Horní právo – přednáška č. 6 Odstraňování následků těžby 20. dubna 2017 Dominik Židek

Rekultivace a renaturalizace Obsah aneb co dnes ze sebe vytěžíme Rekultivace a renaturalizace Právní postavení rekultivačních aktivit – ochrana zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa Důlní škody Odpovědnostní vztahy Stará důlní díla 20. 4. 2017 Dominik Židek

Rekultivace Rekultivace je proces, který usiluje o obnovení biologických funkcí v krajině, o uvedení postiženého území do takového stavu, aby mohlo fungovat jako soběstačný ekosystém. Cílem je úprava krajiny poškozené těžbou tak, aby byly zahlazeny následky hornické činnosti a krajina mohla opět sloužit k jiným než těžebním účelům. Rekultivace přírodní (samovolná) => může vzniknout biologicky cenná krajina – spontánní sukcese Asanačně-rekultivační práce (řízená činnost) technická rekultivace: tvarování území, obnova vodotečí, přeložky inženýrských sítí atd. biologická rekultivace: ozelenění krajiny (výsadba stromů, zatravnění), vytvoření vhodných podmínek pro živočišné i rostlinné druhy 20. 4. 2017 Dominik Židek

Historie rekultivací První zmínky: 20. léta 20. století. V padesátých letech probíhaly jednoduché rekultivace bez použití ornice. Hlavním způsobem zde bylo zatravňování a zalesňování s minimální úpravou pozemků. V šedesátých letech se výrazněji upravovaly pozemky. Docházelo k opětovnému využívání skryté ornice s cílem přednostní tvorby půdy. U lesnických rekultivací se začal prosazovat pestrý sortiment dřevin. V sedmdesátých letech se klade důraz především na tvorbu ekotypu. Dochází k upravování nové půdy, terénu ale i vzniká nový vodní režim. V osmdesátých letech se přechází k cílené tvorbě zemědělských, lesnických a vodních ekosystémů. Rozvíjí se sociálně efektivní rekultivace, kam patří: letiště, rekreační vodní plochy, golfové hřiště aj. V devadesátých letech je snahou navrátit se k ochraně přírody a ke krajinnému rázu. Preferují se především lesnické rekultivace před zemědělskými. Dochází k vyvážení lesních, zemědělských a vodních ekosystémů a k tvorbě územního ekosystému (ÚSES). Ve 21. století se klade důraz na ekologii a plnou funkčnost krajiny, která by měla být víceúčelová (ekologické, rekreační účely apod.). Často se plánují ještě před založením ekologicky nestabilních oblastí. 20. 4. 2017 Dominik Židek

Rekultivace Hlavní cíle rekultivace: Požadavky na výslednou krajinu: vhodné začlenění rekultivované oblasti do krajiny; vytvoření podkladu pro zdravé životní podmínky; zvýšení ekologické stability území (ÚSES); zvyšování celkové vodní bilance (zpomalování odtoku, obnova vodní sítě); zvýšení biologické rozmanitosti v krajině; úprava nebo změna hospodářského využívání území; obnova půdního života, zvyšování vrstvy půdy, optimalizace skladby půdy. Požadavky na výslednou krajinu: ekologická vyváženost – za nejúčinnější stabilizační prvky je považována výstavba lesů, parků a vodních ploch; ekonomická efektivnost; zdravotní bezzávadnost; kvalita rekultivovaných půd – pro zaručení správného koloběhu látek a energie; estetičnost. 20. 4. 2017 Dominik Židek

Základní druhy rekultivací Zemědělská rekultivace – realizace vychází ze zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a z povinnosti skrývky kulturních vrstev půdy. Výsledkem může být orná půda, louka, pastvina a jiné druhy zemědělské rekultivace. Rekultivační osevní postupy jsou prováděny v období 2–6 let. Lesnická rekultivace – je prioritou vzhledem k zvláštním ochranným funkcím lesa v oblasti udržování přírodní rovnováhy. Jsou sázeny zejména dřeviny domácího původu s vyšší růstovou vitalitou (dub letní a zimní, lípa srdčitá, javor klen a mléč aj.). Realizace má dvě základní fáze, tj. přípravu ploch a zakládání sazenic v rozsahu 1–3 let a pěstební péči v rozsahu 6–8 let. Vodohospodářská rekultivace – jsou budovány např. příkopy, drény, odvodní žebra, retenční nádrže za účelem regulace odtoku vody a zachycení erozního sedimentu. Větší vodní plochy jsou vytvářeny s vazbou na zaplavování zbytkových jam či velkých depresí pro účely příměstské rekreace a jiná funkční využití. Ostatní rekultivace – funkční a rekreační zeleň: parky, sady, příměstská zeleň, začlenění rekreačních a sportovních ploch do krajiny, úprava okolí průmyslových objektů a skládek atd. 20. 4. 2017 Dominik Židek

