Dopady klimatické změny na lidské zdraví Šéf: Mgr. Lucie Peterková Otrok: Mgr. Pavel Zahradníček

Úvod Globální klimatické změny mají široké pole dopadů na zdraví Negativní dopady převažují nad pozitivními Některé zdravotní dopady pramení ze zvýšené intenzity a častějších extrémů tepla, zimy, povodní a sucha Další zdravotní dopady pramení z dopadů klimatu na ekologický a společenský systém – změny v infekčních nemocech, místní potravinová produkce, koncentrace látek znečisťující prostředí a vzdušné alergeny

Současné znalosti Díky matematickým modelům vzniklo v posledních letech řada odhadů vývoje klimatických změn  průměrné roční teploty 0,1-0,4°C/10.let Větší oteplení v zimě než v létě V létě zvýšená četnost horkých letních vln Stejné množství srážek, ale vlhčí zima, větší četnost intenzivních srážek hlavně v chladné části roku Častější letní sucha Vyšší četnost epizod se zvýšenou koncentrací škodlivin  koncentrace přízemního ozónu

Horké vlny Spojené s frekvencí a intenzitou vln horka v létě a účinek zmírněného zimního poklesu teplot  počtu úmrtí díky horkému počasí v mírných regiónech Chicago r. 1995: 514 mrtvých Londýn:  o 15% Problém velkoměst (teplotní ostrov měst) Hlavně starší lidé, malé děti, dlouhodobě nemocní Úmrtí spojena se zhoršením chronických onemocnění Kardiovaskulární, mozkové cévní, dýchacího ústrojí Prahové teplotypři překročení dochází k nárůstu úmrtnosti tvar U – minimální úmrtnost kolem určité teploty

Např.: Řecko 23°C, Nizozemí a Jižní Finsko 16°C Dopady klimatické změny na úmrtnost z teplotního stresu v rozvojových zemích budou významné Populace rozvojových zemí (Mexico city, Jakarta, Nové Dílí) může být více zranitelná, protože postrádají zdroje k adaptaci na horké vlny

Zimní teploty V mnoha zemích mírného pásu je sezónní kolísání úmrtnosti. V zimním půlroce může být úmrtnost o 10-15% větší Mnoha studií poukazuje, že může  úmrtnosti v zimní sezóně větší než  úmrtnosti v letní sezóně Studie z roku 1995: vztah mezi úmrtností na kardiovaskulární nemoci a na ischemické choroby srdečnívýrazné kolísání měsíčních četností úmrtí během rokumaximum v březnu a minimum v září Chřipka: velký efekt na zimní úmrtnost, ale není silně vázána na měsíční zimní teploty

Adaptace a prevence v zemích s velkou zeměpisnou šířkou Citlivost na studené počasí je větší v teplejších oblastech V Severní Americe zvýšená úmrtnost v závislosti na sněhových bouřích, blizárdech atd. Vliv dalších faktorů na onemocněních: fyzikálních, chemických a biologických Očekává se  četnost a intenzita horkých vln a tím i  úmrtnost Patrně dojde k  zimní úmrtnosti v mírných a severních šířkách, protože v zimě roste úmrtnost se  teplotou

Extrémní události a přírodní katastrofy Většina dopadů způsobena klimatickou změnou nastala díky změně velikosti a počtu extrémních událostí V rozvinutých zemích  trend počtu a dopadů (úmrtí, zranění, ekonomické ztráty) všech typů přírodních katastrof 1972-1996: průměrný počet zabitých přírodní katastrofou je 123tis./rok (nejvíce v Asii) Dopady v chudých zemích jsou 20-30krát  než v rozvinutých zemích

Zdravotní dopady přírodních katastrof Fyzické zranění a úmrtí  životní úrovně (hlavně výživa), hlavně u dětí  dýchacích, průjmových a infekčních onemocnění (cholera, hepatitida typu A, leptospiróza) Psychické dopady (deprese, stres, sebevraždy atd.) Rozšíření nebezpečných chemických látek a odpadků do povodní.

Povodně Klimatická změna zvýší riziko říčních i pobřežních záplav Krátkodobé dopady: zvýšená úmrtnost a zranění Střednědobé: infekční nemoci z kontaminované vody, např. 1988 Bangladéš: průjmové onemocnění (nejvíce mrtvých ve skupině osob mladších 45 let) Čína 1996: 200 mil obyv. zasaženy povodní Dlouhodobé: nedostatek potravin, kontaminace vody a půdy, zvýšený stres, duševní zdraví a sebevraždy V rozvinutých zemích jsou dopady redukovány dobrou protipovodňovou ochranou, zdravotní infrastrukturou

