PROTI KACÍŘSKÝM ČECHÁM KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY PROTI KACÍŘSKÝM ČECHÁM

První křížová výprava, bitva na Vítkově a Vyšehradě - v Praze narůstá konflikt mezi katolíky a kališníky - purkrabí ČENĚK Z VARTENBERKA obsadil Pražský hrad - v Brně se sešel Zikmund se zástupci českých stavů – požadavky kališnické šlechty – Zikmund vyčkává - počátek roku 1420 – první křížová výprava proti kacířským Čechám - Čeněk z Vartenberka přešel ke katolíkům – královská vojska držela Vyšehrad – Pražané očekávají pomoc táborského vojska - Jan Žižka nechá opevnit Vítkov jednoduchými stavbami 14. července 1420 – 30 000 křižáků je poraženo asi 9000 husitskými bojovníky - Zikmund se nechává narychlo korunovat českým králem - podzim 1420 – pokus o odvetu – porážka křižáků

Čáslavský sněm a čtyři artikuly pražské 3. - 7. červen 1421 Husitský sněm - v Čáslavi pod vlivem úspěchů v bojích s křižáky - odmítl platnost Zikmundovy korunovace českým králem – - usnesení čáslavského sněmu mělo šest hlavních bodů a dva dodatky - deklarovalo závaznost čtyř pražských artikulů a správou Českého království dočasně pověřilo dvacetičlennou vládu složenou ze zástupců vyšší a nižší šlechty i měšťanstva.

Křížové výpravy proti kacířským Čechám - léto 1421 organizovaná – II. křížová výprava – špatně koordinovaná u Žatce – porážka říšských knížat 1422 – Morava předána do správy ALBRECHTU HABSBURSKÉMU - Zikmundova armáda postupuje přes Moravu – snaha obsadit Kutnou Horu – žádost Žižkovi – na ústupu poráží armádu u Německého (Havlíčkova) Brodu - po smrti Jana Žižky - PROKOP HOLÝ O mládí jednoho z nejvýznamnějších husitských státníků prameny neprozrazují téměř nic. Víme, že v roce 1420 zamířil Prokop na Tábor, kde zprvu náležel mezi nejradikálnější kněze. Teprve roku 1426 se však v táborském svazu propracoval do popředí. Zaujal místo duchovního vůdce polní obce, nejvlivnější složky svazu, a zároveň tak fakticky stanul v čele všech táborů. S nimi se zúčastnil už bitvy před Ústím nad Labem a téměř všech dalších významných akcí.Prokopem bývá tradičně spojována pronikavá změna v husitské politice, především vůči zahraničí, nevyhýbající se ani jednání se Zikmundem Lucemburským, říšskými feudály a představiteli římské církve, měla zajistit husitům mezinárodní slyšení i uznání. Oficiální rozhovory husitské delegace s představiteli basilejského koncilu roku 1433 byly do značné míry výsledkem Prokopových politických schopností. Nikoli náhodou mu jeho protivníci v Basileji dali přízvisko Veliký. Když se ukázalo, že koncil husitský program nikdy nepřijme jako závaznou normu pro celé západní křesťanstvo, usiloval Prokop alespoň o jeho plné vítězství na území Čech a Moravy. Ani tu však neuspěl. V boji za svou vizi nalezl 30. 5. 1434 v bitvě u Lipan smrt.

Spanilé jzdy - Basilejský koncil a kompaktáta - III. křížová výprava – Ústí nad Labem – 1426 - IV. křížová výprava – bitva u Tachova – 1427 - projevuje se několikaletá vyčerpanost hospodářství + izolace Čech - husité přecházejí do ofenzivy – snaha vymanit se z blokády – SPANILÉ JÍZDY - sympatie nezískali – spíše hrůza a odpor – násilné prosazování kalicha (Morava, Slezsko, Rakousko, pobřeží Baltického moře) - V. křížová výprava – bitva u Domažlic – 1431 - naprosté fiasko – papežská kurie donucena s Čechy vyjednávat Vyobrazení husitského vojska v kutnohorském Starém zákoně - svolán Basilejský koncil – kardinál Julian Cesarini - - snaha rozložit husitské vyjednávače – Prokop Holý – až na jednání v Jihlavě 5. 7. 1436 – dojednána Basilejská kompaktáta – české země mají právo přijímat podobojí Text Písně vznešené koruny české o vítězství u Domažlic

Bitva u Lipan 30. květen 1434 K rozhodující bitvě došlo na polích mezi vesnicemi Lipany a Hřiby nedaleko Českého Brodu. Střetla se tu dvě vojska, vyznávající stejnou taktiku. I když táborsko-sirotčí oddíly zaujaly výhodnější pozici, podařil se jejich o něco početnějším nepřátelům skvělý manévr. Vylákali část protivníků z vozové hradby a vzápětí do ní sami pronikli. V nastalé řeži zahynuli na straně poražených Prokop Holý a dalších asi 1300 mužů. Několik stovek zajatých radikálů bylo upáleno v nedalekých stodolách. Bitva znamenala zánik sirotčího polního vojska a zároveň pronikavé oslabení táborské strany. Účelová aliance kališníků a katolíků se ihned po střetnutí rozpadla. Většina obyvatel Českých zemí výsledek lipanské bitvy uvítala. Otvíral totiž cestu k míru, který vyčerpaný stát tolik potřeboval. Cizina zase jásala nad porážkou kacířů, aniž věděla, že husitský problém ještě není vyřešen.