Název: VY_32_INOVACE_17_D7 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2313 Název školy: Základní škola Městec Králové Autor: Mgr. Hana Míčová Název: VY_32_INOVACE_17_D7 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2313 Téma: Karel IV. Anotace: Výkladová prezentace o vládě Karla IV. Datum: 7. 3. 2013

Karel IV. Výkladová prezentace

Karel IV. Zobrazení Karla IV. na deskovém obraze mistra Theodorika Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi v Národní galerii v Praze – detail.

Dětství Karla IV. Byl synem Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Při křtu dostal jméno Václav odkazující na slavné přemyslovské předky. Eliška Přemyslovna

Kvůli sporům mezi rodiči byl brzy odloučen od matky, Jan ho držel nejprve na Lokti, později na Křivoklátu. V šesti letech byl poslán na vychování na francouzský královský dvůr, ke svému strýci Karlu IV. Sličnému. Zde přijal při biřmování jméno Karel. Křivoklát

Vzdělání příštího krále Na francouzském královském dvoře získal Karel IV. velmi dobré vzdělání. Od svého strýce se učil umění vládnout, jeho vychovatelé ho učili číst a psát v latině, francouzštině, uměl i německy a italsky. Češtinu sice zapomněl, ale po návratu do Čech se ji opět naučil, jak zmiňuje ve svém životopisu. Studoval na pařížské universitě. Součástí výchovy byla i jízda na koni a dovednosti rytíře.

Markrabě moravský V patnácti letech byl svým otcem poslán do severní Itálie, aby tam spravoval državy získané Janem Lucemburským. Roku 1333 se na jednání v městě Meranu setkal s českými pány, kteří sem doprovázeli jeho otce Jana. Ti ho přemluvili k návratu do Čech. Král Jan mu krátce nato udělil titul markraběte moravského.

Návrat do Čech O svém návratu do Čech napsal Karel ve svém latinsky psaném životopisu zvaném Vita Caroli: (Život Karlův) „…A tak, když jsme byli přišli do Čech, nenalezli jsme ani otce, ani matky, ani bratra, ani sester, aniž koho známého. Také řeč českou jsme úplně zapomněli, ale později jsme se jí opět naučili, takže jsme mluvili a rozuměli jako každý jiný Čech... Toto království jsme nalezli tak zpustošené, že jsme nenašli ani jediného hradu svobodného, který by nebyl zastaven se všemi královskými statky, takže jsme neměli, kde bychom přebývali, leč v domech měšťanských jako jiný měšťan.“  

Jako markrabě moravský se Karel pokusil dát zemi co nejdříve do pořádku. Vykoupil několik důležitých hradů, snažil se získat zpět zastavená města, dal opravit Pražský hrad. Dobové zobrazení markraběte Karla v Gelnhausenově kodexu ho představuje jako vladaře, v ruce drží praporec s moravskou orlicí.

Poslední roky krále Jana Po letech sporů s otcem se oba Lucemburkové smířili. Roku 1344 společným úsilím dosáhli s podporou nového papeže Klementa VI. zřízení pražského arcibiskupství a téhož roku položili společně základní kámen Chrámu svatého Víta. Roku 1346 byl Karel díky Janově obratné diplomacii a podpoře Klementa VI., který býval Karlovým vychovatelem, zvolen římským králem.

Karlova korunovace Když Jan Lucemburský krátce poté roku 1346 u Kresčaku padl stal se Karel římským a českým králem. Roku 1347 byl slavnostně korunován novou svatováclavskou korunou.

Rok 1348 byl pro Karla IV. rokem velkých činů a rozhodnutí: Založil Nové Město pražské, aby se tak Praha zařadila mezi významná evropská města. Založil v Praze vysoké učení – Karlovu universitu. Jako římský král vymezil postavené českých zemí vůči svaté říši římské. Poprvé použil pro stát název Koruna česká. Patřily sem Čechy, Morava, Slezsko.

Po smrti Matyáše z Arrasu, prvního. stavitele Chrámu svatého Víta, Po smrti Matyáše z Arrasu, prvního stavitele Chrámu svatého Víta, přebírá stavbu chrámu a kaple svatého Václava Petr Parléř a začíná další etapa výstavby katedrály. Byl položen základní kámen Karlštejna, hradu, který měl ochraňovat české a říšské korunovační klenoty a ostatky svatých, relikvie, které hluboce věřící Karel považoval za záštitu země.

2. 1. Hrad Karlštejn 3.