Bouře a tropické cyklóny V nižších zeměpisných šířkách, většinou chudé země Ve 20. století největší dopady tropických cyklon byly v Bangladéši – kombinace meteorologických a topografických podmínek Nejvíce úmrtí souvisí s utonutím během bouře Japonsko: vyspělá země snížení dopadů cyklon, díky dobrému varovnému systému

Období sucha Největší dopady na populaci je produkce potravin Nemoci spojené s podvýživou Nedostatek pitné vodypoužití kontaminované vodyprůjmové onemocnění Propuknutí malárie Kolaps potravní produkce může vézt až k válečnému konfliktu a nebo k porušování zákona a pořádku Př.: Sudán 1998 - hladomorkonflikt

Znečišťování ovzduší Největší problém je ve velkých rozvojových městech Např.: Indie, 40 tis. lidí zemře ročně předčasně díky znečištěnému ovzduší  množství případů rakoviny plic Dopady znečištění ovzduší na zdraví je evidentní v létě nebo během vysokých teplot  denní úmrtnost díky vysoké hladiny ozónu v mnoha městech  požárůznečištění ovzdušírespirační nemoci, oční symptomy Florida 1998:  astma, bronchitida, bolest na hrudníku

Pylové alergie Změny klimatuovlivnění fyzikálních a chemických faktorů v ovzdušízměna biologické složky Tvorba pylu rostlinami a jeho transport jsou přímo závislé na klimatických podmínkách Možná změna: modifikace dnešní pylové sezóny, její prodloužení, časový posun nebo rozšíření spektra pylů v ovzduší =>ovlivní míru zdravotních potíží a prodloužení pylové sezóny pro tu část populace, která je na alergenní látky vnímavá Postižena kůže, oči, dýchací ústrojí nebo trávicí ústrojí = chronická onemocnění, nutnost dlouhodobé lékařské péče

Počet alergických onemocnění v Evropě a ČR  Rozhodující faktor: změna životního stylu populace V dospělé populaci 25-30% alergiků, z toho 4-6% astmatiků Faktory ovlivňující výskyt pylů:geografická poloha, klimatické podmínky ovlivňují začátek květu a tvorbu pylů a délku pylové sezóny Tvorba a uvolnění pylových zrn z rostliny do ovzduší závisí na biologické zralosti květu, na teplotě a vlhkosti vzduchu a na denní době Šíření pomocí vzdušných proudů, zvířaty nebo vodním proudem Intenzita pylové sezóny: na počasí a fenologické situaci

Změněné klimatické podmínkyzměna složení flóry, intenzita a časové období produkce pylů PIS: pylová informační služba, v ČR 12 monitorovacích stanic s centrálním pracovištěm v Brně Shromažďování dat v týdenních intervalechdo centrální evropské pylové databáze ve Vídni Poskytuje lékařům a pacientům informace – celoevropská pylová a meteorologická situace vytváří předpověď pylové situace pro nejbližší další období (monitorování od března po listopad) Výzkum v Praze 1996-2002:vztah mezi meteorologickými proměnnými a výskytem pylů: závislost zejména na teplotě ( počet pylových zrn s teplotou exponenciálně roste), významné také průměrná rychlost větru a relativní vlhkost

Výskyt pylů ovlivní zdravotní obtíže určité části populace Je možné očekávat: Prodloužení pylové sezóny Zvýšení produkce pylů některými rostlinami zvláště skupiny bylin a travin Reakce pylových zrn se znečišťujícími látkami v ovzduší, např.: s ozónem Vznik podmínek pro postupnou migraci nových alergenních rostlin z jižních oblastí zvýšením průměrných teplot a častějším výskytem mírnějších zim Výskyt pylů ovlivní zdravotní obtíže určité části populace Vyšší riziko vzniku alergických obtíží Prodloužení období, kdy tyto obtíže mohou nastat Ovlivnění kvality života těchto osob Zvýšenou spotřebou léků

Infekční nemoci přenos: z člověka na člověka pomocí „vektoru“ (přenašeče) – komáři, blechy, roztoči, hlodavci, plži… závislost rozmnožování, rychlosti dozrávání a délky života (rozložení přenašečů na Zemi ) – vliv teploty, humidity,kolísání hladiny svět. oceánu + další faktory důležité pro přenos nemoci: aby se všichni hostitelé a patogen vyskytovali na stejném místě, ve stejný čas a v adekvátním množství přenos na člověka – roli hraje: hustota populace, typ a lokalizace obydlí, hygienické návyky, zdroj čisté vody, kanalizace, závlahový systém, úroveň boje proti přenašečům

nárůst šíření infekčních nemocí v posledních několika desetiletích díky: vzrůst počtu obyvatel zvýšená intenzita urbanizace migrace zvířat a lidí (cestování) změny v land-use a zemědělství mutace mikrobů zhroucení zdravotnické infrastruktury vliv změny klimatu povodně kácení tropických deštných pralesů

