Strategické plánování Vybrané metody využívané při strategickém plánování Kateřina Chabičovská Strategické plánování Přednáška č. C.1 Zlínský kraj – květen 2012

Hlavní body přednášky Výběr metod používaných pro strategické plánování a jejich aplikace: Statistické analýzy Kartografická vizualizace Srovnávací metody Rozvojový interaktivní audit Že klasifikace existujou různý, my jim tady ukážeme tohle. 2 2

Statistické analýzy Popisná statistika: Četnosti % podíly Časové řady atd. Vícerozměrné metody: Korelační analýza Regresní analýza Shluková analýza Faktorová analýza a další Problém – přeceňování statistických metod („ani statistika neodhalí vše“) Problém – vícerozměrným metodám bývá někdy přisuzován příliš velký význam; ale ani ony nedokáží dostatečně „plasticky“ popsat situaci v území 3 3

Struktura uchazečů o zaměstnání v JMK v letech 2006–2011 (v %) 4 4

Výsledek shlukové analýzy Plánované rodičovství ve vybraných zemích východní Evropy, Kavkazu a Střední Asie 5 5

Faktorová matice Faktor 1 2 3 4 5 Podíl obyvatel se ZŠ vzděláním a bez vzd. 0,856 Podíl obyvatel s VŠ vzděláním -0,793 Podíl zaměstnaných v priméru 0,756 Podíl zaměstnaných v terciéru -0,734 Míra nezaměstnanosti 0,524 Podíl bytů sloužících k rekreaci 0,899 Podíl neobydlených bytů 0,885 Cena zemědělské půdy -0,600 Saldo migrace 0,974 Přirozený přírůstek 0,971 Podíl zaměstnaných v sekundéru -0,868 Podíl soukromých podnikatelů 0,605 Podíl vyjíždějících do zaměstnání -0,633 Počet dokončených bytů 0,591 Výše dotací získaných obcí 0,590 Faktor 1 – struktura vzdělanosti a zaměstnanosti = zranitelnost trhu práce Faktor 2 – bydlení a cena zemědělské půdy = nevyužití nemovitostí Faktor 3 – migrace a přirozený přírůstek = růst počtu obyvatel Faktor 4 – zaměstnanost v sekundéru a podnik. akt. = ekonomické aktivity Faktor 5 - vyjížďka, dokončené byty, dotace = rozvojová aktivita Ta čísla – jak moc je ukazatel významný pro daný faktor 6 6

Interpretace faktorové analýzy 7 7

Kartografická vizualizace Promítnutí hodnot ukazatelů do podoby kartogramů či kartodiagramů Hodnoty jednotlivých statistických ukazatelů Souhrnné indexy (komplexní hodnocení) Řada metodik → různé výsledky Obvyklá aplikace – vymezování disparitních (problémových) regionů v krajích 8 8

Srovnávací metody (1/2) Bennetova metoda Souhrn relativních odchylek jednotlivých indikátorů od zvolené referenční hodnoty těchto ukazatelů obvykle krajský průměr, případně průměr ČR nebo EU PRÚOZK – modifikovaná Bennetova metoda Čtyři prioritní pilíře PRÚOZK, za každý vybrané ukazatele Hodnoty přepočteny vůči průměru kraje (-10 až +10) Průměr hodnot 12 12

Postavení jednotlivých obvodů ORP Zlínského kraje dle modifikované Bennetovy metody … ale pak měli druhou fázi – expertní hodnocení, takže výsledné vymezení je trochu jiné (viz B.4)

Srovnávací metody (2/2) Komparační analýza Skutečný jev je srovnáván vždy s určitou srovnávací základnou (referenční hodnotou) Viz následující kartodiagramy Problém komparační an. – volba srovnávací základny silně ovlivňuje výsledek (viz příklad Pardubického kraje) A obě jsou docela podobné. 14 14

Regionální rozvoj a praxe

Regionální rozvoj a praxe … takže záleží na účelu, proč ta území vymezujeme – a s čím to teda chceme srovnávat (např. rozdíly vnitrokrajské NEBO situaci ve srovnání s ČR) Regionální rozvoj a praxe

Regionální rozvoj a praxe

Metodika RoIA (Rozvojový interaktivní audit) Vychází z komplexního pojetí regionální politiky (přiměřené a promyšlené usměrňování rozvoje) Slouží k lepšímu pochopení rozvojových procesů v jednotlivých obcích či regionech a pomoci jim při optimalizaci jejich nastavení Postupové kroky: Volba prověřované oblasti / procesu Položení hodnoticích otázek / kritérií Zjišťování souladu mezi probíhajícími procesy a činnostmi a deklarovanými / optimálními procesy a činnostmi; prověření argumentace procesů a činností Formulace změn a proces optimalizace Základní pojetí přístupu RoIA blíže vyjadřuje vysvětlení pojmů tvořících dané sousloví: Rozvojový – vztahuje se k rozvoji obcí a krajů, případně svazků obcí Interaktivní – znamená „ve spolupráci s těmi, jichž se to týká“ Audit – zdůrazňuje, že aplikaci komplexního metodického přístupu k procesu strategického plánování chápeme jako provedení „auditu“, tj. objektivního získávání a vyhodnocování informací s cílem posoudit soulad mezi „poznanou skutečností“ a „zamýšlenými změnami/rozvojem“; audit jako poradenství: „východiska pomoci ke zlepšení situace“. 18 18

Rozvojový interaktivní audit Fáze strategického plánování Dílčí části Rozvojového interaktivního auditu 1. Identifikace východisek – hodnocení situace Audit situace – prověření objektivnosti zachycení situace Audit plánovacích procesů – optimalizace průběhu plánovacích procesů a způsobu tvorby koncepčních dokumentů 2. Volba směřování rozvoje – čeho chceme dosáhnout Audit rozvojových nástrojů – upozornění na souvislosti zaměření rozvoje a prověření vhodnosti uplatnění nástrojů 3. Stanovení způsobu realizace – jak toho dosáhneme 4. Realizace naplánovaných činností a sledování efektů Audit sledování a hodnocení naplňování plánů – prověření plnění plánu a odhalení příčin nedostatků 5. Zhodnocení realizace a zpětná vazba – doplnění či změna plánu 19 19

Aplikace metod v praxi Skutečně využívaných metod je jen několik (spíše ty jednodušší) Ne vždy jsou používány zcela správně (viz SWOT – O, T jako vnější faktory) Je tendence používat vyzkoušené metody, k novým přístupům bývá nedůvěra Ne vždy se použití „pokročilejších“ metod setká s pozitivním ohlasem – pokud je metoda složitější, volí někdy zadavatel raději jednoduchou metodu, i když je méně vypovídající ad 1duchá metoda – viz JMK a míra nezaměstnanosti, se kterou vymezovali postižený regiony 20 20

Děkuji za pozornost. … i neortodoxní metody můžou být přínosné a vést k cíli 