akinet.

Význam pro člověka obsahují v sušině vysoké koncentrace proteinů (až 70 %) sinice rodu Arthrospira -na výrobu vitamínových tablet v některých případech (Čad) se k přípravě pokrmů užívají dosud pro výrobu protirakovinných a protizánětlivých léků kosmické agentury NASA a ESA – do stravy kosmonautů některé sinice jsou schopné růst i na měsíční půdě uvažuje se o užití sinic pro výrobu biopaliv

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice http://referaty-seminarky.cz/sinice/ http://www.sinicearasy.cz/134/Cyanobacte ria

Děkuji za pozornost