Rekultivace Povinnost rekultivovat území dotčené hornickou činností těžební organizací: § 31 odst. 5 horního zákona Souhrnný plán sanací a rekultivací (SPSR) Je základním koncepčním materiálem v oblasti zahlazování důsledků dobývání s výhledem do konce životnosti lomu. zpracovávají těžební organizace (ve smyslu vyhlášky Českého báňského úřadu č. 242/1993 Sb. ) na období pěti let; každoročně aktualizován plán je předkládán Ministerstvu životního prostředí, které k němu vydává své stanovisko na základě tohoto stanoviska následně obvodní báňský úřad schvaluje plán sanací a rekultivací formou rozhodnutí pro příslušné časové období se stává součástí plánu otvírky, přípravy a dobývání podle § 10 zákona o hornické činnosti (vazba na zákon EIA – viz přechozí hodiny) předchází samotné těžbě 20. 4. 2017 Dominik Židek

Rekultivace Projekt rekultivace musí být v souladu s územním plánem příslušných měst a obcí. Na konkrétní rekultivační projekty se následně vztahuje stavební zákon, přičemž projekty prochází územním a následně stavebním řízením (grafy viz dále k vazbě na ZPF a PUPFL). Těžební organizace musí vytvářet finanční rezervu na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených hornickou činností a na důlní škody - § 37a horního zákona a dále § 10 a § 41 zákona o hornické činnosti. Žádost o čerpání finanční rezervy na sanace a rekultivace a důlní škody pro příslušný kalendářní rok posuzuje obvodní báňský úřad a vydává rozhodnutí o schválení čerpání finanční rezervy => poté zahájení rekultivačních aktivit. V letech 1991–2014 představovaly náklady na rekultivaci území ovlivněného hornickou činností částku 3,5 miliardy korun, což je 32 % z celkových nákladů na zahlazení následků hornické činnosti za toto období. 20. 4. 2017 Dominik Židek

Faktický průběh rekultivace Příprava studií a plánů rekultivace Vyhodnocování vlivů činností na půdní fond Posouzení aktuálního stavu životního prostředí na zájmové lokalitě Modelování přírodních faktorů Vypracování projektové dokumentace rekultivace Realizace rekultivace Monitoring provedených opatření Následná péče mj. zajištění přemístění ohrožovaných a vzácných druhů rostlin a živočichů 20. 4. 2017 Dominik Židek

Renaturalizace komplexnější náprava než u rekultivací (zcela „návrat k původní přírodě“ – např. vznik biocenter: https://www.uur.cz/default.asp?ID=3866), ale částečně se pojmy překrývají vede k lepšímu zhodnocení příslušných ploch oproti stavu před těžbou – cílem je kompenzace zásahu do přírody, musí směřovat k vytvoření společenství odpovídajícího lokalitě a klimatu Probíhají: volně (přírodně) uměle zahájená a pak volně kontrolovaná (plánovaná, zahájená, řízená a následná péče) Zajímavé video k problematice: https://www.youtube.com/watch?v=mSMQmOPHs8c 20. 4. 2017 Dominik Židek

Rekultivace a ochrana ZPF § 6, § 8 zákona o ochraně ZPF – ochrana ZPF při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů a při stavební, těžební a průmyslové činnosti, terénních úpravách a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu => povinnost rekultivačních aktivit Orgán ochrany ZPF schvaluje v řízení o udělení souhlasu s odnětím plán rekultivace, popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění z hlediska časového plnění a ukončení prací, jsou-li pro to zvláštní důvody při lomové (povrchové) těžbě uhlí apod. – srov. § 9 odst. 3, odst. 6 písm. d), odst. 8 písm. c) zákona o ochraně ZPF. Rekultivace je podporována také tím, že v případě, že po ukončení účelu odnětí budou pozemky podle schváleného plánu rekultivovány zalesněním (osázením dřevinami nebo keři) či zřízením vodní plochy, se odvody platí jako u dočasného odnětí, i když je rozhodnuto o odnětí trvalém – srov. § 11b zákona o ochraně ZPF. 20. 4. 2017 Dominik Židek