Zakládací listina Karlovy university

Založení university Karlovy: Karel IV. chtěl povznést vzdělanost v zemi. Uvědomoval si důležitost vzdělání, sám studoval svobodná umění na pařížské universitě. Vzdělanost spojoval s hospodářským rozkvětem země. Založení university mělo posílit význam českého království v Evropě. Chtěl do Čech přilákat vzdělance z okolních zemí.

Vstup do historické části Karolina, kde se dnes konají promoce a jiná slavnostní shromáždění.

Karel IV., císař římský Roku 1355 podnikl Karel korunovační jízdu do Říma. K branám Říma ho doprovodily čtyři tisíce rytířů. Byl slavnostně korunován císařem v bazilice svatého Petra. Společně s ním byla korunována i jeho třetí manželka Anna Svídnická. Jako císař římský vydal roku 1356 Zlatou bulu, ve které upravuje poměry ve svaté říši římské , především volbu císaře, a posiluje samostatnost a nezávislost českého království vůči říši.

Sňatková politika Karel výhodnými sňatky rozšířil významně své území. Sňatky jeho synů a dcer mu zase získaly cenné politické spojence. K českým zemím sňatky, koupí a výměnami připojil celé Slezsko, Horní a Dolní Lužici, Falc, Braniborsko a řadu území v říši.

Zobrazení Karla IV. a jeho první manželky Blanky z Valois v Karlově životopisu z roku 1475. Další Karlovy manželky: Anna Falcká, se kterou získal Horní Falc Anna Svídnická, díky níž Karel připojil Horní a Dolní Lužici Alžběta Pomořanská – díky ní mohl Karel vznést nárok na Braniborsko a vojenskou silou ho připojit ke Koruně české.

Petr Parléř vytvořil podobizny manželek Alžběta Pomořanská Anna Falcká Anna Svídnická Petr Parléř vytvořil podobizny manželek Karla IV. pro triforium Chrámu svatého Víta.

Koruna česká Rozsah státu za Karla IV.

Konec vlády Karla IV. Roku 1376 prosadil korunovaci svého syna a dědice trůnu Václava IV. římskám králem. Už dříve ho nechal korunovat králem českým. Korunovací ještě za svého života chtěl zajistit Václavovi pevnější postavení. V posledních letech života se Karel IV. zasazoval o návrat papeže z Avignonu do Říma, chtěl zabránit dvojpapežství. Karel zemřel roku 1378 na následky úrazu, když po zlomenině krčku dostal zápal plic.

Citováno v licenci Wikimedia Commons 7. 3. 2013 Snímek 4: Karel IV. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/16/Charles_IV-John_Ocko_votive_picture-fragment.jpg/410px-Charles_IV-John_Ocko_votive_picture-fragment.jpg Snímek 5: Eliška Přemyslovna http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/38/Eliska_premyslovna.jpg/386px-Eliska_premyslovna.jpg Snímek 6: Křivoklát http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/78/K%C5%99ivokl%C3%A1t%2C_hrad_z_vyhl%C3%ADdky.jpg/450px-K%C5%99ivokl%C3%A1t%2C_hrad_z_vyhl%C3%ADdky.jpg Snímek 9: Vita Caroli http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_IV. Snímek 10: Karel IV. Jako markrabě Moravský v Kodexu Gelnhausenově http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Karolus_Moravius.jpg/196px-Karolus_Moravius.jpg Snímek 11: Svatováclavská koruna http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/B%C3%B6hmen_Reichskleinodien_-Krone_1.jpg/220px-B%C3%B6hmen_Reichskleinodien_-_Krone_1.jpg Snímek 14: Karlštejn 1 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/15/Karl%C5%A1tejn.JPG/800px-Karl%C5%A1tejn.JPG Karlštejn 2 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Hrad_Karl%C5%A1tejn.jpg/800px-Hrad_Karl%C5%A1tejn.jpg Karlštejn 3 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Burgkarlstein02.jpg/619px-Burgkarlstein02.jpg

Citováno v licenci Wikimedia Commons 7. 3. 2013 Snímek 15: Zakládací listina Karlovy university http://www.cuni.cz/UK-145-version1-listina2.jpg Snímek 17: Karolinum http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/38/Prague_Charles_University.JPG/120px-Prague_Charles_University.JPG Snímek 20: Karel IV. s Blankou z Valois http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/87/Karl_IV_Blanca_Valois.jpg Snímek 21: Parléřovy busty manželek Karla IV. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d0/Anna_von_der_Pfalz.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/af/Anna_von_Schweidnitz.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/21/Eli%C5%A1ka_Pomo%C5%99ansk%C3%A1.jpg Snímek 22: Země Koruny české za Karla IV. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/76/Karel-IV..jpg