Odraz zvuku (Učebnice strana 176 – 177) Setká-li se zvuk, který se šíří vzduchem, s překážkou, z části ho překážka pohltí, z části se od ní odráží a šíří.

Prezentace na téma: "Odraz zvuku (Učebnice strana 176 – 177) Setká-li se zvuk, který se šíří vzduchem, s překážkou, z části ho překážka pohltí, z části se od ní odráží a šíří."— Transkript prezentace:

1 Odraz zvuku (Učebnice strana 176 – 177) Setká-li se zvuk, který se šíří vzduchem, s překážkou, z části ho překážka pohltí, z části se od ní odráží a šíří vzduchem zpět. Zajímavá situace nastává tehdy, jestliže se nám vrací trochu zpožděný náš vlastní pokřik. Tomuto jevu říkáme ozvěna a vysvětlení je velmi jednoduché. Lidské ucho je schopno rozeznat dva zvuky, jestliže jsou od sebe zpožděny nejméně o 0,1 s. Přestože se jedná o dobu velmi krátkou (jedna desetina sekundy), pro zvuk to doba dlouhá. Při rychlosti zvuku 340 m/s totiž za tuto dobu 0,1 s urazí 34 m. Jestliže je vzdálenost (dráha zvuku) od překážky poloviční (17 m), zvuk proběhne tuto dráhu tam a zpět, tudíž 34 metrů.

2 Jestliže je vzdálenost (dráha zvuku) od překážky poloviční (17 m), zvuk proběhne tuto dráhu tam a zpět, tudíž 34 metrů. Nejlépe se zvuk odráží od kamene, kovů a jiných tvrdých látek Zvuk se šíří podobně jako vlna, která narazí na překážku. Nezanikne, odrazí se zpět a vrací se ke zdroji. Část zvuku bude překážkou (stěna skály) pohlcena, což je v souladu se zákonem o zachování energie. Zákon odrazu říká, že zvuk se odráží od překážky pod stejným úhlem, pod jakým na překážku dopadá. Zajímavou veličinou je tzv. koeficient absorpce, který charakterizuje schopnost materiálu pohltit část zvuku. Základní hodnotou je číslo 1, které je nazýváno otevřené okno. Znamená to, že zde dochází k úplnému pohlcení zvuku, žádný zvuk se neodráží. Někdy se o ozvěny jedná o jev negativní. Ozvěna totiž může vznikat i v koncertních a přednáškových sálech.

3 Negativní vliv ozvěny se řeší zvýšením členitosti stěn a materiálem, který je schopen pohltit co nejvíce energie. beton - 0,015 sklo - 0,027 omítnutá stěna - 0,025 neomítnutá stěna - 0,032 dřevěná stěna - 0,10 dřevěná podlaha - 0,01 linoleum - 0,12 koberec - 0,29 Z těchto hodnot je vidět, jak mohou ovlivňovat šíření zvuku v uzavřených místnostech. Pokud má být zvuk všude v sále dostatečně silný aniž by byl příliš silný na pódiu, je nevyhnutelné, aby se využilo i odrazu zvuku. Nesmí se to ovšem opakovat, protože by to vedlo k rušivému doznívání. Proto je účelné, když je za vystupujícím odrážející stěna parabolického tvaru. Dále strop dost vysoko nad obecenstvem a upravený tak, aby odrážel zvuk dolů. Podlaha už zvuk odrážet nemá, a proto je pokryta koberci a křesla jsou čalouněná

4 My můžeme slyšet i odražený zvuk, mírně zpožděný a neúplný. V prostředí, kde je více odrazných stěn (např. v propasti), můžeme slyšet i několikanásobnou ozvěnu. Jestliže je však odrážející stěna blíže než 17 m, odražený zvuk začne v uchu splývat se zvukem původním, tím se zesilňuje a prodlužuje. Tento jev se nazývá dozvuk. Dozvuk vzniká například v prázdné místnosti bez nábytku. V místnosti s nábytkem je zvuk pohlcován látkami (dřevo, papír, textil). Látky, které dobře pohlcují zvuk, se používají ke zvukové izolaci. Zvuková izolace se používá například v rozhlasových a nahrávacích studiích, ale i v domácnostech (koberce), v okolí rychlostních silnic a železnic se staví protihlukové stěny..

5 Využití odrazu zvuku:  vyšetření ultrazvukem  sonar  navigace některých živočichů (delfíni, velryby, netopýři …)  měření délek, hloubky Zvuk se může odrážet a ohýbat. Odraz zvuku od velkých ploch způsobuje ozvěnu. Abychom ozvěnu rozpoznali, musí být od nás plocha daleko alespoň 17 m. Při menších vzdálenostech slyšíme odražený zvuk jen jako prodloužení původního zvuku, slyšíme dozvuk. Příklady: 1)Jak daleko je skála, od které se ozvěnou vrátil zvuk za 1,2 s? t = 1,2 s v = 340 m/s s = ? m Skála je ve vzdálenosti 204 m.

6 2)Jaká je hloubka moře v zálivu, jestliže mezi vysláním signálu a jeho návratem uplynula doba 0,05 s a rychlost šíření zvuku ve vodě je asi 1 460 m/s? t = 0,05 s v = 1 460 m/s s = ? m Hloubka moře v zálivu je 36,5 m. 3)Ultrazvukový měřič délky ukazuje vzdálenost stěny 4,25 m. Vypočítej dobu mezi vysláním a přijetím signálu. s = 4,25 m v = 340 m/s t = ? s Mezi vysláním a přijetím signálu uplynulo 0,025 s. K měření hloubky moře se používá zvukových zdrojů a měří se doba, která uplyne mezi vysláním zvukového signálu z lodi ke dnu moře a zachycením odraženého zvukového signálu od dna.