Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Martina Slánská Kalhousová Název materiálu: VY_32_INOVACE_6_CLOVEK_ A_ SVET_14 Novověká filosofie Téma sady: Člověk a svět Obor, ročník: Obchodní akademie, 4. ročník Datum vytvoření: červenec 2013 Anotace: Racionalisté a empirici, Osvícenství, Německá klasická filosofie Metodický obsah: Výklad nového učiva, interaktivní opakování

Novověká filosofie Rozpad tradičního středověkého feudalismu Rozvoj přírodních věd (viz. renesance) Přírodovědecké zkoumání a zákony se stávají vzorem pro filosofické poznání Emancipace filosofie od náboženství Filosofie řeší hlavně tyto problémy: Který způsob poznání vede k pravdě (smyslové či rozumová) a jak člověk poznává (gnoseologie)

„Je pense donc je suis.“ „Cogito ergo sum.“ Racionalisté Důraz kladen na rozum René Descartes (1596 - 1650) Díla: Rozprava o metodě, Meditace o první filosofii Dualista (substance myslící - duch a rozprostraněná - hmota) „Dejte mi pevný bod a já pohnu světem.“ Pochybuje tedy o VŠEM (metodická skepse) Jediná věc, o které se nedá pochybovat je, že pochybuje Pochybování je formou myšlení = výchozí bod „Je pense donc je suis.“ „Cogito ergo sum.“ „Myslím, tedy jsem.“

Gottfried Wilhelm Leibniz (1646-1716) Racionalisté Baruch Spinoza (1632 - 1677) Svou filosofickou koncepci přírody vytváří metodou dedukce z Descartovy definice substance Vyvozuje, že je jediná substance, která sjednocuje všechny tři principy SUBSTANCE = BŮH = PŘÍRODA Gottfried Wilhelm Leibniz (1646-1716) Kritika Descarta i Spinozy Pluralistický ontologický systém Svět skládá z monád, které jsou Bohem stvořená, nedělitelná dynamická jsoucna duchovní povahy

Předchůdce Francis Bacon (1561 - 1626) Empirici Veškeré poznání, které člověk má, pochází ze zkušenosti Předchůdce Francis Bacon (1561 - 1626) Pojal úmysl reformovat veškeré vědění „Vědění je moc.“ K dosažení cíle potřebuje správnou metodu: indukce Je třeba zbavit se předsudků (omylů) = idolů Idoly rodu, jeskyně, trhu, divadla Dílo: Nové Organon (kritizuje Aristotela) Dílo: Nová Atlantida (vize budoucí společnosti)

Empirismus - Senzualismus John Locke (1632 – 1704) Anglický lékař, právník, filosof Lidský rozum je nepopsaná deska (tabula rasa) Rozlišuje moc zákonodárnou a výkonnou George Berkeley (1685 - 1753) „Být, znamená být vnímán.“ – kromě Boha žádná skutečnost mimo mysl neexistuje David Hume (1711 - 1776) Rozvoj teorie poznání až k agnosticismu Věci nepoznáváme, jak jsou, ale jak se sdružují, seřazují v naší mysli

Francouzské osvícenství Myšlenkový směr 18.století, kořeny v Anglii Důraz kladen na rozum, lidskou svobodu, demokracii a pokrok Odmítání náboženské zjevování pravdy Vznik Encyklopedie – Denis Diderot Montesquieu – moc soudní Voltaire – deista, polemika s Libnizem J. J. Rousseau – Rozprava o vědách a umění, Emil, čili o výchově

Německá klasická filosofie Vyvrcholení novověké filosofie Kritické zhodnocení racionalismus, empirismu a osvícenství Immanuel Kant (1724 – 1804) Apriorní (předem dané) zákony v naší mysli, podle nichž uspořádáváme naše poznatky Kategorický imperativ Johann Gottlieb Fichte (1762 – 1814) Rozvíjel a přetvářel Kantův odkaz v duchu německého romantismu

Německá klasická filosofie Friedrich Wilhelm Joseph Schelling(1775 – 1854) Inspiroval Hegela Zakladatel iracionalistické filosofie 19. století Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1762 – 1814) Vytvořil vrcholný filosofický systém německé klasické filosofie Svět, absolutno ztotožnil s myslícím vědomím (absolutní duch) Absolutní duch se vyvíjí a na vrcholném stupni svého vývoje dokáže poznávat sám sebe prostřednictvím dějin

Vytvořte správnou dvojici G. Bereley, R. Descartes, Empirismus, G. W. F. Hegel, I. Kant, G. W. Leibniz, J. Locke, Montesquieu, Osvícenství, Racionalismus, F. W. J. Schelling Filosofie 18. století „Myslím, tedy jsem.“ Tabula rasa Absolutní duch „Být znamená být vnímán.“ Poznáváme rozumem Svět je tvořen monádami Apriorní formy poznávání Poznáváme zkušeností Předchůdce iracionalistů Moc soudní Osvícenství R. Descartes J. Locke G. W. F. Hegel G. Berkeley Racionalismus G. W. Leibniz I. Kant Empirismus F. W. J. Schelling Montesquieu

Zdroje a autorská práva DUDÁK, Vladislav. a kol. Občanská nauka pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2005, 326 s. ISBN 80-7235-233-4. STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filosofie. Vyd 8., V KNA 2. Překlad Miroslav Petříček, Petr Rezek, Karel Šprunk. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007, 653 s. Studium (Karmelitánské nakladatelství), sv. 2. ISBN 978-807-1952-060. Dílo smí být dále šířeno pod licencí CC BY-SA. Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Všechna neocitovaná autorská díla jsou dílem autora. Všechny neocitované kliparty a další grafické objekty jsou součástí prostředků výukového sw Smart Notebook a MS Office.