Myšlení Mgr. Vladimír Velešík

ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_1.SV.15 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Vytvořeno: listopad 2012 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ Tematický okruh Člověk jako jedinec Materiál slouží ke všeobecnému seznámení žáků s problematikou myšlení. Materiál je použit ve výkladové části hodiny. Pomůcky: interaktivní tabule.

Myšlení

Myšlení patří mezi poznávací psychické procesy → dochází k duševní manipulaci s vjemy, představami, pojmy a symboly za účelem řešení problémů, nalezení obecných zákonitostí a celkové analýzy světa rozlišujeme dvě úrovně: konkrétní (názorné) myšlení → vztahuje se k bezprostředně přítomným předmětům nebo dějům abstraktní (teoretické) myšlení → provádíme myšlenkové operace se složitějšími pojmy (pravda, rozum)

Kreativní myšlení kreativita = tvořivost, invence; zvláštní soubor schopností, které umožňují uměleckou, vědeckou nebo jinou tvůrčí činností styly myšlení: konvergentní myšlení → postupná a cílevědomá snaha nalézt řešení problému divergentní myšlení → kreativní a nekonvenční způsob nahlížení na problém z různých úhlů pohledu; podaří se nalézt originální a nečekané řešení brainstorming → kombinace obou stylů

Myšlenkové operace analýza → rozkládání celku na jednotlivé části syntéza → složení částí ve smysluplný celek srovnávání → hledání shod a rozdílů mezi jevy třídění → členění jevů na základě výsledků srovnání zobecnění → hledání společných vlastností jevů abstrakce → odhlédnutí od detailů ve prospěch celku konkretizace → důraz na detaily indukce → na základě jednotlivého se vyvozuje obecné dedukce → od obecného k jednotlivým úsudkům

Formy myšlení člověk vyjadřuje výsledky myšlení pomocí následujících forem: pojmy → nejjednodušší myšlenková forma; základní stavební kámen myšlení; zobecnění podstatných znaků určité skupiny jednotlivých předmětů nebo dějů; není totožný s pojmenováním myšlenky → toto pojmenování – slovo – je důležité ke sdělení myšlenky

Formy myšlení soudy → složitější forma myšlení; vyjadřuje vztah mezi pojmy; uplatňuje se logika; jsou vyjádřeny ve formě výroků (může to být věta, souvětí), u kterých rozlišujeme jejich pravdivost úsudky → nejsložitější forma myšlení; pochopení vztahů mezi soudy a vyjádření nového soudu úsudky dělíme na: induktivní deduktivní analogické

Myšlení a řeč myšlení se uskutečňuje a jeho výsledky se vyjadřují řečí rozvinuté lidské myšlení neexistuje bez řeči řeč je nástroj myšlené jazyk je prostředek dorozumívání, nástroj řeči; je utvářen pojmy komunikační prostředky: optické (gesta, mimika) akustické (řeč, jazyk) chemické (pach)

Vlastnosti myšlení hloubka → do jaké míry dokážeme proniknout k podstatným vlastnostem problému šířka → všestrannost a bohatost myšlení přesnost (logičnost) → schopnost výstižně postřehnout a formulovat pružnost (flexibilita) → snaha nalézt lepší a účinnější řešení kritičnost → nestrannost a objektivní posuzování; odmítání předsudků tvořivost → originalita

Fáze myšlení přípravná fáze inkubační fáze nápad, řešení (heuréka; aha-zážitek) verifikace

DOLEŽALOVÁ, Ladislava; VLKOVÁ, Marie. Občanský a společenský základ DOLEŽALOVÁ, Ladislava; VLKOVÁ, Marie. Občanský a společenský základ. Psychologie. Kralice na Hané: Computer Media s.r.o., 2010, ISBN 978-80-7402-060-5. BARTONÍČKOVÁ, Klára a kol. Občanský a společenskovědní základ. Přehled středoškolského učiva. Brno: Computer Press, a.s., 2011, ISBN 978-80-251-2631-8. EMMERT, František a kol. Odmaturuj ze společenských věd. Brno: DIDAKTIS, 2003, ISBN 80-86285-68-5. KOLEKT. Společenské vědy pro 1. ročník středních škol. Brno: DIDAKTIS spol. s r.o., 2009, ISBN 978-80-7358- 144-2.