Tab. 1 Hlavní typy infekčních chorob, jejich přenašeči, ohrožená populace

Malárie jedna z nejvážnějších nemocí na světě patogen: Plasmodium (více druhů) vektor: komár rodu Anopheles v současnosti je evidována ve 101 zemích (žije zde asi 40% světové populace = 2,4 mld. obyv.) vyhlazena z Austrálie, Evropy a USA, ale přenašeči zůstali – možná klimatická změna by mohla přinést propuknutí malárie obavy, že se nemoc rozšíří ve státech bývalého Sovětského svazu v důsledku zhoršení zdravotnické infrastruktury

Modelování dopadů klimatické změny na malárii citlivost na teplotu: hustota populace komárů, frekvence sání, délka života, inkubační doba parazita uvnitř přenašeče modely obecně ukazují zvýšení přenosu malárie vlivem změny klimatu, pouze někde by mělo dojít k lokálnímu poklesu a to pod vlivem snížení intenzity dešťů problém: modely není možné aplikovat na lokální nebo regionální podmínky otázkou zůstává, jak by systém reagoval na klimatickou změnu bez zásahů člověka

Obr. 2 Potencionální dopad klimatické změny na přenos malárie (legenda: počet měsíců v roce, kdy jsou vhodné podmínky pro přenos). a) 1961-1990, b) 2080. Model nebere v úvahu možné snahy o potlačení malárie.

Tropická horečka největší zdravotní problém urbanizovaných oblastí tropů patogen: virus Dengue vektor: komár rodu Aedes výskyt: hl. urbanizovaná centra tropických oblastí přenos: celoroční, vrchol v období dešťů faktory zvyšující počet přenosů: vzrůst počtu obyvatel rychlá urbanizace malá kontrola komáří populace migrace nových typů virů Dengue mezi státy

Modelování dopadů klimatické změny na tropickou horečku vliv teploty na rychlost larválního vývoje komára, délku života, rozmnožovací cyklus, délku přežití parazita uvnitř přenašeče… předpoklad, že zvýšení teploty o 2°C do roku 2100 povede k rozšíření areálu výskytu trop. horečky (model ale nepředpokládá snahy o potlačení nemoci člověkem) v subtropických rozvinutějších oblastech by ale zvýšení teploty nemělo mít zásadní vliv

Žlutá zimnice výskyt: tropické deštné lesy Afriky a Jižní Ameriky přenašeč: komár rodu Aedes aegypti, mezihostitelé: nižší primáti podobné nároky jako u tropické horečky v 50. a 60. letech 20. stol. byla díky očkování pod kontrolou, v posledních 30 letech ale došlo opět k jejímu rozšíření hrozba migrace z oblasti Afriky a J Ameriky do Asie a do oblasti Pacifického oceánu, kde se ještě nikdy nevyskytovala

komáři přenášejí více než 100 druhů virů mezihostiteli často bývají ptáci či hlodavci několik druhů komárů přenáší též různé typy encefalitidy všechny výše uvedené nemoci jsou velmi citlivé na změnu klimatu, ale je těžké říct, jak konkrétně klima působí (např. při povodni může dojít ke zmenšení počtu míst k rozmnožování komárů, ale následně při ústupu vody vznikají menší jezírka, což je naopak příznivě pro reprodukci komárů

Leishmanióza patogen: Leishmania vektor: muchnička (rod Phlebotomus, Lutzomia) většinou se vyskytuje zároveň s virem HIV muchničky jsou velmi citlivé na změny teploty, preferují regiony se stálou teplotou (malé rozdíly mezi min a max T) podle jedné ze studií může zvýšení teploty o 3°C způsobit zvětšení areálu působení

Schistosomóza patogen: motolice rodu Schistosoma mezihostitel: vodní plž rozšíření v 50. letech 20. stol. díky rozšiřování závlahových systémů některé druhy plžů setrvávají v nadm. výškách 2000 m a více, ale přenos je omezen pouze na krátkou sezonu vliv změny klimatu: rozšíření do vyšších nadm. výšek nedostatek vody  rozšíření závlahových systémů  rozšíření Sch.

Spavá nemoc patogen: Trypanosoma vektor: moucha Tse-Tse při zvýšení T nad 30°C a konstantní humiditě moucha zvýší intenzitu sání, aby se vyhnula dehydrataci zvýšení T urychluje také vývoj Trypanosomy

Mor vektor: blecha rodu Xenopsylla rozšíření této nemoci v Asii, Africe a J Americe v posledních 10 letech není zcela jasné, zda k tomu přispívá klimatická změna, uvažuje se o možné souvislosti mezi srážkami a populací hlodavců

Lymeská borrelióza patogen: Borrelia vektor: klíště (Ixodes ricinus) rozšířena zejména v oblasti mírného klimatu Evropy, S Ameriky a Asie vliv klimatické změny: rozšíření areálu působení a prodloužení doby působení do vyšších zeměpisných šířek

Klíšťová encefalitida dva typy: východní (Rusko, Čína), západní (Evropa) vektor: klíště rodu Ixodes virus může být přenášen také požitím syrového kozího mléka oteplení by mohlo vést k rozšíření areálu působení k úspěšnému šíření je třeba sezónní shoda mezi sáním larválního a nymfálního stadia, vlivem klimatické změny ale dochází k jejímu narušení, což by naopak mohlo znamenat potlačení šíření k. e.

