DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0967 Název projektu Zlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školy Matiční gymnázium Ostrava,Dr. Šmerala 25/2565, 728 04, Ostrava Název materiálu Empedoklés Autor Jana Trčková Tematický okruh Základy společenských věd – Základy filosofie Ročník 3. ročník Vytvořeno 16. 6. 2013 Anotace Cílem těchto pracovních listů je na konkrétních textech a s konkrétními úkoly pochopit přínos Empedoklovy filosofie. Metodický pokyn Studenti mohou s pracovním listem smysluplně pracovat až po probrání základů filosofie Empedokla. Jednotlivé úkoly pak slouží k procvičení a k nalezení širších souvislostí v celku antické filosofie. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

Empedoklés Pracovní list

1. Pozorně si přečtěte text Empedoklés tvrdil, že hlavním důvodem neshody Parmenida a Herakleita je fakt, že předpokládají existenci jediného základního prvku. Kdyby takový prvek existoval, byla by propast mezi tím, co nám říká rozum, a tím, co vidíme na vlastní oči, nepřekonatelná. Došel tedy k názoru, že představu jediného základního prvku je třeba zavrhnout, v přírodě nemůže být jen jeden základní prvek. Nacházejí se v ní celkem čtyři takové pralátky, živly nebo kořeny, jak je nazýval. Pojmenoval je země, vzduch, oheň a voda.

2. Odpovězte: Na koho z předchozích filosofů Empedoklés zjevně navazuje? Vyjmenujte jeho základní živly. Do které filosofické kategorie ho řadíme, jestliže má více základních prvků?

3. Správné odpovědi Empedoklés navazuje na Thaléta, Anaximena, Hérakleita. Jeho základní živly jsou země, vzduch, oheň a voda. Empedoklés pracuje s více základními prvky, je tedy pluralista.

4. Opět prostudujte následující text: Všechny přeměny v přírodě jsou tedy vyvolány tím, že tyto čtyři pralátky se spolu slučují a zase oddělují. Neboť všechno se skládá ze země i ze vzduchu, z ohně i z vody, ale v různě namíchaném poměru. Když květina nebo zvíře zemře, všechny čtyři prvky se zase od sebe oddělí. Takové změny můžeme pozorovat pouhým okem. Empedoklés možná pozoroval, jak hoří kus dřeva, při němž probíhá rozkládání látek. Dřevo syčí a prská, to je voda. Vychází z něj kouř, to je vzduch. Oheň vidíme a nakonec, když plamen uhasne, zůstane na něm něco ležet – popel neboli země.

5. Odpovězte: a) Které poznání, rozdílně od eleatů, Empedoklés také uznává? Doložte z textu. b) Jakým způsobem jsou vyvolány přeměny v přírodě?

6. Správné odpovědi: Empedoklés uznává také poznání smyslové – oko (vidí), ucho (poslouchá), hmat (popel)……. b) Všechny přeměny v přírodě jsou vyvolány slučováním a oddělováním jednotlivých pralátek.

7. Pozorně přečtěte: Empedoklés přemýšlel také nad tím, jaká je skutečná příčina, že spojí-li se prvky dohromady, vznikne nový život? A co způso – buje, že tato směs, kupříkladu květina, se znovu rozloží? Napadlo ho, že v přírodě musí působit dvě různé síly. Nazval je láskou a svárem. Spojování živlů je projevem lásky a rozkládání projevem sváru. Rozlišuje mezi látkou (čtyři živly) a silou (láska a svár). I dnešní věda rozlišuje mezi základními živly a přírodními silami.

8. Odpovězte: Co podle Empedokla vlastně způsobuje v přírodě vznikání a zanikání? Jak nazývá spojování živlů a jak rozkládání živlů? Čím je autor blízký současné přírodovědě?

9. Správné odpovědi: Vznikání a zanikání v přírodě způsobují dvě síly, jedna spojuje a druhá rozkládá. Spojování živlů pak nazývá láskou a jejich rozkládání svárem. Moderní přírodovědě je blízký tím, že počítá s látkami, živly, a s přírodními silami, láskou a svárem.

10. Správně přiřaďte: 1 látka (živly) 2 podle počtu pralátek 3 síly 4 poznání A láska a svár B pluralista C uznává smysly D země, vzduch, oheň, voda

11. Správné odpovědi: 1d 2B 3A 4C

12. Doplňte: 1. Všechny přeměny v přírodě jsou vyvolány tím, že čtyři pralátky se spolu ………. a zase ………… . 2. Spojování živlů je projevem …….. a jejich rozkládání zase ………. 3. Empedoklés svým učením o základních prvcích navazuje na …………. . 4. Rozdílně od eleatů však prosazoval také poznání ……….. .

13. Správné odpovědi: Slučují a zase oddělují. Lásky a sváru. Tháleta, Anaximena, Hérakleita. Smyslové.

14. A na závěr jedna zajímavost: S úmyslem posílit rozšířený názor, že je bohem (Empedoklés sám byl o svém božství přesvědčen), vrhl se prý podle antické tradice do kráteru Etny, aby tak byly zahlazeny všechny stopy o jeho smrti a mohla se vytvořit legenda o jeho nadpřirozeném konci. Sopka prý však jeho záměr zmařila tím, že vyvrhla jeden jeho střevíc.

Použitá literatura GAARDER, Jostein. Sofiin svět: Román o dějinách filosofie. První vydání. Košice: Knižná dielňa Timotej, 1995. NOVOTNÝ, Zdeněk. Jak (se) učit filosofii. 1. vyd. Překlad David Mik. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2004, 143 s. Dějiny filosofie (Olomouc), díl 1. ISBN 80-718-2179-9. RICKEN, Friedo. Antická filosofie. 1. vyd. Překlad David Mik. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1999, 230 s. díl 1. ISBN 80-718-2092-X.