MÍSTNÍ SPRÁVA I. PrF MU v Brně © petr průcha, 2017

I. ORGANIZAČNÍ OTÁZKY, úvod do výuky Obsahové zaměření předmětu pojem a podstata místní a územní správy, přehled vývoje místní a územní správy na našem území od pol. 19. stol., vývojové evropské systémy místní správy, režim místní správy ve smyslu Evropské charty místní samosprávy, reforma územní veřejné správy po r. 1989, ústavně právní základy organizace a činnosti místní správy, zákonná úprava právního postavení obcí, zákonná úprava postavení krajů, vztahy obcí a krajů, normotvorná pravomoc územních samospráv, sankční pravomoc územních samospráv, základy právní úpravy regionálního rozvoje a jeho podpory, záruky zákonnosti v místní správě

Základní tematické okruhy písemných prací Obsah pojmu „místní správa“ a jeho legislativní vyjádření Vztahy pojmů místní správa a územní správa, místní samospráva a územní samospráva Vývoj územní samosprávy na našem území od r. 1849 do r. 1949 Charakteristika smíšeného modelu veřejné správy Reflexe principů ECHMS v našich aktuálních podmínkách Reforma územní veřejné správy v letech 1990 až 2002 Ústavní pojetí územní samosprávy Autonomie územní samosprávy a promítnutí tohoto principu do aktuálního právního postavení obcí Postavení a poslání zastupitelstva obce Práva a povinnosti člena zastupitelstva obce Vztahy zastupitelstva obce, rady obce a dalších orgánů obce Rozložení působnosti a pravomoci orgánů obcí, u nichž se nezřizuje rada; výhody a nevýhody Otázka tzv. přímé volby starosty Vztahy starosty a tajemníka obecního úřadu Postavení úředníků územních samosprávných celků Samostatná a přenesená působnost obcí, vzájemný poměr Místní referendum Kategorizace obcí, výhody a nevýhody Postavení městských částí či městských obvodů v územně členěném statutárním městě Hlavní město Praha jako územní samosprávná korporace Ústavně právní a zákonná východiska obecní normotvorby Limity obecní normotvorby dovozované z judikatury Ústavního soudu Sankční pravomoc obcí Vztahy obcí a krajů Podíl občanů na územní správě Výhody a nevýhody organizačního uspořádání regionů soudržnosti Povaha výkonu veřejné správy v činnosti regionů soudržnosti Vztahy územních samosprávných celků a regionů soudržnosti Zhodnocení režimu dozoru nad výkonem působnosti obcí Výhody a nevýhody režimu zásahů státu do výkonu samosprávy Vlastní téma

. Studijní prameny Ukončení předmětu Průcha, P.: Místní správa, MU Brno, 2011 Kopecký, M., Průcha, P., Havlan, P., Janeček, J.: Zákon o obcích, komentář, 2. vydání, Wolters Kluwer, Praha 2016, Kopecký, M.: Právní postavení obcí a krajů – základy komunálního práva, 2. vydání, Wolters Kluwer, Praha 2017 Místní správa v liberálních demokraciích :úvodní náčrt. Edited by J. A. Chandler, Translated by Jan Svatoň - Soňa Skulová, Brno, Doplněk, 1998 Evropská charta místní samosprávy (sdělení MZV č. 181/1999 Sb.) platná právní úprava, související judikatura Ukončení předmětu Vyžaduje se osobní účast ve výuce, zpracování seminární práce k dílčímu tématu (dle vlastního výběru zpracovatele) v rozsahu 8 – 10 stran. Předmět je ukončován kolokviem – ústní pohovor ve 3 – 5 členné skupince.

