JAK MŮŽE PAPOUŠEK ŠEDÝ PRODUKOVAT LIDSKOU ŘEČ Martin Matuštík

Je zřejmé, že papoušek zapojuje i mozkové mechanismy (nejedná se čistou nápodobu zvuků) Nicméně je nám známo málo informací o tom, jak papoušci využívají své vokální plochy k výrobě zvuků Proto byly udělány magnetické rezonance, následně pitvy a také počítačové tomografie s cílem vytvořit model o velikostech různých dutin hlasového traktu a teoretický model jeho tvorby řeči

Stejně jako u lidí je výroba řeči u papoušků velice komplexní proces s mnoha strukturami, které jsou nakonfigurované pro každý samostatný zvuk Zvuk v ptačím vokálním systému je produkován zpěvným ústrojím Syrinx, které je obdobou lidských hlasivek a nachází se v místě, kde se průdušnice rozděluje na dvě průdušky a má tvar obráceného Y I když papoušci nemají zuby a rty a morfologie jejich akustického ústrojí se liší od toho lidského, tak jejich akustická zdatnost je velice podobná té lidské

Papoušek šedý má trochu specifičtější vokální ústrojí, umístění chrupavek se liší a jsou na rozdíl od jiných pěvců rovné a jsou umístěné na okraji zvukového otvoru, což jim umožňuje lepší kontrolu nad tvorbou zvuků Akustické účinky těchto technických specifikací umožnují, že papoušek může kontrolovat periodicitu a frekvence jeho zvukových projevů, dává jim určitý řad a smyslnost Syrinx u papoušků a zpěvných ptáků je pořád ve výzkumu, nicméně podle Scanlana (1988) právě specifická stavba hlasivek papouška šedého je onen fakt, proč může papoušek produkovat lidskou řeč

Schéma zpěvného ústrojí. 1 poslední volný chrupavčitý prstenec 2 průdušnice 3 první skupina zpěvných prstenců 4 jazýček 5 vnější hlasivkový pysk 6 vnitřní hlasivkový pysk 7 druhá skupina zpěvných prstenců 8 průduška 9 chrupavka průdušek

U zpěvných ptáků hodně záleží na délce zpěvného traktu tj U zpěvných ptáků hodně záleží na délce zpěvného traktu tj. na délce průdušnice a následně průdušek, která má za následek rezonanční schopnosti, čili schopnost zpěvu se u různých druhů liší U papouška šedého měří průdušnice cca 11cm a je složena ze spousty osifikovaných kroužků, ty se můžou navzájem překrývat, prodlužovat při tvorbě řeči nebo dokonce ohýbat Na rozdíl od lidského hrtanu papoušci postrádají vibrační prvky, které jsou produkce zvuku schopny

Podle výzkumu se ukazuje, že papoušek při vokalizaci nepoužívá hrtan, ten je pouze vnějším svalstvem pohybován O tvorbu zvuku se stará syrinx, hrtan by mohl omezit vokalizaci hrtanové přepážky, čímž by měnil rezonanční plochu papouška U papouškovitých má významnou roli jazýček, který má unikátní stavbu a svalstvo Tento jazýček se pravděpodobně vyvinul k jídlu, nicméně hraje významnou roli v hlasové schopnosti těchto ptáků Skládá se ze tří kloubů, šesti vnějších a sedmi vnitřních párů jazykových svalů

Tato jedinečná konstrukce umožňuje mimořádně flexibilní pohyb hrtanové záklopky, ale také umožňuje určité pohyby průdušnice Nottebohm (1976) navrhl, že papoušci mohou hravě upravit tvar a následně rezonanční vlastnosti hlasového traktu Důležitou roli hraje také zobák papoušků, který se zasluhuje nejen o vizuální efekt, ale také dokáže měnit amplitudu a frekvenci během vokalizace Spodní čelist papouška má široký rozsah pohybu, významné pro vokalizaci

Výzkum naznačuje, že tím, že papoušek dokáže produkovat samohlásky s převážně uzavřeným zobákem, vytváří štěrbinovou trubici, čímž prodlužuje své nosní dutiny a tím snižuje negativní vlivy na zvukovou tvorbu O morfologii nosních dutin papoušků se toho ví málo, ale už teď je jasné, že se význačně podílí na jeho vokalizaci, stejně tomu jako to je u člověka Vzduch se pohybuje mezi hltanem a nosními dutinami přes choanu (zadní otvor dutiny nosní), která je orámovaná párovými záhyby Elasticita těchto záhybů má veliký vliv na vokalizaci a zvukovou energii, která se přenáší z hltanu právě do této nosní dutiny

Stejně jako lidi i papoušci používají k vokalizaci spodní čelist a polohu jazyka, která může být přední vysoká či zadní nízká, což má vliv na produkci samohlásek, podle tohoto schématu se také vytvořil dvoukomorový model papouščí vokalizace, která má podobnou analogii s modelem lidským Pro každou samohlásku rentgenové snímky ukazují různé pozice pro průdušnici, část hrtanu, páteře, zobáku a lebky, tudíž se jedná o velice komplexí mechanismus Například se ukázalo, že velký význam pro tvorbu samohlásek má úhel zobáku, oproti pouhému natočení hlavy

Obecně se dá říci že pro samohlásku (i) je výrazně otevřený zobák oproti horizontální horní čelisti, dále je také typická neprodloužená průdušnice a jazyk je v přední čelní pozici, tím se vokální rezonance zvyšuje Čímž se liší od lidí, protože my při samohlásce (i) téměř ústa neotvíráme Pro samohlásku (a) je značný kontrast, zobák je téměř zavřený, průdušnice prodloužena, čímž se snižuje vokální rezonance, se zadní pozicí jazyku s nadřazenou pozicí hrtanové záklopky Opět se liší od lidí, protože my při samohlásce (a) značně ústa otvíráme

Zdroj : Pepperberg (1999) The Alex Studies