schválení plánu rekultivace Pozemky, které jsou součástí ZPF stanovisko orgánu ZPF schválení plánu rekultivace územně-plánovací dokumentace územní rozhodnutí rozhodnutí o povolení stavby realizace závazné stanovisko orgánu ZPF = souhlas s odnětím (§ 9 ZoZPF) nevyžaduje-li záměr povolení podle jiného právního předpisu, jehož závaznou součástí by se jinak souhlas stal, nebo nemá-li toto povolení formu rozhodnutí => souhlas JE rozhodnutím (§ 21 ZoZPF) v souhlasu vymezena orientačně výše odvodu výše podle právního stavu ke dni územního rozhodnutí rozhodnutí o odvodu (§ 11 ZoZPF) zvýhodnění u rekultivací

Rekultivace a ochrana PUPFL Právnické a fyzické osoby provádějící stavební, těžební a průmyslovou činnost jsou povinny průběžně vytvářet předpoklady pro následnou rekultivaci uvolněných ploch; po ukončení záboru pozemku pro jiné účely neprodleně provést rekultivaci dotčených pozemků tak, aby mohly být vráceny plnění funkcí lesa – srov. § 13 odst. 3 lesního zákona. Projektanti nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace, návrhů na stanovení dobývacích prostorů a zpracovatelé dokumentací staveb jsou povinni navrhnout způsob následné rekultivace a uspořádání území po dokončení stavby – srov. § 14 odst. 1 lesního zákona. V rozhodnutí o odnětí nebo o omezení orgán státní správy lesů schválí plán rekultivace, pokud je nezbytný – srov. § 16 odst. 2 písm. c) lesního zákona. 20. 4. 2017 Dominik Židek

stanovisko orgánu lesa (14 LZ) Pozemky určené k plnění funkcí lesa stanovisko orgánu lesa (14 LZ) ve všech procesech brát ohled na řešení způsobu následné rekultivace - § 14 odst. 1 LZ! územně-plánovací dokumentace závazné stanovisko orgánu lesa (§ 14 LZ) územní rozhodnutí schválení plánu rekultivace rozhodnutí o odnětí (§ 16 LZ) závazné stanovisko orgánu lesa (§ 14 LZ) rozhodnutí o povolení stavby poplatek za odnětí (§ 17 LZ) realizace (§ 16 odst. 3 LZ) = odlesnění!

Rekultivace vs. likvidace dolu Od povinnosti provést rekultivaci je třeba odlišit povinnost těžaře provést likvidaci dolu (lomu) při trvalém zastavení jejich provozu nebo předložit obvodnímu báňskému úřadu projekt jejich jiného využití! Neprovede-li organizace likvidaci a je-li ohrožena bezpečnost nebo zdraví lidí, obvodní báňský úřad nařídí provedení likvidace na náklady organizace. Zajištění důlních děl a lomů a likvidaci hlavních důlních děl a lomů povoluje obvodní báňský úřad, přičemž podrobnosti jsou upraveny ve vyhlášce č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem. 20. 4. 2017 Dominik Židek

Důlní škody a jejich náhrada Právní úprava v ustanovení § 36 - § 37a horního zákona Důlní škody: škody způsobené na hmotném majetku vyhledáváním a průzkumem ložisek, pokud se provádí důlními díly, dobýváním výhradních ložisek, zřizováním, zajišťováním a likvidací důlních děl a lomů, včetně jejich zařízení, odvalovým, výsypkovým a kalovým hospodářstvím, úpravou a zušlechťováním nerostů, jakož i škody způsobené zvláštními zásahy do zemské kůry; i ztráta povrchové a podzemní vody či podstatné snížení vydatnosti jejich zdrojů a zhoršení její jakosti. Odpovědnosti za důlní škodu se organizace může zprostit pouze, pokud prokáže, že škoda byla způsobena okolností, jež nemá původ v uvedených činnostech => objektivní odpovědnost (možnost liberace). Na vypořádání důlních škod se vztahují obecné předpisy o náhradě škody s odchylkami stanovených horním zákonem. Z hlediska ochrany životního prostředí je vhodné uvést, že v případě ztráty vody, podstatného snížení vydatnosti zdroje nebo zhoršení jakosti vody, je povinností organizace zajistit poškozenému náhradní zdroj nebo dodávku vody, popřípadě nahradit škodu úhradou nákladů spojených s jejím obstaráním. Uplatní se také pravidla v § 29 odst. 2 vodního zákona – opatření náhradního zdroje vod. 20. 4. 2017 Dominik Židek

