Název školy Základní škola ,Jičín, Husova 170 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.2862 Číslo a název klíčové aktivity 3.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM:VY_32_INOVACE_IX_1_15 Zvuk Šablona číslo: IX Sada číslo: I Pořadové číslo DUM: 15 Autor: Mgr. Milan Žižka

Anotace: PowerPointová prezentace názorně seznamuje žáky se vznikem a se šířením zvuku. Druh učebního materiálu Výukový Typická věková skupina 13 – 14 let Klíčová slova Zvuk, tón, výška tónu, šíření zvuku.

Jak vzniká zvuk? Kmitání a zvuk

Kmitající těleso vydává zvuk. Při nepravidelném kmitání vzniká hluk.

Při harmonickém kmitání vzniká tón. Například napnutá struna, kmitající tyč, deska, sloupec vzduchu apod. Když těleso kmitá s vyšší frekvencí říkáme, že vydává vyšší tón.

Ladička – kmitá zvláštní tvar zahnuté tyče Píšťala - kmitá sloupec vzduchu Monochord - kmitá struna

Monochord Když (při stejném napnutí struny) zkrátíme délku kmitající části struny na polovinu, zvětší se kmitočet struny dvojnásobně. Struna bude vydávat vyšší tón. Když zkrátíme délku kmitajícího sloupce vzduchu, bude flétna vydávat vyšší tón.

Která z píšťal bude vydávat vyšší tón 1. nebo 2.? Odpověď odůvodni. 1 2 Když posuneme pražec podle obrázku bude struna vydávat vyšší nebo nižší tón? Odpověď odůvodni. Vyšší tón bude vydávat píšťala 1. (Kratší délka vzduchového sloupce - vyšší kmitočet.) Struna po zkrácení kmitá s vyšším kmitočtem, má vyšší tón.

U každého nástroje uveďte, jaké kmitající těleso je zdrojem zvuku. Jak vzniká zvuk? U každého nástroje uveďte, jaké kmitající těleso je zdrojem zvuku. Flétna - Harfa – Činely- Sloupec vzduchu Struna Deska

Zvuk se šíří v pružném prostředí. Šíření zvuku Zvuk se šíří v pružném prostředí. Zvuk se šíří ve vzduchu, ve vodě, v pevných látkách(kovy, dřevo). Špatně se šíří v sypkých a pěnových látkách. Nešíří se ve vakuu. Když umístíme zvonek nebo budík pod zvon vývěvy a vysajeme vzduch, zvuk zvonku či budíku neslyšíme.

Jak se šíří zvuk v různých prostředích? Ve vzduchu se zvuk šíří rychlostí 340 m/s. Ve vodě se zvuk šíří větší rychlostí (1500 m/s). V kovech se šíří ještě větší rychlostí (5000 m/s).

Příklad: Při závodech jsme zaslechli ránu ze startovací pistole za 2 s po spatření záblesku z pistole. Jak daleko od nás je startér? Řešení: Protože se světlo šíří velkou rychlostí přibližně 300 000 km/s, budeme okamžik výstřelu považovat za současný s okamžikem spatření záblesku. Máme tedy vypočítat, jakou vzdálenost urazí zvuk ve vzduchu za 2 s. v = 340 m/s t = 2 s s = ? m . Dráhu vypočítáme: s= v . t s= 340 . 2 s= 680 m Startér je od nás vzdálen 680 m.

Příklad: Jak hluboké je jezero, když se odražený signál od dna vrátil za 0,5 s? (Signál přístroje urazí dvojnásobnou vzdálenost. Od vysílače ke dnu a zpět. Hloubka je poloviční než dráha signálu.) t = 0,5 s v = 1500 m/s (Rychlost šíření zvuku ve vodě.) s = ?m . s= v . t s= 0,5 . 1500 s= 750 m h = s : 2 h = 375 m Hloubka jezera je 375 m.

Příklad: Komorní a (a 1) má kmitočet 440 Hz. Jakou má periodu? f = 440 Hz T = ? T = 1 : 440 T = 0,002s Perioda komorního a je 0,002s. .

Jaké zvuky slyší člověk? Člověk slyší zvuky s kmitočtem od 16 Hz do 20 kHz. Když zvuk dopadne na plochu, může být plochou odrážen nebo pohlcován. Odráží větší plochy - toho se využívá v koncertních síních. Pohlcují malé plochy, členité stěny, koberce, záclony. Toho se využívá k zmenšení nežádoucích odrazů zvuku a tím ke zmenšení hluku.

Zdroj obrázků: Galerie MS Office: www.office.microsoft.com 4/2013 a vlastní práce.