NÁZEV ŠKOLY: ZŠ DOLNÍ BENEŠOV AUTOR: MGR. ADELHEIDA RYCKOVÁ NÁZEV:VY_32_INOVACE_02_PRVOUKA 3.R. TEMA: Z HISTORIE DOLNÍHO BENEŠOVA ČÍSLO PROJEKTU:cz.1.07/1.4.00/21.1262

Anotace: Stručná historie Dolního Benešova Slavní rodáci Dobové fotografie Kulturní památky žáci pracují na interaktivní tabuli fixem správné řešení se objeví po kliknutí

Něco z historie města Mocný šlechtický rod Benešoviců, z něhož pocházeli slavní páni z Kravař, zvěčnil své jméno v osadě, připomínané poprvé v listině z r. 1312. Benešov se stal významným panským sídlem. Drahotušové vymohli na králi Vladislavovi Jagelonském 9.4.1493 povýšení Benešova na město s udělením práva jarmarku a týdenního trhu. Město dostalo právo pečetit zeleným voskem a v erbu mělo štiku držící plotici v tlamě. Drahotušové osvobodili měšťany od robot a poskytli právo vařit pivo. Koncem 16.století vymřeli po meči. Zdejší tvrz ze 14.století byla na přelomu 16. a 17. století přestavěna na renesanční zámek.

V majetkové držbě Mošovské a jejich dědice r V majetkové držbě Mošovské a jejich dědice r. 1710 vystřídali baroni Kalkreutové, r. 1774 Henneberkové a r. 1846 Rothschildové. V roce 1890 byla v Benešově postavena továrna D.J.Holuschi jako strojírna, slévárna a výrobna obráběcích strojů. Rothschildové zde vybudovali elektrárnu. Po připojení Dolního Benešova k ČR mělo r. 1921 město rozlohu 1074 ha, 241 domů, školu z r. 1837, 3 hostince a Koskovu pilu. Moravskoslezská armaturka se stavěla v letech 1949 - 1953 a pro ni v r. 1951 byla postaveno podnikové sídliště Osada míru.

Do seznamu kulturních památek byl zařazen již výše zmíněný zámek se zámeckým parkem, kostel sv.Martina, přestavěný r. 1747 s věží z r. 1860, kostnice z 18.století, pseudogotická kaple od F.Exnera z Brém, barokní socha Immaculaty z r. 1784 na náměstí Cypriana Lellka.

Slavní rodáci Cyprian Lelek Narodil se 20.října 1812 v Dolním Benešově. Otec Jiří Lelek byl kožešníkem a patřil mezi benešovské měšťany. Matka pocházela z rodu Kladivova. Rodina byla poměrně zámožná, zabývali se i zemědělstvím. Cyprian byl nejstarší syn a protože se dobře učil , dali jej rodiče na studie. V roce 1822 studoval na hlavní škole v Opavě. Roku 1832 maturuje na gymnáziu v Hlubčicích. Odsud odchází do Vratislavi, kde vystudoval bohosloveckou fakultu. Velký vliv na jeho vývoj má v této době český učenec Jan Evangelista Purkyně. V roce 1835 se Lelek stává pomocným knězem v Bavorově. Od roku 1839 - 1849 působí jako kaplan v Hlučíně a celých 28 let až do své smrti působí jako hlavní kaplan opět ve Wodce u Hlubčic. Zemřel náhle 26.4.1883 a je pochován na hřbitově ve Wodce u Hlubčic.

Cyprian Lelek nebyl jen duchovním správcem, ale vykonával funkci místního školního inspektora, byl spisovatelem, sběratelem národních písní, novinářem i politikem. Spolu se svými českými přáteli se snažil o zachování českého jazyka. Napsal český slabikář a čítanku, podle které se vyučovalo na moravských školách ještě v roce 1873. V revolučních letech 1848 -1849 vystupoval jako mluvčí pruských Moravců, ale také jako představitel Poláků.

Vilém Balarin (11.3.1894 - 1978)- malíř Narodil se v selské rodině v Zábřehu u Hlučína a již od mládí se projevoval jeho výtvarný talent. Studoval v Ratiboři a na královské akademii výtvarných umění ve Vratislavi. Od poloviny dvacátých let podnikal pravidelné studijní cesty do Vídně a seznamoval se s moderním malířstvím. Válka znamená pro umělce ztrátu zaměstnání a odchází ze Zábřehu. Po válce žije v Hlučíně, ale jeho tvorba je nedoceněna a prakticky neznáma. Teprve v roce 1956, kdy vystavuje při příležitosti 700. výročí města Hlučína, stává se známým širší veřejnosti. Od roku 1969 vystavuje pravidelně v Opavě se skupinou X. Maloval portréty, figurální kompozice, koně, krajiny i zátiší.

Ondřej z Benešova Úspěšný obhájce Opavy za ruského vpádu knížete Danila. Beneš z Drahotuš /zemřel 1569/ Komorník knížectví krnovského a statečný obhájce češtiny i zemských práv. Páter Cyprian Lelek /1812-1883/ Novinář, kněz, účastník frankfurtského sněmu a autor Opisu Slezska. Ernst Dubový /1891-1945/ Autor četných teologických spisů. Heinrich Dominik /1882-1974/ Autor německy psaných divadelních her.

Dobové fotografie

Citace www.dolnibenesov.cz. [online]. [cit. 2012-09-10]. (se souhlasem MÚ Dolní Benešov) Text upraven autorem 10.9.2012