Důlní škody a jejich náhrada „Nárok na vydání bezdůvodného obohacení nelze podřazovat pod ustanovení § 36 a § 37 zákona č. č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horního zákona), upravující nárok na náhradu škody vzniklé v důsledku důlní činnosti, nikoliv však bezdůvodné obohacení.“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. 32 Odo 521/2003) „Bylo-li povolení ku stavbě na pozemku již poddolovaném uděleno pod podmínkou, že se stavebník zřekl za sebe i své nástupce náhrady za škody, jež by později vznikly na stavbě následkem starého dolování, a prohlášení toto pojato do stavebního povolení, nabylo vzdání se náhrady povahy veřejnoprávního závazku, váznoucího na povolené stavbě, jenž zůstává nedotčen změnou v osobě jejího držitele.“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 1926, sp. zn. RV I 1603/25) Zelená linka důlních škod OKD – 800 130 131 nebo dulni.skody@okd.cz 20. 4. 2017 Dominik Židek

Správněprávní odpovědnost Trestněprávní odpovědnost Odpovědnostní vztahy Správněprávní odpovědnost Trestněprávní odpovědnost Soukromoprávní prostředky ochrany a závazky z deliktů Odpovědnost za ekologickou újmu 20. 4. 2017 Dominik Židek

Správněprávní odpovědnost Kontrolu nad prováděním geologických prací a také ekologický dohled nad těžbou vykonává MŽP. Báňské úřady poté dohlíží nad prováděním hornických činností a činností prováděných hornickým způsobem. Poněvadž jsou uvedené činnosti prováděny především podnikateli a právnickými osobami, uplatní se především odpovědnost za správní delikty. Jejich skutkové podstaty jsou uvedeny zejména v zákoně o hornické činnosti (§ 44 – 44d) a zákoně o geologických pracích (§ 20). Činnost tzv. báňských inspektorů - § 42 zákona o hornické činnosti. Kontrolní činnost báňské správy také např. dle § 18 zákona o nakládání s těžebními odpady (sankce: § 20); § 21 zákona o ukládání oxidu uhličitého (sankce: § 22); nebo § 5 zákona o výbušninách (sankce: § 6) § 38 a § 39 starého zákona o přestupcích => po rekodifikaci již samostatné přestupkové skutkové podstaty v zákoně o některých přestupcích (zákon č. 251/2016 Sb.) nenalezneme 20. 4. 2017 Dominik Židek

Trestněprávní odpovědnost Ustanovení § 293 a násl. trestního zákoníku Ustanovení § 7 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim Komentář ASPI k § 293: „Jde o trestněprávní normu s blanketní dispozicí. [...] Podmínky obsažené ve skutkové podstatě trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí byly nově formulovány tak, aby byly v souladu se smyslem tohoto obecného ustanovení aplikovatelné na všechny objekty tohoto trestného činu (tj. na životní prostředí jako celek i na všechny jeho složky), nikoliv pouze na rostlinstvo a živočišstvo. Tato změna byla vyvolána přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2008/99/ES o trestněprávní ochraně životního prostředí, konkrétně čl. 3 písm. a), podle něhož členské státy zajistí, aby následující jednání představovala trestný čin, pokud jsou protiprávní a byla spáchána úmyslně nebo přinejmenším z hrubé nedbalosti, a to vypouštění, emise nebo uvolňování množství materiálu nebo ionizujícího záření do ovzduší, půdy nebo vody, které způsobují nebo mohou způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví osob, podstatné zhoršení kvality ovzduší, kvality půdy či kvality vody nebo podstatnou škodu na živočiších či rostlinách. Jedná se tedy o obecnější (a širší) rozsah těchto (jiných) právních předpisů, na které se odkazuje. Je zde zakotven vyšší standard ochrany.“ 20. 4. 2017 Dominik Židek