Leptospiróza Ebola patogen: bakterie Leptospira nakažení proběhne při vystavení člověka kontaminované vodě nebo půdě močí hlodavců nebo psů zvýšení srážek  zvýšení rizika nákazy Ebola patogen: virus Hanta nakažení: kontakt s exkrementy hlodavců nebo jejich kousnutím vliv klimatické změny: rozšíření populace hlodavců

Infekce související s „pitnou“ vodou problém s dostupností pitné vody, hygienou atd. extrémní srážky mohou způsobit kontaminaci vody (splašková voda není oddělena od srážkové) např. cholera Ostatní infekční nemoci zvýšení T vede k lepšímu rozmnožování mikroorganismů způsobujících žaludeční a střevní potíže teplejší a humidnější klima podporuje rozšíření onemocnění způsobené houbami a plísněmi

Tab. 2 Efekty klimatické změny na přenos infekčních chorob Klimatický faktor Vektor Patogen Obratlovci (mezihostitelé) Zvýšení teploty pokles přežití změna v náchylnosti k patogenům zvýšení růstu populace zvýšení intenzity sání (kvůli dehydrataci) rozšíření areálu působení -zrychlení inkubace v mezihostiteli -rozšíření areálu působení -teplejší zima je příznivá pro rozšíření hlodavců Snížení množství srážek -zvýšení množství přenašečů rozmnožujících se v suchém prostředí -eliminace populace plžů -bez efektu -snížení dostupnosti potravy sníží populaci -přesun hlodavců do lidských obydlí, větší riziko kontaktu s člověkem Zvýšení množství srážek -zvýšení populace přenašečů -povodně ničí životní prostor přenašečů -rozšíření populace plžů směrem po proudu řek -nedostatečně objasněno -zvýšení dostupnosti potravy, nárůst populace Zvýšení intenzity srážek -efektnější vyhledání hostitele, přenos viru -zničení rozmnožovacích stanovišť -riziko kontaminace vody patog. látkami z exkrementů Tab. 2 Efekty klimatické změny na přenos infekčních chorob

Sociálně politické a sociálně demografické dopady Změny v obyvatelnosti a uživatelnosti území, klimatickými změnami podmíněné migrace a důsledky posunu hranic moří a souší, ale i vliv klimatických situací na bezpečnost dopravy Dopady změny klimatu na zemědělskou produktivitu, zdroje vody a další podmínky mohou vést k hospodářskému poklesu, velkým sociálním výkyvům, politické nestabilitě a obecně nepříznivým změnám ve společnosti Schopnost adaptovat se na tyto události bude záležet na konkrétní hospodářské, politické a společenské situaci dané země

Zvýšená migrační tendencemohou vést k politickým konfliktům Extrémní jevy nebo přírodní katastrofy mohou způsobit rychlé přesuny populace a nepříznivé zdravotní dopady vyplývající z nutnosti žít v nouzových podmínkách evakuačního ubytování a utečeneckých táborů se špatnými hygienickými podmínkami a s problematickým zásobováním nezávadnou vodou a potravinamizvýšené riziko infekčních nemocí Podle IPCC budou tyto dopady velmi významné

Ukazatele zdravotních dopadů Evropské státy a EU: pozornost na procesy způsobující klimatické změnyale málo politické opatření řeší problém adaptace Populace jsou odlišně citlivé na zdravotní dopady Potřeba epidemiologických studií o probíhajících klimatických odchylkách a trendech souvisejících se zdravím, vývoje matematických modelů pro předpovídání zdravotních důsledků

V ČR zájem: O rozšíření přenašečů infekčních onemocnění Možné vlivy zvýšení letních teplot a horkých vln na zdravotní stav obyvatelstva Ovlivnění pylové alergie

Závěr Změny klimatu na zdraví budou souviset: Pozitivní dopady: Se změnami ve stresu z horka Se zhoršenou kvalitou ovzduší Se změnami v rozšíření Lymeské nemoci, přenášené klíšťaty Se zvýšenou četností extrémních jevů počasí, zvláště povodní Se změnou dopadů spojené se společensko-ekonomickými výkyvy a zvýšenou migrací Pozitivní dopady:  zimní úmrtnost Omezení výskytu klíšťové encefalitidy

Protipovodňová ochrana

Děkujeme za pozornost