ŠUMAVA, POŠUMAVÍ a ČESKÝ LES Oblast cestovního ruchu č.3
Rozsáhlé (103 ha) rašeliniště Jezerní slať se rozkládá v prostoru mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda na rozvodí mezi Otavou a Vltavou. Průměrná mocnost rašelinných vrstev se zde pohybuje mezi 2 - 3 m, maximálně dosahuje až 7,5 metru.
Černé jezero Čertovo jezero Největší z jezer, jméno dostalo podle své zdánlivě černé vody. Rozkládá se na svahu Jezerní hory (1.343 m). Leží v nadmořské výšce 1.008 m. Nad ním se tyčí ledovcem vytvořená 330 m vysoká skalní stěna zvaná Jezerní, která dosahuje téměř k vrcholku Jezerní hory. Jezero dosahuje hloubky až 40 m. Má rozlohu 18,5 ha. Čertovo jezero Druhé největší šumavské jezero. Rozkládá se na jihozápadním svahu Jezerní hory v nadmořské výšce 1.030 m. Má rozlohu asi 10 ha a jeho největší hloubka je přibližně 37 m. Vodu z něj odvádí Jezerní potok.Na rozdíl od Černého jezera, které patří k povodí Vltavy a Labe (úmoří Severního moře), patří Čertovo jezero k povodí Dunaje (úmoří Černého moře). Mezi oběma jezery, která jsou od sebe vzdálena vzdušnou čarou pouze 1,5 km, prochází hranice hlavního evropského rozvodí.
JEZERO LAKA PRÁŠILSKÉ JEZERO Jezero Laka je nejvýše položeným a zároveň také nejmenším (2,78 ha) z osmi šumavských ledovcových jezer. Leží na svahu hory Plesná poblíž hranice s Německem v nadmořské výšce 1.096 m asi 10 km jihovýchodně od Železné Rudy. Pro jezero Laka jsou charakteristickým znakem, plovoucí rašelinné ostrůvky. PRÁŠILSKÉ JEZERO Prášilské jezero leží na východním výběžku hory Poledník (1.315 m) ve výšce 1.080 m nad mořem asi 5 km jihovýchodně od obce Prášily a asi 10 km západojihozápadně od Srní. Je hrazeno čelní 9 m vysokou morénou, plochu má 3,91 ha. Průměrná hloubka činí 7,5 m, v nejhlubších místech dosahuje až 15 m.
Plešné jezero Plešné jezero se rozkládá na svahu hory Plechý (1.378 m) v nadmořské výšce 1.089 m asi 17 km jižně od Volar. Přes jeden kilometr dlouhý ledovec vyhloubil kar a navršil čelní morénu 30 - 40 m vysokou. V době meziledové zaplnila voda z tajícího ledovce tuto prohlubeň. Pod 220 m vysokou skalní stěnou tak vzniklo 18 m hluboké 7,5 ha velké jezero, které odvodňuje Jezerní potok do Lipenské nádrže.
BOUBÍNSKÝ PRALES Původního jedlobukového porost s příměsí smrčin, známý jako Boubínský prales. Tento prastarý les zde byl zachován přičiněním lesmistra Johna. Tehdejší majitel zdejšího panství, kníže Jan Adolf Schwarzenberg, vyhověl jeho naléhání a v roce 1858 rozhodl, aby část lesních porostů o rozloze 150 ha byla vyjmuta z normálního lesního hospodaření. Po zestátnění šumavských lesů v roce 1933 bylo toto území vyhlášeno státní přírodní rezervací. V poválečném období byla výměra rezervace několikrát měněna a nakonec rozšířena na dnešních 666 hektarů. Vlastní jádro rezervace je veřejnosti nepřístupné. V minulosti totiž množství turistů, kteří si chtěli prales prohlédnout, sešlapem vážně poškodilo kořeny stromů, ty uschly a podlehly větru nebo lesním škůdcům.
LIPNO
První poválečné vodní dílo (1952 – 1959), které vytvořilo největší umělou vodní plochu v tehdejší ČSR (4 870 ha), bylo vybudováno na horním toku řeky Vltavy u dřevařské osady Lipno s cílem využití energetického potenciálu řeky.Přehradní hráz leží asi 20 km jižně od Českého Krumlova a 8 km západně od Vyššího Brodu.
Elektrárná Lipno – zde otevřít Zcela ojedinělou stavbou je podzemní hydroelektrárna, která byla na Lipně vybudována. Ve skalním masivu byla uměle vytvořena jeskyně, do níž by se vešel celý chrám svatého Víta v Praze (jeskyně má výšku 37 m). V ní je v hloubce 171 m uložena elektrárna. Výrobu elektřiny zajišťují soustrojí se dvěma Francisovými turbínami. Výjimečnou zajímavostí přehrady je 3,6 km dlouhý podzemní odpadní tunel, kterým je odváděna přepadová voda od turbin do vyrovnávací nádrže Lipno II. Elektrárná Lipno – zde otevřít
Železná Ruda Železná Ruda je významným horským rekreačním střediskem západní Šumavy. Ve městečku je železniční i silniční hraniční přechod do Německa, na vrších v okolí je vybudována řada sjezdových tratí a vleků. Železná Ruda je také vhodným východiskem pro výlety po zajímavostech západní Šumavy či přilehlé části Bavorska. Modrava Obec a rekreační středisko Modrava leží v nadmořské výšce 980 m. Nachází se v okrese Klatovy asi 20 km západně od Vimperka. V hlubokých lesích v okolí byla koncem 18. století zahájena intenzivní těžba dřeva. K jeho dopravě do vnitrozemí plavením byl vystavěn Vchynicko-tetovský kanál, který odbočuje z řeky Vydry jen kousek před Modravou.