Vyloučení používání právních předpisů při přípravě a výkonu kolokvia Vyhlašuji, že jsem jako garant předmětu v souladu s čl. 11 odst. 2 Směrnice děkana č. 7/2012 O studiu v bakalářských a magisterských studijních programech rozhodl, že při přípravě a výkonu kolokvia z předmětu „Místní správa“ ve šk. r. 2017/18 nebude možné používat právní předpisy. V Brně dne 11.9. 2017 Prof.JUDr. Petr Průcha, CSc. Příloha: výtah z textu směrnice Směrnice děkana č. 7/2012 O studiu v bakalářských a magisterských studijních programech Článek 11 Používání právních předpisů při ukončení předmětů (1) Student má právo používat při přípravě a výkonu zkoušky, zápočtu a kolokvia nekomentované právní předpisy. U státní závěrečné zkoušky se právo používat nekomentované právní předpisy vztahuje na přípravu k výkonu zkoušky. V jejím průběhu lze použít nekomentované právní předpisy jen na výzvu zkoušejícího. (2) Používání nekomentovaných právních předpisů může vyloučit garant předmětu v případě, že tento postup bude vyhlášen do 14 dnů od zahájení výukového období semestru, ve kterém má být předmět danou formou ukončen.

II. POJEM A PODSTATA MÍSTNÍ SPRÁVY II. POJEM A PODSTATA MÍSTNÍ SPRÁVY a její místo či vymezení v rámci institutu veřejné správy Organizační a funkční pojetí místní správa nejnižší úrovní územní veřejné správy místní a územní správa protipólem správy centrální, resp. ústřední místní, resp. územní, státní správa (jako specializovaná VS) a místní, resp. územní, samospráva (jako VS s tzv. všeobecnou působností)

Místní, resp. územní, samospráva místní, resp. územní, samospráva v našich podmínkách – představována tzv. smíšeným modelem organizačně pouze samospráva, s přenesenou působností (nejblíže k tzv. rakouskému modelu)

III. CHARAKTERISTIKA VÝVOJOVÝCH MODELŮ ORGANIZACE EVROPSKÝCH SYSTÉMŮ MÍSTNÍ SPRÁVY smíšený -  německý (pův. pruský, později tzv. rakouský model (většina evropských zemí - Německo, Rakousko, Belgie, Holandsko, Itálie, Polsko, Slovensko, Maďarsko, severské země) dělený - nejblíže k tzv. francouzskému modelu (dnes se již blíží smíšenému modelu) výlučně samosprávný (self gowernment) – (na základní úrovni – obce) – anglický, resp.  anglosaský model (na vyšších úrovních (okresy, hrabství), taktéž státní správa – kombinace samosprávy a státní správy

IV. CHARAKTERISTIKA VÝVOJE MÍSTNÍ SPRÁVY NA NAŠEM ÚZEMÍ období před vznikem samostatného československého státu - Stadionovo prozatímní obecní zřízení – č. 170/1849 – „Die Grundfeste des freien Staates ist die freie Gemeinde“ (Základem svobodného státu je svobodná obec.) období I. republiky, dále po válce do r. 1949 - důraz na obecní samosprávu (byť s „národními výbory“), vedle obcí v několika případech dále tzv. vojenské újezdy 1949 – 1989 - místní správa ve formě správy státní (soustava „národních výborů“) od r. 1990 - revitalizace územní samosprávy, demokratická transformace, reforma a modernizace

K vývoji územněsprávního členění od 1.1. 1850 3 historické země (Čechy, Morava, Slezsko) 10 krajů + Praha 111 okresů po r. 1918 kraje opuštěny (pokusy o župy), v ČSR historické země + Slovensko a autonomní Podkarpatská Rus od 1.1.1928 (zák.č. 125/1927 Sb.z. a nař.) 2 historické země (Česká a Moravskoslezská) 148 okresů (103 + 45) od 15.3.1938 do 8/9. května 1945 Protektorát Čechy a Morava od 1.1.1949 země zrušeny 13 krajů + Praha 179 okresů od 11.4.1960 7 krajů + Praha 75 okresů

Samosprávné země Československa v letech 1928-1938 Před rokem 1918 byla země podkarpatská součástí uherské části monarchie.

. .