Soukromoprávní prostředky ochrany a závazky z deliktů Současné horní právo umožňuje i v situaci, kdy těžební společnost splní veškeré podmínky, těžbu zakázat, pokud vlastníci klíčových pozemků nebudou souhlasit s jejich odkupem a využitím pro dobývání nerostů => Zákon č. 498/2012 Sb. s účinností od 15. 1. 2013 zrušil možnost vyvlastnění v § 31 odst. 4 horního zákona. Pomocí soukromoprávních prostředků lze nejen odmítnout těžbu jako takovou, ale také vyjednat podmínky, za kterých bude těžba prováděna. V nájemní smlouvě lze např. dohodnout stav pozemku v okamžiku jeho navrácení pronajímateli (tj. po těžbě). Jinými slovy řečeno, lze se domluvit na způsobu rekultivace pozemku nebo de facto určit technologii těžby. Sousedská žaloba: § 1013 odst. 1 občanského zákoníku Škoda z provozní činnosti: § 2924 občanského zákoníku Škoda způsobená provozem zvlášť nebezpečným: § 2925 občanského zákoníku Náhrada škody při ublížení na zdraví: § 2958 občanského zákoníku 20. 4. 2017 Dominik Židek

/ Odpovědnost za ekologickou újmu Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě Přestože není vyhledávání a dobývání nerostů výslovně uvedeno mezi činnostmi, které by mohly vést k odpovědnosti za ekologickou újmu, tak možnou aplikaci zákona o předcházení ekologické újmy lze dovodit na základě obecně formulovaných provozních činností: provozování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší či nakládání s těžebním odpadem. 20. 4. 2017 Dominik Židek

Stará důlní díla Právní úprava: § 35 horního zákona, přičemž podrobnosti ve vyhlášce č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru. Staré důlní dílo: důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. Je jím také opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. Opuštěné důlní dílo: důlní dílo, jehož vlastník nebo provozovatel je znám, avšak toto důlní dílo trvale nebo dlouhodobě nevyužívá. MŽP zabezpečuje zjišťování starých důlních děl a pověřilo vedením jejich registru Českou geologickou službu. Údaje z registru poskytuje na vyžádání do 30 dnů příslušným orgánům územního plánování. MŽP rovněž zabezpečuje v nezbytně nutném rozsahu zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl a jejich následků, která ohrožují zákonem chráněný obecný zájem a také zajišťuje v nezbytně nutném rozsahu likvidaci starých důlních děl, pokud existence takových děl brání dalšímu rozvoji území a je v souladu s územně plánovací dokumentací. V ostatních případech o tom, zda tato skutečnost nastala, rozhodne MŽP v dohodě s MMR a MPO. Povinnost pro toho, kdo zjistí staré důlní dílo nebo jeho účinky na povrch, oznámit tuto skutečnost bezodkladně MŽP. § 1045 odst. 2 občanského zákoníku: „Opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu.“ 20. 4. 2017 Dominik Židek

Seznam použitých pramenů DRAŠTÍK, Antonín a kol. Trestní zákoník (č. 40/2009 Sb.) – Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015. 3264 stran. ISBN 978-80-7478-790-4. JANČÁŘOVÁ, Ilona a kol. Právo životního prostředí: zvláštní část. Brno: Masarykova univerzita, 2015. 621 stran. ISBN 978-80-210-8041-6. MAKARIUS, Roman. České horní právo. Díl. II. Ostrava: Montanex, 2000. 174 stran. ISBN 80-7225-038-8. VÍCHA, Ondřej. Základy horního a energetického práva. Vydání první. Praha: Wolters Kluwer, 2015. 228 stran. ISBN 978-80-7478-919-9. OKD. Rekultivační brožura. K dispozici zde: http://www.okd.cz/files/dokums_raw/okd_rekultivacni_brozura_cz.pdf. Web „Land-management“ (webové stránky projektu Fakulty stavební ČVUT v Praze na Katedře geodézie a pozemkových úprav). Dostupné z: http://www.la-ma.cz/. Rekultivace - Severní energetická a.s. Dostupné z: http://www.czechcoal.cz/cz/uhli/rekultivace.html. 20. 4. 2017 Dominik Židek

„Questions are guaranteed in life; answers aren't.“ Motto: „Questions are guaranteed in life; answers aren't.“ dominik.zidek@law.muni.cz 20. dubna 2017 Dominik Židek