Dějiny města Svitavy – židovské osídlení Ivana Pavlišová

ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_4.DE.05 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Vytvořeno: leden 2014 Ročník: 3. roč. - čtyřleté gymnázium (RVP-G), 7. roč. - osmileté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Kulturní a regionální dějiny Materiál slouží k výuce regionálních dějin. Navazuje na obecné dějiny, které konkretizuje na nejbližší okolí. Zároveň slouží jako doplnění projektu Holocaust, který je připraven pro žáky čtyřletého i vyššího stupně osmiletého gymnázia.

Počátky židovského osídlení na Moravě Počátky židovského osídlení na Moravě spadají do druhé poloviny 11. století, do doby Přemysla Otakara II., který zřejmě vydal spis Statuta Judaeorum a v něm upravil právní postavení Židů u nás: byli pod přímou ochranou panovníka a jemu odváděli daně. Proto se v té době také židovské osídlení soustředilo převážně do královských měst. Další impuls pak přišel za vlády Lucemburků, kteří podporovali rozšíření židovského osídlení na Moravě z důvodu vyšších příjmů do královské pokladny.

Roku 1322 Jan Lucemburský dovolil olomouckému biskupovi usadit v biskupských městech Kroměříž, Mohelnice, Svitavy a Vyškov „po jednom Židovi lichevním“, tzn. jedné židovské rodině. Podobná privilegia postupně získávala také města v okolí, například první zmínka o židovském osídlení v Boskovicích pochází z roku 1343. Již ve 14. století žili Židé také v Litomyšli anebo v Jevíčku.

První židovská jména ve Svitavách Další informace o židovských obyvatelích ve Svitavách pocházejí až z 18. století. Prvním doloženým židovským jménem, a to k roku 1715, je Jakob Donata z Boskovic, který se stal nájemcem vinopalny a jirchárny (koželužny) ve Čtyřiceti Lánech. Druhé jméno se objevilo až o sto let později, a to jméno dalšího nájemce Michaela Zeissla.

Vznik židovské náboženské obce Počet obyvatel hebrejského vyznání v 9. století stoupal, Židé do města přicházeli především z Boskovic. K roku 1888 byl založena židovská náboženská obec, nejdříve pod správou boskovického rabinátu, posléze se osamostatnila. Patřila k nejmladším na Moravě.

Významné osobnosti židovské náboženské obce Felix Kantner: židovský rabín ve Svitavách, roku 1902 vysvětil synagogu. Zemřel roku 1932 a je pochován na zdejším židovském hřbitově. Daniel Fink Josef Stein

Hřbitov a synagoga Prvním počinem obce bylo založení židovského hřbitova na dnešní Olomoucké ulici a vytvoření několika charitních institucí. Na hřbitově bylo do roku 1838 pohřbeno 117 dospělých a 17 dětí. Velké úsilí směřovalo k postavení synagogy. Stála na tehdejší ulici Tempelgasse na místě dnešního autobusového nádraží a byla vysvěcena roku 1902. Synagoga a dnešní pohled na místo, kde stávala

Počty židovských obyvatel Při sčítání lidu se většina Židů přihlásila k německé národnosti. Osob hlásících se k židovské národnosti bylo v roce 1930 jenom 20, avšak k židovské víře se přihlásilo 168 lidí. Podle městského seznamu z roku 1938 žilo ve Svitavách přes 70 židovských rodin.

Křišťálová noc Během protižidovského pogromu, tzv. křišťálové noci, 10. listopadu 1938 byla zapálena i synagoga ve Svitavách. Obklopily ji policejní oddíly i hasiči, avšak pouze dohlíželi, aby se plameny nerozšířily na okolní zástavbu. Z chrámu po dohoření zůstaly jen obvodové zdi, které byly později strženy, a na místě někdejší modlitebny byl vysazen park pojmenovaný Lübeckerplatz na počest pluku nacistické armády, který obsadil 10. října 1938 město.

Během křišťálové noci byla ve Svitavách vytlučena také řada oken a výloh židovských bytů a obchodů, některé byly i vydrancovány. Poničen a posléze zlikvidován byl také židovský hřbitov. Mramorové pomníky byly předány místnímu kameníkovi a pozemek (stejně jako pozemek, na němž stála synagoga) byl převeden do majetku města.

Podívejte se Synagoga během křišťálové noci Zničená synagoga

Třetí říše Po připojení pohraničí k německé říši zde začaly platit norimberské zákony. Mnohým Židům se podařilo v letech 1938 – 1939 odejít do ciziny. Místní noviny Zwittauer Nachrichten na jaře roku 1939 oznámily, že Svitavy jsou čistě árijské město.

Zánik židovské obce Podle seznamů (ovšem neúplných), zahynulo během války v koncentračních táborech 152 svitavských Židů. Po válce se vrátili zpět jen jednotlivci. Židovská náboženská obec žádala v roce 1945 o navrácení pozemku hřbitova i synagogy, ale žádost byla zamítnuta. Židovská obec ve Svitavách byla pro nízký počet členů výnosem ministerstva vnitra z roku 1946 zrušena.

Hřbitov dnes Pozemek hřbitova byl převeden do majetku Východočeských energetických závodů, v sousedství hřbitova byla vybudována rozvodna a postaven bytový dům pro zaměstnance. Náhrobky byly částečně využívány jako stavební materiál a zbylé části pomníků se povalovaly na místě zarostlého hřbitova. Teprve v roce 2000 byl pozemek bezplatně převeden Židovské náboženské obci v Praze a v letech 2001 - 2002 byl hřbitov vyčištěn, částečně odkryt a pietně upraven. V roce 2003 zde byla odhalena pamětní deska připomínající osud svitavských Židů.

Pohled na židovský hřbitov dnes 1

Zdroje JARDA 75. Wikimedia commons [online]. [cit. 2.2.2014]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:%C5%BDidovsk%C3%BD_h%C5%99bitov,_Svitavy,_8.JPG FIKEJZ, Radoslav a Vladimír VELEŠÍK. Kronika města Svitavy. Svitavy: Městské muzeum a galerie ve Svitavách, 2006, 396 s. ISBN 80-239-7488-2. AUTOR NEUVEDEN. Městský památkový okruh [online]. [cit. 1.2.2014]. Dostupný na WWW: http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestsky-pamatkovy-okruh/zidovsky-hrbitov/81-1/ www.zanikleobce.cz Veškeré hypertextové odkazy jsou platně ke dní vytvoření díla.