Země na půdorysu dnešní ČR - v letech 1945 - 1948 . Šedě země česká, země moravskoslezská - zeleně je vyznačena její moravská část, žlutě její slezská část, červeně moravské enklávy ve Slezsku

.

. K vývoji právní úpravy zákon č. 2/1918 Sb., jímž se zřizují nejvyšší Správní úřady ve státě československém ústavní dekret presidenta republiky č. 18/1944 Úředního věstníku československého, o národních výborech a prozatímním Národním shromáždění (vyz vyhláška MV č. 43/1945 Sb.) vl. nařízení č. 4/1945 Sb. , o volbě a pravomoci národních výborů dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb., o územní organizaci správy, vykonávané národními výbory zákon č. 280/1948 Sb., o krajském zřízení ústavní zákon č. 12/1954 Sb., o národních výborech zákon č. 13/1954 Sb., o národních výborech zákon č. 36/1960 Sb., o územním členěním státu na území dnešní ČR – 7 krajů plus Praha zákon č. 65/1960 Sb., o národních výborech zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech ústavní zákon č. 294/1990 Sb. (a navazující úprava – viz další témata)

Současný stav územněsprávního členění a místní, resp. územní správy územněsprávní členění (vč. stavu dle zákona č. 36/1960 Sb., ve znění pozdějších předpisů) obce (po r. 1960 cca 4 250 obcí) 75 okresů, od 1.1.1996 okres Jeseník ( dnes bez organizace všeobecné veřejné správy) 7 krajů obce, kraje - jako výsledek reforem po přelomu r. 1989/90 po r. 1990 přes 6 000 obcí, od r. 2000/2001 13 krajů + Praha 4 vojenské újezdy ( Boletice, Březová, Hradiště, Libavá - zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky) regiony soudržnosti (v návaznosti na zákon č. 248/2000 Sb.) 7 tzv. „NUTSů 2“ a hl.m. Praha

V. AKTUÁLNÍ STAV ÚZEMNÍ SPRÁVY V NAŠICH PODMÍNKÁCH. územní členění (vč. stavu dle zákona č. 36/1960 Sb., ve znění pozdějších předpisů) obce, kraje - jako výsledek reforem po přelomu r. 1989/90 specifika obecního „uspořádání“ (kategorizace obcí – tři kategorie, specifikem statutární města a hlavní město Praha)

kategorizace obcí městysy, města statutární města (25) ORGANIZACE OBCÍ kategorizace obcí obce (běžné) (6 259) obce s pověřeným obecním úřadem (388) obce s rozšířenou působností (205) městysy, města statutární města (25) hlavní město Praha pozn. : na úroveň obcí navazuje úroveň okresů (bez organizace všeobecné územní veřejné správy) a dále úroveň krajů, dotvářející „územní samosprávu“

NADOBECNÍ ÚROVEŇ Okresy (zachovány) okresní úřady - zrušeny „zůstaly“ jen některé územně dekoncentrované orgány státní správy s okresní působností Okresní správy sociálního zabezpečení

Okresy jako „vložené“ správní obvody pro výkon územní veřejné správy okresy (skladebně v rámci samosprávných krajů) od 11.4.1960 – 75 okresů

Kraje kraje - podle právní úpravy z r. 1960 samosprávné kraje - podle právní úpravy z r. 1997, uvedeny do života na přelomu r. 2000/2001

VI. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ v poloze vnější v poloze vnitřní vztah státu a samosprávy (dozor, kontrola, dopady regulatorní reformy) vztah samosprávy a občanů (uspokojování potřeb občanů, formy podílu občanů na územní samosprávě, vše ve spojení s ochranou a uplatňováním základních práv a svobod) vztah samosprávy a soukromého sektoru (tzv. partnerství veřejného a soukromého sektoru) v poloze vnitřní územní samospráva ve smyslu institucionálním úrovňovost počty, vzájemné vztahy

SHRNUTÍ, ZÁVĚR