Celková délka Vchynicko-Tetovského stoky je 14,5 km Celková délka Vchynicko-Tetovského stoky je 14,5 km. V současné době vede 9,5 km kanálu po povrchu, 5 km pod povrchem země. Původní účel kanálu - plavení dřeva - dnes nahradila jiná funkce. Změnil se v přivaděč vody do malé vodní nádrže u obce Srní. Odtud voda spadá k turbínám malé vodní elektrárny na čenkově Pile. Celé dílo je chráněno jako technická památka.
Schwarzenberský kanál je mimořádnou technickou památkou jižních Čech Schwarzenberský kanál je mimořádnou technickou památkou jižních Čech. Jeho trasa vede těsně při státní hranici ČR s Německem a s Rakouskem. Spojuje povodí řek Vltavy a Dunaje a překračuje tak hlavní evropské rozvodí.
Městečko Kašperské Hory je proslulé zejména těžbou zlata a jako oblíbené letní i zimní turistické středisko. Rozkládá se na horním toku řeky Otavy v Javornické hornatině Kašperk. Leží 10 km jižně od města Sušice v okrese Klatovy ve výšce 739 m nad mořem.
Dobře zachovaná zřícenina gotického hradu Kašperka se tyčí na skalnatém ostrohu nad Otavou ve Svatoborské vrchovině 3 km severně od Kašperských Hor. Svojí polohou 887 m nad mořem je nejvýše položeným královským hradem v Čechách. Z hradu se tak nabízí krásný výhled do okolí i na nedaleké šumavské panoráma.
Hrad Kašperk je vzorovou ukázkou hradní architektury z období krále Karla IV. Obytný palác je vklíněný mezi dvě hranolové věže. Do dnešních dnů se dochovalo opevnění, část předhradí, palác s věžemi a západní brána.
Hrad Rabí leží na horním toku řeky Otavy v Bavorovské vrchovině asi 10 km severovýchodně od města Sušice v těsném sousedství stejnojmenné obce. Je jednou z nejrozsáhlejších a nejlépe opevněných zřícenin nejen v našich zemích, ale i ve střední Evropě. V dobách své největší slávy měl rozlohu kolem 10.000 metrů čtverečních.
VÍTKŮV HRÁDEK ( Vítkův kámen ) Zřícenina gotického hradu Vítkův kámen se tyčí vysoko nad okolní krajinou na stejnojmenném kopci (1053 m) na pravém břehu Lipenské přehrady asi 4 km od česko-rakouské hranice. Je nejvýše položeným hradem v Čechách.
Vítkův kámen založil v polovině 13 Vítkův kámen založil v polovině 13. století rod Vítkovců jako pohraniční pevnost. Bylo zde také správní středisko nových vesnic zakládaných z obou stran hranice. Začátkem 14. století se hrad stal majetkem Rožmberků, kteří jej v 16. století opevnili a jimž až na krátké období patřil až do roku 1611. Ti jej také připojili ke krumlovskému panství.
VYŠŠÍ BROD Vyšší Brod leží asi 25 km od Č. Krumlova. Je oblíbeným turistickým centrem lipenské oblasti a obvyklým východiskem vodáků při sjíždění řeky Vltavy. Nejvýznamnější památkou městečka je gotický klášter, vystavěný na západním okraji obce nad řekou Vltavou. Na horním konci protáhlého náměstí stojí farní kostel svatého Bartoloměje, který byl založen současně s klášterem roku 1259. V období husitských válek byl kostel zničen, obnoven byl až v 16. století
ROŽMBERK
Hrad byl vystavěn Vítkovci krátce před rokem 1250. Dolní hrad byl v 16 Hrad byl vystavěn Vítkovci krátce před rokem 1250. Dolní hrad byl v 16. století renesančně přestavován a v polovině 19. století ještě částečně regotizován. Ve 20. století byl zrestaurován.
ČESKÝ KRUMLOV
Počátkem 14. století přešlo panství do majetku Rožmberků, kteří Krumlov učinili centrem a správním střediskem rozsáhlého území zahrnujícího většinu jižních Čech. Za jejich vlády, trvající na 300 let, město dosahovalo obrovského hospodářského, stavebního i kulturního rozvoje, který vyvrcholil ve druhé polovině 16. století. Tehdy město získalo svůj renesanční ráz, jenž mu vydržel až do současnosti. Památka UNESCO.